Spotřebitelská důvěra v eurozóně - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments

Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v listopadu dle předběžných výsledků měsíčního průzkumu z dílny Evropské komise zhoršila na šestiměsíční minimum. Nejde o překvapení: zhoršení nálady mezi spotřebiteli bylo očekáváno s tím, jak v průběhu listopadu rostl počet nakažených koronavirem a v souvislosti s tím přicházejí opatření, jež zasahují jak do fungování ekonomiky, tak do soukromého života. Závěrečné čtvrtletí letošního roku bude ve znamení mezikvartálního poklesu HDP, což platí jak pro eurozónu, tak pro středoevropské ekonomiky stojící mimo euro. Pokles ekonomické aktivity by měl být ale méně výrazný, než na jaře, dění na poli pandemie a s ním související omezení ale mají na náladu a chování spotřebitelů z podstaty věci nepříznivý vliv.

Indikátor spotřebitelské důvěry v eurozóně dle předběžných výsledků měsíčního průzkumu Evropské komise v listopadu klesl z úrovně -15,5 na -17,6, což je nejslabší výsledek od letošního května.

Trh očekával pokles indikátoru důvěry na úroveň -18,0 a zveřejněný výsledek průzkumu tak není překvapivý a zhoršení důvěry bylo o něco méně výrazné, než se čekalo.

Jde o předběžný údaj bez detailů ohledně struktury listopadového indikátoru důvěry a bez výsledků pro jednotlivé země, nicméně lze předpokládat, že se spotřebitelská důvěra zhoršila napříč eurozónu v důsledku vývoje na poli pandemie koronaviru.

Listopadový průzkum signalizuje druhý meziměsíční pokles spotřebitelské důvěry v eurozóně v řadě.

Jde o negativní signál pro maloobchodní tržby a pro vývoj spotřeby domácností v závěrečném čtvrtletí letošního roku obecně, zároveň ale nejde o překvapení.

Spotřebitelská důvěra navzdory zhoršování v posledních dvou měsících zůstává výrazně nad svým mnohaletým minimem z letošního dubna, kdy pod tíhou první vlny pandemie indikátor nálady spotřebitelů v eurozóně klesl na úroveň -22,0.

Závěrečné čtvrtletí letošního roku přinese s veškerou pravděpodobností mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny poté, co třetí čtvrtletí bylo ve znamení výrazného oživení.

Jestliže ve třetím čtvrtletí vzrostl HDP mezičtvrtletně rekordním tempem 12,6 %, tak pro závěrečné čtvrtletní předpokládáme mezičtvrtletní pokles o necelá 3 %.

Přesto by měl být pokles HDP výrazně mírnější než na jaře, neboť na rozdíl od první vlny pandemie nyní i nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod, zatímco maloobchod a některá odvětví služeb se s druhou vlnou pandemie dokáží díky zkušenostem z jara nyní vypořádat relativně lépe.

Pro srovnání, první vlna pandemie vedla ve druhém čtvrtletí k rekordnímu mezikvartálnímu poklesu HDP eurozóny, o 11,8 %.

Z pohledu celkové aktivity v ekonomice eurozóny bude zajímavý také listopadový průzkum PMI, jenž bude zveřejněn v pondělí a jenž pravděpodobně naznačí prohloubení propadu ve službách.

V samotném říjnu klesl složený indikátor PMI na úroveň padesáti bodů, což v metodice tohoto průzkumu značí meziměsíční stagnaci ekonomické aktivity v eurozóně jako celku.

Pro listopad lze očekávat pokles celkové aktivity, neboť pokračující růst aktivity v průmyslu není schopen vykompenzovat zhoršující se situaci ve službách.

Pro celý rok 2020 odhadujeme pokles HDP eurozóny tempem 7,3 %, v roce 2021 by ale mělo následovat oživení s celoročním růstem HDP v oblasti 4 %.

Vývoj na poli pandemie včetně možnosti vakcinace bude pro ekonomickou aktivitu v příštím roce klíčovým faktorem.