Inflace v Polsku vylétla vzhůru

Čtěte více

• Inflace v Německu vystoupala na nová maxima 📈
  Index CPI v Německu v říjnu pokračoval v růstu. V tomto cyklu dosáhl na nová maxima. Výsledek však pouze naplnil očekávání a německé akcie po včerejší nákupní horečce v USA rostou.
• Inflace v Německu vzrostla
  Inflace vzrostla v srpnu podle předběžných odhadů o 7,9 % meziročně oproti 7,5 % v červenci a harmonizovaná inflace vzrostla podle očekávání trhů o 8,8 % oproti 8,5 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Harmonizovaná inflace v červenci podle předběžných odhadů vzrostla o 2,6 % meziročně oproti 2,5 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 2,5 % meziročně. Celková inflace vzrostla o 2,3 % meziročně oproti 2,2 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2,2 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla podle očekávání trhů o 3,7 % meziročně oproti 3,2 % v listopadu. Harmonizovaná inflace vzrostla o 3,8 % meziročně oproti 2,3 %, přičemž trhy očekávaly růst o 3,9 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla o 2,6 % meziročně oproti 2,2 % v listopadu. Trhy očekávaly růst o 2,4 % meziročně. Harmonizovaná inflace vzrostla o 2,9 % meziročně oproti 2,4 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2,6 % meziročně.
• Inflace v Německu vzrostla
  Celková inflace vzrostla v květnu podle předběžných odhadů a odhadů trhu o 2,4 % meziročně oproti 2,2 % v dubnu. Harmonizovaná inflace vzrostla o 2,8 % meziročně oproti 2,4 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 2,7 % meziročně.
• Inflace v novém roce zpomalila
  „Zatímco v prosinci dosahovala inflace hranice 3 %, v lednu mírně poklesla. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. V lednu meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,8 %. Do jejich vývoje se propsaly hlavně ceny potravin, které byly oproti loňskému lednu vyšší o necelých 5 %, přičemž většina sledovaných položek v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje svůj meziroční cenový růst zrychlila, případně zmírnila meziroční pokles. Ke zpomalení meziročního cenového růstu naopak došlo v oddíle bydlení, kde růst cen vodného v lednu poklesl na 4,2 % z prosincových 10,9 %, cen stočného na 3,7 % z 13,4 %. Ceny elektřiny pak dokonce přešly z prosincového růstu o 8,0 % v lednový pokles o 4,7 %. Významněji klesly i ceny zemního plynu, a to o 7,7 %. V prosinci přitom činil jejich pokles 5,5 %,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v Polsku
  Polská jádrová inflace v říjnu oslabila o 0,2 procentního bodu na pouhých 0,8 procenta meziročně. „Vzhledem k tomuto faktu bychom si představovali, že MPC jestřábi v národě v té době všichni mlčeli“, uvedla Commerzbank ve výzkumné zprávě. Nejméně dva jestřábi Eugeniusz Gatnar a Lukasz Hardt tento týden vydali čerstvé varování, že sazby by mohly být zvýšeny v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle Gatnara se inflace očekává v průměru 2,3% v roce 2018 – podle modelů NBP. To by vyvolalo jen malý tlak na to, aby inflace překročila cíl.
• Inflace v Polsku je poprvé po 20 letech nad 5 %. ČR má nezaměstnanost 2,8 %, nejnižší v EU
  Turecká ekonomika zaznamenala ve druhém kvartále mezičtvrtletní růst o 0,9 %. V meziročním srovnání však se HDP zvýšilo o úctyhodných 21,7 %. Tamní ekonomika byla jedná z mála světových ekonomik, která dokázala růst i v minulém roce, kdy docházelo k lockdownům.
• Inflace v Polsku stoupla méně než očekával trh
  Index spotřebitelských cen v lednu vzrostl na 9,2 % meziročně oproti 8,6 % v prosinci. Trhy očekávaly vyšší růst na 9,4 % meziročně.
• Inflace v Polsku vzrostla
  Meziroční polská inflace se dostala na úroveň 5,4 %. To je nejen velmi vysoko nad koridorem cíleným NBP (1,5-3,5 %), ale navíc i bez znalosti detailní struktury se dá odhadnout, že i tzv. jádrová inflace zrychlila na úroveň 3,8-3,9 %. Peněžní trh ve Varšavě nyní sází na to, že by NBP mohla zvýšit úrokové sazby v tříměsíčním horizontu o přibližně 20 bazických bodů. Jinak řečeno trh spekuluje, že růst úrokových sazeb přišel společně s publikací nové makroekonomické prognózy NBP na listopadovém zasedání polského Výboru pro měnovou politiku. V něm mají prozatím jasnou převahu centrální bankéři s holubičími názory (v čele s guvernérem), ale pokud nová prognóza ukáže na to, že polská inflace se nedostane zpět k inflačnímu cíli až do roku 2023, pak dostanou jestřábi do rukou přesvědčivé argumenty (pro zvýšení úroků). Ještě předtím však může dojít k zásadní změně komunikace NBP, kterou by mohlo přinést již příští zasedání naplánované na 8. září.
• Inflace v prosinci nepřekvapila, nicméně směřuje vzhůru
  Inflace v prosinci vzrostla v souladu s očekáváním trhu na 6,6 % y/y. Oproti prognóze České národní banky byla stále o jeden procentní bod výš. Přechod mezi dodavateli energií vedl k mírnému meziměsíčnímu snížení cen elektřiny. Ceny plynu rostly. Lehce zdražily potraviny a naopak zlevnily pohonné hmoty. Bez odpuštění DPH by meziroční inflace byla blízko 8 %. Na začátku roku zamíří k 9 % y/y. V únoru čekáme zvýšení reposazby ČNB na 4,50 %.
• Inflace v prosinci zřejmě mírně zrychlila
  Česká koruna na úvod nového týdne setrvala na silných úrovních těšně nad hodnotou kurzového závazku ČNB. Stabilitě koruny prospělo...
• Inflace vrátila ceny zlata k 2 000 USD
  Federální rezervní systém a světové centrální banky stojí před téměř nemožným úkolem snížit rostoucí inflaci. Bude nutné přijmout drastická opatření, včetně zvýšení sazeb minimálně na polovinu aktuální míry inflace, tzn. na 4–6 %.
• Inflace vrazila zlatu dýku do zad
  Je zlato překoupené? Nebo jen vyčkává? Názory investorů se různí. Negativní reakce XAU/USD na silný růst zaměstnanosti v USA a skok inflace na pětiměsíční maximum ale naznačují, že drahý kov zůstává velmi citlivý na měnovou politiku Federálního rezervního systému. Pravděpodobnost zářijového snížení sazeb klesla z 63 na 54 % a táhne s sebou dolů i ceny futures.
• Inflace vrcholí na horní hranici tolerančního pásma ČNB
  Domácí inflace v březnu ještě zrychlila a dostala se na horní hranici tolerančního pásma ČNB ve výši 3,0 %. I nadále překonává prognózu centrální banky. Očekáváme, že inflace se ještě dubnu udrží v blízkosti tří procent, od května by pak měla začít postupně klesat.
• Inflace v říjnu blízko očekávání, ke konci roku však poroste
  Ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziroční inflace tak zrychlila z 2,6 % na 2,8 % (versus náš odhad 2,9 %). Oproti našemu očekávání rostly o něco pomaleji ceny potravin - za očekáváním zůstaly zejména mléčné výrobky a maso, zatímco ovoce a máslo zdražovaly víceméně podle očekávání.
• Inflace v říjnu meziročně stagnovala
  Spotřebitelské ceny se v říjnu meziměsíčně zvedly o 0,5 %, v meziročním srovnání se inflace nezměnila a zůstala na 2,7 %. Oproti září byly vyšší zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, zdražily oděvy a obuv a pokračoval růst cen spojených s bydlením. Ceny pohonných hmot zhruba stagnovaly. Naproti tomu klesaly ceny poštovních a telekomunikačních služeb.
• Inflace v říjnu mírně zrychlila
  „Meziroční inflace v říjnu mírně zrychlila. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Zatímco v září inflace činila 2,6 %, v říjnu index spotřebitelských cen značící míru inflace dosáhl 2,8 %, tedy o 0,2 procentního bodu více. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 %. Největší vliv na ně měly vyšší ceny tuhých paliv, které vzrostly o 1,7 %, a oddíl bydlení, kde stouply ceny nájemného a služeb pro běžnou údržbu bytu o 0,4 %. Mezi potravinami a nealkoholickými nápoji došlo k největšímu nárůstu u cen vajec, a to o 15,5 %, ale i u cen ovoce, které se zvedly o 5,9 %, a másla o 3,5 %. Naopak nižší byly ceny trvanlivého mléka, které klesly o 15,0 %, cukru (pokles o 11,3 %) či zeleniny (pokles o 1,5 %),“ jmenuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v říjnu oficiálně vzrostla, fakticky však dále klesá
  Inflace v Česku po celý letošní rok postupně klesala, v říjnu však došlo k zaškobrtnutí. Celková meziroční míra inflace vzrostla ze zářijových 6,9 % na 8,5 %, čímž lehce překonala očekávání trhu (8,4 %) i ČNB (8,3 %), ale zaostala za naším odhadem (8,7 %). V meziměsíčním srovnáním rostly spotřebitelské ceny o 0,1 %, zejména z titulu sezónně dražšího oblečení a vyšších cen potravin, zatímco náklady na bydlení klesaly díky nižším cenám elektřiny, plynu a tepla.