Inflace nadále zpomaluje, rychleji než se čekalo

Čtěte více

• Inflace meziročně klesla
  Index spotřebitelských cen v květnu meziročně klesl na 11,1 % oproti +12,7 % v dubnu, trhy očekávaly pokles na 10,8 % meziročně. Meziměsíčně vzrostla na +0,3 % oproti -0,2 %, přičemž trhy očekávaly růst na 0,1 % meziměsíčně.
• Inflace mírně poklesla
  Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v únoru inflace vzrostla meziměsíčně o 0,2 % a meziročně poklesla z lednových 2,8 % na 2,7 %. To bylo v souladu s mediánovým odhadem trhu. Reakce koruny proto byla velmi mírná a nadále se pohybuje okolo 25,05 EUR/CZK.
• Inflace mírně vzrostla, pokles sazeb se ale nezastaví
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly především vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu inflace činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace mírně zpomaluje
  Spotřebitelské ceny v ČR v únoru oproti lednu vzrostly v průměru o 0,2 % a jejich meziroční tempo tak zpomalilo na 2,1% z předchozích 2,2 %. Trh počítal se stagnací na 2,2 % y/y, my čekali zrychlení na 2,3 %.
• Inflace mírně zvolnila meziměsíční tempo, meziročně překonala 17 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 17,2 % (v květnu 16,0 %). Překvapení se nekonalo, neboť medián tržního odhadu počítal s 17,1 %. Meziměsíční dynamika zvolnila z předchozích 1,8 % na 1,6 %. Nejedná se přitom o vrchol meziročního tempa inflace. Ten by měl přijít v červenci, kdy očekáváné zvýšení cen dodavatelů energií vyústí v další svižný nárůst minimálně nad 18 %. Po zbytek roku pak inflace pravděpodobně nezamíří pod 16 %.
• Inflace míří ke 20 %, a to i přes slábnoucí poptávku
  Květen přinesl částečné zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. To se pozitivně projevilo ve výrobě aut i v jejich prodejích. Celkové maloobchodní tržby i průmyslová produkce by v důsledku toho měly zaznamenat mírný meziměsíční nárůst. Jak ve výrobním, tak i spotřebitelském sektoru jsou však již patrné známky slábnoucí poptávky. Trend vývoje pro nejbližší měsíce je tak z hlediska ekonomické aktivity spíše negativní. V cenovém vývoji to však pravděpodobně moc vidět nebude. Inflace podle našeho odhadu v červnu dále zrychlila z 16,0 % na 17,4 %. V červenci pak z důvodu výrazného zdražení energií pro domácnosti čekáme skok ke 20 % a poblíž této úrovně by meziroční inflace měla následně setrvat po zbytek letošního roku.
• Inflace míří k 6 %
  Spotřebitelské ceny v ČR v říjnu oproti září vzrostly o 1,0 %, což bylo v souladu s naším odhadem, který byl ovšem na trhu nejvyšší. Analytici v průměru čekali zdražení o 0,7 %. Meziroční míra inflace se zvýšila na 5,8 % z předchozího tempa 4,9 %, zatímco analytici v průměru čekali výsledek 5,5 %, což ukazovala i poslední prognóza ČNB.
• Inflace může klesnout na začátku roku hlouběji, co na to sazby?
  Inflace v může na začátku rok 2026 zamířit ještě o něco níže, než jsme původně očekávali. Kromě výrazně nižších cen elektrické energie (daných vedle nižší ceny silové elektřiny zejména zrušením POZE) svoji roli sehraje i další oznámené zlevňování zemního plynu a pravděpodobně i o něco nižší ceny potravin − inflace tak v lednu může poklesnout k 1,5-1,6 % a za celý rok 2026 pak odhadujeme průměrnou inflaci okolo 1,7 % s tím, že rizika jsou vychýlena spíše směrem dolů.
• Inflace může oslabit českou korunu
  Uplynulý týden nepřinesl na regionálních trzích příliš vzruchu. Česká koruna v průběhu týdne posílila přibližně o šest haléřů, když v pondělí zahajovala...
• Inflace nabrala vražedné tempo
  „Lidé si v rámci pandemie utáhli opasky. Díky tomu narostly úspory domácností na rekordní úroveň. K povolení opasků však bohužel nedojde. Obří inflace postupně likviduje kupní sílu nashromážděných úspor,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace nad naším odhadem, na konci roku se může pohybovat v blízkosti 3 %
  Inflace skončila v srpnu viditelně nad naším odhadem +0,3 % m/m a 2,2 % meziročně - náš odhad počítal s poklesem dynamiky k 1,9 % a ČNB k 1,8 %. Vyšší byly oproti našim předpokladům ceny potravin, alkoholu a tabáku, imputovaného nájemného a nakonec nezlevnily ceny rekreací.
• Inflace nad očekávání a skokové posílení eura, analýza BOSSAEUR
  Index spotřebitelských cen (CPI) z eurozóny ukázal, že inflace by v únoru měla zůstat stabilní. V meziročním porovnání došlo k expanzi cenové...
• Inflace na dohled šesti procent
  Rychlý růst spotřebitelských cen pokračoval i v říjnu, kdy se tyto ceny meziměsíčně zvýšily o celé procento. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií. Není to sice z komentáře statistického úřadu patrné, nicméně je to velmi pravděpodobné. Ještě do září totiž vlastně energie navzdory dění na komoditních trzích inflaci de facto brzdily. Meziroční inflace míří k šesti procentům, konkrétně aktuálně dosahuje 5,8 %.
• Inflace nad třemi procenty není důvod k panice
  Inflace dosáhla osmiletého maxima, život v Česku nevídaně zdražuje, hlásí titulky. Analytici (H.Horská“) i bývalí centrální bankéři (M.Hampl) unisono tvrdí, že centrální banka je „za křivkou“ – ergo, že nedávný růst sazeb ČNB byl nejenom potřebný, ale že přišel pozdě.
• Inflace: nahoru a dolů
  Spotřebitelské ceny v závěru roku meziměsíčně stagnovaly, zatímco v listopadu vzrostly o 1,2 % po předchozím poklesu o 1,4 %. Rozkolísanost je dána zejména vlivem fiskálních opatření tlumící dopad růstu cen energií. V meziročním srovnání míra inflace v prosinci klesla z 16,2 % na 15,8 % - výrazněji, než jsme odhadovali (16,1 %). Konsensus trhu se zastavil na 16,2 %. Za celý rok 2022 činila průměrná inflace 15,1 %, což je víceméně v souladu s naší prognózou, jež počítala s 14,9 %.
• Inflace nakonec zrychlila výrazně méně, než jsme čekali
  Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se snížil z 1,6 % na 1,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 1,2 %. Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 % m/m). Nejvíce k meziměsíční inflaci přispívala oblast rekreace a kultury, kde se projevil sezónní efekt vyšších cen dovolených (příspěvek +0,4 pb). Další v pořadí byly potraviny a náklady spojené s bydlením (shodný příspěvek ve výši +0,3 pb).
• Inflace nakopla vzhůru akcie, dluhopisy i euro
  První z vrcholů tohoto týdne dopadl pro finanční trhy velmi dobře. Inflace v USA se snížila více, než se čekalo, a spustila další euforii. Respektive ji spustila ještě dřív. Už včerejší růst na Wall Street se zřejmě nesl ve znamení spekulací na inflaci a i dnešní pohyb se ve skutečnosti rozjel už krátce před zveřejněním dat.
• Inflace na (pomalém) ústupu
  Spotřebitelské ceny vzrostly v únoru o 0,6 % oproti lednu, ve kterém meziměsíčně vzrostly o 6 % vlivem skokového zdražení energií. Meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 16,7 % (po 17,5 % o měsíc dříve), což je v souladu s tržním i naším odhadem, který byl jen o desetinku procentního bodu nižší.
• Inflace na pořadu dne
  Léto je v plném proudu a většina lidí si užívá svou vytouženou a často odkládanou dovolenou z minulého roku. Může se zdát, že se na finančních trzích nic moc neděje, ale opak je pravdou. Pojďme si shrnout hlavní události, které hýbaly investorským světem za poslední měsíce.
• Inflace na pozvolném ústupu
  Inflace meziměsíčně vzrostla o 0,2 % a díky tomu meziroční dynamika mírně poklesla na 8,5 % (z 8,8 %). To není daleko od našeho odhadu (+0,3 % m/m) a v souladu s letní prognózou centrální banky. Meziroční inflace viditelněji zpomalí v září (odhadujeme pod 7,5 %), kdy některé energetické společnosti sáhnou k viditelnějšímu zlevnění základních tarifů.