Rozbřesk: Fed zvýšil sazby, koruně jestřábi chybí a trh s auty je v kondici

Čtěte více

• Rozbřesk: Fed vidí zpomalení inflace jako dočasné a politiku nemění
  Americká centrální banka sice začíná být lehce nervózní z inflace, která se stále nachází pod 2% cílem, ale prozatím s tímto faktem nehodlá aktivně bojovat. Šéf Fedu Powell a jeho kolegové totiž stále věří, že (jádrová) inflace bude pod cílem jen přechodně. Jinak řečeno Fed se zatím nechystá provést preventivní snížení úroků, které by fungovalo jako pojištění proti nízké inflaci a poklesu dlouhodobých inflačních očekávání. Dodejme, že za takovou akci nelze považovat aktuální snížení úrokové sazby, kterou Fed úročí dobrovolné rezervy bank. Jak J. Powell na tiskovce zdůraznil - toto kosmetické snížení z 2,40 % na 2,35 % není měnově-politickou akcí.
• Rozbřesk: Fed v pozici pilota, jenž přišel o navigaci a pomalu ztrácí radiové spojení
  Představte si pilota, který má v nádrži paliva tak akorát, aby doletěl na letiště, avšak před jeho strojem se formuje nepříjemně vypadající bouře. Pilot zvažuje alternativy, avšak co čert nechtěl, službu mu vypoví navigace a radiové spojení se pomalu vytrácí. Prekérka, co? A přesně do takto nezáviděníhodné situace se postupně dostává americký Fed.
• Rozbřesk: Fed vyčkává, IKEA, Starbucks a Apple zavírají své prodejny v Číně kvůli koronaviru
  Tisková konference šéfa Fedu J. Powella po zasedání FOMC se tentokrát nesla v poněkud jiném duchu než obvykle. Tradiční salonní debata o bilanci makroekonomických rizik či připravované revizi měnové strategie Fedu byla totiž tentokrát vystřídána daleko techničtějším povídáním o tom, jak optimálně nastavit úroveň bankovních rezerv v systému. Něco, co nikdo přesně neví, ale co má velmi důležité implikace pro finanční trhy, neboť je velký rozdíl jestli Fed (například nákupy aktiv) zajistí nadbytek či naopak nedostatek bankovních rezerv.
• Rozbřesk: Fed vydá novou prognózou, která možná ukáže na vyšší ochotu jít se sazbami rychleji nahoru
  Tak dlouho chodila vysoká inflace okolo netečných centrální bank, až ji začaly brát na vědomí a začínají konat, neboli svoji politiku utahovat. Co je přitom zajímavé, že pokud se podíváme napříč světem, tak prakticky neuplyne den, aby některá z centrální bank ať už vyslala jasný jestřábí vzkaz (viz ČNB v tomto týdnu), anebo přímo zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu.
• Rozbřesk: Fed vyráží do boje s koronavirem a snižuje sazby o 50 bps
  Včerejšek nám ukázal, že boj s koronavirem má různé podoby. Americký Fed sice neumí vyvinout vakcínu na očkování, zato však stále ještě dokáže nečekaně snížit úroky o 50 bazických bodů, jak se stalo včera. Otázkou je, zdali je taková reakce americké centrální banky přiměřená a žádoucí?
• Rozbřesk: Fed zahrál na holubičí notu, fakticky ale svoji politiku nezměnil
  Fed na svém prvním zasedání v roce naservíroval trhům přesně to, co si mohly přát - uklidňující slova o trpělivosti, jež berou v úvahu zpomalení Číny a Evropy. Americká centrální banka navíc jedním dechem dodává, že je připravena v případě potřeby upravit restriktivní část své politiky v podobě vyfukování vlastní bilance. Padlo sice mnoho nových slov, avšak přísně vzato se politika Fedu od předvánočního zasedání fakticky nijak nezměnila - centrální banka ponechává oficiální úrokové sazby v pásmu 2,25-2,50 % a bude i nadále prodávat dluhopisy v objemu 50 miliard dolarů měsíčně.
• Rozbřesk: Fed znovu utáhne měnové šrouby a dále přiostří rétoriku
  Globální trhy a speciálně v poslední době trápící se emerging markets by se měly mít na pozoru. Večer nás totiž čeká zasedání Fedu s celou paletou jestřábích kroků, přičemž ne všechny jsou zahrnuty v tržních cenách.
• Rozbřesk: Fed zvedne sazby o očekávaných 75 bps. Klíčová však bude rétorika
  Před námi je další z historických zasedání americké centrální banky, která dnes večer již počtvrté v řadě zvýší oficiální úrokové sazby o 75 bazických bodů. Oficiální úrokové sazby Fedu se tak dostanou do intervalu 3,75 - 4,00 %, kde se naposledy nacházely v roce 2005 - tedy před globální finanční krizí.
• Rozbřesk: Fed zvedne sazby o 75 bazických bodů a zveřejní jestřábí prognózu. Proč končí éra levné ropy?
  Vysoké ceny ropy a především finálních produktů nadále citelně zdražují paliva pro koncové spotřebitele. Stále větším politickým tématem jsou před blížícími se podzimními volbami drahé pohonné hmoty ve Spojených státech, kde jsou řidiči tradičně zvyklí na levný benzín. Jeho průměrná cena však poprvé v historii překonala hranici 5 USD/galon. Americký prezident Biden na to konto tvrdě kritizoval domácí ropný gigant Exxon, který dle jeho slov „v tomto roce vydělal více než pánbůh“.
• Rozbřesk: Fed zvýšil sazby a věří ekonomice, Holanďané Ruttemu
  Vše jde podle plánu a tak prostě dozrál čas na další zvýšení oficiálních sazeb. Zároveň ale není úplně kam spěchat. Tak by se jednoduše daly shrnout závěry včerejšího zasedání americké centrální banky.
• Rozbřesk: Fed zvýší sazby o 50 bazických bodů a ohlásí proces kvantitativního utahování
  Celá jedna generace obchodníků na finančních trzích nezažila okamžik, ke kterému dojde dnes večer. Americká centrální banka totiž zvedne oficiální úrokové sazby o více než 25 bazických bodů. Konkrétně večerní zasedání Fedu by totiž mělo přinést zvýšení úroků o 50 bazických bodů, byť dokonce malá část trhu doufá i v něco více. Růst úroků o 75 bazických bodů však není s ohledem na rétoriku z vedení Fedu pravděpodobný. Naopak pravděpodobné je to, že Fed počínaje červnem zahájí proces vyfukování své bilance (avizuje, že do konce července by objemy prodávaných dluhopisů měly činit 95 mld. měsíčně).
• Rozbřesk: Fed zvyšuje sazby a posílá trhům jestřábí prognózu. Default Ruska na obzoru?
  Americký Fed včera poprvé od startu pandemie zvýšil úrokové sazby. Bylo to sice “pouze” o 25bps, doprovodná prognóza ovšem (tak jak jsme očekávali) překvapila trhy více jestřábím vyzněním. Předpokládá v tomto roce celkem sedminásobný růst úrokových sazeb a konec “utahovacího” cyklu na 2,75 %. Současně s tím v doprovodných komentářích J. Powell působil jednoznačně jestřábím dojmem. Zdůrazňoval nebezpečí vysoké inflace a neukotvených inflačních očekávání, zatímco současně mluvil o síle domácí ekonomiky (zejména pak trhu práce).
• Rozbřesk: Finanční trhy ovládl strach z covidové Delta varianty
  Trvalo to týdny, ale záhada klesajících delších úrokových sazeb ve vyspělých zemích je rozluštěna. Nehledě na uvolněnou letní atmosféru je noční můra s přezdívkou COVID znovu na scéně, což si trhy s rizikovými aktivy (na rozdíl od bezpečných dluhopisů) až dosud nechtěly připustit.
• Rozbřesk: Firmy stále více počítají s tím, že budou zdražovat
  Nálada v české ekonomice sice v posledních měsících trochu uvadá, avšak stále zůstává na vysoké úrovni, takže do jisté míry lze zhoršování považovat spíše za korekci odrážející nadsazená očekávání zejména ve službách. Postupně se na tržbách ukazuje, že firmy v cestovním ruchu stále pociťují nedostatek zahraničních návštěvníků, kteří ještě před pandemií utratili v ČR přes 160 mld. korun, zatímco loni to byla jen polovina. A letos to nejspíš nebude o mnoho lepší. Druhým důvodem poklesu optimismu je nepochybně situace v průmyslu, který se musí vypořádávat s vysokými cenami surovin, chybějícími dováženými komponenty, problematickou mezinárodní dopravou, která navíc velmi rychle zdražuje. Nehledě na přetrvávající nedostatek pracovníků, s nímž úspěšné obory bojují dlouhodobě.
• Rozbřesk: Firmy v EU přehodnocují své výhledy
  V době, kdy se teprve finalizují celkové výsledky za kvartál, který už skončil přede dvěma měsíci, a nejsou zatím k dispozici žádná další nová tvrdá data, nezbývá, než o to větší pozornost věnovat průzkumům nálad napříč ekonomikou. Jsou rychle k dispozici, byť jejich vypovídací schopnost je přece jen trochu jiná než v případě účetnických přehledů HDP nebo průmyslové výroby. Poslední takový průzkum zveřejněný včera indikuje mírné zhoršení ekonomického sentimentu v EU.
• Rozbřesk: Fiskální experimenty nové britské vlády se nelíbí libře, koruna vyhlíží zasedání ČNB
  Ačkoliv na začátku nového týdne britská libra část ztrát smazala, tak se v posledních dnech ocitá pod dlouho nevídaným tlakem. Výrazně ztrácí na frontě s eurem, ale ještě dramatičtější propad se odehrává vůči americkému dolaru, kde se britská měna ocitla na nejslabších úrovních od poloviny osmdesátých let minulého století. U úrokových sazeb přitom pozorujeme opak, tedy jejich výrazný nárůst. Desetiletý dluhopis nese nejvíce od roku 2010.
• Rozbřesk: Francie má sice nového prezidenta, ale staré problémy?
  Po francouzských prezidentských volbách nastává pro eurozónu krátké období politického klidu, tedy jen do té doby, než si britská premiérka potvrdí v červnových volbách silnější mandát pro vyjednávání o brexitu a než ve Francii přijdou na řadu další volby, ty parlamentní. Právě na nich se ukáže, co vlastně mohou nejen trhy očekávat od nového prezidenta, jež se včera ujal svého úřadu.
• Rozbřesk: Francouzi jsou mistry světa. Pomůže to jejich ekonomice?
  Fotbaloví fanoušci si včera v podvečer přišli na své. Ve finálovém zápase mistrovství světa v Rusku předvedli jak fotbalisté Francie, tak Chorvatska parádní podívanou, která přinesla šest golů, nejvíce od roku 1966. Šťastnějším se nakonec stal výběr země galského kohouta. Může se zpomalující francouzská ekonomika za odměnu těšit na dodatečný růstový impuls?
• Rozbřesk: Francouzské dluhopisy pod tlakem kvůli strachu z voleb
  Francouzským dluhopisům se v posledních dnech vůbec nedařilo. Včera výnosová prémie vůči německým protějškům vyskočila na více než čtyřletá maxima (80 bps). Ve francouzském případě přitom rozhodně nelze svádět vinu na ekonomické fundamenty - inflace zůstává podobně jako růst v druhé největší evropské ekonomice při porovnání s Německem skoro poloviční a vyšší výnos jednoznačně odráží vyšší riziko. I když rizikové prémie šly vzhůru i na jiných trzích (například v Itálii) a částečně mohou také odrážet obavy z blížícího se konce měnové expanze v eurozóně, ve Francii se situace zhoršila nejrychleji.
• Rozbřesk: Francouzské volby překvapily výsledkem “podle plánu?
  Podle prvních odhadů se zdá, že francouzské prezidentské volby nepřinesly alespoň v prvním kole velké překvapení. A možná, že to je samo o sobě největším překvapením. Poté co v roce 2016 šokovalo nejprve svým výsledkem referendum o setrvání Británie v EU a pak americké prezidentské volby, se výsledek prvního kola prezidentských voleb až překvapivě dobře shoduje s předvolebními průzkumy. Na prvním místě skončil středový reformní a pro-evropský Emanuel Macron a s ním postoupila do druhého kola Marine Le Penová z Národní fronty.