Vývoj hlavní úrokové sazby ve Švédsku

04.12.2023 Dnes v 9:30 byl zveřejněn zápis z jednání Riksbank. Dokument se týkal zasedání z 22.-23. listopadu 2023, na kterém centrální banka nečekaně ponechala úrokové sazby beze změny, přičemž hlavní depozitní sazba zůstala na úrovni 4,00 %. Trh očekával poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu o 25 bazických bodů. Tehdy to investoři považovali za silný signál, že Riksbank se zvyšováním sazeb skončila, a nyní obchodníci hledali potvrzení v minutes.

26.07.2024 Za 1 euro se znovu platí 12 norských korun. Norská měna oslabila na úrovně silné rezistence, odkud se již dvakrát odrazila zpět.

16.04.2020 Rok 2020 začal krizí na finančních trzích v důsledku pandemie koronaviru. Tato situace je pro investory velmi nepříjemná a vyhlídky do budoucnosti jsou v této napjaté době nejisté. Investoři, kteří chtějí těžit ze silného trhu s nemovitostmi, mají k dispozici velký výběr REIT.

26.06.2014 Měna země není cenou jejích akcií... Třetí revize údajů o HDP Spojených států byla šokující. Mezičtvrtletní vývoj HDP byl zrevidován dolů...

31.07.2023 Data o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí naznačují, že ekonomika bude za celý letošní rok stagnovat. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle dnešního rychlého odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve druhém čtvrtletí HDP meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta.

05.12.2019 Záporné úrokové sazby ordinované centrálními bankami od Japonska přes Švýcarsko až do většiny zemí Evropské Unie ani po několika letech nepřinášejí své ovoce. Jedna země se rozhodla i přes utlumenou inflaci a riziko přicházející recese s touto praxí skoncovat, a tou je Švédsko.

27.10.2026 Počet firemních insolvencí ve světě poroste i v následujících letech. Podle nejnovější prognózy Allianz Trade se letos zvýší o pět procent a v roce 2027 o další procento, přičemž v Česku by měl počet insolvencí letos vzrůst o 3 procenta. Podniky čelí vysokým úrokovým sazbám, drahým energiím i slabšímu hospodářskému růstu. V ohrožení je přibližně 2,7 milionu pracovních míst, přičemž největší dopady pocítí Evropa. Novým rizikovým faktorem se navíc může stát rychlý nástup umělé inteligence.

09.09.2010 Andrew Robinson, stratég FX trhů, Saxo BankV USA byl přes noc zveřejněn pouze jeden údaj - a to Béžo...

17.04.2026 Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu. V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší v celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot.