Inflace zvolňuje v souladu se srpnovou prognózou ČNB

Čtěte více

• Inflace zůstává na vyšších úrovních
  Spotřebitelské ceny v ČR v červnu oproti květnu vzrostly o 0,5 %, což bylo desetinku nad naším odhadem i očekáváním trhu. V meziročním vyjádření došlo ke zpomalení inflace na 2,8 % z předchozího tempa 2,9 %.
• Inflace zůstává nepřekvapivě vysoko
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci oproti listopadu vzrostly o 0,4 %, a meziroční míra inflace zrychlila na 6,6 % z předchozích 6,0 %. To bylo v souladu s naším odhadem i průměrným očekáváním trhu. Nejistota odhadů byla i tentokrát vysoká, když se pohybovaly v širokém pásmu od 6,1 % y/y do 6,9 % y/y.
• Inflace zůstává pod 2 %
  Březnové údaje z Německa či celé eurozóny jasně signalizovaly dopady války na Blízkém východě do inflace. Meziměsíčně tam poskočila cenová hladina zejména díky vyšším cenám pohonných hmot o více než 1 % a podobný vývoj jsme očekávali i u nás (naše prognóza +0,9 %). V meziročním srovnání by to znamenalo zvýšení inflace z 1,4 % na 2,3 %.
• Inflace zůstává problém
  Ostře sledovaná americká inflační data dopadla opět hůř, než se čekalo. Spotřebitelské ceny sice meziročně zpomalily na 8,2 z 8,3 procenta, ale čekalo se ještě nižší číslo. Vyšší je také údaj o jádrové inflaci, kde vidíme nárůst na 6,6 z 6,3 pct. Podobně vyznívá také pohled na meziměsíční čísla, když se spotřebitelské ceny oproti srpnu zvedly o 0,4, respektive v jádrovém pojetí o 0,6 pct. Reakce finančních trhů je jednoznačně negativní. V reportu totiž najdeme pramálo důvodů k radosti. Inflaci sice brzdí levnější benzín či topný olej, ale tento efekt je slabší než v předchozích měsících. Navíc po posledním kroku OPEC+ je podle nás třeba počítat s tím, že dezinflační efekt energií bude menší i nadále.
• Inflace zůstává výrazná a v červenci se nejspíše dostane ke 20 %
  Meziměsíční inflace zůstává nadále výrazná, po sezonním očištění se však již druhý měsíc v řadě snižovala. Spotřebitelské ceny se v červnu zvýšily v průměru o 1,6 % po růstu o 1,8 % v květnu. K poklesu meziměsíční dynamiky došlo i po sezonním očištění, a to z 1,6 % na 1,4 %. Na meziměsíčním růstu cen se podílely zejména náklady spojené s bydlením (příspěvek k meziměsíční inflaci ve výši 0,5 pb) odrážející v prvé řadě pokračující zdražování energií a imputovaného nájemného, a také potraviny (příspěvek 0,4 pb). V červnu rovněž výrazně rostly ceny pohonných hmot. Růst cen je nicméně i nadále hodně plošný. Ceny zboží i služeb rostly shodně o 1,6 %.
• Inflace zůstává výrazná a v červenci se nejspíše dostane poblíž 20 %
  Meziměsíční inflace zůstává nadále výrazná, po sezonním očištění se však již druhý měsíc v řadě snižovala. Spotřebitelské ceny se v červnu zvýšily v průměru o 1,6 % po růstu o 1,8 % v květnu. K poklesu meziměsíční dynamiky došlo i po sezonním očištění, a to z 1,6 % na 1,4 % (o 0,2 pb klesla SA inflace také v květnu). Na meziměsíčním růstu cen se v červnu nejvíce podílely náklady spojené s bydlením (příspěvek ve výši 0,5 pb) odrážející zejména pokračující zdražování energií a imputovaného nájemného, a také potraviny (příspěvek 0,4 pb). Výrazně rovněž rostly ceny pohonných hmot (meziměsíčně o 3,8 %). Růst cen byl nicméně stále hodně plošný. Ceny zboží i služeb rostly shodně o 1,6 %.
• Inflace zůstává výš, ale měla by zpomalovat
  Makroekonomická data zveřejňovaná v průběhu září by měla potvrdit, že expanze průmyslu a maloobchodních tržeb pokračovala. Bilance zahraničního obchodu by měla dosáhnout dalšího přebytku. Od inflace stále čekáme zpomalení. ČNB na měnověpolitickém zasedání v září ponechá nastavení měnové politiky beze změny. Čtvrtletní data by mohla ukázat mírnou vzestupnou revizi pro HDP. Od průměrné mzdy čekáme mírný pokles.
• Inflace zůstává zkrocená
  „V srpnu si hlouběji do kapsy sáhli milovníci neřestí, když zdražily lihoviny o 5,0 procenta, pivo o 4,4 procenta a tabákové výrobky o 6,5 procenta. Naopak ušetřili motoristé, kteří tankovali nejlevnější benzín od letošního ledna a nejlevnější naftu od července loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace zvedla úrokové sazby. Komu se nyní vyplatí spořicí účet?
  Se stoupající inflací vzrostly také úrokové sazby. Bankovní rada České národní banky je v červnu zvedla poprvé od loňského února a další zvyšování lze během letoška ještě očekávat. Tyto změny by se měly propsat také na spořicí účty, které jsou tak nyní pro zákazníky výhodnější. Platí to ale pro všechny?
• Inflace zvítězila nad penzijními fondy
  „V loňském roce některé penzijní fondy zaznamenaly ztráty kolem 10 procent. Lidem se tak mohlo stát, že do svého penzijního fondu celý rok posílali peníze, aby na konci roku zjistili, že se jejich naspořená částka zmenšila,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace zvýší tlak na kurzový závazek
  Kurz koruny vůči euru se včera držel v úzkém pásmu 27,02 – 27,03 CZK/EUR. Z poklidné nálady ho nevyvedla ani dubnová inflace, která skončila o tři desetiny výše...
• Inflace 05/2023 – 11,1 % Y/Y
  „Ceny se v Česku začínají pomalu stabilizovat a v dohledné době bychom mohli vidět jednocifernou inflaci. Rozhodující v tuto chvíli bude pozice zaměstnavatelů, kteří budou čelit velkému tlaku na růst mezd. Pokud ho ustojí, inflace se ukotví v rozumných číslech a ze společnosti zmizí inflační očekávání. Vzhledem k tomu, že ČNB pravděpodobně nebude se sazbami hýbat, bude právě na firmách záležet další vývoj cen.“
• Inflace 07/2023 – 8,8 % Y/Y
  „Inflace se v Česku meziročně pomalu uklidňuje. To má jeden hlavní důvod. Většina lidí se uskromnila, naše výdaje jsou menší, než byly, a tím jsme dokázali zkrotit ceny. Reálně tak většina z nás má nižší standard než dříve. To se naplno projevuje v poklesu reálných mezd a stagnaci hospodářství. Nyní nás čeká období mírného ustrnutí na místě, což pro ekonomiku může mít dlouhodobě pozitivní dopad, protože by ji to mohlo očistit. Jen to bude všechny trochu bolet, jelikož jsme si zvykli na dlouhé období růstu.“
• Inflace 10bp nad odhady - Komentář CYRRUS
  Spotřebitelské ceny v únoru oproti lednu vzrostly o 0,2 % a meziroční míra inflace tak zrychlila na 2,7 %. Medián analytiků byl o desetinku níž.
• Inflace 12/2023 – 6,9 % Y/Y
  "Česká míra inflace stále patří mezi ty nejvyšší v Evropě, potažmo je druhá nejvyšší v Evropské unii. To vše se děje i přes fakt, že spotřebitelé loni skutečně šlápli na brzdu a snížili své výdaje. Důvodů, proč se v Česku stále zdražuje, může být hned několik. Stále vysoké vládní výdaje, mírná politika České národní banky a v neposlední řadě méně konkurenční hospodářská soutěž v jednotlivých odvětvích. I tak se ale dá předpokládat, že se letos konečně ceny ustálí a zvykneme si na novou cenovou hladinu. Rok 2024 by tak pro Česko mohl být určitě klidnějším rokem s nižší inflací i sazbami."
• Inflace – 12,7 % Y/Y
  „Míra růstu inflace pomalu klesá. Pořád se ale jedná o opravdu vysoký růst cen. Porovnáváme totiž už se zvýšenými cenami loňského roku. To znamená, že nám ceny rostou dvojciferným tempem už druhý rok po sobě, a to násobí naše útraty v obchodech, přičemž nejvýrazněji to vidíme u potravin, kde je inflace patrně nejcitelnější. To vše se děje v době, kdy se nám oproti loňsku rapidně snížily ceny pohonných hmot, které by měly mít výrazný protiinflační efekt. Proti růstu cen by nyní měly bojovat všechny instituce, jak vláda, tak centrální banka, spíše než se dohadovat, kdo za inflaci může.“
• Inflace 1,4 % potvrzena i druhým odhadem
  Inflace (meziroční růst spotřebitelských cen) i podle konečného odhadu klesla v únoru na 1,4 %. Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny o 0,1 %. Klesaly zejména ceny potravin (mléka, margarínu, masa, sýrů). Ve směru vyšší nadále působí zejména ceny ve službách a také ceny alkoholu a tabáku.
• Inflace 8,5 % Y/Y
  „Inflace stále snižuje svoje hodnoty, a to zejména proto, že jsme se naučili omezovat své výdaje a tím jsme zkrotili růst cen. Nutno ale připomenout, že už srovnáváme s loňskou vysokou základnou, a tím pádem není třeba nad výsledným číslem tolik slavit. Inflace by se pak v příštím roce měla dotknout cíle České národní banky, od které čekám, že bude s předstihem snižovat sazby. Patrně k tomu dojde už letos.“
• Inflace 9/2023 – 6,9 % Y/Y
  „Pokles růstu cen nám může dělat na první pohled radost. Další data z ekonomiky nám ale neukazují příliš dobrý stav českého hospodářství. Kromě nezaměstnanosti jsou všechna čísla letos nasměrovaná spíše k stagnaci Česka. K nějakému minimálnímu růstu se snad nadechneme v příštím roce, kdy by se už mohla stabilizovat celá ekonomika. Pokud nás tedy opět nezasáhnou nějaké otřesy ze zahraničí. Momentálně je například na trhu s ropou cítit velké napětí.“
• Inflácia aj nezamestnanosť v eurozóne sklamali. Zvyšovanie sadzieb sa vzďaľuje.
  Jadrová inflácia v eurozóne pokračuje v pohybe okolo jedného percenta bez akéhokoľvek náznaku rastových tendencií. ECB pritom očakáva, že v budúcom roku sa vyberie výraznejšie nahor, až k 1,5%, čo jej umožní dvíhať sadzby. Tento scenár sa stáva čím ďalej, tým menej reálny. V novembri rástli medziročne jadrové ceny celkovo o 1 % (čakalo sa 1,1%). Klesať začala aj celková inflácia. Tá spomalila z 2,2% na 2,0% (čakalo sa spomalenie na 2,1%). V ďalších mesiacoch bude tento pokles pokračovať a to kvôli aktuálnemu prepadu cien ropy, ktorý by mal celkovú infláciu priblížiť bližšie k jadrovej.