Státní rozpočet vykázal nejvyšší lednový přebytek za posledních deset let. Kvůli provizoriu

Čtěte více

• Státní rozpočet skončil za prvních pět měsíců v deficitu 157,4 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních pěti měsících tohoto roku s deficitem 157,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 106,5 mld. Kč. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 mld. Kč. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku.
• Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).
• Státní rozpočet skončil za prvních šest měsíců v deficitu 195,2 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních šesti měsících tohoto roku s deficitem 195,2 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 174,5 mld. Kč. Z pohledu červnových i celoročních statistik se tak jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonal tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek překonán (3,6 % vs. 4,9 % HDP).
• Státní rozpočet směřuje podle očekávání k lepšímu výsledku
  Státní rozpočet hospodařil ke konci listopadu s deficitem 341,5 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se hospodaření zhoršilo o 67,5 mld. Kč, což je největší letošní meziměsíční nárůst. Zatímco příjmová strana postupně snižuje své tempo meziročního propadu (-2,8 % y/y), výdajová strana naopak pod tlakem druhé vlny koronaviru opět zvyšuje svou dynamiku (19,1 % y/y).
• Státní rozpočet stahují do rekordního deficitu vyšší výdaje
  Státní rozpočet hospodařil v prvních čtyřech měsících tohoto roku s deficitem 93,8 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 64,1 mld. Kč. Z pohledu dubnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. Rozhodující však bude druhé polovina roku.
• Státní rozpočet uzavřel rok 2019 schodkem 28,5 mld. Kč
  Hospodaření české vlády za rok 2019 skončilo nižším než původně plánovaným schodkem. Ten tak namísto 40 mld. Kč za uplynulý rok činil 28,5 mld. Kč. Přesto se jedná o nejvýraznější deficit od roku 2015. Ani v posledním měsíci roku se nepodařilo dohnat původně plánované daňové příjmy státní pokladny, když výběr daní zaostal za plánem o 11 mld. Kč. Na tomto manku se největší měrou podílel výběr DPH, kde chybělo zhruba 6,5 mld. Kč a pojistného na sociální zabezpečení, kde se nevybralo téměř 5 mld. Kč. Lehce nad plánem naopak skončilo inkaso ze spotřební daně či daní majetkových. Zdaleka největší nepravidelný příjem ovšem plynul z kapitoly operací státních finančních aktiv, odkud v posledním měsíci roku přiteklo přes 20 mld. Kč., čímž došlo k netradičně výraznému navýšení příjmů. Výdajová strana se pak vyvíjela v souladu s plánem, když investiční výdaje převýšily rozpočet pouze o necelé 3 mld. Kč, zatímco běžné výdaje o zhruba 16 mld. Kč.
• Státní rozpočet v roce 2025 překročil plánovaný schodek o 50 miliard. Co čekat v letošním roce?
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 s výrazně vyšším deficitem – oproti minulou vládou plánovaným 241 mld. korun došlo k nárůstu na 290,7 mld. korun. Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, ke skokovému zhoršení ale došlo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard. Ani meziročně tak nakonec nedošlo ke zlepšení deficitu oproti 271 mld. korun v roce 2024. Zhoršené hospodaření vlády jde z podstatné části na vrub nerealistickému rozpočtování.
• Státní rozpočet vykázal nejhorší říjnový výsledek od roku 2015, na vině je pomalejší ekonomika a plošné přidávání na platech a důchodech
  Státní rozpočet skončil k konci října ve schodku zhruba 19,6 miliardy korun. Jedná se o první říjnový schodek od roku 2015. Loni státní rozpočet ke konci října hospodařil s přebytkem zhruba 5,7 miliardy korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
• Státní rozpočet vykázal nejhorší srpnový výsledek od krizového roku 2013, na vině je pomalejší ekonomika a plošné přidávání na platech a důchodech
  Státní rozpočet skončil v srpnu ve schodku takřka 15,4 miliardy korun. Jedná se o nejvýraznější srpnový schodek od krizového roku 2013. Loni státní rozpočet ke konci srpna hospodařil s přebytkem bezmála patnáct miliard korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsíců se situace například v oblasti inkasa DPH pozvolna zlepšuje. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
• Státní rozpočet vykázal nejhorší zářijový výsledek od roku 2014, na vině je pomalejší ekonomika a plošné přidávání na platech a důchodech
  Státní rozpočet skončil k konci září ve schodku bezmála 21 miliard korun. Jedná se o nejvýraznější zářijový schodek od roku 2014. Loni státní rozpočet ke konci září hospodařil s přebytkem zhruba 16,8 miliardy korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
• Státní rozpočet vykazuje absolutně nejhorší plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos dosáhne nejspíše 500 miliard korun, pomoc firmám je však stále nedostatečná
  Červnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 195,2 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních šesti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A hůře nehospodařila ani v žádném z jakýchkoli jiných období toho či onoho roku v celé historii od roku 1993.
• Státní rozpočet vykazuje druhé nejhorší březnové plnění v novodobé historii ČR, kvůli koronaviru ovšem jen z menší části. Schodek letos převýší 300 miliard korun, může dosáhnout až 500 miliard
  Březnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od krizí poznamenaného roku 2010. Výsledkem je totiž schodek ve výši 44,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních tří měsíců roku hospodařila naposledy právě před deseti lety. V roce 2010 se ovšem v plnění rozpočtu promítaly dopady celého krizového roku 2009, míra nezaměstnanosti tehdy byla citelně vyšší než dnes atp.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší dubnové plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos převýší 400 miliard korun, může dosáhnout až 600 miliard
  Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 93,8 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních čtyř měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší květnové plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos dosáhne 500 miliard korun
  Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 163,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních pěti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes. Pokud se vezmou v potaz všechna měsíční plnění státního rozpočtu za období od vzniku republiky v roce 1993, tedy nejen plnění květnová, je výsledek za letošní květen třetí nejhorší v historii. Vyšší schodek totiž státní rozpočet vykázal v listopadu a pak v prosinci roku 2009, kdy se v českých veřejných financích nejtíživěji projevily důsledky světové finanční krize.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší lednové plnění od roku 2003, od dob premiéra Špidly. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále a zcela již nečekaně zhoršit
  Lednové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 2003. Výsledkem je totiž schodek ve výši osmi miliard korun. Hůře státní kasa hospodařila naposledy před sedmnácti lety, za vlády premiéra Vladimíra Špidly z ČSSD. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní. V roce 2003 činil lednový schodek 10,4 miliardy korun.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší únorové plnění v novodobé historii ČR. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále zhoršit, schodek může být klidně 60 miliard korun
  Únorové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 27,4 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních dvou měsíců roku nikdy v novodobé historii ČR nehospodařila. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo únorové plnění hospodaření státní kasy lépe než to letošní.
• Státní rozpočet začal nový rok deficitem
  Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Výsledek z minulého roku byl výrazně lepší, když rozpočet skončil v plusu o 8,8 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie.
• Státní rozpočet zachraňuje nižší výpadek příjmů i nižší výdaje
  Státní rozpočet hospodařil v prvních osmi měsících tohoto roku s deficitem 230,3 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 214,9 mld. Kč. Z pohledu srpnových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud nejhorší rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (4,1 % vs. 4,5 % HDP). Oproti červenci však nárůst deficitu státního rozpočtu opět nabralo na tempu.
• Státní rozpočet započal rok deficitem
  Pro rok 2023 počítá vláda opět s deficitním rozpočtem, kdy za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na 1/12 vůči rozpočtu z předchozího roku. Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.
• Státní rozpočet za únor prohlubuje schodek na 86,1 mld. Kč
  Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 % a výdaje naopak vzrostly o 18,1 %. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí. Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu Ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 mld. Kč, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.