Nová ropná dohoda je jiná, mění situaci na trhu i na Blízkém východě

Čtěte více

• Nová prognóza ČNB nejspíše podpoří odklad exitu
  Poprvé v novém složení, tentokrát letos potřetí s novou prognózou se závěrem sedmého odložení exitu z kurzového režimu?
• Nová prognóza ČNB potvrdila současné nastavení měnové politiky
  Koruna se včera ráno vydala na výlet ke 27,04 CZK/EUR, aby se pak poslušně po druhé hodině vrátila na hladinu, ze které ráno startovala, 27,025 CZK/EUR. Bankovní rada na svém včerejším zasedání podle našeho očekávání nezměnila nastavení měnové politiky. Podle slov guvernéra Rusnoka k tomu nedávala žádný důvod ani včera představená prognóza. Ta se totiž od minulé prognózy liší jen v malých detailech. Ani brexit prognózu nevychýlil, protože byl implementován pouze na úrovni předpokladu vnější poptávky, tak jak ji ČNB tvoří na základně tržního konsenzu analytiků.
• Nová prognóza ČNB zklamala svým holubičím vyzněním, koruna oslabila
  Česká národní banka dnes podle očekávání trhu i většiny analytiků zvedla svou základní úrokovou sazbu o 25 bb na 1,25%. Na rozhodnutí bankovní rady česká koruna reagovala bezprostředním oslabením o 4 haléře oproti hodnotě 25,58 CZK/EUR, kde dnes otvírala. Většina trhu si ale počkala na vyjádření guvernéra J. Rusnoka na následné tiskové konferenci a především na prognózu, která obsahuje nový výhled na růst úrokových sazeb.
• Nová prognóza ECB bude pochmurná
  K jednacímu stolu již zítra zasedne Evropská centrální banka. Žádné akce od ní neočekáváme, ačkoli její nová ekonomická prognóza může k takovýmto krokům svádět. Další opatření, jakými může být zařazení hypotečních úvěrů do programu TLTRO či rozšíření programu QE, očekáváme až na podzim. Tržní eurové úrokové sazby se podle nás v současnosti nachází na svém cyklickém dně a ve zbytku roku by měly začít postupně růst. Zároveň vidíme riziko, že by tento nárůst mohl nastat dříve a s větší dynamikou. Finanční trhy podceňují možnost návratu inflace k vyšším úrovním v delším horizontu a neberou v potaz možné dopady nedávno představeného záchranného fondu.
• Nová prognóza Fedu bude ukazovat na stabilitu úrokových sazeb
  K jednacímu stolu zasedne ve středu americká centrální banka. Bude to poprvé od konference v Jackson Hole, kde její šéf Jerome Powell vyhlásil změnu inflačního cíle. Ta bude v praxi znamenat ještě delší období nízkých úrokových sazeb. Zveřejněna bude i nová prognóza Fedu, která by mohla přinést revizi HDP pro letošní rok směrem nahoru. Zajímavý bude i medián výhledu úrokových sazeb, který se protáhne až do roku 2023. Ukazovat bude zřejmě stabilitu úrokových sazeb. Počet hlasů pro jejich zvýšení bude ale stoupat. Náš odhad počítá s prvním růstem sazeb v roce 2023. To reflektuje i vývoj na finančních trzích. Tržní dolarové úrokové sazby krátce po vypuknutí pandemie spadly na svá historická minima. Dosavadní vývoj prozatím nedává příliš důvodů k jejích nárůstu a trhy tak vyčkávají na vyřešení aktuálních problémů. Očekáváme, že jejich návrat k vyšším úrovním bude pozvolný a tažený zejména delším koncem křivky. Rizika však vidíme směrem k rychlejšímu nárůstu.
• Nová prognóza Fedu v nečekaně jestřábím hávu
  Americká centrální banka Fed po čase ukázala, že stále ještě v tomto cyklu umí zahrát na jestřábí notu. Navzdory relativně nízké květnové inflaci, zveřejněné jen několik hodin před zasedáním Fedu, se centrální bankéři rozhodli vepsat do nové prognózy pro letošek jen jedno (indikativní) snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Všeobecně se přitom očekávalo, že nová kvartální prognóza zobrazí pro rok 2024 redukce dvě. Nestalo se, přičemž šéf Fedu Powell tento jestřábí signál obhajoval tradiční frází o tom, že centrální bankéři chtějí mít jistotu, že se inflace pohybuje na udržitelné cestě směrem k dvouprocentnímu cíli.
• Nová prognóza MMF – USA budú rásť podstatne pomalšie, eurozóna zase o niečo rýchlejšie
  MMF dnes zverejnil svoj októbrový ekonomický výhľad. Ten ostal oproti júlovej revízii aprílovej prognózy nezmenený – pre rok 2016 na úrovni 3,1% a pre rok 2017 na úrovni 3,4%. Hoci headline ostal nezmenený, tak koktejl by podľa novej prognózy mal byť namiešaný inak, na úrovni jednotlivých krajín a ekonomických zoskupení došlo k celkom zaujímavým zmenám v prognózach.
• Nová prognóza NBP ukáže, zdali existuje nějaká šance na snížení sazeb
  Polská centrální banka (NBP) dnes ponechá oficiální úrokové sazby zcela jistě beze změny. Přesto zasedání Výboru pro měnovou politiku může být zajímavé, neboť bude zveřejněna nová kvartální inflační prognóza. Z čísel, která budou publikována, považujeme za nejdůležitější inflační výhled pro rok 2025. Pokud nová prognóza nebude indikovat pokles inflace k hornímu limit cíleného koridoru (3,5 %) do konce roku 2025, pak to může tlačit krátký a střední segment polské výnosové křivky vzhůru, přičemž takovýto jestřábí signál by zlotému měl prospět. Dodejme, že tisková konference guvernéra Glapinského by měla proběhnout jako obvykle až následující den po zasedání NBP.
• Nová realita: Trumpova celní válka otřásla akciemi a měnami
  Světové finanční trhy zahájily týden prudkým poklesem, přičemž asijské burzy v pondělí klesaly a evropské a americké futures byly pod tlakem. Důvodem jsou nové sankce ve formě cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na Kanadu, Mexiko a Čínu. Tato opatření zvýšila obavy z možné eskalace obchodního konfliktu, což by mohlo zasáhnout globální hospodářský růst.
• Nová roční maxima USDJPY - Vytvoří pozitivní PMI z Ameriky další býčí dynamiku?
  Zdá se, jako by trochu trvalo, než pár USDJPY zareagoval na poslední ekonomický vývoj v Japonsku minulé pondělí. Japonské HDP ve 4. čtvrtletí roku 2019 kleslo ročně o 6.3%, což je horší než již tak pesimistické prognózy trhu 3.7%.
• Novartis potvrdil závazek vyrábět léky proti malárii navzdory poklesu objednávek a omezení pomoci
  Švýcarská farmaceutická společnost Novartis oznámila, že nepřeruší výrobu léků na malárii a lepru, i když by se kvůli globálním škrtům v oblasti zdravotní pomoci měly snížit nebo úplně zastavit objednávky. Firma každoročně vyrobí přibližně 28 milionů dávek léčby malárie, přičemž většinu poskytuje za neziskové ceny prostřednictvím iniciativ jako President’s Malaria Initiative (PMI) nebo Global Fund to Fight AIDS, TB and Malaria.
• Nová rychlonabíjecí technologie BYD tlačí na akcie Tesly 📉
  BYD odhalilo novou rychlonabíjecí technologii pro elektromobily, o které tvrdí, že umožní nabíjení rychlostí srovnatelnou s tankováním benzínových aut. Společnost uvádí, že nový systém „Super e-Platform“ umožní vozidlům ujet až 470 km po pouhých 5 minutách nabíjení.
• Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
  Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
• Nová strategie ČNB stabilizuje devizové rezervy
  „Za uplynulých 10 měsíců se výše devizových rezerv znehodnotila o 215 miliard korun. Výrazné znehodnocení devizových rezerv je způsobeno posilováním koruny vůči jiným měnám. Do budoucna lze očekávat, že koruna bude dál sílit,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Nová studená válka USA a Číny kvůli pandemii
  Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou kvůli pandemii koronaviru nastartovaly novou studenou válku. Americký prezident Donald Trump hrozí úplným přerušením komunikace a čínské státní deníky zveřejňují agresivní komentáře o USA.
• Nová světová ekonomická krize: Přehled USD, CAD, JPY
  Zvýšená volatilita trhů přetrvává i ve středu. Oznámení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina neaspiruje na vstup do NATO "v blízké budoucnosti", a ochota diskutovat o statutu obou separatistických republik vedly k malému přívalu pozitivity, ale ne na dlouho. Jakmile americký prezident Joe Biden oznámil, že USA zakážou dovoz ruské energie, komodity opět prudce vzrostly a akciové indexy se vrátily do červené zóny.
• Nová Terra LUNA náhle stoupá o 17 %, zde je důvod
  Nová Terra LUNA, vytvořená po květnové implozi sítě, náhle získala více než 43 %, když vzrostla z minima z 11. října na 2,20 USD a v době tisku dosáhla vnitrodenních maxim 3,15 USD.
• Nová unijní regulace kryptoaktiv favorizuje molochy na úkor inovátorů
  Sociální sítě nyní baví vtípek stavějící na analýze vzájemného zápolení USA a Číny. Obsahuje totiž také graf zachycující segmenty, v nichž dominují Spojené státy a ve kterých naopak Čína. Čína vede například v 5G technologiích nebo ve výrobě komerčních dronů. Spojené státy mají navrch v kvantové výpočetní technice, ve fúzní energii nebo v produkci biofarmak. „Plichta“ je to pak mezi oběma zeměmi v rozvoji umělé inteligence, ve výrobě polovodičů nebo v hi-tech průmyslové výrobě. Jistý internetový vtipálek pak ke grafu přidělal Evropu. S tím, že dominuje v jediné sféře – v regulacích.
• Nová úprava daně z nemovitostí – dobrý sluha a zlý pán? Jak pro koho
  Od roku 2025 se oblast daně z nemovitých věcí dočká na první pohled nenápadné změny, přijaté v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Obce již nebudou moci stanovit vyšší koeficienty daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti obecně závaznými vyhláškami, ale musejí tak činit opatřeními obecné povahy. Ty musí pro následující zdaňovací období přijmout vždy do konce června předchozího roku. Praktickým důsledkem této změny je, že v obcích, které dosud uplatňovaly vyšší koeficienty pro konkrétně určené nemovitosti (například pro konkrétní průmyslový areál v obci) vyhláškou a nestihly do konce června 2024 přijmout opatření obecné povahy, nebude daň z nemovitých věcí vůči této nemovitosti navýšena. Pro některé obce tak může jít o významný výpadek příjmu, pro vlastníky nemovitostí naopak o citelnou úlevu.
• Nová varianta covidu citelně oslabuje korunu. Nepomáhají jí ani včerejší slova guvernéra Rusnoka
  Koruna dnes dopoledne středoevropského času znehodnotila vůči euru na svoji nejslabší úroveň od začátku letošního července. Oslabila až na 25,793. Od začátku listopadu si tak vůči euru pohoršila přibližně o 0,6 procenta, vůči dolaru ovšem dokonce o 3,1 procenta. To vše v měsíci, kdy Česká národní banka nečekaně prudce zvýšila svoji základní úrokovou sazbu, o 1,25 procentního bodu, tedy nejvýrazněji od června 1997. Ani nejvydatnější zvýšení základní úrokové sazby za poslední takřka čtvrtstoletí tedy nestačilo na to, aby koruna vůči světovým měnám v listopadu byť jen nepatrně zpevnila.