Mezinárodní ostuda pro Česko na stránkách Reuters: ČR záměrně oddaluje odstřižení od ruské ropy, není s to zbavit se návyku na ni, kritizuje Českou republiku komentář nově zveřejněný agenturou Reuters

Čtěte více

• Mezinárodní investoři vítají výsledek prvního kola slovenských voleb
  Výsledek prvního kola slovenských voleb je pro mezinárodní trhy dobrou zprávou. Do druhého kola se dostávají kandidáti – Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič –, kteří nezpochybňují ani nekritizují členství Slovenska v mezinárodních strukturách, jako je EU, NATO či eurozóna.
• Mezinárodní investoři vítězství hnutí OLaNO vítají. Může Slováky vyvést z marasmu.
  Vítězství hnutí OLaNO ve včerejších parlamentních volbách na Slovensku je z hlediska mezinárodních trhů dobrou zprávou. Investory těší také to, že extrémní politická uskupení nezaznamenala zdaleka tak silný výsledek, jaký jim někteří komentátoři předpovídali.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) podporuje globální předpověď růstu
  MMF vylepšil svou prognózu globálního ekonomického růstu podruhé za tři měsíce, přičemž varoval před prohlubující se nerovností a rozdíly mezi vyspělými a méně rozvinutými ekonomikami.
• Mezinárodní měnový fond prognózuje nejrychlejší růst světové ekonomiky za minimálně 40 let, ohledně české ekonomiky je optimističtější než naše ministerstvo financí i než Česká národní banka
  Mezinárodní měnový fond ve své dnes zveřejněné prognóze předpokládá, česká ekonomika letos poroste o 4,2 procenta, v roce 2022 pak o 4,3 procenta. Přitom neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti. Ta by v Česku měla letos dosáhnout průměrné úrovně 3,4 procenta, v příštím roce by pak měla klesnout na 3,2 procenta. Míra nezaměstnanosti v ČR by tak měla letos i příští rok zůstat nejníže nejen v EU, ale v celé Evropě. Měla by tedy zůstat níže než ve Švýcarsku, v Maďarsku, v Německu i než v Norsku, což jsou další evropské země s relativně velmi nízkou mírou nezaměstnanosti.
• Mezinárodní měnový fond prvně v historii ovládnou ženy z rozvíjejících se ekonomik. Šéfkou bude Bulharka, hlavní ekonomkou již je Indka
  Od příštího týdne povede Mezinárodní měnový fond (MMF) nová šéfka, Bulharka Kristalina Georgievová. Po předchůdkyni Christině Lagardeové je druhou ženou v čele instituce, založené v roce 1945. Vůbec poprvé však bude fond mít hlavu pocházející z takzvané rozvíjející se ekonomiky. Dosud totiž ředitelé a ředitelka MMF pocházeli vždy z bohatší, západní části Evropy. V čele MMF dosud stáli občané Belgie, Švédska, Francie, Nizozemska, Německa a Španělska. V tomto smyslu je možné vnímat zvolení Georgievové jako konsensuální řešení. Fond totiž v posledních letech čelí tlaku, aby přeťal dosavadní neformálně danou tradici nominování vždy evropského šéfa či šéfky, a řídil jej zástupce mimoevropské ekonomiky. Bulharsko pochopitelně není mimoevropskou ekonomiku, ale je hospodářstvím rozvíjejícím se, což jej pojí s ekonomikami typu Číny, Indie, Brazílie, Ruska, Jižní Afriky a dalších. Naproti tomu Světová banka má řádnou hlavu vždy z USA, ať už jde o rodilého Američana či ve dvou případech o Američana naturalizovaného, a to v rámci té samé tradice, na základě níž je do čela MMF nominován vždy Evropan či Evropanka.
• Mezinárodní měnový fond radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak
  Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.
• Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti
  „V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve kterém by finanční instituce znaly veškeré spotřební zvyky lidí. Takový systém by v konečném důsledku vedl ke ztrátě soukromí a omezení lidské svobody,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Mezinárodní měnový fond varuje před rychlejším propadem cen nemovitostí
  Zprávou tohoto týdne je, že Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. To představuje zpomalení zvyšování úrokových sazeb, protože ještě nedávno zvyšovala své sazby o půl procentního bodu. Tato změna v přístupu je nejspíš dána tím, že statistiky z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let, což může být vnímáno téměř jako alarm.
• Mezinárodní měnový fond věří ruské ekonomice víc než sama Moskva. Sankce jsou „dramaticky neefektivní“ varuje Wolfgang Münchau, bývalý šéfkomentátor Financial Times
  Mezinárodní měnový fond včera publikoval aktualizovanou prognózu hospodářského růstu jednotlivých světových ekonomik. Oproti své dubnové prognóze citelně přilepšil Rusku. Málokterá jiná ekonomika se dočkala tak výrazného zlepšení odhadového výkonu. Zatímco v dubnu MMF počítal, že Rusko letos vykáže růst 0,7 procenta, nyní už předpokládá, že to bude 1,5 procenta. To je dokonce lepší prognóza, než jakou zveřejnila sama Moskva – ta počítá s letošním růstem ve výši 1,2 procenta.
• Mezinárodní obchod a D. Trump opět v Bílém domě
  V posledních týdnech významně vzrostla pravděpodobnost, že v Bílém domě bude znovu Donald Trump. Ten prakticky převálcoval všechny konkurenty ve své domovské straně a svět musí reálně počítat s tím, že může porazit svého soka z minulé volby (současného prezidenta USA Joe Bidena). Co by to mohlo znamenat pro mezinárodní obchod, vzácné suroviny nebo ekonomiku?
• Mezinárodní skupina Axiory hledá do týmu v Brně nového kolegu!
  Mezinárodní skupina Axiory hledá do týmu v Brně kolegu na pozici Account manager / B2B relationship manager. Vlastní zkušenosti...
• Mezinárodní šetření Alma Career: Jen 27 % lidí je spokojeno se mzdou, 77 % oslovených zaměstnanců zvažuje změnu práce
  Společnost Alma Career, lídr na trhu práce s působností v zemích střední a východní Evropy, provedla nedávno mezinárodní šetření zaměřené na spokojenost s výší mzdy. Výzkum probíhal na platformě Paylab, kterou Alma Career provozuje také v české mutaci, známé jako Platy.cz. Do šetření se zapojilo přibližně 15 000 respondentů z devíti zemí: Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Slovinska, Severní Makedonie, České republiky, Slovenska, Estonska, Litvy a Lotyšska.
• Mezi nejhodnotnějšími značkami světa povážlivě ubývá těch evropských, od roku 2008 klesl jejich počet v první padesátce z 16 na 7. Evropě varovně chybí technologické špičky
  V první padesátce žebříčku BrandZ™ nejhodnotnějších značek světa povážlivě klesá počet zastoupených evropských firem. Mezi lety 2008 a 2019 se jejich počet v první padesátce žebříčku propadl z šestnácti na sedm. Zítra (30. 6.) budou zveřejněny výsledky za rok 2020 a nelze očekávat, že by se pozice evropských firem zlepšila.
• Mezi potřebou reforem a investičním potenciálem: Německo před volbami
  Německo se nachází v paradoxní situaci: má dostatek zdrojů i odborných znalostí, ale nevhodné rámcové podmínky brzdí růst a komplikují překonání krize. Program hospodářské obnovy je naléhavě zapotřebí. S blížícími se spolkovými volbami stojí za to podívat se na ekonomiku z širší perspektivy a zvážit, co by investoři měli očekávat od budoucí vlády.
• Meziroční dynamika cen průmyslových výrobců na lokálním dně
  Českou měnu včera opět oslabila nervozita na trzích spojená s blížícím se referendem o brexitu. Koruna vůči euru oslabila o další desetinu procenta, a kurz tak prolomil hranici 27,08 CZK/EUR. Domácí měna se tím pádem dostala na nejslabší úroveň v letošním roce. Ostatní regionální měny zažily smíšené obchodování. Forint mírně oslabil o 0,1 % a zlotý naopak čtvrt procenta přidal.
• Meziroční dynamika nominálních mezd zvolnila
  Meziroční dynamika mezd v české ekonomice zvolnila ve třetím kvartále ze 7,5 % na 7,1 %. Reálná mzda však díky rychlejšímu odeznívání inflace naopak zvolnila svůj pokles z -2,8 % na -0,8 %. Včerejší čísla jsou přibližně v souladu s poslední prognózou ČNB (+7,0 %), a to i při pohledu do struktury. Rychle rostou mzdy (jak předpokládala centrální banka) v tržních odvětvích v čele se zpracovatelským průmyslem (+8,2 %) a vybranými službami - IT (+9 %) a pohostinství a hoteliérství (+8,8 %). Naopak zaostávají některé netržní služby v čele se školstvím (+3,3 %) a odvětví obchodu a stavebnictví. Pro centrální banku však nakonec budou v tuto chvíli důležitější mzdová vyjednávání směrem k roku 2024.
• Meziroční dynamika nominálních mezd zvolnila na 7,1 %
  Meziroční dynamika mezd v české ekonomice zvolnila ve třetím kvartále ze +7,5 % na +7,1 %. Reálná mzda však díky rychlejšímu odeznívání inflace naopak zvolnila svůj pokles z -2,8 % na -0,8 %. Dnešní čísla jsou přibližně v souladu s poslední prognózou ČNB (+7,0 %) a to i při pohledu do struktury. Rychleji rostou mzdy (tak jak předpokládala centrální banka) v tržních odvětvích v čele se zpracovatelským průmyslem (+8,2 %) a vybranými službami - IT (+9 %) a pohostinství a hoteliérství (+8,8 %). Naopak zaostávají některé netržní služby v čele se školstvím (+3,3 %) a odvětví obchodu a stavebnictví.
• Meziroční inflace dále klesá, v červnu dosáhne jednociferných čísel
  Tuzemské spotřebitelské ceny v květnu vzrostly meziročně o 11,1 %, meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,3 %. Náš odhad spolu s odhadem trhu byl mírně nižší s meziroční dynamikou těsně pod 11 %, nejedná se však o významnější odchylku, která by měla potenciál více rozhýbat trh.
• Meziroční inflace na 8,8 %, ale pozor na meziměsíční přírůstky
  Meziroční inflace klesla z červnových 9,7 % na 8,8 % v červenci, což je v souladu s tržním očekáváním. Meziroční inflace tak od začátku roku bez přestávky dále klesá. Hlavními důvody dalšího poklesu inflace jsou vysoká srovnávací základna a nižší ceny pohonných hmot, které byly během minulého léta na svých historických maximech, zatímco letos jsou o téměř 24 % levnější.
• Meziroční inflace podle odhadů v květnu klesla na 2,6 procenta
  Meziroční inflace v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 3,2 procenta, odhadují analytici oslovení ČTK. Za meziročním snížením inflace je především vysoká srovnávací základna z loňského května, uvedli ekonomové. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve středu 10. června.