Nezaměstnanost na začátku roku dále rostla

Čtěte více

• Nezaměstnanost klesla
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla na 3,3 % oproti 3,4 % v březnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % oproti 3,7 % v březnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v květnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % meziměsíčně oproti 3,7 % v dubnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v červnu klesla podle očekávání trhů na 3,4 % oproti 3,5 % v květnu.
• Nezaměstnanost mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob se v březnu meziměsíčně snížil o jednu desetinu procentního bodu a dosáhl tak 4,2 %, což bylo v souladu s naším předpokladem. Oproti únoru se situace na trhu práce zlepšila, když počet uchazečů o zaměstnání klesl o téměř 5 tisíc, zatímco volných pracovních míst přibylo více než 8 tisíc. Rostoucí trend počtu volných pracovních míst, pozorovatelný nepřetržitě již od října loňského roku, se tak nejen nezastavil, nýbrž naopak zesílil. Ve srovnání s březnem loňského roku je ovšem naopak zřetelné zhoršení, když meziročně přibylo více než 80 tisíc nezaměstnaných, a naopak ubyly více než 3 tisíce volných pracovních míst. Samotná míra nezaměstnanosti pak meziročně narostla o 1,2 procentního bodu. V celém Česku aktuálně na jedno volné pracovní místo připadá 0,9 uchazeče.
• Nezaměstnanost mírně poklesla
  V první dvou měsících letošního roku se nezaměstnanost držela na úrovni rovných 4 %. Březen přinesl nepatrné snížení na 3,9 %, kdy hlavní roli hrály sezónní vlivy. Ty by i v dalších měsících měly zapříčinit pokles nezaměstnanosti směrem k 3,5 %. Na celkové nezaměstnanosti se zatím příliš neprojevuje ani mírné propouštění v oblasti průmyslu vyplývající z reportu nákupních manažerů. Situace na českém trhu práce se tak příliš nemění. Firmy se i přes slabou poptávku neuchylují ve vyšší míře k propouštění, protože při obnovené poptávce by jim tito vyhození lidé mohli chybět.
• Nezaměstnanost mírně rostla
  Míra nezaměstnanosti dosáhla v únoru hodnoty 5,2 % meziměsíčně oproti prosincovým 5,1 %. Trhy očekávaly růst 5,1 % meziměsíčně.
• Nezaměstnanost mírně stoupla
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu stoupl o jednu desetinu na 3,4 %, po sezónním očištění to bylo 3,5 %. Počet uchazečů o zaměstnání se po sezónním očistění zvýšil na 254 tisíc, což bylo o 11 tisíc více než v červenci. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku je však tento počet stále o 16 tisíc nižší. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku od února na trhu práce přibylo 39 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v srpnu zbývalo 312 tisíc. Tempo snižování jejich počtu se však zrychluje. Ve srovnání s loňským rokem byl jejich počet nižší o 50,8 tisíc, ve srovnání s červencem letošního roku o 18 tisíc. Po sezónním očištění byl počet volných pracovních míst nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno volné pracovní místo však stále připadá pouze 0,8 uchazeče.
• Nezaměstnanost na dně, za prosinec již půjde nahoru
  Nezaměstnanost v Česku se v listopadu v souladu s očekáváním nezměnila. Podíl nezaměstnaných dle Ministerstva práce a sociálních věcí zůstal na 2,6 %, tedy na historicky nejnižší hodnotě. Na straně jedné se oproti říjnu zvýšil počet lidí aktivně hledajících práci o necelých 800, o více než 1 200 se ale zvedl počet volných pracovních míst.
• Nezaměstnanost narůstá k nejvyšší úrovni od covidu. Zvyšuje je zadrhávání průmyslu i obtížnější zaměstnávání brigádníků
  Míra nezaměstnanosti v listopadu vzrostla na 3,9 procenta. Je to o 0,4 procentního bodu výše než loni v listopadu. Stav trhu práce se tedy pozvolna zhoršuje. O čem svědčí i to, že počet uchazečů o práci překonal počet volných pracovních míst o takřka 35 000. To je největší rozdíl za celou dobu od února 2018. Podniky v čele s těmi průmyslovými nezřídka snižují stavy zaměstnanců, v trvaleji se zadrhávajícím průmyslu se počet zaměstnanců v říjnu snížil o dvě procenta.
• Nezaměstnanost opět sezónně poklesla na 2,6 %
  Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 65 let v říjnu klesl po tříměsíční stabilitě na hodnotu 2,6 %.
• Nezaměstnanost podle očekávání stoupla
  Míra nezaměstnanosti v srpnu podle očekávání trhů stoupla na 3,6 % oproti 3,5 % v červenci.
• Nezaměstnanost podle očekávání v září dále
  Nezaměstnanost v září stoupla z 3,4 % na 3,5 % a na trhu pokračuje trend nastavený v posledních měsících. Počet uchazečů o zaměstnání stoupá, počet volných pracovních míst naopak dále klesá. Volných pracovních pozic je nyní nejméně od poloviny roku 2018, což naznačuje jisté ochlazování na domácím trhu práce a nechává prostor pro další mírný nárůst podílu nezaměstnaných. Na druhou stranu zářijový růst nezaměstnanosti byl trhem očekávaný a velkou měrou stál i na vlivu zaokrouhlování, kdy reálně podíl nezaměstnaných rostl jen zhruba o 0,05 p.b. Říjen a listopad historicky patří mezi měsíce, kdy sezónní vlivy hrají spíše ve prospěch poklesu nezaměstnanosti a neočekáváme proto, že by následující měsíce měly přinést výraznější změnu na trhu práce, a to i přesto, že některé předstihové ukazatele varují před zhoršením. Naopak na přelomu roku může nezaměstnanost navázat na pozvolný růst a atakovat hranici 4 %.
• Nezaměstnanost poklesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu podle očekávání trhů klesla na 6,8 % oproti revidovaným 6,9 % v únoru.
• Nezaměstnanost poklesla, lidé pracují méně
  Míra nezaměstnanosti v prosinci podle metodiky Eurostatu poklesla na 2,2 %. Stále je o něco vyšší u žen, kde se snížila na 2,5 %, když u mužů to bylo na 2 %. V každém případě se dle statistického úřadu již jedná o hodnoty srovnatelné s rekordně nízkými hodnotami v roce 2019. I prosincová data tak potvrdila další utahování trhu práce, které bude pokračovat i v průběhu letošního roku, ačkoli pro další pokles nezaměstnanosti již nezbývá mnoho prostoru.
• Nezaměstnanost po půl roce zpět pod 4 %
  Podíl nezaměstnaných se dle údajů MPSV během května snížil na 3,9 % z dubnových 4,1 %. Poprvé od listopadu loňského roku se tak nezaměstnanost dostala pod 4 %.
• Nezaměstnanost poskočila nad čtyři procenta, prosincová nezaměstnanost je tak nejvyšší za osm let
  Míra nezaměstnanosti v Česku loni v prosinci poskočila na 4,1 procenta. I když je prosincový nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu sezónnosti železným pravidlem tuzemského trhu práce, jeho současný rozsah přesto nasvědčuje určitému zhoršování podmínek v oblasti zaměstnávání v Česku. Vždyť loni i předloni činila prosincová míra nezaměstnanosti 3,7 procenta, roku 2021 dokonce jen 3,5 procenta. Ani na vrcholu covidové pandemie, v prosinci 2020, nebyla nezaměstnanost vyšší, tehdy činila rovná čtyři procenta. Prosincová míra nezaměstnanosti byla naposledy vyšší než loni roku 2016.
• Nezaměstnanost postupně narůstá
  „Růst nezaměstnanosti způsobují restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Ta omezují počty pracovních pozic v nuceně uzavřených provozech. Díky programům na podporu zaměstnanosti však nedochází k masovému propouštění. Nezaměstnanost v naší zemi se tak stále drží na nízké úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nezaměstnanost překvapivě stagnuje
  Česká míra nezaměstnanosti v březnu setrvala na hodnotě 3,0 %. Tento výsledek se nachází hluboko pod naším i tržními odhady. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání tak oproti únoru poklesl o 1 691 na aktuálních 206 113. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich pak ubylo 1 375. Celkový počet nezaměstnaných klesl na 225 678. Nezaměstnanost je tak v České republice nadále z historického pohledu extrémně nízká a stále se drží na nejnižší úrovni v rámci EU.
• Nezaměstnanost roste jen mírně. Ekonomika je proti válce odolná
  Český statistický úřad dnes uveřejnil míru nezaměstnanosti, která v lednu činila 2,6 %. Zde je třeba upozornit, že se jedná o jinou statistiku, než zveřejňuje Úřad práce. Proti předešlému roku vyskočila nezaměstnanost o 0,2 procentního bodu, což je málo. V loňském roce se očekávalo, že kvůli válce na Ukrajině nebo propadu ekonomiky poroste nezaměstnanost mnohem výrazněji. Výsledek je tedy překvapivě dobrý, protože se ukazuje, že je ekonomika velmi odolná proti válce.