Argentinský Senát odmítl návrh prezidenta na deregulaci ekonomiky

Argentinský prezident Javier Milei neuspěl v Senátu se svým výnosem na deregulaci ekonomiky. Normu, která mění či ruší na 300 zákonů, většina senátorů zamítla, píší dnes agentury Reuters a AFP. Prezidentský výnos projedná ještě dolní komora, která by ho mohla definitivně smést ze stolu. V parlamentu nemá prezidentova strana Svoboda postupuje většinu.

Takzvaný dekret nutnosti a naléhavosti (DNU) je součástí "šokové terapie", skrze kterou chce ultraliberální prezident Milei uzdravit argentinskou ekonomiku. Výnos se zaměřuje především na deregulaci ekonomiky. Text počítá s koncem regulace nájemného či cen základního zboží, s uvolněním pravidel na trhu práce a otevírá cestu novým privatizacím. Některé části výnosu, například změny trhu práce, pozastavily soudy.

Ve čtvrtek večer místního času výnos odmítl Senát, když proti němu hlasovalo 42 ze 72 jeho členů. Výnos odmítli zákonodárci z levicových a peronistických stran a také někteří senátoři ze středových klubů. Senátor Martin Lousteau ze středového klubu UCR označil dekret za protiústavní.

Výnos ještě projedná dolní komora. Pokud by ho rovněž zamítla, tak by legislativní text přestal platit. V obou komorách parlamentu má prezidentova strana Svoboda postupuje jen menšinu a o podpoře musí jednat s dalšími pravicovými a středovými kluby.

Ministři Mileiova kabinetu výsledek hlasování ostře kritizovali. Podle ministra hospodářství Luise Caputa senátoři hlasovali proti změně, pro kterou se v druhém kolem prezidentské volby vyjádřilo 56 procent voličů, kteří dali současnému prezidentovi hlas. Senát se podle Caputa rozhodl chránit privilegia.

Milei, který je zastánce, co nejmenších státních zásahů do ekonomiky, zvítězil v prosincovém druhém kole prezidentské volby se sliby, že zeštíhlí argentinskou veřejnou sféru, nebo že nahradí domácí měnu peso dolarem. Podle agentury Reuters jeho první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru i bilanci zahraničního obchodu, nedokázala však zatím zastavit růst inflace a míry chudoby v zemi.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Argentina si zajistila 32 mld. dolarů od MMF a Světové banky
  Argentina si v noci z pátku na sobotu zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) v celkové výši 32 miliard dolarů (707,8 miliardy Kč). Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka (IDB), informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.
• Argentina uvolnila kurz pesa
  Argentina ve středu uvolnila kontrolu nad kurzem pesa a toky kapitálu a usnadnila přístup občanů a firem...
• Argentina vydává kvůli inflaci bankovku v hodnotě 10.000 pesos
  Argentinská centrální banka zavádí novou bankovku v hodnotě 10.000 pesos (zhruba 262 Kč). Je to pětkrát vyšší hodnota, než jakou měla v této jihoamerické zemi dosud nejhodnotnější bankovka. Centrální banka o tom informovala na svém webu. Zavedením bankovky s vysokou nominální hodnotou reaguje na devalvaci, za kterou stojí dlouhotrvající vysoká inflace. Ta patří k nejvyšším na světě a kvůli špatné hospodářské situaci byla ve čtvrtek v zemi generální stávka.
• Argentina zmírnila restrikce na nákup dolarů
  Argentinská vláda se rozhodla zmírnit kontrolu nad devizovým trhem. Argentinci tak budou moci od pondělí...
• Argentinci mohou nakupovat americké dolary
  Argentinci ode dneška mohou nakupovat americké dolary. Tamní vláda dnes ale oznámila, že nákupy jsou omezeny na maximálně 2000 dolarů měsíčně na osobu. Objem nákupu zároveň nesmí překročit pětinu příjmu kupujícího. Ten navíc zaplatí 20procentní daň, pokud dolary minimálně na 12 měsíců neuloží na spořitelní účet, píše agentura DPA.
• Argentinská centrální banka zvýšila základní úrok na 69,5 procenta
  Argentinská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 9,5 bodu na 69,5 procenta. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která v této jihoamerické zemi vystoupila na 71 procent a je nejvyšší za 20 let. Informovala o tom agentura Reuters.
• Argentinská ekonomika poprvé od počátku 2018 vzrostla
  Argentinská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla ve srovnání se stejným obdobím loni o 0,6 procenta. Zaznamenala tak první růst od počátku roku 2018. Ekonomiku podpořil silný výkon zemědělského sektoru. Proti předchozímu čtvrtletí však hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.
• Argentinská měna odepsala přes 50 procent na 801 pesos za dolar
  Argentinská měna dnes oslabila o více než 50 procent zhruba na 801 pesos za dolar. Trh tím reagoval na úterní rozhodnutí administrativy nového prezidenta Javiera Mileie, který se šokovou terapií snaží zemi vyvést z vleklé hospodářské a finanční krize. Trh prezidentovu snahu zatím hodnotí relativně optimisticky, uvedla agentura Reuters.
• Argentinská měna prudce klesá
  Argentinské peso (ARS) dnes vůči americkému dolaru oslabilo o 11 procent, což představuje jeho nejprudší...
• Argentinské peso posílilo po vítězství Mileiovy strany ve volbách
  Argentinské dluhopisy a měna prudce posílily poté, co strana prezidenta Javiera Mileie drtivě zvítězila v parlamentních volbách. Podle serveru listu Financial Times (FT) investoři sází na to, že výsledek znamená záchranu reformní hospodářské politiky a společně s finanční pomocí ze strany USA zabránil okamžitému tlaku na peso.
• Argentinský Senát schválil balík reforem, provázely to násilné protesty
  Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než 11hodinovém jednání až ráno jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon "ómnibus". Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce tzv. šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.
• Argentinský senát schválil novou dohodu s MMF, má odvrátit krach země
  Argentinský senát ve čtvrtek večer schválil novou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v objemu 45 miliard dolarů (asi bilion Kč). Dohoda, která má podle vlády odvrátit riziko státního bankrotu, rozdělila vládní koalici a v uplynulých týdnech vyvolala protesty, uvedla agentura EFE. Návrh smlouvy už minulý týden schválila dolní komora, poslední slovo bude mít vedení měnového fondu.
• Argentinu zasáhla generální stávka na protest proti úsporným opatřením Mileie
  Argentinští odboráři dnes zorganizovali generální stávku na protest proti úsporným opatřením a dalším reformám, které zavádí loni zvolený ultraliberální prezident Javier Milei. V jihoamerické zemi s téměř 50 miliony obyvatel jsou mimo provoz letiště, přístavy, supermarkety i banky, informovala agentura Reuters.
• Ariston plánuje největší nabídku akcií v Itálii od dubna 2019
  Italský specialista na topnou techniku Ariston plánuje největší nabídku akcií na milánské burze od dubna 2019. Firma dnes oznámila, že cena akcií se bude pohybovat v rozmezí od 10,25 eura po 12 eur, což oceňuje celou skupinu až na 3,9 miliardy eur (98,4 miliardy Kč). S akciemi se začne obchodovat 26. listopadu.
• Arm byla v rámci letošní největší nabídky akcií ohodnocena na 54,5 mld. USD
  Britský návrhář čipů Arm stanovil cenu pro primární nabídku akcií v New Yorku na 51 USD (1160 Kč) za akcii, tedy na horním konci navrhovaného rozpětí. To oceňuje celou společnost na 54,5 miliardy USD (1,24 bilionu Kč). Primární nabídka je největší v letošním roce a přichází téměř sedm let poté, co firmu její současný majitel Softbank Group získal za 32 miliard USD, uvedla agentura Reuters. S akciemi firmy se na newyorské burze začne obchodovat dnes.
• Asad: Cílem nových amerických sankcí je dusit Syřany
  Syrský prezident Bašár Asad včera označil nové americké sankce proti syrským subjektům za novou etapu americké ekonomické války proti syrské vládě. Poznamenal také, že se Spojené státy sankcemi snaží Syřany ekonomicky dusit. Informovala o tom agentura Reuters. Spojené státy v červnu uvalily nové sankce na 39 lidí a subjektů napojených na syrský režim, včetně Asada a jeho manželky. Učinily tak na základě nového zákona o ochraně syrských civilistů, který v prosinci podepsal prezident Donald Trump.
• Asad pohrozil tresty obchodníkům, kteří těží z propadu syrské libry
  Syrský prezident Bašár Asad pohrozil tresty obchodníkům, kteří těží z kolapsu syrské libry. Jak dnes oznámila agentura Reuters, kurz syrské měny spadl tento měsíc k dolaru na 4000:1, což bylo historicky vůbec nejníž. V posledních dnech se situace poněkud zlepšila, ale v Sýrii rychle stoupá inflace a lidé mají problémy zaplatit jídlo a elektřinu, píše Reuters.
• Asad: Sýrie rozšíří dohody s Ruskem, aby se vyrovnala se sankcemi
  Sýrie chce rozšířit své ekonomické a obchodní dohody s Ruskem, což by zemi mělo pomoci vyrovnat se s dopadem západních sankcí. Po dnešním jednání s ruskou delegací to podle agentury Reuters oznámil syrský prezident Bašár Asad. Ve skupině ruských politiků je vicepremiér Jurij Borisov a ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• ASIC odebral licenci brokerům FirstIndex a Alpha Trade Group
  Australský finanční regulátor Australian Securities and Investments Commission (ASIC) odebral licenci společnosti AGM Markets, která provozuje dva forexové brokery.
• ASIC varuje před brokerem HBC Broker
  Australský finanční regulátor Australian Securities and Investments Commission (ASIC) varuje před neregulovanou společností, která nabízí neoprávněně finanční služby.