Jedna přijala euro, druhá se mu vyhýbá – oběma zemím se v Evropě daří

Na Mezinárodní konferenci “25. výročí rozdělení Československa: Co nám dalo a co vzalo?”, která se zaměřila na ekonomické důsledky rozdělení federace a na rozvoj dvou suverénních zemí, proběhl také “duel” dvou centrálních bankéřů Jána Tótha ze Slovenské národní banky a Mojmíra Hampla z České národní banky.

Podle bankéřů obě ekonomiky dobře fungují s vlastní měnovou politikou. “Rozdílný vývoj politik na Slovensku a v Čechách, při zachování hlavních principů společné ekonomické zóny v EU, není pro mezinárodní investory žádnou překážkou,” uvedl Ivor Lehoťan zastupující mezinárodní společnost TopForex působící na finančních trzích a poskytující služby v 18 zemích, včetně Slovenska a Česka. Zdůraznil význam nejen volného pohybu kapitálu, ale zejména pracovníků a obecně občanů po celé Evropě.

Na konferenci, kterou uspořádala Anglo-American University (AAU) v Praze, byl důkladně analyzován 25letý nezávislý ekonomický rozvoj po rozdělení Československa, se zvláštním důrazem na vypořádání se obou států s odkazem komunistického režimu nebo na hodnocení kontroverzních privatizací státních nemovitostí v obou zemích. Na druhou stranu odborníci připustili, že rozdělení umožnilo oběma zemím vzájemně spolu soutěžit a lépe tak mobilizovat své vlastní schopnosti. “Transformační reformy provedené v roce 1998 na Slovensku pomohly zemi poprvé od Sametové revoluce předstihnout Českou republiku a ‘Tatranský tygr‘ z nich těží až dosud,” uvedl slovenský ekonom Ján Oravec.

Jeho český protějšek Jiří Schwarz připomněl vysoké očekávání některých českých politiků a prognostiků, kteří předpovídali, že bez Slovenska by mohla Česká republika během deseti let dohnat Rakousko. Jak ale upozornil, vývoj posledních 25 let ukazuje, že takový optimismus nebyl zcela na místě: “Rozhodně jsme se Rakousku přiblížili, ale stále jsme od něj dále, než jsme očekávali.”

Ekonomika České republiky a Slovenska si však vytyčila velmi podobnou cestu, například při společném vstupu do Evropské unie v roce 2004 nebo při kladení důrazu na automobilový průmysl, neboť obě země jsou na světovém trhu lídry v oblasti výroby automobilů a vývozu.

Ivan Kočárník, bývalý český ministr financí, zahájil svůj projev připomínkou masarykovské myšlenky Československého lidu, která se bohužel ukázala jako neudržitelná, protože vždy existovala touha Slováků po nezávislosti. Vysvětlil také průběh celého procesu separace, princip poměru 2:1 v rozdělení majetku nebo pozdější rozdělení měny. V reakci na dnešní pochybnosti, že o tak důležité změně tehdy mělo být rozhodnuto v referendu, připomněl Kočárník volby v červnu 1992, kdy většina Slováků hlasovala pro Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko, což může být považováno za jakési referendum svého druhu.

Celkově Ivan Kočárník považuje Sametovou revoluci za úspěšný krok, protože ukončila spory mezi Čechy a Slováky o tom, kdo na koho doplácí a poskytla tak prostor pro budování lepších vztahů.

Ján Tóth ze Slovenské národní banky pak konečně přešel k tématu, zda je lepší být či nebýt v eurozóně. Představil slovenské zkušenosti s přijetím eura včetně grafů různých ekonomických ukazatelů. Potvrdil také, že pokud se ukáže, že hospodářský růst díky nárůstu mezinárodního obchodu, a tudíž většímu objemu přímých zahraničních investic, rostl, bude zastáncem eura. Taková data, která by vykázala podobné dlouhodobé nepřímé výnosy, však nejsou v současnosti k dispozici. Bylo také zajímavé srovnání obou měn během světové ekonomické krize, kdy např. Česká republika měla možnost využít směnný kurz k euru tak, aby vyrovnala hospodářské dopady, jak se také prostřednictvím intervencí České národní banky opravdu stalo. Podle Tótha to byl od ČNB rozhodně dobrý krok.

Mojmír Hampl z České národní banky, známý euroskeptik, dodal: “Jsem přesvědčen, že koruna je stabilizujícím prvkem české ekonomiky, ale není zdaleka tím nejdůležitějším. Pokud v ekonomice vše funguje, měnová politika nehraje roli. Pokud ekonomika nefunguje, ani měnová politika to nevyřeší.“ Současně si myslí, že přijetí eura není otázkou ekonomických analýz, ale rozhodují spíše politické, společenské a bezpečnostní důvody. Hampl považuje Čechy za velmi konzervativní a domnívá se, že neexistuje poptávka po změně měny kvůli jejich antiinflačnímu DNA. Hovořit se nedá ani o politické vůli, když slyšíme vládní autority pouze opakovat: “ano, budeme o euru diskutovat, ale až v příštím volebním období”.

Skutečnost, že průzkum agentury MNFORCE pro společnost TopForex, který byl proveden právě u příležitosti této konference, ukazuje, že 7 z 10 Slováků je s eurem spokojeno, považuje Mojmír Hampl za irelevantní. Zdůraznil totiž, že taková zkušenost je na jiný stát naprosto nepřenosná, a to bez ohledu na podobnost ekonomik.

Čtěte více

• Jednání o osudu Řecka pokračují, evropský PMI potěšil, Británie zklamala; analýza DAXu, GBP/AUD, EUR/GBP
  Řecko včera oficiálně požádalo o prodloužení záchranného programu o 6 měsíců, tak jak se od něj očekávalo. Jde o první pozitivní signál směrem...
• Jednání o Řecku je pro euro rizikem, kurz však dál neklesá a je téměř bez pohybu
  Eurodolar se dnes příliš nehýbal. Ráno kurz lehce klesl a dál v průběhu dne měl tendenci spíše růst, vše ...
• Jednání o záchraně Řecka se znovu komplikují, akcie znovu ztrácí
  Nebylo by to vyjednávání o pomoci Řecku, aby šlo vše plynule a podle plánu. Dnes dopoledne se situace opět zkomplikova...
• Jednání Ruska a Ukrajiny podporují volatilitu a ceny ropy se tak zvyšují
  Poté co se zastavil ústup ropy, se obrátila pozornost k vyhlídkám na snižování poptávek kvůli oživení COVID-19 v Číně. V New Yorku se ve středu futures kontrakty na ropu Brent pohybovaly okolo 97 dolarů za barel. Od medvědího trhu se ropa po propadu 20 %.
• 🎥 Jednání selhaly, Hormuz zůstává hlavním problémem
  Rozpad jednání mezi USA a Íránem vrátil do hry geopolitické riziko, které může držet ceny ropy pod tlakem. Klíčovým bodem zůstává Hormuzský průliv, a to navzdory tomu, že Saúdská Arábie obnovila plnou kapacitu svého ropovodu přes poušť. Obchodníci a trhy očekávají další odvetná opatření ze strany Íránu. Důležité je také pochopit, jak vyšší cena ropy ovlivňuje inflaci, akcie, dolar a celkový tržní sentiment.
• Jednání s Mexikem drží trhy nad vodou
  Americké akciové trhy by měly dnešní obchodování zahájit mírným růstem, jak naznačují futures na akciové indexy. V případě indexu Dow Jones by mělo dojít k posílení o zhruba 0,2 %. Určitý optimismus dnes trhům dává pokračující jednání mezi zástupci Spojených států a Mexika. I když to prozatím vypadá, že v pondělí dojde k uvalení 5% cel na veškeré mexické zboží, tak aktuální jednání mohou ještě přinést překvapení.
• Jednání Spojených států s Mexikem bude nečekaně pokračovat i dnes
  Hlavní události, které ovlivňovaly včerejší obchodování na akciových trzích, se opět týkaly obchodní politiky Spojených států. Tou pozitivní bylo jednání mezi zástupci USA a Mexika o nalezení dohody, jak vyřešit imigraci na hranicích. Cílem je předejít pondělnímu uvalení cel na mexické zboží. Jednání skončila až po uzavření trhů, bohužel však k žádné dohodě nedošlo. Nicméně pozitivem zůstává, že neplánovaně budou jednání pokračovat i dnes. I podle slov amerického prezidenta Donalda Trumpa se Mexiko velmi snaží situaci vyřešit. Dále dodal, že případné uvalení cel by nemělo žádný vliv na dojednanou trojstrannou obchodní dohodu mezi USA, Kanadou a Mexikem. Trump to zdůraznil velmi silným tvrzením, když prohlásil, že „My nepotřebujeme Mexiko, ale Mexiko potřebuje nás“. Tou druhou událostí jsou Trumpovy výhrůžky Číně. Té pohrozil, že je připraven rozšířit cla na další čínské zboží v hodnotě 300 mld. USD, nejdříve prý však tak plánuje udělat až po zasedání zemí G20, které se koná koncem června.
• Jednání USA a Číny hlavním tématem
  Americké akciové indexy páteční seanci ukončily v plusu v očekávání, že jednání mezi Spojenými státy a Čínou nakonec dospějou k uzavření obchodní dohody. Situace mezi oběma zěměmi minulý týden vyeskalovala poté, co Spojené státy zvýšily cla na dovážené zboží v objemu 200 mld. USD. Index S&P 500 si polepšil o 0,4 % a částečně tak zkorigoval celotýdenní ztráty, které dosáhly 2,2 %. Během pátku se dařilo prakticky všem sektorům v čele s utilitami, které si polepšily o 1,7 %. V červené nule uzavřely farmaceutické tituly.
• Jednání USA a Číny krachují, Čechům proto zlevní benzín i nafta
  Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu stagnovaly. Benzín se stejně jako před sedmi dny prodává za 32,55 koruny za litr, nafta zlevnila o haléř na 32,04 koruny za litr. V příštím týdnu se přitom řidiči v Česku dočkají zlevnění pohonných hmot.
• Jednání USA-Čína o ukončení obchodní války pokračují
  Akciové trhy ve Spojených státech ukončily včerejší obchodování v ziscích. Index Dow Jones vzrostl o 1,1 %, S&P 500 si připsal 1 % a Nasdaq si polepšil o 1,1 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se dařilo všem sektorům. Nejlépe na tom byli realitní developeři (+1,8 %) následovaní telekomunikačními firmami (+1,6 %). Nejmenší zisk si připsaly finanční instituce, které vzrostly o pouhou jednu setinu procenta. Asijský zpravodajský server Nikkei Asian Review přinesl informace o technologickém gigantu Apple. V návaznosti na snížení očekávaných finančních výsledků pro první kvartál letošního roku Apple údajně snížil objednávky u svých asijských dodavatelských společností na výrobu iPhonů. Původně se mělo vyrobit mezi 47 až 48 miliony kusů. Nově revidované objednávky by se měly pohybovat v rozmezí 40 až 43 milionů kusů iPhonů. Včera na tiskové konferenci vystoupil šéf Apple Tim Cook, aby uklidnil rozbouřenou situaci z minulého týdne. Prohlásil, že při kombinaci inovační kultury ve společnosti a věrných zákazníků dochází k vytvoření ekosystému, který je dle něj podhodnocený. Reagoval tím na desetiprocentní propad akcií firmy v minulém týdnu.
• Jedná sa len o korekciu? Sledujte tieto tri grafy
  Nálada na globálnych akciových trhoch sa tento týždeň zhoršila, keď sa Donald Trump rozhodol prehodnotiť clá na brazílsku a argentínsku oceľ. Aby to bolo ešte horšie, americký prezident povedal, že sa nebude ponáhľať s podpísaním čínsko-americkej obchodnej dohody a k podpísaniu môže dôjsť až po prezidentských voľbách, ktoré sa budú konať v roku 2020. Bloomberg však dnes informoval, že napriek prudkej rétorike sa obe krajiny priblížili k prvej fáze dohody. Pozrime sa, ako sa pri zvýšenej volatilite s týmto vývojom vyrovnávajú indexy - US500, DE30 a FRA40.
• Jedná se vůbec ještě o záchranu Řecka???
  V dnešních dnech stále probíhají jednání, zda dojde k nějaké dohodě s věřiteli, i když dle mého nesplněním splátek, kt...
• Jedna Tesla za dva Volkswageny: akcie Tesly letí strmě vzhůru, výrobce elektroaut už má takřka dvojnásobnou hodnotu proti skupině Volkswagen
  Akcie americké automobilky Tesla dnes po zahájení řádného obchodování v USA vyletěly vzhůru až k úrovni převyšující 940 dolarů za akcii. Že se bude akciím výrobce elektroaut nebývale dařit naznačoval už zájem investorů před zahájeném řádného obchodování, kdy akcie Tesly po včerejším dvacetiprocentním vzestupu přidávaly dalších až šestnáct procent, čímž historicky poprvé překonaly nejen hranici 900 dolarů za kus, ale přiblížily se až k úrovni 940 dolarů za akcii.
• Jedna turbína může rozhodnout o tom, zda Česko letos padne do recese. Nikdy v historii nezávisel vývoj české ekonomiky – a osud statisíců Čechů – na jednom jediném stroji
  V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
• Jedna z najčastejších chýb na forexe – ignorovanie úrokového diferenciálu
  Po Grécku späť k tradingu... Jednou z najčastejších chýb, ktorú som odsledoval, že ľudia na forexe robia, je že sa drž...
• Je dnešní situace na akciovém trhu podobná Dotcom bublině?
  Výrazný růst technologických akcií posledních let se zvykne přirovnávat k situaci před přibližně 25 lety, kdy praskla na americkém akciovém trhu Dotcom bublina. Na první pohled podobnost mezi aktuální situací a minulostí existuje, jelikož v obou případech táhl růst akcií zejména technologický sektor a investoři věřili nové technologii, kterou byl tehdy internet a dnes AI. Pokud se ale podíváme na čísla, tak zjistíme, že jsou tyto dvě situace dost odlišné.
• Jednociferná inflace od února 2022
  Spotřebitelské ceny v červnu podle našeho očekávání vzrostly o 0,3 %, což však v meziročním srovnání vedlo k dalšímu snížení dynamiky inflace z 11,1 % na 9,7 %. Trochu překvapivá je však struktura červnové inflace. Za prvé, ještě o něco rychleji, než jsme předpokládali, rostly ceny služeb (0,8 % m/m). Na prvním místě zdražovaly podle předpokladů ceny zájezdů a rekreací (+8,7 %) kvůli sezónnímu zdražování před dovolenými.
• Jednodávková vakcína Johnson & Johnson může být brzy schválena
  Akcie Johnson & Johnson (JNJ.US) dnes vzrostly o 1,5 % poté, co americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) informoval o účinnosti a bezpečnosti vakcíny ve zprávě na základě výsledků odborných studií. Data ukázala, že vakcína je efektivní ze 64 % proti střednímu a těžkému průběhu COVID-19. Vakcínu od Johnson & Johnson na rozdíl od vakcíny od výrobců Pfizer a Moderna lze uchovávat až tři měsíce v lednici, což usnadňuje distribuci. Od vakcíny, u níž stačí jedna dávka namísto dvou, si USA slibují urychlení očkovací kampaně. V pátek by měl panel nezávislých expertů FDA rozhodnout, zda bude vakcína schválena k nouzovému nasazení ve Spojených státech.
• Jednodušší daně na úkor dražšího piva v restauracích
  Česká republika od nového roku zjednodušila sazby DPH. Zjednodušení daní znamená pro podniky nižší účetní a provozní náklady. Pokud to však chcete oslavit u piva ve své oblíbené hospodě, budete si muset připlatit, protože se zvýšila i sazba DPH na čepované pivo. I přes nárůst ceny vypije průměrný Čech stále nejvíce piva na světě - 184,1 litru ročně, tedy asi jedno velké pivo denně.
• "Jedno nebo dvě zvýšení" dnes přináší koruně zisky
  Česká měna měla během dne nejprve tendenci mírně ztrácet, ale odpoledne se jí dostalo podpory z ČNB a naopak pár halířů na euro posbírala. Obchoduje se na 25,85. Vojtěch Benda z bankovní rady uvedl, že do konce roku by teoreticky mohlo dojít ještě k jednomu nebo dvěma zvýšením sazeb; ekonomice by prospělo zvýšení o 50 až 75 bazických bodů. České hospodářství se mírně přehřívá a sazby by měly opakovaně růst, dokud je ekonomika lépe vstřebává, říká Benda pro Ihned.