Ruský maloobchod by letos podle svazu mohl klesnout až o devět procent

Maloobchodní tržby v Rusku by v letošním roce mohly klesnout až o devět procent. Předpověděl to dnes ruský svaz maloobchodních společností. Ruský maloobchodní sektor se nyní potýká s negativními důsledky sankcí, které vůči Rusku za jeho útok na Ukrajinu zavádějí západní země.

"Očekáváme pokles celkového maloobchodního obratu o osm až devět procent," uvedl podle agentury Interfax šéf svazu Igor Karavajev. "Není to překvapivé. Problémy, kterým v letošním roce maloobchodní sektor čelí, jsou bezprecedentní - destrukce logistických řetězců, potřeba rychle najít nové dodavatele, inflační tlaky, nižší poptávka. Toto odvětví poprvé pociťuje dopady všech těchto faktorů současně," dodal.

Karavajev také uvedl, že prodejcům potravin se zřejmě povede lépe než ostatním maloobchodníkům. Upozornil také, že se zvyšuje obliba diskontních prodejen, protože spotřebitelé se snaží šetřit.

Ruská centrální banka minulý týden ve snaze podpořit ekonomickou aktivitu snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 9,5 procenta, což je na úroveň z období před zahájením útoku na Ukrajinu. Upozornila přitom, že externí prostředí zůstává pro ruskou ekonomiku obtížné a výrazně omezuje ekonomickou aktivitu. Dodala nicméně, že inflace zpomaluje rychleji a pokles ekonomické aktivity má menší rozsah, než očekávala v dubnu.

Odhad celoroční inflace banka snížila na 14 až 17 procent z dříve předpokládaných 18 až 23 procent. Ruský statistický úřad minulý týden oznámil, že meziroční míra inflace v Rusku v květnu klesla na 17,1 procenta z dvacetiletého maxima 17,8 procenta v dubnu. Růst cen se tak prakticky zastavil, meziměsíčně dosáhl 0,1 procenta.

Ruská centrální banka krátce po zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Od té doby už ale základní úrok několikrát snížila.

Zdroj: Reuters, ČTK, Interfax

Čtěte více

• Rusko zvýšilo vývoz ropy po moři
  Vývoz ropy z Ruska po moři se výrazně zvýšil a v týdnu do 10. března se dostal na letošní maximum 3,7 milionu barelů denně. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Více se vyváží hlavně z klíčového tichomořského přístavu Kozmino, kde nakládku v předchozím týdnu brzdilo nepříznivé počasí. Nárůst za jediný týden tak činí 590.000 barelů denně. Vývoz ropy z Ruska podléhá sankcím, které na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu uvalily západní státy.
• Rusku bezprostředně hrozí neschopnost splácet dluhy, soudí agentura Fitch
  Americká ratingová agentura Fitch v úterý snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o dalších šest stupňů, protože v důsledku mezinárodních sankcí považuje neschopnost země splácet své závazky za bezprostřední hrozbu. Informovala o tom agentura Reuters. Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody's.
• Rusku hrozí vleklá hospodářská recese
  Rusku hrozí vleklá hospodářská recese. Vliv západních sankcí uvalených na zemi kvůli ukrajinské krizi totiž...
• Ruský centrální depozitář podal u Soudního dvora EU žalobu kvůli sankcím
  Ruský Národní vypořádací depozitář (NRD) podal u Soudního dvora Evropské unie žalobu, ve které žádá zrušení sankcí. Ty na něj v červnu kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalila Evropská unie a jejich zavedení pak Rusku znemožnilo uhradit dluh zahraničním věřitelům. Informují o tom dnes tiskové agentury.
• Ruský Delimobil chce při vstupu na burzu v USA získat až 240 milionů dolarů
  Ruská společnost Delimobil, která nabízí sdílení automobilů, hodlá vstupem na akciový trh ve Spojených státech získat až 240 milionů dolarů (přes pět miliard Kč). Celý podnik by primární veřejná nabídka akcií v USA měla ohodnotit na více než 900 milionů dolarů (zhruba 20 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Součástí skupiny Delimobil je také značka Anytime, která působí mimo jiné v České republice.
• Ruský ekonomický růst v březnu zpomalil na 1,6 procenta z únorových 4,3 procenta
  Ruský hospodářský růst v březnu zpomalil na 1,6 procenta z únorových 4,3 procenta. S odvoláním na ruské ministerstvo hospodářství o tom včera informovala agentura Reuters. V prvním čtvrtletí podle resortu ruská ekonomika meziročně vzrostla o 3,7 procenta.
• Ruský Gazprom podle Reuters oznámil odchod z Německa
  Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
• Ruský Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska
  Ruská společnost Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska, podle agentury Reuters to včera oznámilo bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.
• Ruský HDP v 1. čtvrtletí oslabil o 0,7 pct., Rosstat zlepšil předběžný odhad
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 0,7 procenta kvůli přetrvávající dopadům pandemie covidu-19. Statistický úřad Rosstat ve své konečné zprávě revidoval původní odhad o tři desetiny procentního bodu vzhůru. Přispěl tím k tvrzení, že ruská ekonomika se vrací k úrovni před pandemií.
• Ruský hrubý domácí produkt v srpnu meziročně klesl o 4,1 procenta
  Ruský hrubý domácí produkt (HDP) v srpnu meziročně klesl o 4,1 procenta po červencovém poklesu 4,3 procenta. Informovalo o tom včera podle agentury Reuters ruské ministerstvo hospodářství. Za prvních osm měsíců letošního roku se podle resortu ruský HDP meziročně snížil o 1,5 procenta.
• Ruský ministr hospodářství předpovídá posílení rublu
  Ruský ministr hospodářství Maxim Oreškin předpovídá v příštích měsících posílení rublu. Kurz ruské měny podle něj v současnosti neodpovídá ekonomickým faktorům. Oreškin to dnes řekl na okraj mezinárodní hospodářské konference ve Vladivostoku.
• Ruský ministr: Ropa může při absenci investic zdražit až na 200 USD za barel
  Cena ropy se může vyšplhat až na 200 dolarů za barel, pokud Mezinárodní agentura pro energii (IEA) prosadí svůj záměr, aby svět přestal investovat do nových projektů těžby ropy a zemního plynu. Na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak. Cena ropy na světových trzích se od loňského podzimu vytrvale zvyšuje a severomořský typ Brent se z ceny kolem 38 dolarů vyšplhal na současných více než 70 dolarů za barel.
• Ruský parlament se chystá zvýšit daně pro Rusy, kteří opustili zemi
  Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to včera uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska desítky tisíc lidí.
• Ruský premiér Mišustin navštíví v úterý a ve středu Peking
  Ruský premiér Michail Mišustin v úterý zahájí dvoudenní návštěvu Číny, během které se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jednat s premiérem Li Čchiangem. Oznámila to dnes státní agentura TASS. Na programu 28. pravidelné schůzky šéfů vlád obou zemí má být podle vládního komuniké rozvoj rusko-čínských vztahů, přičemž důraz se má klást na praktickou spolupráci. Vztahy mezi oběma zeměmi se prohloubily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z loňského února, ale podle analytiků roste ruská závislost na Číně.
• Ruský prezident podepsal dekret o obsluze zahraničního dluhu
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle agentury Interfax podepsal dekret, kterým se stanoví dočasné postupy ohledně obsluhy zahraničního dluhu. Učinil tak v čase, kdy zemi vystavené západním sankcím za její vojenskou invazi na Ukrajinu hrozí, že své dluhy nebude schopna splácet. Stalo by se tak poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety.
• Ruský rozpočet bude v letech 2022 a 2023 v přebytku, pak vykáže deficit
  Ruský rozpočet skončí v letech 2022 a 2023 v mírném přebytku, v roce 2024 ale vykáže deficit. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Vláda podle něj plánuje v nejbližších letech zvýšit výdaje a sáhne i do fondu národního blahobytu. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov pak na finanční konferenci v Moskvě dnes uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší nejméně o 4,2 procenta. Doposud ministerstvo počítalo s růstem o 3,8 procenta.
• Ruský rozpočet se v lednu propadl do obřího schodku
  Ruský federální rozpočet podle předběžných údajů ministerstva financí skončil v lednu se schodkem ve výši 1,776 bilionu rublů (asi 552 miliard Kč), zatímco o rok dříve vykazoval přebytek 125 miliard rublů (asi 39 miliard Kč), upozornila včera agentura Interfax. Lednový schodek představuje 60 procent plánovaného deficitu na celý letošní rok (2,925 bilionu rublů).
• Ruský rozpočet se za pololetí propadl do schodku
  Ruský rozpočet vykázal za prvních šest měsíců letošního roku schodek 2,6 bilionu rublů (623,6 miliardy Kč), loni byl naopak v přebytku 1,48 bilionu rublů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Státní pokladnu vyčerpávají značené výdaje na podporu vojenské operace na Ukrajině a západní sankce na vývoz ruské ropy. Agentura Reuters ale upozornila, že v červnu se rozpočet výrazně zlepšil, protože klesly výdaje a příjmy se zvýšily, což Moskvě pomohlo v jejím úsilí o získání kontroly nad financemi.
• Ruský rozpočet za dva měsíce sklouzl do deficitu, loni v přebytku
  Ruský rozpočet vykázal za první dva měsíce letošního roku deficit 2,58 bilionu rublů (755,8 miliardy Kč), zatímco ve stejném období loni skončil v přebytku 415 miliard rublů. Moskva výrazně zvýšila výdaje, zatímco příjmy kvůli nižšímu prodeji ropy a plynu klesly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo financí.
• Ruský rozpočtový deficit v prvních čtyřech měsících překročil celoroční cíl
  Ruský rozpočtový deficit od letošního ledna do dubna dosáhl 3,42 bilionu rublů (zhruba 960 miliard Kč), takže překročil celoroční vládní cíl. Vyplývá to z údajů ruského ministerstva financí. Ve stejném loňském období ruský rozpočet vykázal přebytek 1,2 bilionu rublů. Nyní je však pod tlakem kvůli růstu výdajů v souvislosti s válkou na Ukrajině a propadu příjmů z ropy a plynu.