Analytici: Finanční nástroje se stávají hlavním prvkem mocenské politiky

Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně zintenzivnil. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.

Podle Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy tento přístup nezačal až v roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, ale sahá několik desetiletí zpět. Jako jeden z klíčových příkladů uvádí Čínu, která si podle něj systematicky budovala ekonomickou dominanci prostřednictvím cíleně dotovaných, dumpingových cen vybraných komodit.

"Cílem bylo zaplavit světové trhy levnými výrobky a vytvořit závislost ostatních států na dovozu z Číny. V důsledku toho v Evropě i Severní Americe v posledních zhruba dvaceti letech zanikla celá průmyslová odvětví, která nebyla schopna cenově konkurovat dotovaným čínským výrobkům," uvedl Bříza. Vzniklá závislost podle něj umožňuje Číně uplatňovat další nátlakové prostředky.

Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky připomněl, že využívání ekonomických závislostí a nástrojů nátlaku bylo patrné už v letech před plnohodnotným ruským vpádem na Ukrajinu. Ruská agrese proti Ukrajině však podle něj tento trend výrazně urychlila a zároveň zvýraznila zranitelnosti mezinárodního systému. Ty se podle něj týkají nejen energetiky, ale také potravinové bezpečnosti, technologické výměny a přístupu k moderním technologiím. Vztahy v mezinárodním systému se dále vyostřily i v souvislosti s čínskou podporou Ruska.

Na příkladu západních sankcí proti Rusku Havlíček ukazuje, že ekonomický tlak funguje, byť se jeho dopady projevují postupně. Poukazuje na vážné problémy ruské ekonomiky, například zvýšení DPH z 20 na 22 procent či zavádění nových daní, včetně zdanění nákupu nemovitostí. Podle něj sankce vedou k dlouhodobému technologickému a investičnímu zaostávání Ruska. Situaci navíc zhoršuje samotná válka a ničení kritické infrastruktury, zejména v průmyslu a energetice.

Podle analytika Milana Mikuleckého však v dnešním globalizovaném a minimálně bipolárním světě dvou supervelmocí, Spojených států a Číny, nemohou sankce samy o sobě plně nahradit vojenskou sílu. Poukázal na příklad Severní Koreje, která i přes dlouhodobé sankce zůstává schopná samostatné existence a vývoje pokročilých zbraňových systémů, byť za cenu velmi nízké životní úrovně obyvatel a díky podpoře Číny a Ruska.

Naopak kombinace dlouhodobých, přesně cílených sankcí a vojenského tlaku může podle Mikuleckého významně oslabit i velmi tvrdé režimy, jako je Írán. V jeho případě vedl souběh ekonomického tlaku a podlomení vojenských schopností ze strany vnějších aktérů k oslabení režimu.

Podle Břízy ekonomické nástroje samy o sobě většinou nestačí k zásadní změně chování autoritářských či polodiktátorských režimů, jako jsou Rusko nebo Severní Korea. Účinný tlak podle něj vyžaduje kombinaci více prostředků, včetně politických, ekonomických i nepřímých vojenských nástrojů, například dodávek zbraňových systémů.

Bříza i Havlíček se shodují, že účinnost ekonomického nátlaku se liší podle konkrétního státu a jeho struktury závislostí. V případě Ruska je klíčová závislost na vývozu fosilních paliv, ropy, plynu a jaderných technologií, které tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu. Zastropování cen ruské ropy podle Havlíčka vedlo k finančním problémům a tlaku na udržitelnost veřejných financí.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Analytici: Důvěra v ekonomiku neukazuje na razantní odraz ode dna
  Údaje o důvěře v českou ekonomiku, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), neukazují na razantní odraz ode dna. Problémy jsou patrné zejména v průmyslu, shodují se analytici oslovení ČTK. Za pozitivní signál naopak považují zlepšení nálad domácností proti loňskému prosinci. Podle nich to dává naději, že spotřeba domácností vzroste a potáhne letos české hospodářství.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku ukazuje na mírné oživení hospodářství
  Zlepšení důvěry v ekonomiku, které ukázal dnešní konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu (ČSÚ), naznačuje, že české hospodářství nadále umírněným tempem ožívá. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že důvěra v ekonomiku je nejvyšší od poloviny roku 2022. Nálady podnikatelů ale podle odborníků ukazují, že problematická zůstává situace v průmyslu.
• Analytici: ECB v září pravděpodobně sníží sazby
  Evropská centrální banka (ECB) v září s největší pravděpodobností začne nakupovat italské a španělské...
• Analytici: Ekonomika by mohla těžit z dřívějšího zavedení opatření
  Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, a zotavení ekonomiky by tak mohlo nastat dříve. Tím by měly firmy více času i možností se připravit na otevření okolních trhů. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Analytici: Ekonomika ČR rostla ve 3Q nejrychleji od roku 2022
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu rostla ve třetím čtvrtletí letošního roku nejrychleji od druhého čtvrtletí 2022. Za překvapivě silným růstem stála zejména spotřeba domácností, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Tuzemská ekonomika, která v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,7 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta, se tak podle nich řadí mezi nejrychleji rostoucí v Evropě.
• Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane
  Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.
• Analytici: Ekonomika začala ožívat
  Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.
• Analytici: Ekonomiku ČR změní více než pandemie chystaná regulace
  Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export.
• Analytici: Ekonomiku loni táhla spotřeba domácností
  Český hospodářský růst loni táhla spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji ekonomiky, které za celý loňský rok potvrdily růst hrubého domácího produktu (HDP) o jedno procento. Podle analytiků bude spotřeba domácností ekonomickým motorem i letos, hospodářský růst by podle nich mohl zrychlit ke dvěma procentům. Rizikem ale zůstává hrozba obchodní války mezi USA a Evropou.
• Analytici: EUR/CZK se může do roka dostat až pod 26,00
  Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nejde i krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK. Vše ovšem bude podle nich záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá.
• Analytici: Finanční trhy na konfikt v Azovském moři nereagují
  Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku. Dnes ropa zlevňuje, rubl posiluje a cena ruských akcií roste, řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V pondělí večer ukrajinský Parlament vyhlásil válečný stav v pohraničních oblastech země.
• Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
  Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
• Analytici: Harrisová je pro Evropu lepším kandidátem než Trump
  Možná kandidátka demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová je vhodnějším kandidátem pro Evropu než nominant republikánů Donald Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Trumpovo zvolení by zřejmě přineslo vyšší inflaci. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americké akciové trhy podle nich očekávají spíše vítězství Trumpa.
• Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost
  Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele.
• Analytici: HDP loni klesl kvůli inflaci, nová data naznačují změnu k lepšímu
  Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta je důsledek vysoké inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností. Údaje za poslední čtvrtletí roku, kdy se HDP mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, naznačují obrat hospodářské situace k lepšímu, letošní rok už by měl přinést ekonomický růst. V hodnocení dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tom shodují analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, snižuje spotřebu domácností
  Dnešní zpřesněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hrubého domácího produktu potvrdily, že Česko vstoupilo do recese. Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, kvůli níž klesá spotřeba domácností, shodují se analytici oslovení ČTK. Očekávají, že během dalších měsíců přijde postupné hospodářské oživení.
• Analytici: Hlavním rizikem pro další vývoj inflace jsou ceny služeb
  Hlavním rizikem pro další vývoj inflace zůstávají služby, které stále rychle zdražují. V únoru jejich ceny meziročně vzrostly o 4,7 procenta a patřily k hlavním tahounům celkové inflace, která dosáhla 2,7 procenta. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. S ohledem na inflační vývoj předpokládají, že Česká národní banka (ČNB) na jednání na konci března opět přeruší snižování úrokových sazeb.
• Analytici: Hospodářský růst loni táhla spotřeba domácností
  Zpřesněné údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) potvrzují, že český hospodářský růst loni táhla spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení údajů Českého statistického úřadu, podle kterého loni HDP vzrostl o jedno procento. Zároveň upozorňují, že domácnosti také nadále ve velké míře spoří a že v Česku přetrvává slabá investiční aktivita. Letos čekají zrychlení hospodářského růstu ke dvěma procentům.
• Analytici: Hospodářský růst táhla spotřeba domácností
  Hospodářský růst Česka ve druhém čtvrtletí táhla spotřeba domácností, kterou podporuje růst mezd. Ten zároveň snižuje ziskovost firem. Negativně na hrubý domácí produkt (HDP) působí firemní investice, které brzdí ekonomické nejistoty, shodli se analytici oslovení ČTK při hodnocení nejnovějších údajů o výkonnosti české ekonomiky. Podle dnešních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 2,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
• Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky
  Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta.