Evropané se po covidu bojí utrácet, může to uškodit ekonomice, píše WSJ

Evropané po inflační vlně z posledních let výrazně omezují spotřebu a více spoří. To může výrazně zbrzdit hospodářský růst kontinentu, upozorňuje analýza listu The Wall Street Journal (WSJ). Reálná spotřeba domácností od roku 2019 vzrostla v eurozóně jen o 5,5 procenta a v Británii o dvě procenta, zatímco ve Spojených státech o 18 procent. Inflace v eurozóně i v Česku přitom vrcholila na podzim 2022, nicméně spotřebitele mohlo vystrašit i letošní zdražování spojené s americko-izraelským útokem na Írán.

Domácnosti v eurozóně loni ukládaly stranou zhruba 15 procent disponibilních příjmů, proti přibližně 12,5 procenta před pandemií. V Česku je to přes 19 procent, zatímco před pandemií to bylo méně než 12 procent.

Právě slabší spotřeba vysvětluje významnou část rozdílu v ekonomickém výkonu mezi Evropou a USA, uvedla hlavní ekonomka nizozemské banky ING Marieke Blomová. Podle ní by se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýšil o 1,3 procenta, pokud by se domácnosti vrátily k předpandemické míře úspor. Reálné disponibilní příjmy obyvatel eurozóny jsou přitom nyní o osm procent vyšší než před pandemií.

Analýza WSJ uvádí, že inflace zanechala na evropských spotřebitelích hlubší psychické následky než v USA.

List cituje Čecha Matěje Macáka, čtyřiadvacetiletého materiálového inženýra, který přestal kupovat sběratelské tenisky a váhá i u drobných výdajů. "Dívám se na některé modely Jordan, ale pak si řeknu, že je to možná moc a že bych měl raději spořit. Uvědomil jsem si, že kupuji méně věcí než v době, kdy jsem měl méně peněz," řekl americkému deníku.

Podobnou zkušenost popisuje také obyvatelka Londýna Shelly Pereraová. Přestože ona i manžel v posledních letech vydělávají více, po inflačním šoku z roku 2022 výrazně omezila výdaje, nakupuje v levnějších obchodech a více šetří. "Měli jsme docela pěkný životní styl, ale teď jsme to výrazně omezili. Můžeme si dovolit utrácet, ale prostě to odmítáme," uvedla.

Někteří Evropané navíc spoří kvůli obavám o budoucnost důchodových systémů. Francouzský konzultant Vincent Boucard například ukládá přibližně polovinu svých příjmů a investuje do akcií a fondů. "Asi před rokem a půl jsem si uvědomil, že jako Evropan se nemohu spoléhat pouze na státní důchod. Pro naši generaci to bude úplně jiné než pro generaci našich rodičů a prarodičů," myslí si.

Mnozí Evropané ale zůstávají vůči investování skeptičtí. Evropské domácnosti drží přibližně třetinu finančních aktiv v hotovosti nebo na bankovních účtech. Jsou jim tak připisovány nízké úroky, které často mohou zaostávají za inflací. Přesměrování části z bilionů eur, které leží na bankovních účtech domácností, do produktivnějších investic by rovněž pomohlo ekonomice, píše WSJ.

V řadě zemí je navíc spořivost tradičně považována za ctnost a lidé se naopak obávají investovat a riskovat, typicky v Německu. Finanční psycholožka Monika Müllerová uvedla, že snaha vyhnout se nejistotě vede mnoho lidí k nadměrnému hromadění úspor. "V Německu promítáme do peněz bezpečí a jistotu, zatímco v Americe představují svobodu. Pokud se budete za každou cenu vyhýbat nejistotě, nikdy neporostete," dodala.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• Evropa bude potřebovat dalších 500 miliard eur, říká šéf ESM
  Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
• Evropa by měla podpořit domácí poptávku
  Dlouhá ekonomická recese v eurozóně končí a Evropa by se po stabilizaci svých financí měla nyní zaměřit...
• Evropa by měla postupně oživovat z krize
  Ratingová agentura Fitch předpokládá, že nejhorší část dluhové krize v Evropě již skončila. Agentura dnes...
• Evropa by prý měla odměňovat reformy
  Evropa by měla vytvořit novou dohodu, která by vlády uskutečňující hospodářské reformy odměňovala...
• Evropa cílí na diverzifikace dodávek plynu, dostávat plyn bude také z USA
  Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Za loňský rok bylo do Evropy z Ruska dodáno zhruba 155 miliard kubických metrů plynu.
• Evropa chce konec íránské války, Rubio vysvětluje strategii USA
  K rychlému ukončení íránské války chtějí dnes přesvědčit amerického ministra zahraničí Marka Rubia jeho kolegové z evropských zemí skupiny G7. Britská ministryně Yvette Cooperová před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.
• Evropa je připravena na všechny závěry kolem Řecka
  Evropa je připravena na různé výsledky patové situace mezi Řeckem a jeho věřiteli. Řekl to dnes podle agentury...
• Evropa má problémy a Švýcarský frank posiluje
  Tržní sentiment se změnil z chuti riskovat na averzi k riziku.
• Evropa může reformami kompenzovat dopad amerických cel, řekla šéfka ECB
  Pokud Evropa odstraní překážky na vnitřním trhu, může snadno kompenzovat dopad vyšších amerických cel. Na konferenci nazvané Frankfurt European Banking Congress to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Evropané přestávají věřit v EU, nejvíc Francouzi
  Dluhová krize otřásla důvěrou Evropanů v projekt Evropské unie. Vyplývá to z březnového průzkumu střediska Pew Research Center v osmi členských státech EU včetně České republiky. Nejrychleji iluze ztrácí Francouzi. V České republice se však podpora evropské myšlenky oproti loňsku zvýšila.
• Evropané se shodli na pěti kandidátech do čela MMF
  Vlády zemí Evropské unie se shodly na pěti kandidátech do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) po Christine Lagardeové, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle agentury DPA to v pátek uvedlo francouzské ministerstvo financí. Nástupce Lagardeové by měl být znám do 4. října, oznámila výkonná rada fondu.
• Evropa odmítla výroky Trumpa o rozšíření USA o Grónsko či část Panamy
  Evropská unie, Německo či Francie včera jasně odmítly výroky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rozšíření Spojených států o Grónsko a Panamský průplav. Hranice podle nich nelze měnit silou. Trump v úterý nevyloučil použití vojenské síly k získání dvojice těchto území a hovořil také o možném připojení Kanady k USA.
• Evropa podle Obamy nenechá euro rozpadnout
  Americký prezident Barack Obama včera večer varoval, že Spojené státy budou v nadcházejících měsících...
• Evropa prý dokáže čínské krizi odolat
  Hospodářské oživení v Evropě je dostatečně silné na to, aby kontinent překonal chaos, který vznikl na čínských...
• Evropa prý chce řeckou krev
  Řecký tisk se po jednání premiéra Alexise Tsiprase s vysokými představiteli Evropské unie obává, že...
• Evropa prý představuje pro Kanadu riziko
  Největším nebezpečím pro kanadskou ekonomiku je finanční zdraví Evropy, obzvláště pak Francie. Řekl to včera...
• Evropa prý věděla, že Řecko nesplatí dluhy
  Evropští představitelé po celou dobu řecké dluhové krize věděli, že Atény nebudou nikdy schopny své dluhy...
• Evropa předstihla Asii ve fúzích a akvizicích
  Evropa předstihla asijsko-tichomořskou oblast a na žebříčku fúzí a akvizic (M&A) se poprvé po třech letech zařadila na druhé místo za Spojené státy. Meziroční nárůst těchto aktivit v Evropě v prvním pololetí činil 33 procent a dosáhl 440,5 miliardy dolarů (10 bilionů Kč), píše list Financial Times.
• Evropa se bude v dluhové krizi potácet 10 let
  Merkelová: Dluhová krize v eurozóně potrvá nejméně 10 let.
• Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti
  Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.