Padající dolar, problém prezidenta Trumpa?

Čtěte více

• O2 zvedla zisk. Investorům chce vyplatit 21 korun na akcii
  Tuzemský telekomunikační operátor O2, jehož akcie jsou obchodovány na pražské burze, za celý rok 2016 zvýšil čistý zisk o 3,6 procenta na 5,26 miliardy korun při růstu provozního zisku a stabilních tržbách. Akcionářům chce vedení firmy vyplatit dividendu 17 korun na akcii a další 4 koruny z rozdělení emisního ážia.
• O2 zvýšila v pololetí výnosy o 1,8 % a čistý zisk o 2,8 %
  Telekomunikační společnost O2 vykázala v letošním prvním pololetí konsolidované provozní výnosy 19,326 miliardy korun, což je o 1,8 procenta meziročně více. Ve druhém čtvrtletí výnosy kvůli koronaviru stagnovaly. Pandemie covid-19 měla ve druhém čtvrtletí negativní vliv na výnosy z roamingu a prodeje telefonů, což znamenalo pokles příjmů v mobilním segmentu. Čistý zisk za první pololetí vzrostl o 2,8 procenta na 2,675 miliardy Kč. Operátor to dnes uvedl v tiskové zprávě.
• O2 zvýšila za tři čtvrtletí zisk o 12,9 % na 4,89 miliardy Kč
  Operátor O2 zvýšil letos za tři čtvrtletí čistý zisk meziročně o 12,9 procenta na 4,89 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 2,9 procenta na 30,08 miliardy korun. Hlavními zdroji růstu byly výnosy z O2 TV, mobilních dat, informačních a komunikačních technologií a růst výnosů na Slovensku. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Majoritním vlastníkem O2 je investiční skupina PPF, která ovládá přes 90 procent akcií.
• O 200 miliard dolarů vyšší hodnota během okamžiku, vstup podniku Saudi Aramco na burzu nemohl dopadnout lépe. V Rijádu se dnes píšou dějiny burzovního obchodování
  Dnes se píše další kapitola historie burzovního obchodování. A zatím zlatým písmem. Začíná se obchodovat s akciemi ropného podniku Saudi Aramco. Jedná se o největší primární úpis akcií dějin. A vypadá to s ním znamenitě. Akcie podniku dnes na rijádské burze rychle poskočily o deset procent, čímž dosáhly denního limitu. Tržní hodnota podniku tím pádem vzrostla na 1,88 bilionu dolarů, přičemž nelze vyloučit, že již zítra docílí psychologické úrovně dvou bilionů dolarů. Tím by podnik pokořil další metu dějin burzovního obchodování, neboť takovou hodnotu nikdy žádná burzovně obchodovaná společnost neměla.
• Pablo de Cos: začátek uvolňování politiky závisí na datech
  Evropská centrální banka (ECB) nejspíš nebude první centrální bankou, která v roce 2024 začne snižovat úrokové sazby. Za prvé, hlavní úroková sazba ECB je nižší než sazba Bank of England nebo Federálního rezervního systému. Za druhé, inflace v Evropské unii je nižší než ve Spojených státech nebo ve Spojeném království. Tyto dvě skutečnosti ukazují, že ECB nemusí se snižováním hlavní úrokové sazby spěchat. Nižší inflace by mohla centrální banku tlačit k měkčí měnové politice, ale žádný z ředitelů ani manažerů nemá jistotu, že index spotřebitelských cen v zimě a na jaře 2024 znovu neporoste. Proto patrně nebude riskovat. ECB pravděpodobně nejdřív zajistí, aby inflace klesla na dostatečnou úroveň a ustálila se kolem 2 %, a teprve pak provede kroky k uvolnění politiky.
• PacWest Bancorp roste o 15 % díky stabilizaci depozit
  PacWest Bancorp (PACW.US), americká banka střední velikosti, je dnes jednou z nejvýkonnějších amerických akcií. Obchoduje se přibližně o 15 % výše. Stalo se tak poté, co společnost včera zveřejnila zisky za 1. čtvrtletí 2023 a ujistila investory, že toky vkladů se stabilizovaly poté, co banku zasáhl únik vkladů uprostřed nedávných bankovních turbulencí v USA.
• Padá Bitcoin, něco si přej
  Kryptoměny, s jejím největším a nejznámějším zástupcem Bitcoinem v čele, opět prudce padají. Slovo „opět“ je namístě, protože se nejedná o první výrazný propad kryptoměn. Patří ale k těm větším, a tak stojí za to podívat se, co se na trhu kryptoměn děje. „Hlavním hybatelem vývoje této nové ekonomiky byl a zůstává vývoj té takzvaně staré. O co více má Bitcoin a další nové měny ambici fungovat jako systémy zcela nezávislé na státech a ekonomikách, o to více se ukazuje, že opak je pravdou,“ říká ve svém komentáři Jan Macek, produktový manažer společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
• Padají ceny elektřiny či potravin, brambory jsou nejlevnější za čtyři roky. Inflace přestává být postrachem
  Míra inflace v měsíci říjnu podle očekávání klesla na 2,9 procenta v meziročním vyjádření, a to ze zářijové úrovně 3,2 procenta. Poprvé od letošního května se tak míra inflace dostává pod úroveň tří procent, a tím pádem tedy do tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky. V následujících měsících už by se míra inflace měla pohybovat výhradně v tomto pásmu.
• Padající akcie ČEZ zvyšují pravděpodobnost, že Babišova vláda zestátní výrobu elektřiny, aniž by zatížila státní rozpočet. Oprášila by plán na rozdělení ČEZ
  Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla ČT24 ve čtvrtek minulý týden s odkazem na dobře informované zdroje. Tedy v tom samém týdnu, kdy se historicky otřásly akcie ČEZ. Obě věci spolu souvisí. Vláda, jak známo, chce výrobu elektřiny v ČEZ zestátnit. A čím jsou akcie energetického podniku níže, narůstá pravděpodobnost, že tím státní rozpočet výrazněji nezatíží.
• Padající ceny plynu vyvíjí tlak na Equinor
  Norský Equinor (EQNR.NO) je jednou z největších energetických společností v Evropě. Společnost je provozovatelem zdrojů z obnovitelné energie, zemního plynu nebo ropy.
• Pád akcií technologických obrů s sebou stahuje také segment ESG investování
  Akcie technologických obrů jsou letos obřím propadákem. Propadákem, který trvá. I příští rok se jeví jako pořádně perný. Klíčovým důvodem bude pokračování jestřábí měnové politiky americké centrální banky. Fed zkrátka své měnověpolitické šrouby jen tak povolit nemíní. Inflaci totiž stále ani zdaleka nezkrotil, jak by si představoval.
• Pád Asadova režimu v Sýrii může Čechům zdražit pohonné hmoty. Pokud tedy teď Trump o to razantněji udeří na Írán
  Nečekaně rychlý pád syrského režimu Bašára Asada může vést k růstu cen ropy na světových trzích, a to v rozsahu až deset dolarů na barel. Nestane se tak však přímo a bezprostředně, neboť syrská ropná naleziště už delší dobu kontrolují kurdské síly a americká vojska, na čemž se po dnešku nic nemění.
• Pád bitcoinu nahrává zlatu. Drahý kov citelně zdražuje i kvůli obavám z inflace, slabému dolaru a šíření nákazy covid-19 v Asii
  Zlato od počátku letošního dubna zdražilo skoro o deset procent. Včera překročilo cenu 1875 dolarů za troyskou unci, takže je nejdražší od konce letošního ledna. Drahému kovu svědčí probíhající či vyhlížené citelné zrychlení inflace, k němuž dochází na řadě míst světa. Obchodníci s opčními a termínovými kontrakty dokonce sází na to, že cena drahého kovu by se v příštím roce mohla přehoupnout přes úroveň 2500 dolarů za unci.
• Pád bitcoinu – príležitosť alebo pasca?
  Kryptomeny sú čoraz dôležitejšou triedou aktív, ktorej popularita za posledných niekoľko mesiacov výrazne vzrástla. Obavy z inflácie či stále výraznejšie kroky centrálnych bánk prispeli k hľadaniu alternatívnych spôsobov, ako zabezpečiť hodnotu svojich portfólií. Kryptomeny a najmä Bitcoin sú pre väčšinu z nás stále novinkou a ich vysoká volatilita môže stále odrádzať. Najmä keď vidíme také drastické poklesy, aké sme videli počas uplynulého prvého decembrového víkendu. Sú takéto obrovské poklesy kapituláciou býkov? Alebo je to len dočasná zastávka predtým, ako trhy pôjdu opäť hore?
• Pád cen plynu v EU je stále závažnější problém. Obchodníci mohou totiž plyn v zásobnících plošněji zadržovat, aby neprodělali, čímž opětovně vyšponují jeho cenu
  Cena plynu v EU klesla od konce srpna dramaticky, o více než 60 procent. Na první poslech příznivá zpráva ovšem představuje také zásadní potíž. Znamená totiž, že obchodníci s plynem budou mít v řadě případů značné ztráty, pokud by surovinu ze zásobníků uvolnili nyní. Mohou tedy přistoupit k tomu, že plyn budou v zásobnících zadržovat a vyčkávat, než se opětovně vyšponuje jeho cena. A pak tedy teprve plyn prodávat. Je totiž fakt, že mnozí plyn nakupovali třeba v letních měsících, kdy byl výrazně dražší než nyní.
• Pád cen pohonných hmot snižuje inflaci, někdy až moc. Polsko, Maďarsko i Slovensko už jejímu dalšímu poklesu proto raději brání zákazem dovozu ukrajinského obilí
  Nafta v Česku je nejlevnější za rok a půl a dále zlevňuje. Rozevírají se sice nůžky mezi cenou benzínu a právě nafty, ale i tak výrazné meziroční celkové zlevnění pohonných hmot zásadně pomáhá snižovat obecnou inflaci. Pokles inflace a související tlak na zlevnění tak nakonec může být až tak citelný, že se stane spíše bolehlavem než vítanou záležitostí. Vyprávět už mohou třeba polští, maďarští nebo slovenští zemědělci. Ty musí vlády příslušných zemí „chránit“ před konkurencí v podobě levného dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Takže vlastně tyto vlády brání dalšímu snížení inflace. Udržují uměle ceny výše, než kde by mohly být…
• Pád cen v zemědělství nezpomaluje
  Po šesti měsících meziměsíčních poklesů tentokrát ceny průmyslových výrobců stouply o 0,2 %. V meziročním srovnání ceny rostly o 1,8 %. Srpnový výsledek tak předčil naší i tržní prognózu, přesto se jedná o výrazné uklidnění cenových tlaků na straně nabídky.
• Pád ceny ropy nepřiměl pumpaře ke zlevňování
  Ceny pohonných hmot se v uplynulém týdnu měnily jen mírně a postupně začínají stagnovat. Ceny benzínu a nafty se již téměř vyrovnaly a na mnoha čerpacích stanicích lze oba typy pohonných hmot pořídit stejně draho. Průměrná cena nafty je však stále o několik haléřů levnější než průměrná cena benzínu.
• Pád cen zemědělců nebere konce
  Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně snižovaly během celého posledního kvartálu loňského roku, když v prosinci oproti listopadu došlo k poklesu o 0,5 %. Ve srovnání s prosincem 2022 byly ceny v průmyslu vyšší o 1,4 %, což bylo takřka v souladu s naší prognózou. Pokračuje pokles cen zemědělských výrobců, když v meziměsíčním srovnání byly nižší o 1,2 % a meziročně dokonce o 19,0 %.
• Pád CSG pokračuje, akcie klesly pod 20€ 📉😱
  Akcie české zbrojařské firmy CSG pokračují v poklesu. Během pátečního obchodování se propadly o více než 6 % a poprvé se dostaly pod psychologickou hranici 20 €.