Seznam článků kategorie / Fundamentální analýza

Británie a Evropská unie odsouhlasily návrh politické deklarace o budoucnosti vztahů po odchodu Británie z unijního bloku. Donald Tusk dnes novinku oznámil na twitteru s tím, že od něj členské státy unie dostaly zmíněný návrh. Vyjednávací týmy Británie a unie návrh textu odsouhlasily, podle Tuska panuje shoda i na politické úrovni a na mimořádném summitu v Bruselu zbývá text odsouhlasit lídrům zbylých 27 zemí. Na zprávy pochopitelně reaguje britská libra spolu s dalšími měnami a také britský akciový trh.

Japonský ministr Šinzo Abe se dnes v Pekingu setká s čínským prezident Si Ťin-Pchingem a schůzka by měla trvat až do soboty. Jejich schůzka bude významná především, protože se jedná o první samostatnou cestu japonského vrchního představitele za uplynulých sedm let. Čína a Japonsko by měly podepsat během týdne řadu dohod a to uprostřed nervózního prostředí, kdy Spojené státy vyvíjí obchodní tlak na Čínu. Oba asijské státy by měly dospět k užším obchodním vztahům.

Guvernér americké centrální banky Jerome Powell minulý týden pomohl svým projevem výnosům z amerických dluhopisů, aby se dostaly na nejvyšší úrovně za posledních 7 let. Určitě si vzpomínáte na únorovou korekci na akciových trzích, kterou částečně způsobil právě růst výnosů z desetiletých splatností k 3%. Právě aktuální růst výnosů opět živý spekulace o další korekci a investoři neskrývají svou nervozitu. Nejedná se však pouze o finanční sektor, v ohrožení je také americká inflace, jakožto nejdůležitější ekonomická proměnná na světě.

Velká Británie spolu s britským sterlingem čelí neustálé nejistotě ohledně podoby brexitu a jakým způsobem se chystá opustit EU. Podle posledních zpráv se britská premiérka Theresa Mayová bude snažit protlačit dohodu parlamentem do dvou týdnů, aby zamezila množícím se obavám o jejím sesazení z postu premiérky. Právě za dva týdny, konkrétně 17. řijna se sejdou lídři 27 zemí EU a budou diskutovat o vývoji jednání kolem brexitu. Druhý den, tedy 18. října, následuje řádný summit, který bude klíčový pro následné finální rozhodnutí na mimořádném summitu v listopadu.

Poslední dva týdny se hodně spekulovalo o zavedení připravovaných amerických cel na čínské zboží o objemu 200 mld. dolarů, které americká administrativa připravovala již od července. Včera po zavření akciové burzy v USA vydal americký prezident Donald Trump prohlášení o zavedení 10% cel na výše zmíněný objem čínského zboží. Původně Trump pověřil úřad obchodního zmocněnce, aby prověřil zvýšení cel na 25%, to nakonec vstoupí v platnost začátkem příštího roku, pokud nebude dosaženo obchodní dohody mezi USA a Čínou. Nová cla vstoupí v platnost příští týden.

Čína se chystá reagovat na probíhající obchodní válku a vyčkávání amerického prezidenta na rozhodnutí o případném uvalení dovozních cel na čínské zboží o objemu 200 mld. dolarů. Konkrétně chce Čína požádat WTO (Světová obchodní organizace) o schválení uvalení sankcí na USA. Čína se může ocitnout v problémech, jelikož eskalace obchodních válek mezi dvěma největšími ekonomikami se začíná přiostřovat poté, co Trump řekl, že je připraven uvalit další cla na objem zboží 267 mld. dolarů.

Obchodní války nabírají nový směr, pro globální ekonomiku pozitivní, jelikož dochází k uvolňování obchodních bariér a dovozních cel. Obchodní války byly a stále jsou jedním z největších strašáků nejen pro finanční trhy, ale i pro celou globální ekonomiku, včetně České republiky. Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a předsedy Evropské komise Jeanem-Clauda Junckera by mělo vést k cíli, jaký si Spojené státy vytyčily na prvopočátku obchodních válek a to nulová cla a odstranění všech obchodních bariér. Již začátkem června podepsala EU s Japonskem dosud největší dohodu o volném obchodu, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu. Je tedy evidentní, že když se chce, tak to jde. Agresivní politika Donalda Trumpa se začíná pomalu vyplácet, jen na stejnou hru musí přistoupit i další státy, se kterými jsou Spojené státy v obchodním sporu.

Máme za sebou polovinu týdne a o žádné slávě se zatím hovořit nedá. Především pak na devizovém trhu, kde se mezi sebou přetahují býci a medvědi o to kdo ponese pomyslný prapor v podobě trendu. Trhům se zatím vyhýbají obloukem fundamenty a makroekonomické zprávy, které by měly schopnost hýbnout trhem. Na forexové trhy jakoby spadla deka a většina z nich si hledá poměrně dlouho svůj směr. Například o americkém dolaru se stále mluví, že posiluje, oslabuje, pak zase posiluje a najednou Trump. Realita je taková, že od konce května začal vytvářet širokou oblast konsolidace, kde neustále oslabuje a posiluje. Jednou za oslabení může Trump, poté zachrání dolar růst amerických výnosů, jak tomu bylo v posledních několika dnech. Situace se nemění ani na ostatních měnách, nicméně je poměrně zřetelné, že dolar i tak udává tempo a to nejen na devizovém trhu ale i tom komoditním. Podívejme se tedy podívat na dlouhodobější technickou analýzu tří nejobchodovanějších instrumentů z různých částí finančního světa.

Minulý týden odstartovala ve Spojených státech dlouho očekávaná výsledková sezona za druhé čtvrtletí. Očekávání jsou zatím vskutku obrovská a to nejen v korporátní sféře, ale i v ostatních sektorech. Dosavadní výsledky, které máme k dispozici, indikují jeden z nejlepších kvartálů. Mnoho analytiků v USA během druhého kvartálu dokonce upravili nahoru své prognózy, což se stalo pouze dvakrát za posledních 30 kvartálů. Prozatím překonalo prognózy zisků firem kolem 90% ze všech společností, které mají své výsledky za sebou. V konečném zúčtování bude číslo pochopitelně menší, nicméně pozitivní sentiment se pravděpodobně neotočí o 180 stupňů.

Britská ekonomika se i navzdory předpovědím různých agentur začíná rozjíždět a výhled se najednou začíná zlepšovat. Britská obchodní komora ještě koncem června odhadovala nejpomalejší růst od roku 2009. Na zlepšující se fundament poukazují čísla zveřejněná od začátku aktuálního týdne a především pak dnešní PMI za sektor služeb. Právě sektor služeb je dominantním v britské ekonomice a rostl nejrychlejším tempem za posledních 8 měsíců. Především to s dalšími pozitivními výsledky za sektor stavebnictví a výroby zvyšuje pravděpodobnost, že by mohla Bank of England na zasedání již příští měsíc zvýšit úrokové sazby.

Minulý týden v pátek vešly v platnost americká cla ve výši 25% na dovoz ocele a 10% na dovoz hliníku. V případě Evropské unie, Kanady, Mexika, Austrálie, Jižní Koreje, Argentiny a Brazílie se jednalo nejdříve o dočasné vyjmutí z tarifů do 1. května 2018. Jižní Korea se stala první zemí, která byla z cel vyjmutá a poté jí následovala Austrálie, Brazílie a Argentina. Trvalou výjimku nedostala Evropská unie, Kanada a Mexiko. Pro všechny ostatní země platí dovozní cla na ocel a hliník již od 23. března 2018. Některé země již zveřejnily seznam výrobků, na které se chystají uvalit odvetná cla.

Od rizika k riziku, tak by se dalo nazvat poslední geopolitické dění ve světě. Takové prostředí bývá vodou na mlýn pro finanční trhy, jelikož trhy milují volatilitu a tu většinou geopolitické napětí vyvolává. To však není přímo téma posledních dnů, kdy trhy sice vstřebávají geopolitická rizika, avšak výraznější volatilita se zatím trhům vyhýbá. Jinak vnímají geopolitická rizika akcie, devizové trhy nebo komodity.

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA jednostranně odstupuje od mezinárodní dohody o jaderném programu s Iránem. Naplnilo se tak očekávání předešlých dní a Donald Trump pokračuje v agresivní zahraniční politice. Spolu s USA podepsala v roce 2015 jadernou dohodu Francie, Británie, Německo, Čína a Evropská unie. Na rozdíl od USA však ostatní státy chtějí v dohodě dále zůstat a urgují USA, aby nepodnikaly kroky, které by jim ztížily v budoucnu život.

Dnes byly zveřejněny předběžné výsledky odhadu HDP v Eurozóně a potvrzují to, co jsme si již mysleli. Růst HDP za první čtvrtletí o 0,4% je nejhorší expanze za posledních 6 kvartálů. Jedná se o pokles z 0,7%, kterých dokázal dosáhnout hospodářský růst poslední 3 kvartály po sobě. Meziročně rostlo HDP o 2,5%, kdy se však také jedná o pokles z 2,7%. Ekonomové s podobným zpomalením počítali a trhy zůstaly téměř bez reakce. Jedná se však o další z fundamentů hovořící pro pokles evropské měny. Zatímco Mario Draghi přikládal horší čísla především sezonnosti a horšímu počasí v prvních třech měsících, výrobní sektor pokračuje v oslabování a některé firmy se obávají stále silného eura.

Americké desetileté výnosy se dostaly na magickou úroveň 3%, ale co to vůbec znamená a proč to může trhy trápit? Především je třeba připomenout situaci z přelomu ledna a února, kdy se právě desetileté výnosy dostaly velmi blízko úrovně 3%, což bylo považováno za jeden z hlavních katalyzátorů výprodeje na akciových trzích. Již koncem minulého týdne se dostaly výnosy na dosah 3% a akciový trh byl opět pod tlakem, především kvůli nervozitě investorů. Ta se vrací na trhy i v týdnu aktuálním, kdy VIX vystoupal k 19 bodům především díky proražení úrovně 3% u výnosů.

První kvartál roku 2018 přinesl mnoho zajímavých událostí, které se projevily i do vývoje finančních trhů. Co se týče globální ekonomiky jako takové, zásadní změny jsme se nedočkali, přičemž všechny instituce a centrální banky očekávají pokračování expanze. Podle jejich projekcí lze usuzovat, že by expanze měla pokračovat minimálně do konce příštího roku a s tím by měla klesat i nezaměstnanost.

Americký president Donald Trump plánuje podle blízkého zdroje zavést speciální tarify v hodnotě 50 miliard dolarů. Především se jedná o reakci USA na porušování patentů a kopírování produktů amerických značek. Konkrétně by se měly tarify týkat více jak stovky různým čínských produktů. Hodnota tarifů je založena na přibližné ztrátě, kterou utrpěla americká ekonomika kvůli porušení a kopírování patentů.

Světová ekonomika riskuje, že poroste rychleji než by potřebovala. Skupina 20 ministrů financí a představitelů centrálních bank se setká příští týden v Argentině na schůzce zastupitelů G-20 uprostřed největší ekonomické expanze od roku 2011. Setkání proběhne jen několik dnů poté co organizace OECD, která se zabývá hospodářskou spoluprací a rozvojem, zvýšila svůj výhled pro ekonomický růst na 3,9% na rok 2018. Pro mnohé investory a politiky je zásadní otázka jak rychle může ještě světová expanze pokračovat. A zda ji vůbec chtějí v případě, že by přehřátí ekonomiky znamenalo nepřiměřený růst inflace. Globální růst od roku 1990 dosáhl očekávaného růstu nad 3,9% osmkrát. Prozatímní vrchol růstu o 5,6% byl následován finanční krizí o rok později.

Evropská unie připravuje „proti-sazby“ na některé z ikonických amerických značek v reakci na komentáře zmíněné minulý týden ohledně možného zvýšeného cla pro import do USA. Tím začínají trochu tlačit na prezidenta Trumpa, aby opustil od zavedení cla na dovoz ocele a hliníku. Ty by měly začít platit v reakci na oživení amerického ocelářského průmyslu, který se zdá být Spojeným státům utlačovaný. Cla by měla být zavedena ve výši 25% na dovoz ocele a 10% na hliník. EU nepřijímá argument, že je návrh celních tarifů založen na národní bezpečnosti. Kdy se americká vláda odvolává na fakt, že zavádí cla kvůli potřebě vlastních dodávek pro stavbu tanků a lodí. USA je také největším dovozcem oceli na světě, na globálním dovozu se podílí 8%.