Česko se v rámci EU výrazně podílí na pokračujícím vývozu aut do Ruska, zjistila agentura Bloomberg. Dochází tak k obcházení protiruských sankcí

Čtěte více

• Česko se letos stalo rájem levných pohonných hmot. Znatelněji levnější jsou v celé pevninské EU pouze v Bulharsku, plyne z dat Evropské komise
  Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
• Česko se musí připravit na tsunami změn na trhu práce, varuje OECD
  Český trh práce stojí na prahu zásadních proměn. Nová zpráva OECD varuje, že kombinace stárnutí populace, technologických změn a strukturální transformace ekonomiky vytvoří tlak na zaměstnanost i veřejné finance. Do roku 2060 klesne počet lidí v produktivním věku o téměř čtvrtinu, zatímco počet seniorů prudce vzroste. Index závislosti, který udává počet osob nad 65 let na každých 100 lidí v produktivním věku, se zvýší z dnešních 35,7 na alarmujících 60,9. Jinými slovy, ekonomika bude stále více záviset na těch, kteří se již pracovního procesu aktivně neúčastní.
• Česko se může stát „Detroitem Evropy“, kvůli nástupu elektromobility, varuje agentura Bloomberg. ČR selhává v lákání zahraničních investorů, výrazně zaostává i za Maďarskem a Polskem
  Americké město Detroit, symbol automobilové výroby 20. století, se především v důsledku globální finanční krize let 2008 a 2009 a úpadku tamní produkce aut stalo nakonec také symbolem ekonomické devastace a krachu. Pád tamních automobilek General Motors a Chrysler z něj učinil „město duchů“, plné opuštěných, chátrajících fabrik, v němž míra nezaměstnanosti stoupala ke 30 procentům, podle některých odhadů dokonce atakovala hranici 50 procent. Agentura Bloomberg ve svém dnešním článku varuje, že Česko se může proměnit v „Detroit Evropy“, podobně jako Slovensko.
• Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Podobný zásah chystá od minulého týdne Německo a úlevy plánuje také Polsko, takže nečinnost by se českému kabinetu vysvětlovala veřejnosti stále obtížněji
  Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.
• Česko se odstřihne od ruské ropy asi ještě letos, přitom nemá náhradu. Problémy mohou nastat v podobě citelného zdražení pohonných hmot, ale i ohrožení dodávek okenních rámů, palubních desek či obalů na potraviny
  Evropská komise dnes navrhla kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, které mají mít čas na odstřižení do konce příštího roku. Česko podle zákulisních informací usilovalo o podobnou výjimku také, ale nakonec si ji zřejmě neprosadilo. O návrhu Evropské komise se může hlasovat už dnes. Maďarsko sice hrozilo vetováním, ale je otázka, zda tento postoj zachová.
• Česko se podle Fialy v řádu měsíců zbaví závislosti na ruské ropě
  Česko se v řádu měsíců zbaví závislosti na ruské ropě, jako se zbavilo závislosti na ruském plynu. Podobný vývoj se čeká i u ruského jaderného paliva, řekl dnes na konferenci SH!FTS premiér Petr Fiala (ODS). Energetická bezpečnost a suverenita jsou podle něj zásadní pro národní bezpečnost.
• Česko se po roce mrazů otřepalo, avšak ovoce kvůli tomu nezlevní. Samosběry zůstávají rozumnou volbou, zažívají mocný comeback
  Po ovocnářském Armageddonu loňského roku, kdy kvůli jarním mrazům sklizeň spadla na historické dno, se letos situace zlepšuje. Tuzemská úroda by měla dosáhnout zhruba 132 tisíc tun, což je téměř trojnásobek loňských čísel. Ovšem žádný zázrak, jde zhruba o průměr, který by za normálních okolností nikoho nezajímal.
• Česko se stává velmocí v počtu aut na silnicích, za poslední léta jich českým řidičům přibývá druhým nejrychlejším tempem v EU
  Česko je, jak známo, světovou velmocí ve výrobě osobních aut v přepočtu na obyvatele. Konkurovat mu v tomto ohledu může snad jedině sousední Slovensko. V posledních letech se však Česká republika postupně stává velmocí také v počtu na silnicích. V letech 2014 až 2018 stoupal počet osobních vozů registrovaných v ČR druhým nejrychlejším tempem v EU, a sice devatenáctiprocentním, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Jinými slovy, za pouhé čtyři roky přibyla na českých silnicích pětina osobních vozů. Češi za to vděčí z velké části ekonomické prosperitě a citelnému růstu reálných mezd, k němuž v té době došlo.
• Česko se už dostalo do mzdově-inflační spirály, varuje člen bankovní rady ČNB Holub. Znamená to, že zkrocení inflace se vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody
  Česká ekonomika se už částečně ocitla ve mzdově-inflační spirále, soudí Tomáš Holub, největší z takzvaných jestřábů bankovní rady ČNB. Holub to uvedl ve své dnes zveřejněné prezentaci.
• Česko se v posledních 25 letech zbavilo nejvyššího podílu svých zlatých rezerv ze všech zemí EU. Pokud by ČR zlato prodávala až nyní, dosáhla by o desítky miliard korun vyššího výnosu
  Česká republika v posledních 25 letech prodala ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu.
• Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
  Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
• Česko se zlepšilo v čerpání peněz z fondů EU. Má po dlouhé době proplacen objem, který je v rámci EU nadprůměrný
  Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie.
• Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump dnes potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 % HDP
  Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického; i to Trump zřejmě testuje.
• Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty
  Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.
• Česko si v genderové rovnosti pohoršilo oproti minulému roku o tři příčky. Je na 104. místě
  Nejlépe si ČR vede v oblasti vzdělání, kde dosáhlo stoprocentní genderové rovnosti a v oblasti zdraví, nejhůře naopak v politické sféře. V platové rovnosti je jednou z nejhorších zemí v EU. Úplné genderové rovnosti dosáhlo zatím 24 % organizací v ČR
• Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi. Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů
  Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.
• Česko, Slovensko a Maďarsko vyvázáním se z ručení a splácení půjčky EU pro Ukrajinu sníží své veřejné výdaje; na související úrokové platby o zhruba 3 miliardy korun ročně a na splátku příslušné jistiny o přibližně 80 miliard korun
  Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
• Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn
  Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
• Česko snižuje výdaje na obranu – kdy přijde Trumpův hněv?
  Poslanecká sněmovna poslala návrh státního rozpočtu pro letošní rok do třetího čtení. Vládní koalice v něm navrhla jen drobné přesuny (celkem za jednu miliardu korun), hlavní parametry – v čele s deficitem v rozsahu 310 miliard korun zůstaly beze změny. A to platí i pro výdaje na obranu: ty evidentně nejsou – ani v těchto geopoliticky napjatých časech – vládní prioritou. Letos by se měly výdaje na obranu snížit v poměru k HDP z loňských 2 % na 1,8 %, zatímco původní návrh Fialovy vlády počítal s jejich mírným zvýšením.
• Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
  Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent.