Čína intervenuje na devizovém trhu rekordním tempem, analýza ZLATA, S&P 500, EUR/CAD

Čtěte více

• Čína - Hledání ztraceného růstu 🔎 🇨🇳
  Ve třetím čtvrtletí 2024 se Čína dostala do centra pozornosti investorů kvůli významnému posunu v hospodářské politice Komunistické strany Číny. Oznámené nebo již realizované stimulační balíčky pro druhou největší ekonomiku světa rozproudily globální trhy a místní indexy i jednotlivé společnosti zaznamenaly výrazné zisky.
• 🌍 Čína hledá více ropy z USA, zatímco OPEC+ řeší krizi v Hormuzu 🛢️
  Klíčové státy OPEC+ chtějí v příštích měsících pokračovat v postupném navyšování těžebních kvót a do konce září dokončit návrat části produkce, která byla dříve pozastavena. Skupina už formálně schválila obnovení přibližně dvou třetin z dřívějšího omezení ve výši 1,65 milionu barelů denně a nyní plánuje doplnit poslední část ve třech dalších měsíčních krocích. Pro trh je však zásadní, že tyto kroky mohou být z velké části pouze symbolické, protože válka v regionu Perského zálivu a blokace vývozu přes Hormuzský průliv brání několika velkým producentům skutečně dodat slíbené objemy na trh. OPEC+ vedený Saúdskou Arábií a Ruskem tak sice vysílá signál, že je připraven produkci papírově navyšovat, ale fyzická dostupnost ropy zůstává výrazně omezená.
• Čína hraje na vlastenectví, čímž ochladila tržní náladu. Zatím však pohyby akcií ani dluhopisů nejsou výrazné
  Poslední americký krok proti firmě Huawei trhy nejprve trochu vyvedl z míry, ale pak nezabránil téměř euforickému pozitivnímu obratu podpořenému firemními výsledky a makrodaty. Jak jsme však už zmiňovali, v americko-čínském sporu jde o zvětšení napětí, které odrazuje od jednání a spíše motivuje k vymýšlení odplaty. Tento předpoklad dnes potvrzují zprávy z Číny. Zatím nejde o konkrétní prohlášení čínských představitelů, ale o články v čínském státním tisku vyzdvihující vlastenecká témata a hovořící o tom, že "neupřímné" chování USA staví bariéru pro pokračování rozhovorů.
• Čína chce bojovat s průmyslovou deflací, co to znamená pro Evropu a Česko?
  V Číně pomalu ale jistě dochází k politicko-ekonomickým změnám. Na červencové konferenci nejvyšších čínských úředníků prezident Si Ťin-pching označil „anti – involution“ jako nejvyšší prioritu. Čína se tak chystá bojovat s extrémní konkurencí, přebytečnou kapacitou a nízkými zisky firem na domácí scéně. Tyto reformy by mohly v dlouhém období přinést snížený růst HDP Číny, posílení čínského yuanu či zvýšení konkurenceschopnosti EU.
• Čína chce kupovat méně amerických dluhopisů, dolar slábne
  Dění na dluhopisových trzích stále poutá velkou pozornost. Výnosy značně rostou a s tím samozřejmě vyvstávají otázky, zda tu nemáme (konečně) delší trend výprodejů této třídy aktiv. Německý desetiletý výnos je za dnešek o 8 bodů výš, americký o 3 body.
• Čína chce nakupovat extrémně zlevněnou ruskou ropu do svých strategických rezerv. Vítězem střetu mezi Západem a Ruskem je právě ona
  Čína zahájila s Ruskem jednání o odkupu jeho zlevněné ropy. Tou zamýšlí doplňovat své strategické rezervy dané suroviny. Ruská ropa – typu Ural či Sokol – se obchoduje třeba o s třetinovou slevou oproti severomořské ropě Brent, jejíž cena představuje světový standard.
• Čína chce svůj „Bitcoin". Může jí otevřít dveře do nejvyšší ligy ekonomik
  Ruch kolem tzv. kryptoměn nyní neustává. Stojaté vody sice rozčeřil v posledních týdnech Bitcon, ale čínská centrální banka nyní uvedla, že vyvíjí svou vlastní digitální měnu. Ta totiž podle několika zdrojů (např. Seeking Alpha, nebo rakouský magazín Der Standard) chce spustit kryptoměnu co nejdříve. A důvod? Tím hlavním je, že nad množinou již existujících virtuálních měn nemají čínské orgány patřičnou kontrolu, ale mezi důvody patří i to, že by nová kryptoměna mohla otevřít dveře stávající měně jüan do skupiny globálních rezervních měn.
• Čína chce zmínit negativní dopady obchodní války
  Rizikový sentiment dnes ráno zaznamenal změnu k lepšímu v reakci na zprávy z Číny, podle kterých by země mohla zavést opatření na zmírnění dopadu obchodní války. Uvedl to alespoň hlavní editor deníku Global Times Hu Xijin, který zprávu zveřejnil na svém twitteru. Podle něj by nová opatření navíc měla pomoci nejen čínským, ale také americkým společnostem působícím v Číně. Zpráva dnes ráno pomohla zvýšit poptávku po rizikových aktivech a měnách. Daří se hlavně AUD a mírně rostou také asijské indexy. Americké dluhopisy mezitím dál klesají, což dostalo 10leté výnosy už zpět nad hranici 1,7 %. Připomínáme, že obě země by měly začít s novými jednáními na nejvyšších úrovních už začátkem příštího měsíce.
• Čína chystá omezení dovozu vepřového z EU, jako odvetu za cla na elektroauta. Čínský krok bude „ránou“ pro zbývající české výrobce vepřového, naopak z něj bude těžit Rusko
  Čína chystá omezení dovozu vepřového z EU, jako odvetu za clo na elektroauta. Čínský krok bude „ránou“ pro zbývající české výrobce vepřového, naopak z něj bude těžit Rusko. Na Green Deal a s ním související obchodní válku EU s Čínou tak může doplatit nejen český autoprůmysl, ale také právě české zemědělství, vydělá na tom Kreml.
• Čína intervenuje na devizovém trhu rekordním tempem, analýza ZLATA, S&P 500, EUR/CAD
  Japonský jen (JPY) po ranním zasedání centrální banky (BoJ) posiluje, když banka nechala monetární politiku beze ...
• Čína i přes zpomalení dominuje světovému obchodu
  Ministerstvo obchodu Číny dnes oznámilo, že celkové přímé čínské zahraničních investice od le...
• Čína i v roce 2023 splnila plán
  Soudruzi na nejvyšších místech v Číně mohou být spokojeni – ekonomika podle posledních dat i v roce 2023 splnila, co jí strana a vláda naplánovala. Přesto při pohledu na výsledky čínského HDP se musí dostavit jisté znepokojení z toho, že posun ekonomiky vpřed již nemusí být v budoucnu tak snadný. Stranický a vládní cíl 5% růstu pro rok 2023 totiž nikdy nebyl považován za ambiciózní vzhledem k tomu, že měl zafungovat pozitivní bazických efekt z mimořádně slabého roku 2022, kdy se ekonomika po covidu znovu otevřela a zotavila.
• Čína, Japonsko a další asijské a oceánské země dnes podepsaly největší obchodní dohodu světa. Pro Česko to není dobrá zpráva
  Skupina 15 zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii dnes podepsala největší dohodu o volném obchodu na světě. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky.
• Čína je kvůli rekordním nákladům stavěna do složité situace
  Jelikož Čína tvoří přibližně pětinu světové populace, její zemědělská půda je omezená a v neustále větší míře bojuje se změnou klimatu, vláda prezidenta Si Ťin-pchinga naléhá na zemědělce, aby úrodu maximalizovali a spotřebitele, aby co nejvíce snížili plýtvání. Země vytvořila ohromné rezervy, aby se dokázala vyrovnat s nedostatkem, a vytvořila tak nová osiva pro zvýšení produkce.
• Čína jen krůček od překonání rekordu ve velikosti ropného importu
  Jedna zajímavost ze světa ropy. Čína byla minulý měsíc jen krůček od toho, aby se stala historicky největším ropným importérem. Přestože si první příčku na pozici ropného importéra drží díky rostoucí soběstačnosti USA už od roku 2018, americký rekord z roku 2005 zatím nepřekonala. Tehdy USA během jednoho měsíce dovezly ze světa 10,77 mil. barelů, což je jen nepatrně více, než kolik dovezla Čína letos v dubnu.
• Čína je pesimistická o dosažení dohody a kazí tržní náladu. Akcie klesají
  Po víkendových zprávách z oficiálních míst, že se mezi Čínou a USA vedou konstruktivní jednání, přišly také nepříznivé informace. Nikoli z oficiálních míst, ale od CNBC citující zdroje z čínské vlády. V Pekingu podle nich panuje pesimistická nálada ohledně dosažení dohody s USA. Čína usiluje o rušení uvalených cel a podle prohlášení z posledních týdnů se dařilo na tom s americkou stranou dohodnout. Jenže prezident Trump před časem prohlásil, že žádná dohoda o rušení cel není, a vypadá to, že tím Číňany zaskočil.
• Čína je připravená vyjednávat s USA – tržní analýza 6.11.2018
  Čínský viceprezident Wang Qishan oznámil, že je Čína připravená na diskusi s USA ohledně obchodní dohody, která bude přijatelná pro obě strany. V žádném případě se nenechá Čína vydírat či zastrašovat. Prezident Trump již dříve pohrozil, že pokud nebude dohody dosaženo, uvalí cla na další čínské zboží ve výši 267 miliard USD. Optimistická očekávání ohledně dohody dopadají na asijské akciové indexy, které mírně posílily.
• Čína je připravena zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
  Čína je připravena zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, podle agentury AFP to dnes řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Novinářům při zasedání čínského parlamentu také sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Ministr zároveň zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je pevné.
• Čína ještě pevněji zatíná své svaly – do Tchaj-wanu se nám nepleťte, vzkazuje Americe. Trumpovi, aby jej nenechala ztratit tvář, předhodila „drobné“ – boeingy, bifteky a boby
  Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
• Čína je ve vážných problémech. Průmyslové podniky vykazují nejvyšší propad zisků od roku 2011
  „Čína je silně zadlužená. Celkový dluh státu, domácností a firem je odhadován na trojnásobek hrubého domácího produktu. S takto vysokým zadlužením je obtížné stimulovat chřadnoucí ekonomiku, která se potýká s masivním útlumem výrobní produkce,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.