Fitch: Banky v Maďarsku čeká třetí rok ztrát a nová daň. Prezident bojuje s Orbánem o spořitelny

Bankovní sektor v Maďarsku bude letos třetím rokem ve ztrátě a to před započtením vlivu dodatečné transakční daně, která sebere bankám další čtvrtinu výsledku před zdaněním, varovala ratingová agentura Fitch. Krok zasahuje i rakouskou bankovní skupinu Erste, jejíž akcie dnes ztrácejí až kolem 5 % pod tlakem zvyšování kapitálu emisí nových akcií. Prezident Ader nadto vrátil do maďarského parlamentu spěšně přijatý zákon, který posiluje kontrolu státu nad spořitelnami a otevírá cestu možnému znárodnění. Se spořitelnami nebyl konzultován a ty jej o zásah prosily. Evropský parlament dnes přijal zprávu, kritizující ústavní podmínky a základní svobody v zemi.

Další sporná opatření v podobě jednorázové transakční daně (FTT) v roce 2013 mohou vést ke snížení podpory místních poboček ze strany zahraničních mateřských bank a dopadnout na rating, uvedla Fitch. „Vysoké úvěrové riziko, slabá ekonomika a bolestné zdanění bank velmi pravděpodobně povedou ke třetímu ztrátovému roku pro bankovní odvětví v zemi a to před započtením nové transakční daně,“ míní Fitch. Její dopad přitom spočetla na 75 miliard forintu či v přepočtu 250 milionů eur, což je zhruba čtvrtina ročního výsledku bank před zdaněním. Fitch novou transakční daň spočetla na 208 % plateb, které banky již letos odvedly mezi lednem a dubnem. „Daň dopadne do vykázání jednorázových ztrát ve výsledcích bank a srazí ochotu mateřských skupin banky na maďarském trhu dál podporovat,“ vyslovila obavu Fitch.

Fitch upozorňuje, že jde o další porušení dohod s bankami a postoje vlády vůči jejich zdanění. Maďarská vláda oznámila v červnu plán zvýšit transakční daň, už nyní nejvyšší v Evropě, na 0,6 % u hotovostních a 0,3 % u bezhotovostních transferů z dosavadních 0,3 % a 0,2 % - tedy o 100 % a o 50 %. U telekomunikační daně dojde na zvýšení na 3 forinty z dosavadních dvou – tedy o 50 % - za jednu minutu či jednu SMS. Vláda dále zvýší těžební poplatky, které se týkají zejména ropného a plynárenského koncernu MOL, na 16 % ze stávajících 12 % - tedy o třetinu. Nová daň, uvalená na banky, stojí přitom vedle zvláštní bankovní daně, kterou platí banky od roku 2010, v rozsahu zhruba 120 miliard forintů, 400 milionů eur. Úřady slibovaly tuto zvláštní bankovní daň v letošním roce snížit na polovinu a v příštím roce zrušit zcela, nové ustanovení z ní ale učinilo daň trvalou.

Aby rostoucího napětí v maďarském finančním sektoru nebylo málo, maďarský prezident Janos Ader vrátil do parlamentu ve zrychlené schvalovací proceduře přijatý zákon o spořitelnách k „přehodnocení“. Text zákona musí dle prezidenta být „preciznější, aby jasně vyhověl standardům a byla zajištěna jeho právní bezpečnost“ – jinými slovy opět náraz na ústavu i evropskou legislativu. Zákon by umožnil vyšší ingerenci státu do sektoru spořitelen, „reformu sektoru“, včetně rozhodování o kapitálu, spojování či až zestátnění spořitelen. O zásah a nepodepsání zákona prezidenta Adera žádala asociace spořitelen s tím, že s odvětvím vůbec nebyl projednán.

Nelze pozapomenout na dřívější slova maďarského premiéra Orbána, že chce nadpoloviční většinu maďarského bankovního sektoru v domácích rukou. Státní rozvojová banka MFB loni převzala 38,5% podíl v Takarekbank, která obsluhuje 105 spořitelen v zemi. Její šéf toto úterý odstoupil. Vláda oznámila, že na „propojení aktivit spořitelen“ vynaloží 100 miliard forintů a chce od nich vyšší úvěrování ekonomiky. Sektor spořitelen tvoří sice „pouze“ 5 % maďarského bankovního sektoru, v zemi působí ale skrze 1600 poboček včetně oblastí, kde klasické banky nejsou.

Evropský parlament dnes přijal takzvanou Tavaresovu zprávu, která kritizuje Maďarsko a osobně Orbána za soustřeďování moci do svých rukou a nahlodávání právního a ústavního pořádku, poměrem 370 ku 249 hlasům při 82 absencích. Zpráva tlačí na Maďarsko, aby co nejrychleji uvedlo do pořádku sporné zákony, u kterých EU kritizovala jejich střet s ústavností, tak s evropskou legislativou. Orbán, kterého v příštím roce čekají nové parlamentní volby, od svého nástupu v roce 2010 využil dvoutřetinové ústavní většiny ke změně ústavy v zemi přes odpor opozice, vytlačení šéfa ústavního soudu, omezení svobody médií a k dalším kontroverzním krokům. Setkal se s kritikou EU, Spojených států či Spojených národů. „Maďarsko nebude poslouchat poučky zvenčí o tom, co smí a nesmí dělat,“ reagoval Orbán na výtky již loni v říjnu. V červnu země nabídla určité ústupky ve znění ústavy.

Ke ztrátám obrátil maďarský forint, který byl ve druhém čtvrtletí roku jedinou významnější měnou posilující proti euru (o 3,1 %, k dolaru o 4,6 %). Citigroup, která byla v posledních čtyřech kvartálech nejpřesnějším odhadcem kurzu HUF/EUR, očekává 5% oslabení forintu proti euru do září. Podle Citi byl forint doposud podporován sázkou na vystoupení ekonomiky z recese v letošním roce a přebytky běžného účtu. Dál ale analytici očekávají jeho vysokou volatilitu.

Ačkoli maďarská ekonomika znovu roste a inflace je nejnižší za 39 let, guvernér a exministr financí Matolcsy říká, že cyklus uvolňování měnové politiky není u svého konce. Centrální banka provází pozvolné pravidelné uvolňování sazeb o 25 bps, což vtěsnává také do očekávání trhů. Podle Deutsche Bank může základní sazba jít až na 3,5 procenta.

(Zdroj: MTI, AFP, Bloomberg, Reuters, Citi)