Americká centrální banka rozhodne o úrokových sazbách

Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenního zasedání svého měnového výboru oznámí rozhodnutí o úrokových sazbách. Trh očekává, že centrální bankéři poprvé od roku 2023 přikročí ke zvýšení sazeb, a to o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta.

Konflikt na Blízkém východě vedl k prudkému růstu cen ropy, což ještě více prohloubilo obavy z inflace. Ty dále umocnily údaje o spotřebitelských cenách za srpen, které byly vyšší, než se očekávalo. Podle nástroje CME FedWatch tak trh očekává zvýšení sazeb o čtvrt bodu s pravděpodobností 92,3 procenta, zatímco pravděpodobnost 7,7 procenta má varianta ponechání sazeb beze změny.

Zvýšení přesto podle agentury AP není jisté, neboť předseda Fedu Kevin Warsh veřejně nesignalizuje budoucí kroky, jak to činili jeho předchůdci. Většina analytiků a ekonomů přesto zvýšení sazeb očekává. Souvisí s tím projev, který Warsh přednesl před dvěma týdny na výroční konferenci Fedu v Jackson Hole. Argumentoval v něm, že centrální banka dosud nedosáhla svého cíle dostat inflaci pod kontrolu.

Zvýšení sazeb by představovalo další výrazný zvrat v období, které je pro ekonomiku i finanční trhy charakteristické značnou kolísavostí, poznamenala AP. Ještě v březnu Fed předpokládal, že v letošním roce sazby jednou sníží. Následně se však znovu rozhořel ozbrojený konflikt s Íránem, což vedlo k prudkému růstu cen ropy a plynu. Právě ceny energií zřejmě povedou k tomu, že americká inflace zůstane nad dvouprocentním cílem centrálních bankéřů déle, než se původně očekávalo.

Výnosy amerických vládních dluhopisů s desetiletou splatností se v úterý krátce dostaly na nejvyšší úroveň za posledních 19 let. Pokud k očekávanému zvýšení nedojde či pokud se předseda Warsh nevyjádří jednoznačně k dalšímu zvyšování na příštích zasedáních, mohou obchodníci požadovat ještě vyšší výnosy z dlouhodobých dluhopisů, aby si ochránili investice před rizikem pokračování zvýšené inflace.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Americká centrální banka nejspíš znovu zvýší úrokové sazby
  Americká centrální banka (Fed) by měla dnes podle všeobecného očekávání finančních trhů přistoupit k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby. Rozhodnutí na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru Fed oznámí ve 20:00 SELČ a o půl hodiny později jej zdůvodní jeho šéfka Janet Yellenová.
• Americká centrální banka opět ponechala úrokové sazby beze změny
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání opět ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, a to navzdory opakovaným výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa ke snížení úroků. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. Signalizovala však, že v letošním roce stále počítá se dvěma sníženími úroků.
• Americká centrální banka ponechala měnovou politiku beze změn
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Připustila, že ekonomika Spojených států nabírá na síle, zároveň však upozornila, že přetrvávají negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19.
• Americká centrální banka ponechala sazby beze změn
  Americká centrální banka (Fed) ponechala dle očekávání sazby beze změny na úrovni 0,00-0,25%.
• Americká centrální banka ponechala sazby beze změny
  Zasedání americké centrální banky naplnilo očekávání.
• Americká centrální banka ponechala úroky beze změny
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny. Zároveň uvedla, že zřejmě "relativně brzy" začne omezovat portfolio dluhopisů, které nakupovala v minulých letech s cílem podpořit ekonomiku po finanční krizi a hospodářské recesi.
• Americká centrální banka ponechala úroky beze změny
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Inflace nicméně podle Fedu zůstává zvýšená. Proti zachování úroků na dosavadní úrovni hlasovali tři z 12 členů měnového výboru, kteří se vyslovili pro zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu.
• Americká centrální banka ponechala základní úrokové sazby beze změny
  Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala svoji základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Odůvodnila to tím, že inflace stále zůstává vysoká a ekonomika solidně roste. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Přitom neznačila, kdy by mohly úrokové sazby opět klesnout.
• Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby
  Americká centrální banka (Fed) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od konce roku 2018. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na prudký vzestup inflace ve Spojených státech.
• Americká centrální banka pravděpodobně urychlí zvyšování úrokových sazeb
  Americká centrální banka (Fed) dnes přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky, aby zmírnila dopady vysoké inflace. Za jisté analytici považují zvýšení základní sazby o půl procentního bodu, stále více se jich ale přiklání k názoru, že Fed bude razantnější a základní úrok zvýší o tři čtvrtě procentního bodu, to znamená do pásma 1,50 až 1,75 procenta.
• Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.
• Americká centrální banka včera úroky nezměnila
  Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala hlavní úrokovou sazbu na stejné úrovni a naznačila, že se přiklání k případnému snižování nákladů na půjčky. Šéf Fedu Jerome Powell pak uvedl, že bude pravděpodobně trvat déle, než se původně očekávalo, než měnový výbor získá větší důvěru potřebnou k tomu, aby mohl zahájit snižování úrokových sazeb. Základní úrok zůstal již šestou seanci za sebou v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.
• Americká centrální banka zřejmě opět sníží úroky
  Americká centrální banka (Fed) dnes pravděpodobně přikročí k dalšímu snížení svých úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst ve Spojených státech. Finanční trhy předpokládají, že banka zredukuje úroky o další čtvrtinu procentního bodu. Její základní sazba by tak měla klesnout do pásma 3,75 až 4,00 procenta.
• Americká centrální banka zřejmě opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu
  Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Všeobecně se předpokládá, že opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu. Základní sazba Fedu by se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, nejvýše od ledna 2008.
• Americká centrální banka zřejmě zvýší základní úrok, poprvé od roku 2018
  Americká centrální banka (Fed) dnes pravděpodobně zvýší svou základní úrokovou sazbu, což bude poprvé od konce roku 2018. Fed v minulých měsících opakovaně upozorňoval na rychlý růst inflace, změna v dosavadní měnové politice tak je podle analytiků prakticky jistá. Do plánů Fedu ale teď promlouvá i válka na Ukrajině a nejistota s ní spojená.
• Americká centrální banka zvýšila svou základní sazbu o 0,75 procentního bodu
  Americká centrální banka (Fed) dnes zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích.
• Americká centrální banka zvýšila úroky
  Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. V prohlášení uvedla, že do konce letošního roku plánuje zvýšit úroky ještě jednou a příští rok přikročí ke třem zvýšením úroků.
• Americká cla by prý snížila německý HDP
  Pokud Spojené státy uvalí vyšší cla na dovoz automobilů, snížilo by to hrubý domácí produkt (HDP) Německa o šest miliard eur (zhruba 156 miliard Kč). V německé televizi ZDF to dnes řekl šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer. Německý HDP loni dosáhl 3,263 bilionu eur a německé veřejné finance skončily v přebytku 38,4 miliardy eur.
• Americká cla podle MF zpomalí růst HDP v ČR o 0,6 až 0,7 procentního bodu
  Podle odhadu ministerstva financí způsobí nová americká cla zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Ministerstvo to dnes uvedlo na síti X, zároveň upozornilo na to, že výsledný efekt bude záležet na řadě dalších faktorů. V lednové prognóze očekávalo ministerstvo v letošním roce růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta po loňském růstu o jedno procento. Už tehdy upozorňovalo, že rizikem pro hospodářské oživení je hrozba obchodních válek.
• Americká cla poškodí nejen obchodní partnery, ale i USA
  Dovozní cla zavedená Spojenými státy na ocel a hliník pravděpodobně způsobí hospodářské škody obchodním partnerům, ale i samotné ekonomice USA. Uvedl to v dnešním prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), který současně vyzval země, aby vyřešily obchodní spor bez toho, aby sáhly k odvetným opatřením.