Průmyslová výroba v Americe zrychlila

Čtěte více

• Průmyslová výroba eurozóny pod očekáváním
  EUR po zveřejnění slabších údajů, než se předpokládalo, vůči USD oslabuje. Investoři očekávali v prosinci lepší výsledek (y/y) než v listopadu, mezitím údaj ukázal ještě výraznější zpomalení, a to v meziročním srovnání.
• Průmyslová výroba eurozóny zrychlila
  Průmyslová výroba v srpnu zrychlila na 2,5 % ročně oproti revidovaným -2,5 % v červenci. Trhy očekávaly zrychlení na 1,5 % meziročně.
• Průmyslová výroba meziměsíčně zrychlila
  Průmyslová výroba v září meziměsíčně zrychlila o 9 % oproti revidovanému poklesu o 4,9 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení o 10,1 % meziměsíčně. Meziročně klesla o 0,3 % oproti revidovanému poklesu o 1,2 % v srpnu. Trhy očekávaly růst o 0,3 % meziročně.
• Průmyslová výroba poklesla více, než se čekalo
  Průmyslová výroba v Česku za měsíc srpen meziročně poklesla o 3,8 %, čímž negativně překonala očekávání trhu o 0,5 procentního bodu. Letní statistiky z průmyslu jsou ovšem tradičně ovlivněny načasováním celozávodních dovolených a letošní srpen měl zároveň o jeden pracovní den méně než ten loňský. Po očištění o vliv počtu pracovních dní český průmysl zaznamenal pokles o 1,2 % meziročně a meziměsíčně pak o 0,1 % (po sezónním očištění). Nejlépe se dařilo odvětvím výroby farmaceutických výrobků, které vykázalo růst o 22,9 % a elektrických zařízení, kde šlo o 7 %. Pokles byl zaznamenán ve většině ostatních sektorů, hlavně pak u výroby oděvů a kovů, které shodně odepsaly téměř 15 %. Autoprůmysl poklesu zatím odolal, když si po očištění o počet pracovních dní připsal 4,5 % a vzhledem ke svému významnému postavení byl v srpnu suverénně nejsilnějším kladným přispěvatelem k celkovému výsledku. Do českého průmyslu se zřejmě pomalu propisuje ochlazení pozorované v zahraničí, což je patrné mimo jiné na objemu nových objednávek, které v srpnu meziročně prakticky stagnovaly.
• Průmyslová výroba pokračuje v expanzi
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu zpomalila, když rostla oproti září o 3,0 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů to znamená meziroční růst o 1,3 %. Bez očištění o kalendářní efekty to znamená naopak meziroční pokles o 1,3 %. To bylo 1,4 procentního bodu nad naším odhadem a 1,5 bodu nad očekáváním trhu. V případě průmyslu se vlivem začínající druhé vlny nečekal pro výrobu výrazný propad jako v případě služeb, ale i tak je rychlý meziměsíční nárůst mírným pozitivním překvapením. Ten se navíc zrcadlí v dalším velmi vysokém přebytku obchodní bilance.
• Průmyslová výroba pokračuje v poklesu
  Průmyslová výroba v České republice za červenec zaznamenala další snížení, když v reálném vyjádření poklesla o 1,9 %. Nevzrostla tentokrát ani v meziměsíčním vyjádření, kdy pokles činil -0,8 %. Za poklesem tentokrát stojí zejména posun celozávodních dovolených v automotive na červenec, které v předchozím roce zasahovaly i do srpna.
• Průmyslová výroba rostla, důvod k jásotu to však není
  „Po třech měsících poklesu se česká průmyslová produkce v říjnu meziročně zvýšila o 1,9 %. Bylo to však ovlivněno zejména nízkou loňskou srovnávací základnou ve výrobě automobilů. Není tedy mnoho důvodů k nadějím na zotavení českého průmyslu. Prognózy o letošním propadu české ekonomiky jsou totiž již zpečetěny a očekáváný pokles HDP o 0,5 % nabírá reálné obrysy. Možná důležitější než ukazatel samotné listopadové průmyslové produkce, je vývoj objemu nových zakázek, který se dále propadal. Hodnota nových zakázek v listopadu meziročně klesla o 4,0 %. Nové zakázky ze zahraničí klesly dokonce o 4,8 % a domácí o 2,3 %. Nové zakázky v českém průmyslu meziročně klesají již půl roku, a to je pro jeho budoucnost vážný problém,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmyslová výroba se ve třetím čtvrtletí výrazně snížila
  Výsledek průmyslové výroby za září dokreslil obrázek slabého výkonu průmyslu ve třetím čtvrtletí, který se tak nejspíše významně podílel na mezičtvrtletním poklesu tuzemské ekonomiky ve třetím letošním čtvrtletí o 0,3 % dle předběžného odhadu HDP zveřejněného v minulém týdnu. Meziměsíčně průmyslová produkce v září klesla o 1,8 % a meziročně byla nižší o 7,8 % (NSA), respektive o 5,0 % po očištění o rozdílný počet pracovních dní. To bylo výrazně pod konsensem trhu, který očekával meziroční pokles o 5,4 % (NSA).
• Průmyslová výroba stagnovala
  Průmyslová výroba v lednu stagnovala oproti revidovanému poklesu -1 % meziměsíčně v prosinci. Trhy očekávaly růst o 0,5 % meziměsíčně.
• Průmyslová výroba v Americe zpomalila
  Průmyslová výroba v prosinci zpomalila na -0,1 % oproti revidovaným 0,7 % v listopadu. Trhy očekávaly zpomalení na 0,2 %.
• Průmyslová výroba v březnu pokračovala v kolísavém výkonu
  Průmyslová výroba v březnu oslabila a meziměsíčně se snížila o 1,6 %. Nenavázala tak na únorové zvýšení o 2,2 %, naopak statistiky tuzemské produkce pokračují ve svém volatilním trendu, který primárně odráží rozkolísanou výrobu aut. V meziročním vyjádření byla v březnu průmyslová produkce nižší o výrazných 11,1 %, což bylo v souladu s naším očekáváním (11,0 %), avšak pod tržním konsensem, který předpokládal mírnější pokles o 8,4 %. Výrazný propad reflektuje nižší počet pracovních dní v letošním březnu oproti loňsku, a to hned o tři méně. Po očištění o tento efekt činil březnový pokles „pouze“ 2,7 %.
• Průmyslová výroba v červnu opět vzrostla, vylepšila tak již silný květnový výsledek
  Výkon tuzemského průmyslu v červnu opět výrazně překvapil směrem nahoru. Meziměsíčně průmyslová výroba reálně vzrostla o 0,9 %, a to po již silném květnovém růstu o 1,5 %. Meziročně tak v červnu byla o 0,9 % vyšší, zatímco konsensus analytiků předpokládal pokles o 0,8 % y/y.
• Průmyslová výroba v červnu sice posílila, zůstává ale stále nízká
  Průmyslová výroba v červnu meziměsíčně vzrostla o 0,7 % a pouze částečně tak korigovala květnový ostrý pokles o 2,2 %. V červnu byla meziročně nižší o 3,4 % po očištění o rozdílný počet pracovních dní. Bez očištění o tento efekt meziročně klesla o 9,1 %, což bylo oproti tržnímu konsensu (-6,0 % y/y) výrazně negativní překvapení. V druhém letošním čtvrtletí byla však aktivita v průmyslu celkově slabá. Mezičtvrtletní pokles průmyslové výroby v druhém čtvrtletí zrychlil na 1,1 % poté, co v letošním prvním čtvrtletí klesla o 0,8 %. To může zčásti odrážet pokračující problémy v dodavatelských řetězcích tuzemských automobilek.
• Průmyslová výroba v Česku je stále v útlumu, pořád se nevzpamatovala z neblahého dopadu války na Ukrajině
  Průmyslová výroba nadále procházela i útlumem, a to i v červnu, kdy průmyslníky potrápila hlavně nedostatečná poptávka a v automobilovém průmyslu navíc i problémy s dodávkami výrobních vstupů. Dlouhodobě dochází k poklesu výroby strojů a v těžebním průmyslu, které zvláště doplácejí na vysokou energetickou náročnost a ztrátu evropské konkurenceschopnosti ve světovém meřítku. Navíc se průmysl potýká s poměrně vysokými náklady, kvůli nadále poměrně citelným úrokovým sazbám v Česku.
• Průmyslová výroba v Česku nečekaně roste, ovšem jen díky výrobě aut. V příštích měsících ji pomůže kromě aut také slábnoucí koruna
  Průmyslová výroba v Česku v červnu překonala očekávání. Meziročně i meziměsíčně si polepšila shodně o 0,9 procenta, zatímco v obou případech se převážně čekal pokles. Za vzestupem objemu průmyslové výroby je hlavně mimořádně výrazný, takřka 54procentní, nárůst objemu automobilové výroby. Ten byl tak silný, že více než kompenzoval i citelný propad v jiných klíčových průmyslových odvětvích.
• Průmyslová výroba v Česku se propadá rychleji, než se čekalo. Stav průmyslu se zhoršuje již více než 2,5 roku a světlo na konci tunelu zatím vidět není
  Průmyslová výroba v Česku loni v listopadu zklamala. Meziroční pokles o 2,7 procenta je nejslabším výsledkem od loňského června. Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta. Klíčovým důvodem poklesu je silný, více než sedmiprocentní propad automobilové výroby. Autoprůmysl vyčerpává impuls, který mu poskytlo post-covidové hromadění zakázek, související se zpřetrhanými mezinárodními logistickými řetězci. Zároveň na něj doléhá obecnější ztráta konkurenceschopnosti celého evropského autoprůmyslu a globální ochabnutí poptávky po automobilech, byť zrovna tuzemským výrobcům se zatím daří se jeho neblahým dopadům z velké části vyhýbat.
• Průmyslová výroba v dubnu pouze částečně korigovala březnový pokles
  Průmyslová výroba v dubnu částečně korigovala březnový pokles o 1,6 %, když meziměsíčně vzrostla o 0,6 %. Oproti analytickému konsensu byl meziroční růst průmyslové produkce výrazně pozitivním překvapením, když v dubnu dosáhl 9,0 %, zatímco trh očekával pouze 6,5 %. Nicméně po očištění o rozdílný počet pracovních dní, kdy letošní duben měl hned o tři pracovní dny více než loni, byla průmyslová produkce v dubnu meziročně nižší o 0,4 %.
• Průmyslová výroba ve druhém letošním čtvrtletí pravděpodobně zůstala slabá
  Průmyslová výroba v květnu výrazně klesla a nenavázala tak na dubnový mírný růst. Meziměsíčně byla v květnu nižší o 2,2 % a v meziročním vyjádření zase o 3,2 %. To byl oproti analytickému konsensu, který očekával mírnější pokles o 1,2 % y/y, daleko slabší výsledek. Výkon průmyslu ve druhém letošním čtvrtletí dle dosud zveřejněných dat za duben a květen zůstává velmi slabý a za předpokladu stagnace v červnu by mezičtvrtletní pokles průmyslové výroby zrychlil na 1,3 % po snížení o 0,8 % v prvním čtvrtletí.
• Průmyslová výroba v eurozóně ožívá
  Průmyslová výroba v eurozóně jde do třetího čtvrtletí zvesela. Navzdory globálním nejistotám stále roste důvěra v americkou ekonomiku.
• Průmyslová výroba v květnu zpomalila
  Že se českým průmyslníkům nepodaří zopakovat dubnový závratný meziroční růst produkce bylo předem jasné, jelikož květen již nebyl tak silně ovlivněn efektem nízké srovnávací základny. I přesto ovšem za odhady mírně zaostal. Bez očištění výroba meziročně přidala 32,3 %, k čemuž jí ovšem dopomohly dva pracovní dny k dobru. Po očištění o tento vliv došlo k růstu o 25,3 %, což meziměsíčně odpovídá poklesu o 3,6 %. Průmyslové tržby pak meziročně přidaly 31,2 %, přičemž silnější dynamiku vykázaly ty vývozní (35,3 %). Zakázky meziročně poskočily o 46,5 % a i zde byla lepší situace u těch ze zahraničí (49,9 %) nežli z tuzemska (39,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmysl klesl o 1,4 %, zatímco průměrná mzda narostla o 12,0 %.