Ekonomové kritizují německou vládu po 100 dnech u moci kvůli nedostatku reforem

Němečtí ekonomové kritizují 100 dní od nástupu k moci vládu kancléře Friedricha Merze. Podle nich nedokázala zahájit potřebné strukturální reformy a její kroky pomohou hospodářství jen v krátkodobém horizontu. Podle dnes zveřejněného průzkumu institutu Ifo vnímá prvních 100 dní práce nové vlády v hospodářské oblasti pozitivně jen čtvrtina oslovených odborníků. Naopak 42 procent jich vnímá dosud přijatá opatření negativně.

"Naléhavě nutná je především důchodová reforma, opatření spolkové vlády ale jdou v oblasti důchodů zcela špatným směrem," řekl výzkumník Ifo Niklas Potrafke. Kriticky podle něj oslovení ekonomové vidí hlavně rozšíření takzvané mateřské renty, která zohledňuje v důchodech výchovu dětí, či skutečnost, že vláda nezvýšila věkovou hranici odchodu do důchodu.

Také reformu takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, vidí někteří oslovení ekonomové kriticky. Strany Merzovy vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - ústavní brzdu oslabily ještě před vznikem samotného kabinetu ve snaze umožnit vyšší půjčky na zbrojení.

Pozitivně ekonomové hodnotí plánované zvýšení veřejných investic, které umožní nový zvláštní fond na investice do infrastruktury. V něm bude 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) a bude financován po dobu 12 let z půjček. Peníze poputují na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet spolkové země.

V krátkodobém horizontu očekává zhruba polovina oslovených odborníků pozitivní dopady opatření, které vláda stihla přijmout za prvních 100 dní. Ve střednědobém výhledu jsou však ekonomové skeptičtější: pozitivní dopady očekává jen 34 procent z nich, 26 procent jich očekává negativní důsledky současných opatření.

"Fiskální politika financovaná z dluhů nastartuje konjunkturu hlavně krátkodobě. K nastartování udržitelného hospodářského růstu je zapotřebí tržně orientovaných strukturálních reforem. Takové reformy ale nejsou v současnosti na dohled," uvedl Potrafke z Ifo.

Výzkumu prestižního hospodářského institutu Ifo se zúčastnilo 170 ekonomů z vysokých škol, kteří na otázky ohledně německého hospodářství odpovídali na přelomu července a srpna.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let
  Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.
• Ekonom: Lidé v Británii musejí akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí
  Lidé v Británii budou muset akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí. Zvyšování mezd problém nevyřeší, ale ještě zhorší, řekl hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill. Vysokou inflaci podle něj způsobila série šoků, které ekonomika dostala v podobě pandemie, války na Ukrajině a nedostatku některých zemědělských produktů.
• Ekonom: Německá ekonomika se z války bude vzpamatovávat roky
  Ekonomický dopad ruské invaze na Ukrajinu na Německo potrvá roky, řekl agentuře Reuters vlivný ekonom Marcel Fratzscher z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Připojil, že by to největší evropskou ekonomiku letos mohlo stát tři procentní body hospodářského růstu.
• Ekonomové: Bitcoin by mohl vyrůst ke 150.000 USD
  Cena bitcoinu by se během několika měsíců mohla dostat ze současné rekordní úrovně téměř 123.000 USD až ke 150.000 dolarů, tedy asi 3,17 milionu korun. Růst přes tuto hranici je ale zatím spíše méně pravděpodobný. Odhadují to analytici a odborníci oslovení ČTK.
• Ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu v USA
  Hospodářský růst ve Spojených státech bude podle ekonomů v letošním a příštím roce zpomalovat, ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa počítá s jeho zrychlením. Vyplývá to podle agentury AP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
• Ekonomové čekají zvýšení úroků v USA letos
  Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení...
• Ekonomové: Čína se odráží ode dna
  Čínská ekonomika se začne ve čtvrtém čtvrtletí odrážet ode dna, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale zůstane...
• Ekonomové: ČNB ve středu opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky ve středu na svém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK. Jednalo by se tak o třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.
• Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
  Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
• Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
  Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
• Ekonomové: Měnová politika ČNB by měla být aktivističtější, je moc uvolněná
  Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta
• Ekonomové očekávají další globální dopady konfliktu Izraele a Hamásu
  Ekonomové vyhlížejí další globální dopady konfliktu Izraele a hnutí Hamás. Čekají, zda se situace přenese i do jiných zemí, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen ropy a odlivu kapitálu do bezpečných aktiv, napsala včera agentura Reuters. Izrael se připravuje na pozemní útok v Pásmu Gazy, kterou ovládaná radikální islamistické hnutí Hamás. Civilisty vyzval, aby se stáhli na jih pásma.
• Ekonomové očekávají zrychlení růstu USA
  Hospodářský růst Spojených států by měl v příštím roce zrychlit na 2,8 procenta z letošních 2,1 procenta...
• Ekonomové: Odchod USA z NAFTA není pravděpodobný, zbrzdil by růst
  Pravděpodobnost, že Spojené státy vystoupí ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), je zhruba jedna ku čtyřem. Vyplývá to z průzkumu listu The Wall Street Journal mezi ekonomy. Zhruba 82 procent respondentů se domnívá, že takovýto krok by vedl ke zpomalení hospodářského růstu USA v následujících dvou letech. Dalších sedm procent respondentů se dokonce obává, že americká ekonomika by se dostala do recese.
• Ekonomové: Pandemie připravila ekonomiku o stamiliardy korun
  Rok trvající pandemie koronaviru připravila českou ekonomiku o stamiliardy korun a desetitisíce pracovních míst. Ztráty jsou přitom rozložené velmi rozdílně mezi jednotlivá odvětví ekonomiky, přičemž nejhůře byla zasažená především oblast služeb. Průmysl naopak ekonomice, především v druhé polovině roku, pomohl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Ekonomika podle nich předpandemické úrovně dosáhne nejdříve příští rok nebo až v roce 2023. Podle ministerstva financí vývoj ukázal na mimořádnou odolnost ekonomiky a potřebu aktivní role státu. Ekonomika loni klesla o rekordních 5,6 procenta.
• Ekonomové: Příštího prezidenta USA čeká nejspíš ekonomická recese
  Příštího amerického prezidenta nejspíše čeká hospodářská recese, ať se jím v listopadových volbách stane kdokoli. Podle agentury Bloomberg to předpokládá řada ekonomů i bývalých ekonomických činitelů. Nynější období ekonomického růstu v USA je už čtvrté nejdelší za více než 150 let a podle posledních známek se dostává za svůj zenit. Tempo růstu je navíc proti dřívějším konjunkturám podstatně slabší, takže ekonomika je mnohem zranitelnější vnějšími otřesy.
• Ekonomové: Rozhodnutí o brexitu ekonomickou situaci příliš nemění
  Včerejší rozhodnutí britského parlamentu ohledně brexitu příliš ekonomickou situaci nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to ale dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu nebo bezprostřední negativní reakce trhů. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a odborníků oslovených ČTK. Ti navíc upozorňují, že včerejší rozhodnutí ukazuje, že britská politická scéna je v neutěšeném stavu.
• Ekonomové: Růst čínské ekonomiky může zvolnit pod dvě procenta
  Tempo růstu čínské ekonomiky v tomto čtvrtletí kvůli šíření nového typu koronaviru prudce zvolní a v meziročním srovnání by hrubý domácí produkt (HDP) mohl vykázat méně než dvouprocentní růst. Myslí si to někteří ekonomové. Znamenalo by to citelné zpomalení proti předchozímu čtvrtletí, kdy čínská ekonomika vykázala meziroční růst o šest procent. Ve hře je také varianta, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika dokonce klesne.
• Ekonomové se neshodnou na hodnocení programu nové německé vlády
  Němečtí ekonomové se v hodnocení koaliční dohody mezi pravostředovou unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD) výrazně rozcházejí. Vyplývá to z průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo, v němž 33 procent zúčastněných akademických ekonomů smlouvu hodnotí pozitivně, 33 procent neutrálně a 32 procent negativně. Pozitivně ekonomové vnímají zejména plány na investice do infrastruktury a obrany nebo snížení byrokracie. Kritizují naopak absenci řešení demografických problémů a chybějící strukturální reformy.
• Ekonomové se obávají dopadů výpadku ruských dodávek energií na Německo
  Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let. Dnes to podle agentury DPA uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.