Zrušení roamingu připravilo O2 o stovky milionů, přesto navýšila zisk

Čtěte více

• Zrušení cel a slabá data z amerického trhu práce posílají akcie nahoru
  Páteční obchodování ve Spojených státech bylo ovlivněno zejména zveřejněnými daty o tvorbě nových pracovních míst. Ta překvapivě výrazně spadla, nicméně investoři svoji pozornost upřeli především na to, jaké to přináší implikace pro budoucí měnovou politiku. Slabší data posilují přesvědčení, že letos sazby už nahoru nepůjdou a naopak se zvyšují spekulace, že by Fed svoje měnové kohouty mohl zase uvolnit. Index S&P 500 a průmyslový Dow Jones tak uzavřely páteční seanci se ziskem jednoho procenta, technologický Nasdaq si dokonce polepšil o 1,7 %.
• Zrušení daně z nabytí nemovitostí míří ke schválení
  Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v dnešním druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.
• Zrušení daně z nabytí: pomoc nebo danajský dar?
  Ministerstvo financí navrhuje zrušit dan z nabytí nemovitostí a rozpočtový výpadek pokrýt tím, že se zruší daňové odpočty úroků u hypotečních úvěr. Ignorujíc to, že taková izolovaná snaha MF ČR o „vypárování“ rozpočtových ztrát (cca 13-14 mld.) působí zvláštně v situaci, kdy v posledních dvou letech narostly výdaje o 240 mld. a kdy MF ČR ani tváří v tvář bezprecedentnímu propadu ekonomiky nechce třeba pozastavit růst platů ve veřejném sektoru, horší však je, že pro kupující nemusí být taková změna nyní ani výhodná.
• Zrušení dohody o převzetí firmy Arm výrobcem čipů Nvidia byla zrušena
  Nvidia informovala o zrušení dohody o převzetí britské čipové společnosti Arm. Informaci uvedla na společném prohlášení s japonskou firmou SoftBank, která společnost Arm vlastní. Důvodem zrušení jsou regulační překážky. Hodnota transakce by činila až 80 miliard dolarů.
• Zrušení hotovosti by navýšilo daň z držení peněz. Pro politiky jde o lákavý krok, k němuž však zřejmě nenajdou odvahu
  Úplné zrušení hotovosti není realistické. Ostatně, nebudou si jej přát ani sami politici, kteří o něm musí v konečné instanci rozhodnout. A nemusí to být jen kvůli možné a pověstné korupci prostřednictvím štosů bankovek v igelitce. Jak by třeba platili za šperky milenkám? Plně bezhotovostní ekonomika prostě znamená také to, že o každé finanční transakci se vždy bude moci nezávisle na účastnících té transakce – včetně koupě šperku pro milenku – dozvědět třetí strana. S hotovostí takové riziko nehrozí. Tím ale není řečeno, že hotovosti nebude ubývat. Bude. Ideálně by ale měla mizet postupně a přirozeně. Stejně jako dnes postupně a přirozeně mizí telefonní budky s pevnou linkou. Telefonní budky jsou střídány nejen mobily. V posledních letech je nahrazují také internet a platformy jako Skype, Whatsapp, Viber nebo Facetime. Podobně, jako je tomu u volání, tomu je a bude v případě placení. Platební karty budou jakožto náhrada hotovosti nejdříve dominovat. Ale jiné platební metody, ať platba mobilem typu Apple Pay nebo třeba kryptoměny si postupně budou získávat popularitu zejména u mladé generace. Tyto nové metody budou v rostoucí míře využívány po boku platebních karet. Stejně jako Skype, Whatsapp, Viber či Facetime dnes doplňuje telefonování zprostředkované sítěmi klasických mobilních operátorů. Jednoho dne ovšem placení mobilem nebo kryptoměnami vytlačí platební karty. V případě kryptoměn si lidé řeknou, proč mají vlastně platit zprostředkovateli – bance či karetní společnosti –, když už žádného takového zprostředkovatele nebude třeba.
• Zrušení nejnižší sazby DPH může státu „přihrát“ přes 13 miliard korun a zvýší také inflaci. Zdražilo by léky, vodu a pomohlo k vyšším ziskům obchodním řetězcům
  Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně, v rozporu se sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
• Zrušení nejnižší sazby DPH státu „přihraje“ 24 miliard korun ročně, ale zvýší inflaci, neboť zdraží léky či vodu. Pokud už zvedat daně, pak je lepší vrátit se před zrušení superhrubé mzdy
  Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
• Zrušení nejnižší sazby DPH státu „přihraje“ 24 miliard korun ročně, ale zvýší inflaci. Zdražilo by léky, vodu a pomohlo k vyšším ziskům obchodním řetězcům
  Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
• Zrušení pracovních lékařských prohlídek ekonomice prospěje, uleví firmám. Může i zlepšit celkový zdravotní stav populace
  Zrušení povinných pracovních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, které dnes oznámil ministr zdravotnictví, je z ekonomického hlediska rozumným krokem. Stejně tak zrušení vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ušetří ročně vyšší stovky milionů korun, jelikož už nebudou muset vstupní a povinné prohlídky proplácet. Odpadne jim také související zbytečná, leč zatěžující administrativa. Ušetřené peníze a čas tak budou moci využít smysluplněji, což ekonomiku jako celek jedině podpoří.
• Zrušení přimíchávání biosložek dopravcům nepomůže
  Podle nejnovějších informací médií by vláda měla ulevit dopravcům a motoristům od rekordně drahých pohonných hmot zrušením přimíchávání bioložek a také zrušením silniční daně. Zrušení silniční daně ale nepovede přímo ke snížení cen pohonných hmot. Dopravcům a motoristům však samozřejmě sníží celkové náklady provozu vozidla.
• Zrušení spojení Monety a Air Bank není překvapivé. Mohou za něj dvě věci, které ještě nedávno nikdo nečekal: válka na Ukrajině a prudká inflace
  Zrušení spojení Monety Money Bank a Air Bank není vzhledem k ekonomickým podmínkám v Česku i v zahraničí, ale také vzhledem k podmínkám geopolitickým, nijak překvapivé.
• Zrušení stavebního spoření, které vrací na stůl Stanjura, je správné. Zastaví nespravedlivý penězovod od chudých k bohatým
  Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření.
• Zrušení superhrubé mzdy a zavedení rouškovného zřejmě bude vítězstvím vládních stran, prohrou ekonomiky jako celku a její budoucnosti
  Vláda dnes odpoledne podle všeho oznámí, jak změní daň z příjmu a v jaké podobě rozdělí důchodcům peníze v podobě takzvaného rouškovného.
• Zrušení superhrubé mzdy je podle ekonomů nepromyšlený krok
  Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit v souvislosti s dopady pandemie koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. Ta totiž velkou měrou přispívá k negativnímu vývoji ekonomiky. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka.
• Zrušení superhrubé mzdy se celé dá zaplatit z evropských peněz, z letos dojednaného takzvaného fondu obnovy EU
  Debata o zrušení superhrubé mzdy ilustruje, jak moc se v Česku veřejná diskuse pokřivila. Příliš mnoho vlivných lidí už nemůže vystát premiéra Babiše. Přitom jde mnohdy o ty samé lidi, kteří mu před osmi lety dláždili cestu k moci. Tehdy – v rámci dobového protikorupčního tažení – byli jejich nepřítelem premiér Nečas a jeho ministr financí Kalousek.
• Zrušení superhrubé mzdy zatím Čechům náladu nezlepšuje, roste ale optimismus průmyslníků a stavebníků
  Nálada v tuzemském průmyslu se letos v února dostala na nejlepší úroveň od dubna 2019, tedy za takřka dva roky. Za dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020 zaostává pouze o 2,9 procenta.
• Zrušení záloh OSVČ vyjde minimálně na 8,5 miliardy korun. Kdo a kdy je lékařům doplatí?
  Osvobození živnostníků od plateb záloh na zdravotní pojištění bude české zdravotnictví stát minimálně 8,5 miliardy korun. O tyto peníze budou výhledově kráceni poskytovatelé zdravotní péče, tedy právě ten sektor, který je nyní pod nejvyšším tlakem a potřebuje podporu.
• Zrušení zaručených mezd by české ekonomice prospělo
  České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
• Zrychlení inflace vrací koruně sílu. I hlavní měny dnes čekají zajímavé zprávy
  Česká inflace v dubnu překvapivě zrychlila na 1,9 procenta, tedy výrazněji, než se čekalo. Koruně, která v poslední době trpěla kvůli ochlazování očekávání o ČNB, přinesla cenová data vzpruhu. Kurz euro-koruna se posunul na 25,46 ze včerejší úrovně 25,60. Dostáváme se tak zpět na hladinu z přelomu měsíce. Zrychlení spotřebitelských cen upozornilo, že i přes pomalejší utahování politiky bude ČNB stále postupovat před ECB, což mohlo investory odradit od další redukce korunových pozic.
• Zrychlení růstu cen v průmyslu, částečně i v zemědělství
  Ceny v průmyslu během listopadu vzrostly výrazněji, než se očekávalo, když v meziměsíčním srovnání činil cenový nárůst dokonce 0,4 % (vs 0,1 % v říjnu), v meziročním srovnání pak 1,7 % (vs 0,8 % v říjnu). Naše i tržní prognóza přitom počítala pouze s růstem okolo 1,5 % r/r. Tempo zdražování stavebních prací zůstalo meziměsíčně stejné (0,3 % m/m a 2,5 % r/r), ceny tržních služeb pro podniky pak lehce poklesly (-0,1 % m/m, 3,7 % r/r). V zemědělství došlo také k meziměsíčnímu zlevnění (-2,0 %), meziročně však tempo zrychlilo na 5,5 % (vs 2,4 % v říjnu).