Rozbřesk: Koruna testuje 26,00 EUR/CZK, má šanci na úspěch?

Čtěte více

• Rozbřesk: Koruna proráží další technické mety, Polsko jako první letos zvedá sazby
  Polská NBP nepřekvapila a jako první centrální banka v tomto roce zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu. Stalo se tak v souladu s tržním očekáváním, když základní sazba byla posunuta na úroveň 2,25 %. Úrokový diferenciál vůči eurovým sazbám se tak dále posunul vzhůru, avšak z pohledu regionálního srovnání jsou oficiální úrokové sazby stále relativně nízké. Nejde jen o to, že hlavní úroková sazba polské centrální banky je aktuálně nižší než u obdobných institucí v ČR či Maďarsku, ale navíc pokud ji očistíme o aktuální inflaci, tak v reálném vyjádření se tento (negativní) rozdíl ještě dále prohlubuje. Připomeňme, že v pátek bude v Polsku zveřejněna inflace za prosinec, která velmi pravděpodobně ukáže na to, že spotřebitelské ceny rostly v meziročním srovnání okolo 8 %. To je poměrně dost na to, že inflační cíl NBP je 2,5 % a oficiální úroková sazba se nachází pod touto úrovní.
• Rozbřesk: Koruna před jednáním ČNB rychle posiluje
  Americká centrální banka dále vystužila obranu ekonomiky před dopady pandemie, a to podmíněným závazkem nakupovat do své bilance dluhopisy v řádu 120 mld. USD měsíčně. Fed hodlá tuto expanzi provádět do té doby, dokud se mu nepodaří dosáhnout plné zaměstnanosti a cenové stability. Šéf Fedu J. Powell sice na tiskovce odmítl specifikovat přesná čísla (míry nezaměstnanosti a inflace), které by měly být signálem k ukončení této expanzivní politiky, avšak dá se odhadovat, že míra nezaměstnanosti v USA bude muset klesat k číslu 4 (%) a naopak inflace (PCE index) bude muset delší dobu převyšovat číslo 2 (%).
• Rozbřesk: Koruna se bez podpory sune k hranici 26,20 EUR/CZK
  Po krátkém oddychu inflace opět nabrala dech a opět „díky“ potravinám, jejichž ceny jsou nejvyšší v historii, tedy přesněji od roku 1995, neboť jen tam sahá aktuální srovnatelná časová řada. Dražší potraviny se letos staly hybnou silou inflace a obstarávají ji skoro z poloviny. Ale samozřejmě nejde jen o ně. Stále ve větší míře je vidět rostoucí náklady na bydlení, v nichž se odráží nedostatek bytů na realitním trhu vedoucí až k svižnému růstu nájemného.
• Rozbřesk: Koruna se bojí jestřába Prymuly a dalšího lockdownu
  Česká koruna se v průběhu včerejšího obchodování dostala pod silný tlak a bez větších problémů prolomila úroveň 27,0 EURCZK. Oproti euru tak česká měna jen včera odepsala 1,5 procenta, vůči dolaru dokonce ještě o půl procentního bodu více. Od září táhne korunu ke slabším úrovním narůstající averze k riziku na globální (akciových) trzích, nyní však do hry vstupuje také domácí faktor v podobě zhoršující se epidemiologické situaci v Česku.
• Rozbřesk: Koruna se vrací pod 25,50 k euru, dolar sílí a tématem pro trhy americký trh práce
  Na globálních trzích bude klíčovou událostí tohoto týdne bezesporu páteční výsledek červnových čísel z trhu práce. Bude to před začínajícími prázdninami nejčerstvější připomenutí současného stavu největší globální ekonomiky.
• Rozbřesk: Koruna sílí a maloobchod zůstává pod tlakem lockdownu
  V zápisu z posledního jednání bankovní rady se sice uvádí, že tuzemská poptávka zůstává alespoň podle příjmových ukazatelů relativně silná, na výsledcích tuzemského maloobchodu to zatím příliš vidět není. Alespoň to tedy nevyplývá z vývoje maloobchodních tržeb v prvních dvou měsících letošního roku. Včera zveřejněné maloobchodní tržby za únor jasně ukazují, že realizovaná poptávka zůstává i nadále utlumená podobně jako v lednu. Na vině je samozřejmě lockdown, který zasahuje část maloobchodu už od vánočních svátků. Spotřebitelé tak už poslední tři měsíce mají možnost si buď nakoupit na internetu, nebo vyčkat na otevření nákupních “chrámů”.
• Rozbřesk: Koruna slábne nad 25,50…, vyčkává na ČNB
  Česká koruna se ke konci týdne dostala pod tlak a vrátila se do blízkosti 25,50 EUR/CZK. To vše ve chvíli, kdy na globálních trzích jako by nebyly mráčky, rozvíjející se trhy se zklidnily a blíží se zasedání ČNB. Teoreticky by tedy koruna měla být na výsluní, ale zdá se, jako by jí docházel dech. A není se úplně čemu divit. Od ČNB se už podle nás příští týden mnoha pozitivních impulsů nedočká.
• Rozbřesk: Koruna spolu s regionem na závěr roku nepatrně silnější
  Koruna končí rok mikroskopicky silnější, když se veze na relativně dobré náladě ve střední Evropě. Zde stojí za zmínku především zpevňování forintu (EUR/HUF je již pod 400), které probíhá nehledě na předvánoční rozhodnutí komise EU ohledně zablokování transferů z kohezních fondů unie (celkově jde až o 22 mld. euro).
• Rozbřesk: Koruna tentokrát ustála zasedání centrální banky bez větších problémů
  Česká národní banka podle očekávání ponechala základní sazbu beze změny na 7,00 % a stejně tak potvrdila ochotu nadále bránit korunu proti nadměrné volatilitě. Až nečekaně výrazné změny ovšem doznala prognóza centrální banky. Ta v tuto chvíli ukazuje na jedné straně na nižší inflaci i HDP (při porovnání s létem), na druhou stranu na výrazně vyšší trajektorii úrokových sazeb. Jak je to možné?
• Rozbřesk: Koruna testuje nová maxima, nad trhy hrozí čínský koronavirus
  Na dluhopisový trh eurozóny už třetím měsícem míří příval nových eur v podobě restartovaného kvantitativního uvolňování ECB, které spolu s jejími reinvestičními nákupy představuje, spolu formuje poptávku a deformuje výnosy. ECB se může pochlubit dalším rozšířením portfolia dluhopisů zúčastněných, jehož hodnota na konci prosince dosáhla necelých 2,6 biliónů eur. V takové konstelaci se pak stávají čísla o hospodaření veřejných financí nebo dluhové statistiky dočasně druhořadými, nicméně stále jde o zajímavé čtení, třeba s ohledem na dlouhodobě stanovená pravidla Unie.
• Rozbřesk: Koruna těží z komentářů Bendy i z propadu indexů globálního “strachu?
  Česká koruna se vrátila zpět pod 26,50 EUR/CZK. Líbí se jí komentáře z centrální banky i dobrá nálada v eurozóně. Centrální bankéř Vojtěch Benda, který je blízký guvernéru Rusnokovi, včera hovořil o tom, že klíčová pro další politiku centrální banky budou data z ekonomiky za třetí kvartál. Ta by měla rozhodnout, zda bude zapotřebí zvýšit úrokové sazby již na konci tohoto roku. Náš výhled na inflaci a růst v tomto i v příštím roce je o něco méně optimistický, a proto s růstem sazeb v tomto roce nepočítáme. Je však jasné, že vidina takového scénáře se koruně líbí a pomáhá udržovat dobrou náladu z posledních týdnů.
• Rozbřesk: Koruna ve forintové pasti, jaký bude třetí kvartál?
  Koruna se ze zvýšení sazeb příliš dlouho netěšila a včera si hned po ránu vyrazila na výlet nad 26,00 EUR/CZK. Potvrzuje se tak to, na co jsme upozorňovali již na začátku týdne - pro korunu je dnes zásadní nálada na rozvíjejících se trzích a jedno zvýšení domácích sazeb na tom samo o sobě mnoho nezmění. Při horší náladě (vyšší averzi k riziku) zahraniční hráči jednoduše přivírají své sázky na korunu, kterých mají od konce intervencí otevřený stále velký objem (odhadem desítky miliard euro).
• Rozbřesk: Koruna v pasti globálního napětí opět slábne
  Rozhodnutí turecké centrální banky snížit úrokové sazby (a to nehledě na vysokou inflaci) poslalo tureckou liru do “pekla” - od začátku týdne ztratila zhruba 11 %. Toto napětí rezonovalo na širší paletě rozvíjejících se trhů, včetně střední Evropy, kde se pod tlak dostal nejen polský zlotý, ale i česká koruna. Maďarský forint unikl jen díky dalšímu domácímu zvýšení sazeb.
• Rozbřesk: Koruna vyčkává, dolar maže ztráty. Potraviny budou i nadále zdražovat
  Situace na trhu s potravinářskými komoditami se za posledních pár měsíců, alespoň co se týče cenového vývoje, zlepšila. Cena evropské pšenice (září 2022) se z květnových maxim kolem 440 EUR/t dostala asi o 100 EUR/t níže, tedy nedaleko od úrovní, které byly pozorované na začátku války na Ukrajině. Podobné zprávy se poslední dobou objevují i v médiích, částečně s nadějí, že pokles burzovních cen se propíše i do výrazného poklesu cen spotřebitelských. Podobná úvaha je však pro tuto chvíli asi příliš optimistická, a to hned z několika důvodů.
• Rozbřesk: Koruna vyhlíží zvýšení sazeb a čínská měna nebezpečně padá
  Dobrých zpráv není zřejmě nikdy dost, a to platí dvojnásob v případě ekonomik zemí EU, které se zrovna záplavou výborných zpráv v posledních měsících rozhodně pochlubit nemohou. Ať už vezmeme v úvahu měkké ukazatele v podobě nálad, indexů nákupních manažerů nebo posledního Ifa, které naznačilo klesající optimismus i v případě dosavadního motoru eurozóny – Německa. Tyto indikátory mají výhodu v tom, že jsou rychleji dostupné oproti tvrdým datům přicházejícím se zpožděním někdy až několika měsíců. Vedle své hlavní výhody – rychlosti – však mají oproti suchému účetnictví i jeden potenciální handicap, a tím jsou pocity respondentů. Někdy jsou oprávněné, jindy spíše odrážejí potenciální rizika a nejistoty, která se časem vůbec nemusí materializovat. Přesto jejich výhoda včasnosti bude ještě dlouho tou hlavní předností, které oproti tvrdým datům z ekonomiky budou mít.
• Rozbřesk: Koruna zamířila zpět k silnějším úrovním. Plus ohlednutí za průmyslem
  Po včerejších ranních slabších číslech z německého průmyslu přišla na řadu i ta česká, která potvrdila očekávání, že největšímu tuzemskému odvětví se v závěru roku příliš nedařilo. Ze sezónně očištěných dat statistického úřadu vyplývá, že meziměsíčně výroba poklesla o necelá tři procenta, a to především v důsledku slabšího výkonu všech největších oborů. Počínaje automobilovým průmyslem, který se dál potýkal s nedostatkem čipů, přes elektrotechnický průmysl, strojírenství až po potravinářský průmysl.
• Rozbřesk: Koruna zastavila ztráty. Bude ČNB více sledovat ceny nemovitostí?
  Česká koruna zdá se na nějaký čas zapomněla na testování intervenční bariéry na 27,00 EURCZK a splula do blízkosti 26,60 k euru. Za o něco lepší náladou na koruně stojí podle nás několik vzájemně provázaných faktorů.
• Rozbřesk: Koruna zůstává nejsilnější ve střední Evropě, je to problém pro konkurenceschopnost?
  Koruna vládne střední Evropě. I když pozitivní globální sentiment spojený se slabším dolarem a teplejší zimou hraje do karet všem středoevropským měnám, koruna zůstává ve zdaleka nejlepší kondici. Oproti úrovním před pandemií COVID 19 je v rámci střední Evropy koruna zdaleka nejsilnější - vzhledem k průměru roku 2019 je česká měna více jak 7 % v plusu, zatímco polský zlotý 8,5 % v mínusu a maďarský forint dokonce ztrácí oproti roku 2019 přes 18 %. V pozadí síly koruny jsou bezesporu masivní devizové rezervy (stále okolo 50 % HDP) a ochota ČNB (ve starém i v novém složení) rezervy aktivně používat na obranu české měny. Svoji roli sehrávala i ochota ČNB jít s odezníváním pandemie s úrokovými sazbami včas a dostatečně agresivně vzhůru a na rozdíl od sousedních měn na korunu nikdy nedoléhaly tolik specifické rizikové faktory (jako nejistota spojená s čerpáním fondů v případě Maďarska).
• Rozbřesk: Koruna zůstává pod tlakem, má strach z izraelského scénáře
  Nejistota spojená s dalším vývojem pandemie v Česku je extrémní - nové případy rostou jako houby po dešti a i když to zatím vláda rezolutně odmítá, ve vzduchu visí izraelský scénář. Izrael rozvolnil podobně jako Česko v květnu přísná opatření ve chvíli, kdy přírůstky nových případů klesly zhruba na dvacet až třicet denně.
• Rozbřesk: Koruně chybí motivace a stát si potřebuje půjčit 352 miliard korun
  Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018, podle které bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 mld. korun. Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 mld. korun.