MACRO: Osobní spotřeba v Q1 2021 výrazně vzrostla

• US Q1 HDP mírně pod očekáváním
• Týdenní statistiky žádostí o podporu dosáhly postpandemických minim

Americká ekonomika vzrostla v Q1 2021 o 6,4 % (anualizovaně) po růstu o 4,3 % na konci minulého roku. Trh čekal růst o 6,5 %. Růst se dotkl celé ekonomiky včetně fixních investic i vládních útrat. Jádrové osobní výdaje, které bedlivě sleduje Fed, vzrostly na 2,3 % z 1,3 % v předcházejícím měsíci. Tržní konsenzus očekával vzestup o 2,4 %. Poklesy zasáhly zásoby a exporty, naopak importy vzrostly.

Kompilace individuálních komponentů HDP za Q1. Zdroj: Twitter

Nejvíce překvapivý bod reportu je výrazný růst osobní spotřeby o 10,7 % v Q1 po růstu o 2,3 % v předcházejícím čtvrtletí. Postaral se o více než 100 % konečného výsledku HDP.

Osobní spotřeba v Q1 výrazně vzrostla. Zdroj: Bloomberg via ZeroHedge.

Dnešní výsledky jsou dalším potvrzením rychle rostoucí inflace. Ceny zboží a služeb koupené Američany vzrostly o 3,8 % v Q1 2021 po růstu o 1,7 % v Q4 2020 kvůli rychlému nárůstu osobní spotřeby. Ceny energií vzrostly o 46,7 % v prvním kvartále, zatímco ceny jídla klesly o 0,1 %. Bez jídla a energií ceny vzrostly o 3,1 % v Q1 2021 po růstu o 1,6 % v posledním kvartálu 2020.

Dnes byl zveřejněn také pravidelný týdenní report statistik žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ten ukázal pokles prvotních žádostí o podporu na 553 tisíc ve srovnání s růstově revidovanými 566 tisíci v předcházejícím týdnu. Jednalo se o nejnižší počet žádostí od počátku pandemie. Trh očekával pokles až na 549 tisíc. Nicméně celkový počet Američanů pobírajících nějakou formu dávek v nezaměstnanosti zůstává nad 16,5 mil.

Počet Američanů na dávkách zůstává vysoký. Zdroj: Bloomberg via ZeroHedge.

Zdá se, že relativně pomalé oživování na trhu práce hraje do karet Fedu, pro kterého je trh práce klíčovým pro řízení měnové politiky. Ta tak zůstává uvolněná navzdory viditelným příznakům inflace.

Čtěte více

• Macron chce využít slábnutí Německa a zásadně změnit Evropu. Namlouvá si Čínu, chce přetvořit ECB a eurozónu a tolerovat vyšší inflaci a koketuje s ideou „hodit přes palubu“ von der Leyenovou
  Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
• Macron je v ofenzivě vůči Německu, Čína tleská
  Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
• Macron nadbíhá posílené francouzské levici, aby společně zablokovali Le Penovou. Euro v reakci posiluje, francouzské dluhopisy rostou na ceně
  První kolo francouzských parlamentních voleb ovládla strana Marine Le Penové se ziskem 33,2 procenta hlasů. Nemá ale tedy až takový náskok, jenž by jí v parlamentu garantoval absolutní většinu. Přitom Le Penová již dříve uvedla, že bez ní vládnout nebude. Naději na absolutní většinu tedy ještě zcela nepoztrácela, rozhodující budou vyjednávání dnes a zítra, do kdy se musí sestavit kandidáty pro druhé kolo. Jenže ani tato vyjednávání pro Le Penovou nevypadají dobře. Euro proto v reakci posiluje, stejně jako francouzské akcie – investoři sází na to, že v parlamentu nebude mít absolutní většinu nikdo.
• Macronova Francie zažívá zotavení, nestíhá v robotizaci a v produktivitě práce
  Autor: Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži Macronovy reformy směřují Fr...
• Macronova nezbytná reforma
  Jedno z klíčových opatření z balíčku stimulů o objemu 100 miliard euro, který minulý týden představila nová francouzská vláda, vzbudilo v obchodních kruzích značnou pozornost. Vláda totiž navrhuje snižovat každoročně daně ve výrobě o 10 miliard euro, a to nejméně do roku 2022. Toto opatření by mělo být zavedeno již v příštím roce. Dosud však není jisté, zda bude platit i po roce 2022, kdy jsou prezidentské volby.
• Macronova penzijní reforma bude spravedlivější
  Co se děje ve Francii kolem velkých stávek proti důchodové reformě? Francii zachvátila vlna masivních stávek proti Macronovým penzijním reformám.
• Macronova „prasklá žilka“ je nevýdělečnější v dějinách, má „cenu“ 210 milionů korun. O tolik stoupla hodnota výrobce slunečních brýlí, které si nasadil, aby ji skryl
  Francouzský prezident Emanuel Macron se na ekonomickém fóru v Davosu ukázal v reflexních leteckých slunečních brýlích, aby zakryl důsledky prasklé oční žilky. Akcie italské mateřské společnosti jejich francouzského výrobce od té doby do dnes zhodnotily o více než 71 procent (viz graf Bloomberg níže). Akcionáři iVison Tech se tak radují, prasklá žilka zvýšila za necelé tři obchodní dny hodnotu italské firmy z přibližně 12 na necelých 21 milionů eur, tedy v přepočtu o 210 milionů korun.
• Macron oznámil osm mililard eur na záchranu autoprůmyslu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil balíček v hodnotě více než osmi miliard eur (216 miliard Kč) na záchranu domácího autoprůmyslu zasaženého koronavirovou krizi. Z Francie chce mít prezident největšího výrobce čistých aut v Evropě. Macron to řekl dnes po návštěvě výrobce automobilových součástek Valéo v severní Francii.
• Macron rozdáva darčeky. Deficit pôjde prudko nahor a EÚ stratí páku na Taliansko.
  Rýchle odhady dopadov na rozpočet hovoria o 0,5-0,8% HDP. V praxi to znamená zvýšenie plánovaného deficitu z 2,8% na 3,3-3,6%, čo je v rozpore s trojpercentným limitom EÚ. Navyše, Francúzsko dostane červenú od EK aj ohľadom konvergencie k strednodobým rozpočtovým cieľom. Aktuálny návrh rozpočtu dostal „oranžovú“ známku, keďže na jednorčnej báze aspoň čiastočne znižoval štrukturálny deficit (z 2,5% na 2,3%), po novom by však mal ísť nahor.
• Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Na dluh Francie a dalších vysoce zadlužených zemí by se „skládali“ občané celé eurozóny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být v důsledku tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.
• MACRO: Philadelphia Fed index vzrostl na padesátiletá maxima
  Americký výrobní sektor ukázal sílu. Na konci prvního kvartálu ukázal Philly Fed index cenový výskok na 51,8 bodů z únorových 23,1 bodů při očekávání 23 bodů. Dnešní výsledek je nejvyšší od roku 1973 a blíží se historickému maximu.
• MACRO: Prodeje nových domů v USA v únoru propadly
  Americké prodeje nových domů klesly v únoru o 18,2 % na sezónně očištěných 775 tisíc po pozitivně revidovaných 948 tisíc v lednu. Analytici očekávali vzestup o 875 tisíc. Jedná se o nejhorší výsledek za posledních 9 měsíců. Číslo však zahrnuje zhoršení v souvislosti se zimní bouří v Texasu a nepřízní počasí v dalších státech, kde se business na čas takřka zastavil.
• [macroUPDATE 1.2] USA (November 2015)
  Prinášame nový diel z reportu macroUPDATE (mU). Poznámky k dátam a vysvetlivky nájdete v článku zverejn...
• Má česká ekonomika začít aktivněji využívat devizové rezervy ČNB?
  O víkendu v rámci politického pořadu na ČT (Otázky Václava Moravce) zazněl poměrně odvážný návrh aktivnějšího využití devizových rezerv ČNB směrem k investicím v dopravní infrastruktuře. Z pohledu nároků na rozpočet se by se jednalo o 150–200 mld. Kč ročně v letech pro roky 2025, 2026. Mnozí si řeknou a proč vlastně ne? Rezervy v tuto chvíli dosahují úrovně přes 3200 mld. Kč (stav ke konci roku 2022), což je na poměry vyspělého světa v poměru k HDP celkem slušná zásoba prostředků. Osobně jsem přes tato fakta spíše skeptický.
• Maďarská bankovní rada rozhodovala jednomyslně
  Středoevropské devizové trhy včera žily prázdninovou atmosférou, když vykazovaly pouze minimální pohyb. Česká koruna se držela přilepená na hladině kurzového závazku 27,02 CZK/EUR. Maďarský forint se zůstal těsně nad úrovní 310 HUF/EUR a polský zlotý se pohyboval v blízkosti 4,26 PLN/EUR.
• Maďarská centrální banka dále snížila úrokové sazby
  Obchodování s domácí měnou bylo během úterní seance mnohem klidnější než předvčírem. Koruna nepatrn...
• Maďarská centrální banka dá na podporu ekonomiky další až 2 biliony forintů, sazby mohou dále klesat
  Maďarská centrální banka dnes v rámci snahy o podporu domácí ekonomiky spustila nový úvěrový program v hod...
• Maďarská centrální banka dnes v hlavní roli
  Po pondělním klidném obchodování přichází dnes řada zajímavých čísel. Ještě dopoledne se dozvíme polské maloobchodní prodeje, kde bychom se za srpen mohli dočkat růstu o 4,5 % y/y. To by byla příjemná vzpruha po červencovém pádu pod hladinu 4 %. Polská data budou zajímavá zejména v kontextu včerejšího oslabení koruny nad hladinu 5,60 PLN/CZK. Pro dnešní den počítáme opět s užším pásmem pohybu v blízkosti 24,30 EUR/CZK a 21,20 USD/CZK.
• Maďarská centrální banka forintu pomohla
  Česká měna byla v minulém týdnu nejméně úspěšnou středoevropskou měnou, když testovala svou nejslabší hodnotu za poslední měsíc...
• Maďarská centrální banka na zářijovém zasedání zřejmě sníží inflační cíl na 2,5 %.
  Hlavní událostí zářijového zasedání Maďarské centrální banky (MNB), které se uskuteční již zítra (22/9), pravděpodobně nebude změna úrokových sazeb, ale snížení střednědobého inflačního cíle ze současných 3 % na 2,5 %. Podle průběžně chodících informací se MNB k tomuto kroku připravuje právě při zveřejnění nové inflační prognózy. Základní sazbu by přitom měla MNB po třech sníženích v řadě ponechat na 5,50 %. Kombinace nižšího inflačního cíle a přerušení snižování sazeb by vyslala zřetelně protiinflační signál.