Rusové si v červnu poslali na účty v cizině rekordní množství dolarů

Rusové v červnu převedli do zahraničních bank rekordní množství deviz přinejmenším od roku 2018, odkdy centrální banka tento statistický údaj zveřejňuje, upozornil dnes server RBK. Jde o 266,1 miliardy rublů, což v přepočtu podle průměrného kurzu znamená 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 miliardy Kč) za jediný měsíc, dodal web.

Převod peněz do ciziny urychlilo zmírnění omezení, které na tyto převody uvalila centrální banka, jakož i skutečnost, že ruské banky si začaly účtovat provize za devizy na účtech v Rusku. Oproti květnu se objem převedených prostředků více než ztrojnásobil, v květnu byl na úrovni 1,5 miliardy dolarů. Podobné prudké zvýšení převodů do cizích bank bylo na počátku ruské invaze na Ukrajinu, v únoru šlo o 4,3 miliardy dolarů.

Celkem ruské domácnosti měly k 1. červenci podle této statistiky v zahraničních bankách v přepočtu 44,7 miliardy dolarů (více než bilion Kč), přičemž v červnu se tato suma zvýšila o 11,6 procenta, oproti čtyřem procentům v květnu.

Ředitel Gazprombank Private Banking Jegor Susin si vývoj vysvětluje jako důsledek dvou faktorů: na ruském trhu je přebytek cizích měn v bezhotovostní podobě, a tak podmínky pro střádání v dolarech a eurech uvnitř Ruska nejsou výhodné. A za druhé centrální banka zmírnila omezení pro převody peněz na vlastní účty v cizině, které zavedla počátkem března.

Tehdy ruským bankám zakázala převádět peníze do bank v "nikoliv přátelských zemích", které v reakci na ruskou invazi na Ukrajiny zavedly proti Rusku sankce, a také zavedla limity pro převody peněz ruskými občany do ciziny. Tato opatření postupně zmírňovala, od 1. července si tak mohou Rusové poslat na účet v cizině až milion dolarů každý měsíc.

Omezení a zákazy ale také způsobily, že během pár měsíců se ruské banky začaly potýkat s přebytkem bezhotovostních dolarů, od půlky května musely připlácet za umístění deviz na ruském trhu. Od června proto velké banky začaly od klientů požadovat provize za dolary a eura na účtech.

Jegor Krivošeja z výzkumného centra Skolkovo spojuje prudké zvětšení převodů peněz do ciziny i s tím, že část Rusů po invazi na Ukrajinu do ciziny odjela, ale peníze nadále dostávají z Ruska, od zaměstnavatelů či příbuzných. Za další faktor pokládá "karetní turistiku" poté, co se z Ruska stáhly platební systémy Visa a Mastercard. Prudce pak stoupla poptávka po platebních kartách z bank v sousedních zemích.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rusnok: V dohledné době mohu vyloučit zavedení kurzového závazku
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v dohledné době nepovažuje za pravděpodobné spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení tzv. kurzového závazku. Ekonomice podle něj nehrozí deflace. Vyplývá to z dnešního vyjádření Rusnoka v televizi CNN Prima News.
• Rusnok: V současnosti může podpořit chod ekonomiky jen vláda
  V současné situaci není nikdo jiný než vláda, kdo může alespoň částečně podpořit chod ekonomiky, pokud dojde v některých firmách nebo oblastech ekonomiky ke kolapsu. České televizi to dnes řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dodal, že dnes již nikdo nepochybuje o poklesu ekonomiky v letošním roce. Za nynější situace ale není možné podle guvernéra říci, jak velký ten pokles bude.
• Rusnok: Výše úrokových sazeb odpovídá hospodářskému cyklu
  Současné nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB) odpovídá situaci, ve které se v rámci hospodářského cyklu nachází česká ekonomika. Úroveň sazeb nicméně ještě stále neodpovídá představám ČNB, v jaké výši by měly být. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka na dnešní konferenci věnované ekonomické transformaci.
• Rusnok: Základní sazba letos nad jedno procento zřejmě nestoupne
  Česká národní banky v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Nicméně ČNB bude pravděpodobně úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro Ekonomický magazín. Nyní je základní úroková sazba na 0,25 procenta.
• Rusnok: Změna sazeb ČNB není nyní příliš účinný nástroj
  Změna úrokových sazeb Českou národní bankou není nyní příliš účinným nástrojem na boj s bezprostředními ekonomickými dopady šíření koronaviru. Novinářům to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud ale bankovní rada na zasedání na konci března dojde k závěru, že by případné snížení sazeb pomohlo, byť jen psychologicky, tak v tom guvernér nevidí problém.
• Rusnok: Zvýšení sazeb nad pět procent v příštím roce je extrémně nepravděpodobné
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to dnes Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.
• Rusnok: Zvýšení úrokových sazeb v březnu nelze vyloučit
  Další zvýšení úrokových sazeb České národní banky nelze na březnovém zasedání bankovní rady vyloučit. Nemělo by ale už jít o nadstandardní zvýšení jako na předchozích zasedáních rady. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro dnešní Blesk.
• Rusnok: Zvyšování sazeb bude pokračovat, bude to pozvolné
  Zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i v příštím roce. Bude to ale pozvolný a dlouhodobý vývoj. Na dnešním setkání lídrů českého exportu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň uvedl, že aktuálně kurz koruny odpovídá výkonnosti české ekonomiky.
• Rusové kvůli propadu rublu zvyšují vklady
  Rusové v říjnu zvýšili podíl dolarů a dalších cizích měn ve svých bankovních vkladech a snížili podíl rublu...
• Rusové se ve velkém zbavují rublů
  Rusové v březnu opouštěli rubl nejrychleji za více než čtyři roky. Ukázala to podle dnešní zprávy agentury Reuters...
• Růst akcií ČEZ pomohl pražské burze k třetímu nárůstu v tomto týdnu
  Pražská burza dnes potřetí za sebou posílila. Index PX zpevnil o 1,14 procenta na 1483,58 bodu. Vzhůru ho táhly především akcie polostátní energetické skupiny ČEZ. Z hlavních titulů ztrácela pouze emise firmy Photon Energy. Vyplývá to z údajů o obchodování na webu burzy.
• Růst akciových trhů rozšířil klub stomiliardových boháčů na pět
  Majetek šéfa francouzské skupiny LVMH Bernarda Arnaulta v pondělí přesáhl 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Díky pondělnímu růstu akciových trhů vlivem zprávy o nadějné vakcíně proti koronaviru posílily také akcie zmíněného francouzského výrobce luxusního zboží. Je to poprvé, co majetkem přesahujícím 100 miliard dolarů disponuje pět jednotlivců, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na svůj žebříček miliardářů.
• Růst aktivity čínského sektoru služeb mírně zrychlil
  Tempo růstu aktivity čínského sektoru služeb v květnu pouze mírně zrychlilo, což posílilo obavy ohledně oživení...
• Růst aktivity čínského sektoru služeb zrychlil
  Aktivita čínského sektoru služeb v prosinci stoupla nejrychlejším tempem za čtyři měsíce. Vyplývá to z....
• Růst aktivity čínského zpracovatelského průmyslu v červnu zpomalil
  Růst aktivity čínského zpracovatelského průmyslu byl v červnu nejpomalejší za čtyři měsíce. Brzdí ho například vyšší ceny surovin a nedostatek polovodičů, ukázaly dnes údaje čínského statistického úřadu.
• Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu v Číně v prosinci mírně zrychlil
  Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu v Číně v prosinci překvapivě zrychlil. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnil čínský statistický úřad. Zrychlení růstu však bylo jen mírné, index aktivity se zvýšil na 50,3 bodu z listopadových 50,1 bodu.
• Růst aktivity v průmyslu eurozóny zpomalil
  Růst aktivity v průmyslovém sektoru eurozóny v květnu nečekaně zpomalil a dostal se na nejnižší hodnotu za půl...
• Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny v říjnu zrychlil
  Aktivita zpracovatelského průmyslu eurozóny v říjnu rostla nejprudším tempem za více než dva roky. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. Za oživením tohoto odvětví z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 stojí zejména příznivý vývoj v Německu. To však v poslední době podobně jako další země používající euro zavádí restriktivní opatření kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem.
• Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny v listopadu zpomalil, protože obnovená opatření proti šíření koronaviru zasáhla poptávku. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. Údaje nicméně podle firmy signalizují, že dopad pandemie covidu-19 na ekonomiku eurozóny bude ve čtvrtém čtvrtletí mírnější než ve druhém kvartálu.
• Růst aktivity zpracovatelského průmyslu v USA v únoru zrychlil
  Aktivita zpracovatelského průmyslu ve Spojených státech v únoru rostla nejprudším tempem za tři roky, přispěl k tomu příliv nových zakázek. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Institut řízení dodávek (ISM).