Dopad čínských tarifů na US průmysl

Čtěte více

• Donald Trump přilévá olej do ohně
  Nadějný start amerického akciového trhu do nového měsíce poté, co únor byl nejhorším měsícem za poslední dva roky, poměrně záhy vyprchal. Index S&P 500 propadl o 1,3 %, když v červeném uzavřely všechny sektory. Příčinou bylo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o chystaném uvalení cel na některé dovážené komodity. To se pochopitelně může odrazit poměrně rychle v reakcích ostatních států, na což například již reagoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Nejpostiženějším sektorem byly průmyslové podniky, jejichž akcie odevzdaly téměř dvě procenta.
• Donald Trump si hraje s finančními trhy
  Jízda na horské dráze pokračuje. Poté, co americký trh ve středu vystoupal na její vrchol, včera následoval opět sešup dolů. Index S&P 500 uzavřel o dvě třetiny procenta níže v reakci na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, Kanady a Mexika. Přes jedno procento ztratilo hned několik sektorů, nejhůře se dařilo maloobchodním řetězcům, jejichž akcie spadly o 1,6 %. Průmyslové podniky přišly o 1,5 %.
• Donald Trump si přeje vystoupit ze Světové obchodní organizace
  „Světová obchodní organizace je garantem volného obchodu. Donald Trump svými celními bariérami volnému obchodu brání. Odchodem Spojených států ze Světové obchodní organizace se však nic nevyřeší a současné problémy se jen dál budou prohlubovat,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Donald Trump srazil na kolena trhy po celém světě
  „Mírný optimizmus pramenící z pozitivních zpráv ohledně vyjednávání Spojených států a Číny se rozplynul jako pára nad hrncem. Po informacích, že Donald Trump zvýší cla a Čína zváží konec vzájemných jednání, dostaly trhy po celém světě ránu na solar plexus,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Donald Trump triumfuje se čtvrtletním růstem HDP o 4,1 %
  Donald Trump v pátek oznámil, že růst USA dosáhl ve druhém čtvrtletí 4,1 %, což je největší zvýšení od třetího čtvrtletí 2014. Pro srovnání – v prvním čtvrtletí roku 2018 HDP rostlo o 2,2 %. Hrubý domácí produkt USA vzrostl za jeden rok o 2,8 %.
• Donald Trump vyhrál volby a US trhy rostou. Dow Jones na historických maximech
  Největší událostí minulého týdne bylo zcela nepochybně poměrně nečekané zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem Spojených států. Trumpovo vítězství bylo méně předpokládané a pro akciové trhy méně přijatelné. Stejně nečekaně jako byl Trump zvolen prezidentem se ale akciové indexy dokázaly oklepat a umazat veškerou ztrátu, kterou během volební noci nabraly, a k tomu ještě přidaly i nějaký ten zisk.
• Donald Tusk navrhl možnost 12 měsíčního flexibilního brexitu
  Aktuální deadline pro vystoupení Británie z EU je sice 12. dubna, jeho odložení je však stále na stole. Podle článku BBC navrhnul Donald Tusk možnost "flexibilního" odložení brexitu, podle které by mohla Británie odejít kdykoliv v horizontu 12. měsíců poté, co parlament podpoří dohodu s EU. I když by tento návrh Británii mohl vyhovovat, je to stále jen návrh, který musí být posvěcen na summitu EU, který se bude konat 10. dubna. Pokud by navíc Británie nevystoupila z EU tento měsíc, musela by se pravděpodobně účastnit voleb do Evropského parlamentu, což by celou situaci okolo brexitu ještě více zkomplikovalo. Co to všechno znamená pro britskou ekonomiku? Přetrvávající nejistota do nadcházejících měsíců rozhodně pomáhat nebude a výraznější rally na britské libře proto v nejbližší době očekávat zřejmě nemůžeme. Z hlediska makro výhledu by pokračující nejistota mohla i nadále výrazně omezovat ochotu firem investovat, což může dále omezovat prostor pro další růst britské ekonomiky. Nejistotu samozřejmě vnímá také Bank of England, což dělá proces analýzy dalšího vývoje úrokových sazeb mimořádně komplikovaným.
• Donutí Brexit australskou centrální banku ke snížení sazeb?
  Australská centrální banka RBA by mohla snížit sazby už na svém srpnovém zasedání v důsledku globální nejistoty po poz...
• Do obliby se dostávají opět defenzivní tituly
  Evropský akciový trh v průběhu dnešního obchodování příliš velkých změn nedoznává. Index Stoxx 600 v odpoledních hodinách ze včerejšího kurzu umazává pouze jednu desetinu procenta. Nedaří se především finančním domům (-1,3 %) a těžařům a zpracovatelům komodit (-1,1 %). Odpoledne rovněž začaly výrazněji padat akcie energetických firem poté, co se objevily zprávy, že obnova rafinérií v Saudské Arábii bude rychlejší, než se původně čekalo. Větší oblibě se těší defenzivní sektory jako farmaceutické společnosti, prodejci základního spotřebního zboží nebo utility, jejichž akcie shodně posilují o 0,8 %. V podobném duchu zahájily i americké akcie. Vývoj je prakticky totožný jak do výkonnosti hlavního indexu S&P 500, tak i v sektorovém rozložení. K větším pohybům mohou zavelet zítřejší výsledky zasedání americké centrální banky, která by měla dále snížit úrokové sazby.
• Dopad cel graduje - investoři prchají z akcií do zlata a dluhopisů
  Odpoledne úlevu nepřineslo, trhy zůstávají pod tvrdým tlakem nových amerických cel a obchodování je plně v režii averze k riziku. Akcie se noří ještě hlouběji do červeného - německý DAX padá už o 3,2 procenta, americký S&P500 si dává druhé kolo s -1,2 pct. Mezitím dál mírně klesají americké dluhopisové výnosy a dole jsou i ty evropské. Zlato si užívá skoro 2procentní růst a daří si i dalším aktivům ze škatulky "bezpečné", jako je švýcarský frank nebo japonský jen.
• Dopad koronaviru na kryptoměny
  Smrtící a prudce nakažlivý „koronavirus“ transformoval velmi rychle téměř všechno. Zdá se, že se medvědí trend na trhu kryptoměn zastavil. Cena bitcoinů (BTCUSD) klesla z únorových 10,5 tis. USD na současnou úroveň 6,7 tis. USD, když se cena na krátko propadla pod psychologicky významnou hranici 5 000 USD. Nyní BTC vypadá stabilizovaný. Cena začala treckovat podporu na úrovních 4 419 USD a 5 500 USD, což potvrzuje mírný býčí sentiment na krypto trzích. (BTCUSD) se stabilizoval a začal oscilovat mezi úrovněmi 4 až 6 tis USD.
• Dopady COVID-19 limitují efektivitu snižování sazeb ČNB
  V reakci na vládní opatření proti nekontrolovanému šíření koronavirové nákazy a jejich dopad na české hospodářství se Česká národní banka zřejmě inspirovala u amerického Federálního rezervního systému. Bankovní rada ČNB totiž v úvodu března, jen pár dní po amerických centrálních bankéřích, během mimořádného zasedání taktéž snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. V dalším snižování byli čeští centrální bankéři trochu trpělivější, když na rozdíl od svých amerických kolegů alespoň vyčkali na řádné zasedání.
• Dopady daňové reformy v USA
  Goldman Sachs varuje, že změna daňových zákonů prezidenta Trumpa připraví firmu o miliardy z jejího hospodářského výdělků.
• Dopady koronaviru na finanční trhy a poučení z minulosti
  Světové akcie reprezentované indexem MSCI World poklesly od poloviny února téměř o 27 % a odepsaly tak více než rok budované zisky. Tento nezvykle prudký propad se samozřejmě projevil na portfoliích s akciovou složkou. Dluhopisy naopak pod tlakem nákupního zájmu investorů ve snaze uchránit své prostředky zaznamenaly výrazný nárůst cen, který negativní dopad akciové složky na celkové výsledky částečně vykompenzoval. Navzdory v historickém kontextu nízkým výnosům tak dluhopisy potvrdily svůj význam při diverzifikaci rizika.
• Dopady koronaviru: Tři možné scénáře a varianty obchodování
  Trhy se dožadují, aby centrální banky zareagovaly prostřednictvím měnové politiky. Po masakru, k němuž na trzích došlo v minulém týdnu, už je pravděpodobně taková odezva nejspíš připravena a bude na cestě. Tradiční medicína centrálních bankéřů tentokrát ekonomice, která se zmítá v agónii, neboť se reálná aktivita prakticky zastavila, však příliš nepomůže. Zaměřme se proto na tři možné scénáře, které mohou teoreticky po epidemii koronaviru nastat a udávat další vývoj.
• Dopady obchodních válek na finanční trh se prohlubují
  Finanční trh až doposud doufal, že obchodní válka mezi USA a Čínou, respektive zbytkem světa skončí dohodou. Proto byl pokles akciových trhů doposud relativně malý ve srovnání s tím, co je v sázce.
• Dopady vypovedania jadrovej dohody v grafoch: Energetická akcie sú atraktívne, inflácia pôjde nahor
  Po Trumpovom vypovedaní jadrovej dohody s Iránom som narazil na viacero zaujímavých grafov týkajúcich sa vývoja cien ropy a dopad týchto krokov na ekonomiku. Tu je výber tých najzaujímavejších:
• Dopady zvyšování minimální mzdy na českou ekonomiku
  V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.
• Dopoledne bude patřit evropským PMI, večer konferenci Fedu
  Dnešní evropské PMI potvrdí relativně dobrou kondici evropského hospodářství. Měly by tak podpořit kurz eura. Americká obchodní seance bude ovlivněna vystoupením důležitých členů Fedu, kteří se sejdou na konferenci ve Filadelfském Fedu.
• Dopoledne je pro akcie smíšené. Čísla o ekonomice lepší než o nákaze
  Měkké indikátory z klíčových asijských zemí dopadly smíšeně. Na jedné straně japonský průzkum Tankan za 2Q propadl ještě více do záporu, než se čekalo, a moc nepotěšil ani (méně sledovaný) index PMI. Na straně druhé ovšem čínský PMI za červen vystoupal o něco víc nad 50 bodů a překonal očekávání.