Slovenské platy rastú rýchlejšie ako české. Môžeme očakávať húfny návrat Slovákov domov?

Mzdy na Slovensku rastú rýchlejším tempom ako v susednom Česku, takže záujem našincov pracovať u našich západných susedov klesá. Objavuje sa tiež trend, keď Slováci prejavujú záujem vrátiť sa naspäť na Slovensko, pretože dokážu vo svojom odbore nájsť dobre platenú prácu.

Odborníkov sme pýtali, aký vplyv môže mať návrat Slovákov zo zahraničia na náš pracovný trh. Budú z ich návratu profitovať spoločnosti, ktorým sa nedarí už dlhší čas obsadiť niektoré pracovné pozície? Vytvorí sa tak tlak na mzdy?

Prečítajte si ich odpovede.

Kamil Boros, analytik X-Trade Brokers: “Na úvod je potrebné povedať, že k zmenšovaniu medzery medzi mzdami v ČR a SR výrazne prispela politika Českej národnej banky, ktorá drží českú korunu podhodnotenú. A vzhľadom na to, že ČNB predznačila, že ju nechá niekedy v tomto roku posilniť, tak sa pravdepodobne táto medzera medzi nominálnymi mzdami opäť roztiahne.

Pokiaľ by sa po uvoľnení kurzu vrátila česká koruna k úrovniam, na ktorých bola v prvom polroku 2011 (24-24,5 CZK za euro), tak by to znamenalo v eurovom vyjadrení nárast miezd v ČR o zhruba 10%. Čiže je reálne, že budúce kroky ČNB ovplyvnia ekonomickú migráciu medzu ČR a SR.

Pokiaľ by z nejakého dôvodu nastala situácia o ktorej sa hovorí v článku, že sa z ČR bude domov vracať viac Slovákov, ako bude odchádzať, tak by to u nás malo skôr znížiť tlak na rast miezd, keďže firmy by mali menší problém obsadzovať svoje pracovné miesta. Silno však pochybujem (aj kvôli ČNB), že by v dohľadnej dobe nastal taký silný čistý prílev pracovníkov z ČR do SR, aby to malo na mzdy viac než kozmetický vplyv.?

Richard Koza, investičný poradca: “V mnohých odvetviach – ako napr. IT – stále chýbajú ľudia a ani návrat tých, ktorí odišli za prácou von, to nezmierni. Je to totiž stále málo. A naopak niektoré práce domáci obyvatelia nechcú robiť, takže vždy bude príležitosť pre ľud z Ukrajiny a podobne.

Osobne si nemyslím, že by sa tým vytvoril tlak na mzdy. Mzdy teraz celkovo rastú pretože ekonomiky sú napumpované lacnými peniazmi a tie sa začínajú dostávať do ekonomík v Európe.?

Stanislav Pánis, analytik J&T Banky: “Dynamický rast slovenskej ekonomiky by sa mal aj v budúcom roku odzrkadliť v tvorbe pracovných miest a ďalšom raste zamestnanosti pri súčasnom raste miery participácie. Už teraz počet pracujúcich dosahuje historické maximá na úrovniach 2,5 milióna, pričom počet nezamestnaných sa dostal pod hranicu 300-tisíc. Voľných pracovných miest je najviac od krízy, zhruba 20-tisíc, a firmy majú čoraz viac problém ich obsadzovať.

Je pochopiteľné, že to vytvára pomerne vysoký tlak na rast miezd, čo súčasne láka aj Slovákov predtým pracujúcich napríklad v Česku, ktorého výhoda vyšších miezd postupne zaniká. Najmä, keď česká koruna bola v ostatnom čase držaná miestnou národnou bankou na fundamentálne podhodnotenej úrovni. Neočakávam však, že Slováci z Česka by sa húfne vracali pracovať späť do vlasti, hoci nejaké percento z nich sa mohlo vrátiť, pre neekonomické sociálne dôvody, keďže už aj doma si možno nájsť solídne platenú prácu.

Celkovo si preto nemyslím, že by sa vytvoril tlak na spomalenie rastu miezd u nás. Nominálna mzda by mohla v tomto roku rásť približne štvorpercentným tempom, pri raste produktivity práce, obnove inflácie a trhu práce, ktorý je naklonený na stranu zamestnancov, ktorý si môžu diktovať podmienky. Tempo rastu reálnych miezd by sa tak mohlo udržať nad tromi percentami.?

Ladislav Popovič, analytik spoločnosti Capital Markets: “Nie je nič nezvyčajné ak vyštudovaný Slovák po ukončení vysokej školy odíde pracovať do zahraničia a po 3 alebo 5 rokoch sa vráti. Skúsenosti nadobudnuté v zahraničí sú obrovskou výhodou na slovenskom trhu. Súčasne je na slovenskom trhu a predovšetkým v Bratislave vidieť dopyt po zamestnancoch, ktorý majú vzdelanie a prax v obore.

Rozdiel medzi slovenským a českým pracovným trhom zatiaľ nie je tak veľký, aby sme mohli očakávať výrazný pohyb pracovnej sily z ČR domov. Príchod Slovákov by mohol mierne zasýtiť dopyt po pozíciách, kde je potrebná prax, avšak výraznejší tlak na cenu práce by som neočakával.?

Peter Bukov, hlavný analytik TopForex: “Nemyslím si, že návrat Slovákov z Česka by vytvoril tlak na mzdy. Stále je tu aj veľa ľudí, ktorí budú naďalej odchádzať do zahraničia, preto kvalitných zamestnancov bude stále nedostatok. Na druhej strane je tu napríklad aj rast cien nehnuteľností, ktorý je v Bratislave stále veľmi vysoký. Rast miezd tak nestačí pokrývať nárast cien iných statkov a služieb, a preto si myslím, že pre časť Slovákov bude atraktívnejšie zostať v zahraničí, kde tento trend nie je taký zjavný a množstvo nakúpených statkov a služieb za mzdu je stále vyššie.

Pri výbere lokality a zamestnania samozrejme hrajú rolu aj nefinančné kritériá, ako napríklad nefinančné benefity, možnosť vzdelávania a kariérneho postupu, komunikácia manažmentu zo zamestnancami a ich motivácia a podobne. Myslím si, že všetky spomenuté faktory naďalej robia prácu v zahraničí atraktívnejšou ako zamestnanie na Slovensku, preto bude časť ľudí naďalej voliť odchod do zahraničia.?

Čtěte více

• (Slovak) 2 ročný dlhopis v USA je naspäť nad 2%. Prvý krát od pádu Lehman Brothers
  Výnos na Americkom dvojročnom dlhopise v piatok vzrástol nad 2%. Naposledy bol výnos tohto cenného papiere na tejto úrovni v septembri 2008. Teda v čase, keď sa Americká ekonomika ponorila do hlbokej finančnej krízy.
• Slova z Fedu posunují třetí zvýšení sazeb ještě letos k jistotě
  Americká ekonomika roste a zesiluje vytrvalým tempem, trh práce se plynule zlepšuje, nízká inflace je ovlivněna nedáv...
• Slovenská ekonomika na začátku roku: pesimismus spotřebitelů a podnikatelů převážil nad optimismem
  Pokles ekonomické důvěry: Index ekonomického sentimentu (ESI) se v lednu snížil o 4,7 bodu na 101,9 bodu.
• Slovenská ekonomika se vyhnula v závěru loňského roku poklesu
  Podle předběžného odhadu vzrostl slovenský HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 o 0,2 % a meziroční pokles dosáhl „pouze" 2,7 %. Ačkoliv statistický úřad nezveřejnil další podrobnosti, jeho komentář poukazuje na dobrou výkonnost automobilového průmyslu, stavebnictví a pozitivní příspěvek čistých exportů k růstu. To je ostatně nejen na Slovensku zásadním rozdílem oproti jarní vlně pandemie, kdy velkou část průmyslu postihly uzavírky.
• Slovenská ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2024: zpomalení růstu na 1,2 %
  Slovenská ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí roku 2024 meziročně o 1,2 % (ve stálých cenách, bez sezónního očištění). Tento výsledek představuje nejpomalejší tempo růstu za posledních pět čtvrtletí, přičemž dynamika výrazně zaostává za počátkem roku, kdy růst HDP ještě dosahoval 3,3 %. V běžných cenách dosáhl HDP téměř 33,7 mld. eur, což představuje meziroční růst o 3,5 %. Po sezónním očištění se HDP mezičtvrtletně zvýšil pouze o 0,3 %.
• Slovenská šedá labuť
  Riziko klesáPočas dnešného rána sme na...
• Slovenská továrna Volkswagenu kvůli nedostatku součástek přerušila výrobu
  Bratislavská továrna automobilky Volkswagen v úvodu tohoto týdne přerušila výrobu vozidel, a to kvůli nedostatku součástek, který zaznamenala i v souvislosti se situací ve válkou zasažené Ukrajině. S odvoláním na vyjádření továrny o tom dnes informovala slovenské média. Volkswagen montuje na Slovensku sportovně-užitková (SUV) vozidla, včetně modelu Škoda Karoq, a také malá městská auta.
• Slovenské domácnosti sa zadlžujú najrýchlejšie v EÚ
  Pred troma týždňami som v komentári Beblavý chce oklieštiť nezávislosť NBS písal o tom, že vyňať mladé rodiny z plánovaného zvýšenia minimálnej spoluúčasti na hypotékach nie je práve najlepší nápad. A to z toho dôvodu, že Slovensko sa vstupom do eurozóny vzdalo možnosti stanovovať si samo úrokové sadzby a týmpádom reagovať na vývoj v domácej ekonomike. Teda najmä na vývoj trhu s bývaním.
• Slovenské dráhy koupí od Škody Transportation a ŽOS Trnava vlaky za 2 mld.
  Slovenský národní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) dnes podepsal smlouvu o nákupu devíti nových elektrických vlakových jednotek za 76,28 milionu eur (1,94 miliardy Kč) s konsorciem firem Škoda Transportation a ŽOS Trnava. ČTK o tom dnes informovala ZSSK. Součástí smlouvy je také opce na dalších 11 souprav. Konsorcium uspělo ve veřejné soutěži a ZSSK už v srpnu oznámila, že s ním uzavře smlouvu.
• Slovenské ekonomice hrozí kvůli nákladům na elektřinu kolaps, řekl Heger
  Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur. FT označil jeho slova za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.
• Slovenské strany před volbami tají, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
  Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde.
• Slovenské strany před volbami zatajily, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
  Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde. Jenže slovenský stát zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici před volbami kolem škrtání našlapují jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.
• Slovensko a euroval
  Róbert Fico tvrdí, že euroval bude schválen&amp...
• Slovensko a Maďarsko v září dále prudce navýšily dovoz ruské ropy. Od ukrajinských sankcí se přitom čekal efekt přesně opačný, jenže Tataři sankcionovanou ropu nahradili
  Maďarsko a Slovensko nyní počátkem září dramaticky navýšily dovoz ruské ropy jižní větví ropovodu Družba. Ukrajinské sankce na přepravu ruské ropy Lukoilu tedy mají opačný než očekávaný efekt, neboť výpadek v dodávkách ropy Lukoilu více než kompenzuje jiný ruský podnik, Tatněfť. Ten má dokonce blíže samotnému Kremlu než Lukoil, jehož šéf Ravil Maganov v létě 2022 zemřel po pádu z nemocničního okna. Vedení Lukoilu se dokonce v prvních dnech po invazi, zahájené v únoru 2022, vyslovilo pro rychlé ukončení války, což je na ruské poměry nezvyklé a zřejmě se stalo osudným nejen Maganovovi, leč i několika dalším členům jeho vedení podniku, kteří skonali krátce po něm.
• Slovensko a voľby
  Fico sa dohodol s koalíciou... Predčasné voľby bud&uac...
• Slovensko BrExit zvládne v pohode, tak ako ruské sankcie
  Už viackrát som prirovnával dopad BrExitu na EÚ k dopadu poklesu exportov do Ruska. V prípade Ruska to bolo jednak kvôli sankciám, avšak ešte väčšiu úlohu zohral prepad ruského rubľa, ktorý klesol spolu s cenami ropy. To výrazne predražilo európske exporty, z ktorých väčšina nebola pod sankciami, a ruské subjekty si ich nemohli dovoliť. V eurozóne následne klesla dôvera v podnikovej sfére, firmy znížili investície, na trh práce sa to však neprenieslo, a keďže sa neprepúšťalo, tak domácnosti míňali ďalej a udržali ekonomiku eurozóny nad vodou, ktorá sa s prepadom exportov do Ruska časom vyrovnala. To isté očakávam aj teraz.
• Slovensko by malo stimulovať agresívnejšie
  Počet nových prípadov koronavírusu postupne začína rásť už aj v Európe. Tzv. druhá vlna nákazy predstavuje obrovské riziko pre obnovenie hospodárskeho rastu, pretože oživenie je ovplyvnené uvoľnením blokovacích opatrení, čo by sa mohlo na vlne nárastu nových prípadov prinajmenšom spomaliť.
• Slovensko dokládá, že přijetí eura má na rating dané země převážně negativní vliv. V „korunovém“ Česku se rating stále zlepšuje, na Slovensku po přijetí eura zhoršuje, stejně jako v dalších hned deseti zemích eurozóny
  Páteční zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejhorší úroveň za posledních více než 18 let dokládá, že přijetí eura má na rating dlouhodobě převážně negativní vliv. Vždyť z 20 zemí eurozóny se v době, po kterou eurem platí, zhoršil rating dle Fitche hned 11 z nich (tedy 55 %). Přitom ze sedmi zemí EU, které eurem naopak neplatí, se rating nezhoršil žádné (tedy 0 %). Alespoň tedy v období od vzniku eura, čili od 1. 1. 1999. Hned šesti z těchto sedmi zemí (Dánsku, Švédsku, Česku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku) se rating zlepšil, v případě jedné – Maďarska – je nyní shodný jako právě 1. 1. 1999.
• Slovensko má vyšší inflaci než Česko a bude tomu tak nejspíše i po celý letošek a v příštích letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji
  Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů slovenských statistiků činila v červnu meziroční inflace na Slovensku 10,8 procenta, zatímco v Česku dle ČSÚ jen 9,7 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta. Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání.
• Slovensko má vyšší inflaci než Česko a podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek a i v letech 2024 a 2025. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji
  Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů činila v květnu inflace na Slovensku 11,9 procenta, zatímco v Česku jen 11,1 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje.