Nezaměstnanost na dně, za prosinec již půjde nahoru

Čtěte více

• Nezaměstnanost klesá pomaleji, než čekaly trhy
  Míra nezaměstnanosti se v dubnu snížila meziměsíčně na 4,9 % z 5,0 % v březnu. Trhy očekávaly pokles na 4,8 %.
• Nezaměstnanost klesá. Zaměstnavatelé ale hledají lidi bez vzdělání
  Úřad práce ČR dnes zveřejnil podíl nezaměstnaných osob v ČR. Nezaměstnanost poklesla z březnových 3,7 % na dubnových 3,6 %. Před rokem ale nezaměstnanost činila jen 3,3 %. Meziměsíčně se tedy situace zlepšila, zatímco z meziročního hlediska je horší.
• Nezaměstnanost klesla
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla na 3,3 % oproti 3,4 % v březnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v červnu klesla podle očekávání trhů na 3,4 % oproti 3,5 % v květnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v květnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % meziměsíčně oproti 3,7 % v dubnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % oproti 3,7 % v březnu.
• Nezaměstnanost mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob se v březnu meziměsíčně snížil o jednu desetinu procentního bodu a dosáhl tak 4,2 %, což bylo v souladu s naším předpokladem. Oproti únoru se situace na trhu práce zlepšila, když počet uchazečů o zaměstnání klesl o téměř 5 tisíc, zatímco volných pracovních míst přibylo více než 8 tisíc. Rostoucí trend počtu volných pracovních míst, pozorovatelný nepřetržitě již od října loňského roku, se tak nejen nezastavil, nýbrž naopak zesílil. Ve srovnání s březnem loňského roku je ovšem naopak zřetelné zhoršení, když meziročně přibylo více než 80 tisíc nezaměstnaných, a naopak ubyly více než 3 tisíce volných pracovních míst. Samotná míra nezaměstnanosti pak meziročně narostla o 1,2 procentního bodu. V celém Česku aktuálně na jedno volné pracovní místo připadá 0,9 uchazeče.
• Nezaměstnanost mírně poklesla
  V první dvou měsících letošního roku se nezaměstnanost držela na úrovni rovných 4 %. Březen přinesl nepatrné snížení na 3,9 %, kdy hlavní roli hrály sezónní vlivy. Ty by i v dalších měsících měly zapříčinit pokles nezaměstnanosti směrem k 3,5 %. Na celkové nezaměstnanosti se zatím příliš neprojevuje ani mírné propouštění v oblasti průmyslu vyplývající z reportu nákupních manažerů. Situace na českém trhu práce se tak příliš nemění. Firmy se i přes slabou poptávku neuchylují ve vyšší míře k propouštění, protože při obnovené poptávce by jim tito vyhození lidé mohli chybět.
• Nezaměstnanost mírně rostla
  Míra nezaměstnanosti dosáhla v únoru hodnoty 5,2 % meziměsíčně oproti prosincovým 5,1 %. Trhy očekávaly růst 5,1 % meziměsíčně.
• Nezaměstnanost mírně stoupla
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu stoupl o jednu desetinu na 3,4 %, po sezónním očištění to bylo 3,5 %. Počet uchazečů o zaměstnání se po sezónním očistění zvýšil na 254 tisíc, což bylo o 11 tisíc více než v červenci. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku je však tento počet stále o 16 tisíc nižší. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku od února na trhu práce přibylo 39 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v srpnu zbývalo 312 tisíc. Tempo snižování jejich počtu se však zrychluje. Ve srovnání s loňským rokem byl jejich počet nižší o 50,8 tisíc, ve srovnání s červencem letošního roku o 18 tisíc. Po sezónním očištění byl počet volných pracovních míst nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno volné pracovní místo však stále připadá pouze 0,8 uchazeče.
• Nezaměstnanost narůstá k nejvyšší úrovni od covidu. Zvyšuje je zadrhávání průmyslu i obtížnější zaměstnávání brigádníků
  Míra nezaměstnanosti v listopadu vzrostla na 3,9 procenta. Je to o 0,4 procentního bodu výše než loni v listopadu. Stav trhu práce se tedy pozvolna zhoršuje. O čem svědčí i to, že počet uchazečů o práci překonal počet volných pracovních míst o takřka 35 000. To je největší rozdíl za celou dobu od února 2018. Podniky v čele s těmi průmyslovými nezřídka snižují stavy zaměstnanců, v trvaleji se zadrhávajícím průmyslu se počet zaměstnanců v říjnu snížil o dvě procenta.
• Nezaměstnanost na začátku roku dále rostla
  Podíl nezaměstnaných během ledna vzrostl z 3,7 % na 4,0 %, což představuje hodnotu mírně nad naší i tržní prognózou. Na možnost vyššího nárůstu jsme ovšem upozorňovali mj. v důsledku nižších průměrných lednových teplot, a i při pohledu na nezaokrouhlenou hodnotu (3,96 %) se potvrzuje, že k zásadnějšímu zhoršování situace na českém trhu práce nedochází - většina nárůstu jde na vrub sezónním vlivům. V nejbližších měsících již nárůst podílu nezaměstnaných neočekáváme.
• Nezaměstnanost opět sezónně poklesla na 2,6 %
  Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 65 let v říjnu klesl po tříměsíční stabilitě na hodnotu 2,6 %.
• Nezaměstnanost podle očekávání stoupla
  Míra nezaměstnanosti v srpnu podle očekávání trhů stoupla na 3,6 % oproti 3,5 % v červenci.
• Nezaměstnanost podle očekávání v září dále
  Nezaměstnanost v září stoupla z 3,4 % na 3,5 % a na trhu pokračuje trend nastavený v posledních měsících. Počet uchazečů o zaměstnání stoupá, počet volných pracovních míst naopak dále klesá. Volných pracovních pozic je nyní nejméně od poloviny roku 2018, což naznačuje jisté ochlazování na domácím trhu práce a nechává prostor pro další mírný nárůst podílu nezaměstnaných. Na druhou stranu zářijový růst nezaměstnanosti byl trhem očekávaný a velkou měrou stál i na vlivu zaokrouhlování, kdy reálně podíl nezaměstnaných rostl jen zhruba o 0,05 p.b. Říjen a listopad historicky patří mezi měsíce, kdy sezónní vlivy hrají spíše ve prospěch poklesu nezaměstnanosti a neočekáváme proto, že by následující měsíce měly přinést výraznější změnu na trhu práce, a to i přesto, že některé předstihové ukazatele varují před zhoršením. Naopak na přelomu roku může nezaměstnanost navázat na pozvolný růst a atakovat hranici 4 %.
• Nezaměstnanost poklesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu podle očekávání trhů klesla na 6,8 % oproti revidovaným 6,9 % v únoru.
• Nezaměstnanost poklesla, lidé pracují méně
  Míra nezaměstnanosti v prosinci podle metodiky Eurostatu poklesla na 2,2 %. Stále je o něco vyšší u žen, kde se snížila na 2,5 %, když u mužů to bylo na 2 %. V každém případě se dle statistického úřadu již jedná o hodnoty srovnatelné s rekordně nízkými hodnotami v roce 2019. I prosincová data tak potvrdila další utahování trhu práce, které bude pokračovat i v průběhu letošního roku, ačkoli pro další pokles nezaměstnanosti již nezbývá mnoho prostoru.
• Nezaměstnanost po půl roce zpět pod 4 %
  Podíl nezaměstnaných se dle údajů MPSV během května snížil na 3,9 % z dubnových 4,1 %. Poprvé od listopadu loňského roku se tak nezaměstnanost dostala pod 4 %.
• Nezaměstnanost poskočila nad čtyři procenta, prosincová nezaměstnanost je tak nejvyšší za osm let
  Míra nezaměstnanosti v Česku loni v prosinci poskočila na 4,1 procenta. I když je prosincový nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu sezónnosti železným pravidlem tuzemského trhu práce, jeho současný rozsah přesto nasvědčuje určitému zhoršování podmínek v oblasti zaměstnávání v Česku. Vždyť loni i předloni činila prosincová míra nezaměstnanosti 3,7 procenta, roku 2021 dokonce jen 3,5 procenta. Ani na vrcholu covidové pandemie, v prosinci 2020, nebyla nezaměstnanost vyšší, tehdy činila rovná čtyři procenta. Prosincová míra nezaměstnanosti byla naposledy vyšší než loni roku 2016.
• Nezaměstnanost postupně narůstá
  „Růst nezaměstnanosti způsobují restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Ta omezují počty pracovních pozic v nuceně uzavřených provozech. Díky programům na podporu zaměstnanosti však nedochází k masovému propouštění. Nezaměstnanost v naší zemi se tak stále drží na nízké úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.