Rozbřesk: Fronty před eurotunelem - trénink na 1.1.2021?

Čtěte více

• Rozbřesk: Fed zvýší sazby o 50 bazických bodů a ohlásí proces kvantitativního utahování
  Celá jedna generace obchodníků na finančních trzích nezažila okamžik, ke kterému dojde dnes večer. Americká centrální banka totiž zvedne oficiální úrokové sazby o více než 25 bazických bodů. Konkrétně večerní zasedání Fedu by totiž mělo přinést zvýšení úroků o 50 bazických bodů, byť dokonce malá část trhu doufá i v něco více. Růst úroků o 75 bazických bodů však není s ohledem na rétoriku z vedení Fedu pravděpodobný. Naopak pravděpodobné je to, že Fed počínaje červnem zahájí proces vyfukování své bilance (avizuje, že do konce července by objemy prodávaných dluhopisů měly činit 95 mld. měsíčně).
• Rozbřesk: Fed zvyšuje sazby a posílá trhům jestřábí prognózu. Default Ruska na obzoru?
  Americký Fed včera poprvé od startu pandemie zvýšil úrokové sazby. Bylo to sice “pouze” o 25bps, doprovodná prognóza ovšem (tak jak jsme očekávali) překvapila trhy více jestřábím vyzněním. Předpokládá v tomto roce celkem sedminásobný růst úrokových sazeb a konec “utahovacího” cyklu na 2,75 %. Současně s tím v doprovodných komentářích J. Powell působil jednoznačně jestřábím dojmem. Zdůrazňoval nebezpečí vysoké inflace a neukotvených inflačních očekávání, zatímco současně mluvil o síle domácí ekonomiky (zejména pak trhu práce).
• Rozbřesk: Finanční trhy ovládl strach z covidové Delta varianty
  Trvalo to týdny, ale záhada klesajících delších úrokových sazeb ve vyspělých zemích je rozluštěna. Nehledě na uvolněnou letní atmosféru je noční můra s přezdívkou COVID znovu na scéně, což si trhy s rizikovými aktivy (na rozdíl od bezpečných dluhopisů) až dosud nechtěly připustit.
• Rozbřesk: Firmy stále více počítají s tím, že budou zdražovat
  Nálada v české ekonomice sice v posledních měsících trochu uvadá, avšak stále zůstává na vysoké úrovni, takže do jisté míry lze zhoršování považovat spíše za korekci odrážející nadsazená očekávání zejména ve službách. Postupně se na tržbách ukazuje, že firmy v cestovním ruchu stále pociťují nedostatek zahraničních návštěvníků, kteří ještě před pandemií utratili v ČR přes 160 mld. korun, zatímco loni to byla jen polovina. A letos to nejspíš nebude o mnoho lepší. Druhým důvodem poklesu optimismu je nepochybně situace v průmyslu, který se musí vypořádávat s vysokými cenami surovin, chybějícími dováženými komponenty, problematickou mezinárodní dopravou, která navíc velmi rychle zdražuje. Nehledě na přetrvávající nedostatek pracovníků, s nímž úspěšné obory bojují dlouhodobě.
• Rozbřesk: Firmy v EU přehodnocují své výhledy
  V době, kdy se teprve finalizují celkové výsledky za kvartál, který už skončil přede dvěma měsíci, a nejsou zatím k dispozici žádná další nová tvrdá data, nezbývá, než o to větší pozornost věnovat průzkumům nálad napříč ekonomikou. Jsou rychle k dispozici, byť jejich vypovídací schopnost je přece jen trochu jiná než v případě účetnických přehledů HDP nebo průmyslové výroby. Poslední takový průzkum zveřejněný včera indikuje mírné zhoršení ekonomického sentimentu v EU.
• Rozbřesk: Fiskální experimenty nové britské vlády se nelíbí libře, koruna vyhlíží zasedání ČNB
  Ačkoliv na začátku nového týdne britská libra část ztrát smazala, tak se v posledních dnech ocitá pod dlouho nevídaným tlakem. Výrazně ztrácí na frontě s eurem, ale ještě dramatičtější propad se odehrává vůči americkému dolaru, kde se britská měna ocitla na nejslabších úrovních od poloviny osmdesátých let minulého století. U úrokových sazeb přitom pozorujeme opak, tedy jejich výrazný nárůst. Desetiletý dluhopis nese nejvíce od roku 2010.
• Rozbřesk: Francie má sice nového prezidenta, ale staré problémy?
  Po francouzských prezidentských volbách nastává pro eurozónu krátké období politického klidu, tedy jen do té doby, než si britská premiérka potvrdí v červnových volbách silnější mandát pro vyjednávání o brexitu a než ve Francii přijdou na řadu další volby, ty parlamentní. Právě na nich se ukáže, co vlastně mohou nejen trhy očekávat od nového prezidenta, jež se včera ujal svého úřadu.
• Rozbřesk: Francouzi jsou mistry světa. Pomůže to jejich ekonomice?
  Fotbaloví fanoušci si včera v podvečer přišli na své. Ve finálovém zápase mistrovství světa v Rusku předvedli jak fotbalisté Francie, tak Chorvatska parádní podívanou, která přinesla šest golů, nejvíce od roku 1966. Šťastnějším se nakonec stal výběr země galského kohouta. Může se zpomalující francouzská ekonomika za odměnu těšit na dodatečný růstový impuls?
• Rozbřesk: Francouzské dluhopisy pod tlakem kvůli strachu z voleb
  Francouzským dluhopisům se v posledních dnech vůbec nedařilo. Včera výnosová prémie vůči německým protějškům vyskočila na více než čtyřletá maxima (80 bps). Ve francouzském případě přitom rozhodně nelze svádět vinu na ekonomické fundamenty - inflace zůstává podobně jako růst v druhé největší evropské ekonomice při porovnání s Německem skoro poloviční a vyšší výnos jednoznačně odráží vyšší riziko. I když rizikové prémie šly vzhůru i na jiných trzích (například v Itálii) a částečně mohou také odrážet obavy z blížícího se konce měnové expanze v eurozóně, ve Francii se situace zhoršila nejrychleji.
• Rozbřesk: Francouzské volby překvapily výsledkem “podle plánu?
  Podle prvních odhadů se zdá, že francouzské prezidentské volby nepřinesly alespoň v prvním kole velké překvapení. A možná, že to je samo o sobě největším překvapením. Poté co v roce 2016 šokovalo nejprve svým výsledkem referendum o setrvání Británie v EU a pak americké prezidentské volby, se výsledek prvního kola prezidentských voleb až překvapivě dobře shoduje s předvolebními průzkumy. Na prvním místě skončil středový reformní a pro-evropský Emanuel Macron a s ním postoupila do druhého kola Marine Le Penová z Národní fronty.
• Rozbřesk: Fyzický trh s ropou se utahuje
  Ropa zažívá v posledních dnech nejvýraznější oživení od začátku května. Cena severomořské ropy Brent se dostává k 53 USD/barel a cena americké ropy WTI se přehoupla přes 50 USD/barel.
• Rozbřesk: Gazprom brnká Evropě na nervy “vyšší mocí”
  Píše se rok 2018 a americký prezident Donald Trump na půdě OSN hřímá, že se Německo může stát totálně závislé na ruských energetických zdrojích, pokud okamžitě nezmění kurz. V sále poslouchá německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas, který na Trumpova reaguje pobaveným úsměvem.
• Rozbřesk: Geopolitické napětí lehce pokleslo, akcie se snaží o pozitivní obrat
  Včera během dne sice geopolitické napětí pokleslo s tím, jak ruský prezident Putin stáhl část vojsk od ukrajinských hranic. Americký prezident Biden však současně varoval, že se může jednat o taktický manévr a že invaze Rusů na Ukrajinu zůstává dál ve hře. Zopakoval, že v takovém případě Amerika (a spojenci) zavedou vůči Rusku tvrdé sankce a Američané se budou muset připravit na “ještě vyšší” ceny energií.
• Rozbřesk: Geopolitické napětí roste, americké akcie zažily nejhorší den roku 2022
  Americké akcie včera zažily nejhorší výprodej v roce 2022 - Dow Jones ztratil 1,8 %, zatímco S&P500 2,1 %. Důvod je jasný, eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a rostoucí pravděpodobnost ozbrojeného střetu. Jak už jsme tento týden psali, historicky geopolitické napětí americké akciové indexy spíše poškodilo krátkodobě a vytvářelo “příležitosti k nákupu” - propady trhů v průměrné délce tří týdnů s průměrným návratem zpět také okolo tří týdnů.
• Rozbřesk: Globální akcie i korunu povzbudil pokles inflačních očekávání i americký maloobchod
  Na globálních trzích bylo přes veškerou nejistotu v pátek opět o něco veseleji. Částečně je to díky silnějším ziskům řady amerických firem za třetí kvartál. Hlavním překvapením byl však silný výsledek maloobchodu za měsíc září (růst o 0,7 % oproti očekávanému poklesu plus pozitivní revize za srpen), a to i v jádrových složkách, které přímo vstupují do HDP.
• Rozbřesk: Globální dluh nezadržitelně roste, doplatí na něj rozvíjející se ekonomiky?
  Růst míry globálního zadlužení opět nabírá na síle. Jen za první kvartál tohoto roku vzrostl dle dat washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) globální dluh o 8 bilionů dolarů, což je nejrychlejší tempo od začátku roku 2016. Aktuálně se tak absolutní výše globálního dluhu pohybuje na rekordní úrovni 247 bilionů dolarů, což představuje 318 % světového hrubého domácího produktu. Jaké mohou být důsledky takto rapidní úvěrové expanze?
• Rozbřesk: Globální dluh znovu na vzestupu
  Zatímco minulý rok se nesl ve znamení stagnace globálního zadlužení, včera zveřejněná data washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) potvrzují návrat růstového trendu. Jen za první čtvrtletí roku 2019 totiž vzrostl globální dluh o tři biliony dolarů celkem na 247 bilionů dolarů, což představuje téměř 320 procent světového hrubého domácího produktu.
• Rozbřesk: Globální ekonomika se synchronizovaně přehřívá, úroky přesto zůstávají nízko
  Globální ekonomika vstoupila do nového roku podle prvních indicií velmi úspěšně. Svědčí o tom především indexy podnikatelských nálad (PMI či ISM) zveřejněné v prvních dnech roku. Ty se dále vylepšují nejen v USA či eurozóně, ale třeba také u nás či našich sousedů v Polsku.
• Rozbřesk – Globální inflace na vzestupu, co čekat dál?
  Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let.
• Rozbřesk: Globální optimismus přeje i koruně, ale vybízí k opatrnosti
  Po vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských volbách jako by před sebou trhy přestaly vidět jakákoliv výraznější rizika. A svým způsobem mají pravdu. Ekonomika eurozóny i Spojených států může dál těžit z dobrého výkonu pracovního trhu a domácí poptávky. V Evropě se navíc může s ústupem politického napětí více rozjet investiční aktivita.