Inflace v Německu vzrostla

Čtěte více

• Inflace v Německu se snížila
  Celkový index spotřebitelských cen se v březnu podle předběžných odhadů a odhadů trhů snížil na 2,2 % meziročně oproti 2,3 % v únoru. Rovněž harmonizovaná inflace se snížila na 2,3 % meziročně oproti 2,6 % v únoru, přičemž trhy očekávaly snížení na 2,4 % meziročně.
• Inflace v Německu stoupla
  Index spotřebitelských cen v srpnu podle předběžných odhadů stoupl o 2,2 % meziročně oproti 2 % v červenci. Trhy očekávaly růst o 2,1 % meziročně. Rovněž harmonizovaná inflace vzrostla o 2,1 % meziročně oproti 1,8 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2 % meziročně.
• Inflace v Německu v souladu s očekáváním; EURUSD s omezenou reakcí
  V meziročním vyjádření zůstává inflace v Německu za červenec v souladu s očekáváním na úrovni 2 %.
• Inflace v Německu vylétla vzhůru
  Harmonizovaná inflace v listopadu podle předběžných odhadů vzrostla na 6 % meziročně oproti 4,6 % v říjnu. Trhy očekávaly růst 5,5 % meziročně.
• Inflace v Německu výrazně zaostala za očekáváním, EURUSD oslabuje 📉
  Německá inflace v předběžném prosincovém čtení výrazně zaostala za očekáváním. Hlavní CPI klesl na 1,8 % meziročně (vs. očekávaných 2,1 %, předchozích 2,3 %) a na měsíční bázi zůstal beze změny. Harmonizovaný HICP zpomalil na 2,0 % meziročně (vs. 2,2 % očekávání, 2,6 % předtím) a vzrostl o 0,2 % meziměsíčně.
• Inflace v Německu vystoupala na nová maxima 📈
  Index CPI v Německu v říjnu pokračoval v růstu. V tomto cyklu dosáhl na nová maxima. Výsledek však pouze naplnil očekávání a německé akcie po včerejší nákupní horečce v USA rostou.
• Inflace v Německu vzrostla
  Inflace vzrostla v srpnu podle předběžných odhadů o 7,9 % meziročně oproti 7,5 % v červenci a harmonizovaná inflace vzrostla podle očekávání trhů o 8,8 % oproti 8,5 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla o 2,6 % meziročně oproti 2,2 % v listopadu. Trhy očekávaly růst o 2,4 % meziročně. Harmonizovaná inflace vzrostla o 2,9 % meziročně oproti 2,4 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2,6 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Harmonizovaná inflace v červenci podle předběžných odhadů vzrostla o 2,6 % meziročně oproti 2,5 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 2,5 % meziročně. Celková inflace vzrostla o 2,3 % meziročně oproti 2,2 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2,2 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Celková inflace vzrostla v květnu podle předběžných odhadů a odhadů trhu o 2,4 % meziročně oproti 2,2 % v dubnu. Harmonizovaná inflace vzrostla o 2,8 % meziročně oproti 2,4 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2,7 % meziročně.
• Inflace v novém roce zpomalila
  „Zatímco v prosinci dosahovala inflace hranice 3 %, v lednu mírně poklesla. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. V lednu meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,8 %. Do jejich vývoje se propsaly hlavně ceny potravin, které byly oproti loňskému lednu vyšší o necelých 5 %, přičemž většina sledovaných položek v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje svůj meziroční cenový růst zrychlila, případně zmírnila meziroční pokles. Ke zpomalení meziročního cenového růstu naopak došlo v oddíle bydlení, kde růst cen vodného v lednu poklesl na 4,2 % z prosincových 10,9 %, cen stočného na 3,7 % z 13,4 %. Ceny elektřiny pak dokonce přešly z prosincového růstu o 8,0 % v lednový pokles o 4,7 %. Významněji klesly i ceny zemního plynu, a to o 7,7 %. V prosinci přitom činil jejich pokles 5,5 %,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v Polsku
  Polská jádrová inflace v říjnu oslabila o 0,2 procentního bodu na pouhých 0,8 procenta meziročně. „Vzhledem k tomuto faktu bychom si představovali, že MPC jestřábi v národě v té době všichni mlčeli“, uvedla Commerzbank ve výzkumné zprávě. Nejméně dva jestřábi Eugeniusz Gatnar a Lukasz Hardt tento týden vydali čerstvé varování, že sazby by mohly být zvýšeny v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle Gatnara se inflace očekává v průměru 2,3% v roce 2018 – podle modelů NBP. To by vyvolalo jen malý tlak na to, aby inflace překročila cíl.
• Inflace v Polsku je poprvé po 20 letech nad 5 %. ČR má nezaměstnanost 2,8 %, nejnižší v EU
  Turecká ekonomika zaznamenala ve druhém kvartále mezičtvrtletní růst o 0,9 %. V meziročním srovnání však se HDP zvýšilo o úctyhodných 21,7 %. Tamní ekonomika byla jedná z mála světových ekonomik, která dokázala růst i v minulém roce, kdy docházelo k lockdownům.
• Inflace v Polsku stoupla méně než očekával trh
  Index spotřebitelských cen v lednu vzrostl na 9,2 % meziročně oproti 8,6 % v prosinci. Trhy očekávaly vyšší růst na 9,4 % meziročně.
• Inflace v Polsku vylétla vzhůru
  Index spotřebitelských cen vzrostl v listopadu podle předběžných odhadů na 7,7 % meziročně oproti 6,8 % v říjnu. Trhy očekávaly růst 7,3 % meziročně.
• Inflace v Polsku vzrostla
  Meziroční polská inflace se dostala na úroveň 5,4 %. To je nejen velmi vysoko nad koridorem cíleným NBP (1,5-3,5 %), ale navíc i bez znalosti detailní struktury se dá odhadnout, že i tzv. jádrová inflace zrychlila na úroveň 3,8-3,9 %. Peněžní trh ve Varšavě nyní sází na to, že by NBP mohla zvýšit úrokové sazby v tříměsíčním horizontu o přibližně 20 bazických bodů. Jinak řečeno trh spekuluje, že růst úrokových sazeb přišel společně s publikací nové makroekonomické prognózy NBP na listopadovém zasedání polského Výboru pro měnovou politiku. V něm mají prozatím jasnou převahu centrální bankéři s holubičími názory (v čele s guvernérem), ale pokud nová prognóza ukáže na to, že polská inflace se nedostane zpět k inflačnímu cíli až do roku 2023, pak dostanou jestřábi do rukou přesvědčivé argumenty (pro zvýšení úroků). Ještě předtím však může dojít k zásadní změně komunikace NBP, kterou by mohlo přinést již příští zasedání naplánované na 8. září.
• Inflace v prosinci nepřekvapila, nicméně směřuje vzhůru
  Inflace v prosinci vzrostla v souladu s očekáváním trhu na 6,6 % y/y. Oproti prognóze České národní banky byla stále o jeden procentní bod výš. Přechod mezi dodavateli energií vedl k mírnému meziměsíčnímu snížení cen elektřiny. Ceny plynu rostly. Lehce zdražily potraviny a naopak zlevnily pohonné hmoty. Bez odpuštění DPH by meziroční inflace byla blízko 8 %. Na začátku roku zamíří k 9 % y/y. V únoru čekáme zvýšení reposazby ČNB na 4,50 %.
• Inflace v prosinci pravděpodobně klesla na cíl ČNB
  Meziroční růst spotřebitelských cen podle nás v prosinci zpomalil z 2,1 % na 2,0 %, a dostal se tak na úroveň cíle centrální banky. Očekáváme, že hlavním důvodem byly nižší ceny potravin. K meziměsíčnímu poklesu ale zřejmě došlo i u cen pohonných hmot. Jádrová inflace pak podle nás stagnovala na 2,6 % y/y. Po loňských 2,4-2,5 % odhadujeme, že inflace v letošním roce v průměru klesne na zhruba 1,5 %. Významně k tomu přispěje převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát platné od letošního ledna.
• Inflace v prosinci zaostala za očekáváním, ČNB ale bude sazbu držet bez změny nejspíše celý letošní rok
  Prosincová inflace činila v meziročním vyjádření 2,1 procenta, vyplývá z předběžného údaje ČSÚ. Zaostala tak jak za prognózou České národní banky, tak za konsensem analytiků, které předpokládaly růst hladiny spotřebitelských cen v porovnání s prosincem 2024 o 2,3 procenta. Klíčovým důvodem slabší než předpokládané inflace je zmírnění cenového růstu v oblasti zpracovaných potravin, alkohol a tabáku, a to přesto že nezpracované potraviny naopak svůj cenový růst oproti listopadu zvýšily. Tempo svého zlevňování zrychlily v porovnání s listopadem energie, naopak v případě služeb došlo k mírnému zesílení cenového nárůstu, který tak nadále představuje nejhlubší vrásku na čele ČNB.
• Inflace v prosinci zaostala za očekáváním, i díky meziročně markantně levnějšímu máslu či bramborám. ČNB ale bude sazbu nejspíše držet bez změny celý letošní rok
  Prosincová inflace činila v meziročním vyjádření 2,1 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad z počátku měsíce. Zaostala tak jak za prognózou České národní banky, tak za konsensem analytiků, které předpokládaly růst hladiny spotřebitelských cen v porovnání s prosincem 2024 o 2,3 procenta. Klíčovým důvodem slabší než předpokládané inflace je zmírnění cenového růstu v oblasti potravin, které však bylo tlumeno zejména zrychlením cenového nárůstu v oblasti bydlení. Ceny potravin táhlo dolů hlavně meziroční zlevnění másla a brambor, v obou případech o zhruba 29 procent. Brambory zlevňuje letošní dobrá úroda u nás i v blízkém zahraničí, například v Německu. Za poklesem cen másla stál loni celoevropský převis nabídky mléka nad poptávkou a související nízké výkupní ceny producentů mléka.