Rakouské banky ostře odmítly růst bankovní daně: Kasino nikomu financovat nebudeme

S ostrou reakcí rakouských bank se setkala víkendová slova rakouského kancléře Wernera Faymanna, který by chtěl profinancovat pád banky Hypo Alpe Adria zvýšením rakouské bankovní daně. „Když všechno prohrajete v kasinu, taky vám to sousedé nezaplatí,“ prohlásil šéf rakouské UniCredit Bank Austria Willibald Cernko a navázal na dřívější slova šéfa skupiny Erste Andrease Treichla, že Erste dosud o pomoc v tomto směru požádána nebyla a opravdu doufá, že se tak nestane.

Rakouský kancléř Werner Faymann prohlásil, že národní daň, uvalená na banky, by měla být dále navýšena, aby ostatní banky pomohly profinancovat padlou a znárodněnou Hypo Alpe Adria. „Zavalení rakouských bank ještě vyšší než nyní již tak vysokou bankovní daní kvůli Hypo poškodí rakouskou ekonomiku, pokřiví přirozené konkurenční vztahy mezi bankami a dopadne na subjekty, které s potížemi Hypo nemají nic společného,“ reagoval šéf UniCredit Bank Austria Cernko. „Jestli kdokoli strčí nos do kasina a prohraje tam veškerý svůj majetek, nemůže pak očekávat, že to za něj sousedé zatáhnou,“ reagoval pro rakouskou ORF Cernko, který současně stojí v čele rakouské bankovní asociace.

Rakouské banky stupňují tlak proti dalšímu zvýšení bankovní daně, která už loni byla zvednuta kvůli profinancování restrukturalizace Volskbanken AG a je plánována do roku 2017. Podle Cernka takovýmto způsobem zvyšování daně, která – uvalena dle aktiv rakouských bank – ročně zemi vynese 650 milionů eur, nemůže pokračovat. Kromě UniCredit Bank Austria a skupiny Erste se krok týká Raiffeisen Bank International či BAWAG PSK. „Pokud tento vývoj extrapolujeme do budoucna, bavíme se o 6,5 miliardách eur, které postačují k zajištění tvorby nových úvěrů v objemu 100 miliard eur. To není žádná maličkost, ale velmi relevantní suma,“ uvedl dále Cernko. V sousedním Německu s desetkrát větším bankovním sektorem, roční výnos bankovní daně dosahuje 700 milionů eur.

Rakousko je ohledně problémů ve svém bankovním sektoru v několikanásobné křeči. Kancléř Faymann uvedl, že pokud se rakouské banky nebudou podílet na pomoci s Hypo Alpe Adria, na rakouské daňové poplatníky dopadne profinancování závazků v objemu 7 miliard eur. Proti Faymannovi a jeho nápadu ale stojí nejen banky, ale i vlastní koaliční partneři. To je nicméně spíše odrazem blížících se zářijových voleb.

Rakousko usiluje o prodej schopných součástí Hypo Alpe Adria, které podrazila nohy krize po prudké expanzi v jihovýchodní Evropě. Další části banky mají být uzavřeny, což ale vyžaduje také finanční vyrovnání. Evropská komise, která na Rakousko tlačila také v otázce bankovního tajemství, požaduje, aby banka schopné divize prodala do konce tohoto roku, jinak hrozí požadavkem na vrácení státní pomoci v rozsahu dvou miliard eur. Rakousku se takový tlak vůbec nelíbí a argumentuje nucenými prodeji aktiv pod tlakem za špatné ceny, které dále dopadnou do státního hospodaření.

Šéf rakouské bankovní skupiny Erste Andreas Treichl na květnové valné hromadě banky na adresu padlé rakouské banky Hypo Alpe Adria a rakouských politiků řekl, že doufá, že Rakousko vynechá Erste z dalších nároků na participaci na „špatné bance“ pro řešení tohoto horkého bramboru a že banka zatím požádána nebyla. „A doufám, že se tak nestane. Erste již nyní Rakousku platí nejvyšší bankovní daň a touto cestou jednak spolufinancuje záchranu svých rivalů a jednak přispívá již dosti k finanční stabilitě (rakouského bankovního sektoru) a nehodlá přispívat více,“ řekl rázně Treichl. Stejně tak již v květnu šéf rakouské části UniCredit (Bank Austria) Willibald Cernko uvedl jako finální stanovisko banky, že "definitivně vylučuje účast banky v této věci". Rétoricky zdrženlivější dosud jsou Raiffeisen Bank International či BAWAG PSK. Po pomoci rakouských bank s řešením Hypo-Alpe-Adria naopak volá například bývalý guvernér centrální banky Klaus Liebscher s odkazem na model NAMA v Irsku.

Ředitel rizik skupiny Erste Gernot Mittendorfer nicméně na valné hromadě Erste potvrdil, že Erste se zajímá o srbskou divizi padlé rakouské banky Hypo-Alpe-Adria. Zapojení Erste do jejího prodeje dle něj ale závisí na vyjednávání s Evropskou unií.

Šéf Erste Treichl dále na květnové valné hromadě banky uvedl, že skupina Erste je připravena kdykoli splatit státní finanční pomoc a krok neohrozí budoucí výplatu dividendy. Splacení částky 1,24 miliardy eur by chtěl vyřešit v letošním roce bez dopadu na akcionáře banky. Dnes se rozvířily spekulace kolem splacení státní pomoci skupinou Raiffeisen (RZB).

List Wiener Zeitung dnes přinesl zprávu, že Raiffeisen Bank International, kterou ze 78 % ovládá RZB, chce splatit státní pomoc 1,75 miliardy eur do roku 2015, kvůli následnému růstu úroků z této půjčky. Banka by podle listu mohla získat peníze na splacení pomoci z nabídky akcií nebo z prodeje některých podílů, třeba podílu v rakouské pojišťovně Uniqa, ve které má 45 %. List ale připomněl, že Raiffeisen až doposud tvrdila, že nespěchá se splacením státní pomoci, kterou spolu s dalšími bankami obdržela na přelomu let 2008 a 2009, kdy vypukla finanční krize. To následně potvrdilo dementi z úst mluvčí banky pro vztahy s investory Susanne Langer. Ta popřela spekulace rakouského listu s tím, představenstvo dosud žádné rozhodnutí v tomto směru nepřijalo.

Raiffeisen Bank International od konce minulého týdne řeší problém kolem svého generálního ředitele Herberta Stepice. Ten v pátek nabídl svoji rezignaci poté, co jej začaly vyšetřovat rakouské úřady pro finanční dohled kvůli nákupu realit prostřednictvím firem v daňových rájích.

(Zdroj: Reuters, ORF, Bloomberg, Erste, RZB, RBI)