Ekonomové se neshodnou na hodnocení programu nové německé vlády

Němečtí ekonomové se v hodnocení koaliční dohody mezi pravostředovou unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD) výrazně rozcházejí. Vyplývá to z průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo, v němž 33 procent zúčastněných akademických ekonomů smlouvu hodnotí pozitivně, 33 procent neutrálně a 32 procent negativně. Pozitivně ekonomové vnímají zejména plány na investice do infrastruktury a obrany nebo snížení byrokracie. Kritizují naopak absenci řešení demografických problémů a chybějící strukturální reformy.

K hospodářské politice nové koalice zaujalo 44 procent ekonomů neutrální postoj, zatímco 29 procent respondentů ji hodnotí kladně a 26 procent záporně.

Kladně jsou přijímány některé konkrétní iniciativy, jako je snížení daně z příjmů právnických osob. Naopak negativně jsou vnímány například dotace na zemědělskou naftu nebo změny v takzvaných mateřských důchodech. Ty byly zavedeny v roce 2014 a spočívají v dodatečném uznání jednoho roku výchovy dětí narozených před rokem 1992 pro výpočet penze.

Plán na zřízení 15 expertních komisí podporuje 56 procent ekonomů, kteří vidí přínos v nezávislém posouzení navrhovaných opatření, někteří ale varují před odkládáním reforem. Pozitivně oslovení experti hodnotí také jmenování manažerů z podnikatelského prostředí na klíčová ministerstva.

Novým německým kancléřem se na začátku května stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej zvolili až ve druhém kole hlasování, což se od vzniku Spolkové republiky stalo poprvé.

Nová vládní koalice je už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková koalice - dříve známá jako velká, nyní jako černorudá - vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé tyto strany spolupracovaly po volbách v roce 2005.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
  Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
• Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
  Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
• Ekonomové: Měnová politika ČNB by měla být aktivističtější, je moc uvolněná
  Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta
• Ekonomové očekávají další globální dopady konfliktu Izraele a Hamásu
  Ekonomové vyhlížejí další globální dopady konfliktu Izraele a hnutí Hamás. Čekají, zda se situace přenese i do jiných zemí, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen ropy a odlivu kapitálu do bezpečných aktiv, napsala včera agentura Reuters. Izrael se připravuje na pozemní útok v Pásmu Gazy, kterou ovládaná radikální islamistické hnutí Hamás. Civilisty vyzval, aby se stáhli na jih pásma.
• Ekonomové očekávají zrychlení růstu USA
  Hospodářský růst Spojených států by měl v příštím roce zrychlit na 2,8 procenta z letošních 2,1 procenta...
• Ekonomové: Odchod USA z NAFTA není pravděpodobný, zbrzdil by růst
  Pravděpodobnost, že Spojené státy vystoupí ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), je zhruba jedna ku čtyřem. Vyplývá to z průzkumu listu The Wall Street Journal mezi ekonomy. Zhruba 82 procent respondentů se domnívá, že takovýto krok by vedl ke zpomalení hospodářského růstu USA v následujících dvou letech. Dalších sedm procent respondentů se dokonce obává, že americká ekonomika by se dostala do recese.
• Ekonomové: Pandemie připravila ekonomiku o stamiliardy korun
  Rok trvající pandemie koronaviru připravila českou ekonomiku o stamiliardy korun a desetitisíce pracovních míst. Ztráty jsou přitom rozložené velmi rozdílně mezi jednotlivá odvětví ekonomiky, přičemž nejhůře byla zasažená především oblast služeb. Průmysl naopak ekonomice, především v druhé polovině roku, pomohl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Ekonomika podle nich předpandemické úrovně dosáhne nejdříve příští rok nebo až v roce 2023. Podle ministerstva financí vývoj ukázal na mimořádnou odolnost ekonomiky a potřebu aktivní role státu. Ekonomika loni klesla o rekordních 5,6 procenta.
• Ekonomové: Příštího prezidenta USA čeká nejspíš ekonomická recese
  Příštího amerického prezidenta nejspíše čeká hospodářská recese, ať se jím v listopadových volbách stane kdokoli. Podle agentury Bloomberg to předpokládá řada ekonomů i bývalých ekonomických činitelů. Nynější období ekonomického růstu v USA je už čtvrté nejdelší za více než 150 let a podle posledních známek se dostává za svůj zenit. Tempo růstu je navíc proti dřívějším konjunkturám podstatně slabší, takže ekonomika je mnohem zranitelnější vnějšími otřesy.
• Ekonomové: Rozhodnutí o brexitu ekonomickou situaci příliš nemění
  Včerejší rozhodnutí britského parlamentu ohledně brexitu příliš ekonomickou situaci nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to ale dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu nebo bezprostřední negativní reakce trhů. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a odborníků oslovených ČTK. Ti navíc upozorňují, že včerejší rozhodnutí ukazuje, že britská politická scéna je v neutěšeném stavu.
• Ekonomové: Růst čínské ekonomiky může zvolnit pod dvě procenta
  Tempo růstu čínské ekonomiky v tomto čtvrtletí kvůli šíření nového typu koronaviru prudce zvolní a v meziročním srovnání by hrubý domácí produkt (HDP) mohl vykázat méně než dvouprocentní růst. Myslí si to někteří ekonomové. Znamenalo by to citelné zpomalení proti předchozímu čtvrtletí, kdy čínská ekonomika vykázala meziroční růst o šest procent. Ve hře je také varianta, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika dokonce klesne.
• Ekonomové se obávají dopadů výpadku ruských dodávek energií na Německo
  Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let. Dnes to podle agentury DPA uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.
• Ekonomové: Snaha o změnu dohody NAFTA hospodářství USA nepomůže
  Většina podnikových ekonomů předpokládá, že snaha administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o změnu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) nebude mít na hospodářství Spojených států žádný vliv, anebo mu způsobí újmu. Vyplývá to z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), o kterém dnes informovala agentura AP.
• Ekonomové: Světová ekonomika už je v recesi
  Světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené novým koronavirem v recesi. Myslí si to 31 z celkových 41 ekonomů, mezi nimiž si tento týden udělala v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 procenta. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 procenta.
• Ekonomové: Trumpova politika zvýší inflaci a sníží ekonomický růst
  Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění dalších cel nebo omezování vládních výdajů zpomalí růst americké ekonomiky a zvýší inflaci. Vyplývá to z ankety mezi předními ekonomy, jejíž výsledky zveřejnil server listu Financial Times (FT). Očekává se, že americká ekonomika letos poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Prognózu inflace oslovení ekonomové pro letošní rok zvýšili na 2,8 procenta, v prosincové anketě to bylo 2,5 procenta.
• Ekonomové: USA míří k další finanční krizi
  Ve Spojených státech vzniká další velká investiční bublina, která vyvolá novou katastrofální finanční krizi.
• Ekonomové v diskusi v ČT: Česká ekonomika roste příliš pomalu
  Česká ekonomika roste příliš pomalu. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to včera řekli ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a člen představenstva ČSOB Ján Lučan a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomové také upozorňovali na to, že růst ekonomiky brzdí nedostatečně rozvinutá infrastruktura a nedostatečné koncepce dlouhodobého rozvoje.
• Ekonomové v nadcházejících letech čekají ekonomický útlum
  ČR i celý svět se nachází na vrcholu ekonomického cyklu a v nadcházejících letech se dá čekat ekonomický útlum. Tentokrát zřejmě nebudou problémy pramenit v USA, ale pravděpodobně v Evropě nebo v rozvíjejících se ekonomikách. Na šestém ročníku Vyšehradského fóra 2018 se na tom shodli čeští ekonomové.
• Ekonomové v Německu očekávají výraznější zpomalení inflace
  Inflace v Německu by mohla v prosinci výrazně zpomalit, a dostat se tak na jednociferné číslo. Očekávají to ekonomové, kteří za příznivé opatření označují rozhodnutí vlády převzít za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. O opatrném optimismu dnes hovořil také spolkový ministr financí Christian Lindner.
• Ekonomové: Volby v Německu jsou klíčové pro stabilitu EU i pro společný dluh
  Nadcházející parlamentní volby v Německu budou klíčové nejen pro samotnou zemi, ale i pro stabilitu Evropské unie. Myslí si to ekonomové, které na fóru The European House - Ambrosetti oslovila televize CNBC. Někteří se také domnívají, že podle toho, jak volby dopadnou, je ve hře i možnost, že sedmadvacítka unijních zemí už zůstane u společných dluhopisů. Ty přitom výjimečně zavedla kvůli koronavirové krizi.
• Ekonomové vyzývají ECB ke zvýšení úroků
  Němečtí ekonomové vyzývají Evropskou centrální banku (ECB), aby zvýšila úrokové sazby. Reagují tak na výrazné zrychlení tempa růstu spotřebitelských cen v eurozóně, uvedla dnes agentura Reuters. ECB se rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci.