USA: CPI (07), Zápis Fedu (28.-29.07.)

14.30 SEČ - USA: CPI (07 2015, m/m,%)   14.30 SEČ - USA: CPI bez  cen potravin a energií (07 2015, m/m,%)
Očekávání: 0,2%                                             Očekávání: 0,2%
Předchozí:  0,3%                                              Předchozí:  0,2%

14.30 SEČ - USA: CPI (07 2015, y/y,%)      14.30 SEČ - USA: CPI bez  cen potravin a energií (07 2015, y/y,%)

Očekávání:0,2%                                               Očekávání: 1,8%
Předchozí:  0,1%                                              Předchozí:  1,8%

Dlouhodobě podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace v posledních měsících slábly, značně se totiž projevil propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv). Meziroční stagnace cen samozřejmě neodpovídá cíli Fedu 2 %. V tuto chvíli relevantnější meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií), ať už produkční či spotřebitelská, je taky pod cílem centrální banky, v případě spotřebitelských cen jen mírně. Fed navíc dosud sníženou inflaci zatím považuje za neznámou a je pro něj zdroj nejistoty nežli jednoznačně nepříznivý jev. Taky předpokládá návrat inflace k 2,0 %. Momentální slabost inflace tak v rozhodování monetární politiky v současnosti nemá největší váhu a zřejmě nezabrání zvyšování hlavní úr. sazby. Na druhou stranu nízká inflace oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úr. sazby. Zvyšování tak proto může být menší. 

20.00 SEČ – USA: Zápis ze zasedání Fedu monetární politiky 28.-29. červenec:

Fed na zasedání 28.-29. července podle očekávání i své dřívější indikace nezměnil cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí příliš nepřekvapil a prakticky neučinil žádné významné změny vůči tiskové zprávě k předchozímu rozhodnutí monetární politiky z 16.-17. června.

Důvodem odkladu případně pomalejšího a menšího zvyšování hlavní úr. sazby hlavně slabší ek. výkonnost datující celé první pololetí, hlavně první čtvrtletí. Zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky a plánů zvyšování úr. sazeb. Komentáře stále celkově potvrzují vyčkávání na nejvhodnější okamžik startu zvyšování úr. sazeb a tedy jestřábí Fed, tedy tendenci k vyšším úr. sazbám, jakmile růst ekonomiky zesílí. Vedle momentální ek. slabosti je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním úroků taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Na druhou stranu stále platí, že Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed dlouhodobě hodlá úr. sazby zvyšovat zejména kvůli dlouhodobým nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i dlouhodobě příznivý vývoj, resp. solidní růst ekonomiky a trhu práce s tím že v posledních čtvrtletích zrychluje zatím stále mírný růst mezd, navíc některé ukazatele přes současnou slabost naopak naznačily solidní výkonnost (např. růst aktivity služeb akceleruje na velmi silnou úroveň, spotřebitelský sentiment je solidní).

Ještě více než v minulosti tak platí, že další vývoj úr. sazeb rozhodnou aktuální ek. data.  Momentální nepřesvědčivá ek. aktivita by měla časem posílit vzhledem k dočasnosti odstávek fungování v přístavech na západním pobřeží a s tím, jak se časem projeví vyšší výdaje firem a domácností kvůli poklesu cen ropy, trvajícímu optimismus firem, který se projevuje zvyšováním zaměstnanosti. V klíčovém posouzení konfliktu makroekonomických cílů, kdy nízká inflace volá po nízké a expandující trh práce s rašícím růstem mezd po vyšší hlavní úr. sazbě se zdá, že trh práce má momentálně větší váhu. Navíc Fed očekává návrat inflace k 2,0%. To naznačuje spíše dřívější zvyšování hlavní úr. sazby.

Fed dle většiny členů FOMC (15 ze 17) zamýšlí zvýšení hlavní úr. sazby letos na 0,25-1,00%, na konci roku by dle Fedu měla být ve výši 0-2,0 %. Při pravděpodobnějším scénáři normalizace inflace k 2,0 % a udržení solidního růstu ekonomiky a trhu práce lze předpokládat zahájení jejího zvyšování pravděpodobně od září.

Dopad událostí na trhy: Data snížené inflace jsou obecně pro akcie, dolar a zlato nepříznivá, jsou ale příznivá pro dluhopisy. Dlouhodobá tendence k vyšším úr. sazbám ale je příznivá pro dolar, nepříznivá pro zlato a dluhopisy. Čím pomalejší cesta k vyšším úrokům, tím lépe pro akciový trh.

Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.