Růst japonského akciového trhu pokračuje i v roce 2024

Čtěte více

• Růst evropských akcií vyprchal, korunu naopak nakopla agresivní ČNB
  V Evropě bylo opět nejlepší ráno, kdy se hlavní akciové indexy slušně zvedly, načež své zisky během dne postupně odevzdávaly a následně zamířily do červeného. Nyní se ještě AEX nebo FTSE 100 klesají zhruba o 0,2 pct, CAC je dole o 0,6 pct a DAX ztrácí 0,5 procenta. V zámoří jsou hlavní indexy ovšem zelené, když Nasdaq roste o 0,6 pct a S&P 500 je +0,3 procenta.
• Růst evropských výnosů pomáhá euru likvidovat včerejší ztráty, akcie znovu mírně ztrácí
  Evropské akciové indexy ráno krátce po otevření zamířily do červených čísel a své ztráty si drží i během odpolední sea...
• Růst geopolitických rizik vedl k výprodeji rizikových aktiv
  Růst geopolitických rizik spojených se Sýrií vedl k oslabování rizikových aktiv a k přesunu prostředků do bezpečných...
• Růst HDP mírně vylepšen
  Druhý odhad HDP za třetí čtvrtletí přinesl revizi nahoru. Mezičtvrtletně ekonomika rostla o 1,5 % namísto 1,4 % a v meziročním srovnání dosáhla na 3,1 % namísto původně udávaných 2,8 %. Současně bylo revidováno směrem nahoru druhé čtvrtletí, z 8,1 % na 8,5 %.
• Růst HDP revidován na 1,0 % mezičtvrtletně
  Druhý odhad HDP za druhé čtvrtletí přinesl očekávánou revizi k lepšímu výsledku, která činila 0,4 p.b., tedy posun z 0,6 % na 1,0 %. Meziroční tempo růstu se tím dostalo z 7,8 na 8,2 %. I navzdory této pozitivní zprávě byla ale dynamika české ekonomiky v 2Q21 zklamáním, kdy trh očekával růstu o 2 % č/č. I okolní ekonomiky se těšily z rychlejšího oživení než Česko (Německo 1,6 % č/č, Polsko 2,1 % č/č,…). Slovensko, rovněž automobilová velmoc, vykázalo dvojnásobné tempo oživení. Navýšení mezičtvrtletní dynamiky české ekonomiky by se mělo dostavit v aktuálně probíhajícím třetím čtvrtletí, kdy během léta vrcholil proces restartu ekonomiky. Navíc na rozdíl od druhého kvartálu ekonomickou aktivitu nezatěžovala vládní opatření v kontrastu s druhým čtvrtletím, kdy v první polovině dubna ještě platily restrikce. Současně se zpřesněným odhadem byl zmírněn mezikvartální pokles v prvním 1Q21 z -0,6 na -0,4 %.
• Růst HDP v USA by měl ještě posílit. Inflace v Německu o něco zpomalí.
  Dnešní obchodování na finančních trzích bude okořeněno několika zajímavými ekonomickými údaji. Směrem k lepším údajům revidované indikátory důvěry v eurozóně potvrdí dobré vyhlídky evropské ekonomiky. Inflace v Německu v listopadu zpomalila díky vývoji cen pohonných hmot. Americký růst HDP by měl být revidován výše. Euro tak bude profitovat během dopoledne a odpoledne by naopak mělo patřit dolaru.
• Růst hypotečních sazeb nabral v dubnu dvojnásobnou rychlost. Zastavil se na hodnotě 4,61 %
  Průměrná úroková sazba hypoték se v dubnu ještě více přiblížila hranici 5 %. Jak ukázal Broker Consulting Index hypotečních úvěrů, jeho hodnota meziměsíčně vzrostla o 0,31 procentního bodu na 4,61 %. V porovnání s březnem jde o dvojnásobně rychlejší tempo, než jakým hodnota rostla z února na březen. Podle odborníků se pokles úrokových sazeb dá očekávat nejdříve počátkem příštího roku.
• Růst indické ekonomiky je nejpomalejší za šest let
  Indická ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji od roku 2013. Meziroční tempo růstu zpomalilo na pět procent z 5,8 procenta v prvním čtvrtletí - zejména kvůli slabší spotřebitelské poptávce a vládním výdajům. Dnešní vládní zpráva posiluje spekulace, že indická centrální banka by mohla na svém příštím zasedání snížit úrokové sazby, uvedla agentura Reuters.
• Růst inflace v Číně pokračuje, PBoC ale pravděpodobně zasahovat nebude
  Inflace v druhé největší světové ekonomice v září zrychlila z 2,8 na 3 procenta a překonala tak konsenzus, který počítal s růstem o 2,9 %. Stejně jako v minulých měsících byly na vině hlavně ceny potravin, které meziročně stoupají o 11,2 %. Takto silný růst je zaviněn hlavně cenami vepřového, které díky africkému prasečímu moru rostou o 69,3 %, zatímco ceny hovězího rostou o 18,8 %.
• Růst irácké produkce ropy zneklidňuje investory
  Počátkem roku 2020 se geopolitická rizika znovu projevila v plné síle. Obchodní válku mezi Čínou a USA vystřídala jako hlavní zdroj obav investorů studená válka Írán – USA. Nemyslíme si však, že situace na Středním východě způsobí růst inflace, jak se obávají medvědi na akciových trzích.
• Růst komoditního trhu podporuje zlato
  V lednu zlato zažívá vysokou volatilitu. Vzácné nárůsty střídají dlouhodobé poklesy. V současné době se drahý kov obchoduje v rámci klesajícího kanálu. Zlato se jej tvrdošíjně snaží prolomit.
• Růst libry obsahuje známky obratu směrem dolů
  Odborníci objevili známky klesající dynamiky britské měny, která po zveřejnění ekonomických údajů v zemi rychle vzrostla. Podle analytiků případný obrat k nízkým hodnotám způsobí cenové fluktuace libry.
• Růst maloobchodních tržeb v říjnu potěšil
  Maloobchodní tržby v ČR bez zahrnutí prodeje aut v říjnu meziměsíčně po sezónním očištění rostly o 1,4 %, zatímco my jsme čekali spíše stagnaci. V meziročním vyjádření došlo ke zrychlení růstu na 5,6 %, což bylo necelý procentního bod nad naším odhadem i průměrným očekáváním trhu. Po očištění o kalendářní vlivy činil růst maloobchodu 7,2 % y/y.
• Růst mezd letos jen těsně překoná inflaci, v prvním čtvrtletí činila průměrná mzda 34 077 korun
  Průměrná reálná měsíční mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí rostla reálně meziročně o 1,4 procenta. Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34 077 korun.
• Růst mezd letos jen těsně překoná inflaci, v prvním čtvrtletí činila průměrná mzda 34 471 korun
  Průměrná reálná měsíční mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí rostla dle našeho předpokladu meziročně o 2,5 procenta. Vzhledem k 3,6procentní inflaci během prvního čtvrtletí činila průměrná mzda nominálně 34 471 korun.
• Růst mezd opticky vylepšila srovnávací základna
  Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla o 11,3 %, v reálném vyjádření pak o 8,2 %. Předčila tak naše i tržní očekávání. Naopak centrální banka, která očekávala nominální růst mezd o 12 %, může být se svým odhadem spokojena. Mzdový vývoj byl však výrazně ovlivněn loňskou nízkou srovnávací základnou. Po sezónním očištění růst mezd ve srovnání s předchozím kvartálem dosáhl pouze 1,2 %, což za nějakou překotnou dynamiku rozhodně považovat nelze. Navíc se na něm z velké části podílela výplata mimořádných odměn ve zdravotnictví. Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 32 408 korun.
• Růst mezd opticky vylepšuje srovnávací základna
  Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla o 11,3 %, v reálném pak o 8,2 %. Předčila tak naše i tržní očekávání. Naopak centrální banka, která očekávala nominální růst mezd o 12 %, může být se svým odhadem spokojena. Mzdový vývoj byl však výrazně ovlivněn loňskou nízkou srovnávací základnou. Po sezónním očištění růst mezd ve srovnání s předchozím kvartálem dosáhl pouze 1,2 %, což za nějakou překotnou dynamiku rozhodně považovat nelze. Navíc se na něm z velké části podílela výplata mimořádných odměn ve zdravotnictví. V tomto sektoru dosáhla meziroční růst mezd téměř 44 %. Mzdy stoupaly meziročně i v oblasti ubytování, stravování a pohostinství (o 17,3 %). Tento vývoj však půjde zřejmě téměř kompletně na vrub loňské nízké srovnávací základny, kterou způsobilo uzavření provozoven. Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 32 408 korun.
• Růst mezd slábne
  Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 5,0 % a dosáhla 34 077 Kč. Po odečtení inflace, která dosahovala 3,6 % činil reálný růst mezd 1,4 %. To bylo půl procentního bodu pod naším odhadem i očekáváním trhu.
• Růst mezd v eurozóně nabral na obrátkách a tak snadno se nezastaví
  Po letech stagnace v eurozóně se od začátku roku 2018 zvyšuje mzda nejrychlejším tempem za posledních šest let, uvedla tento týden studie společnosti Standard & Poor‘s. V současné době je růst podpořen zejména růstem zaměstnanosti a očekává se, že růst mezd bude pokračovat nejen v eurozóně, ale i ve Velké Británii.
• Růst mezd v prvním letošním čtvrtletí zpomalil
  Růst průměrné mzdy v ČR v meziročním vyjádření zpomalil v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 % na 3,2 %. Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru. Proti tomu pak jen z části působil předem ohlášený růst tarifních platů od začátku roku v sektoru veřejném, především pak ve zdravotnictví a školství. V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 % po předchozích 2,6 %.