Český průmysl mírně předčil očekávání

Čtěte více

• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
  Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V únoru se však vzepjala alespoň výroba aut
  Tuzemský průmysl v únoru poněkud korigoval své nepříliš dobré nakročení do nového roku. Průmyslová produkce v ČR v únoru stoupla meziročně o dvě procenta, v souladu s očekáváním. Táhla ji hlavně výroba automobilů. Autoprůmyslu se dařilo dokončovat rozpracovanou produkci a podal tak uspokojivý výkon i navzdory odstávkám některých výrobců. Ovšem i z důvodu nízké srovnávací základny loňského února. Letos v únoru odstávka postihla například kolínskou automobilku Toyota, která produkci musela přerušit kvůli nedostatku součástek.
• Český průmysl i nadále poroste v solidním tempu
  Český průmysl zatím nestagnuje, za to v Německu se průmyslová výroba propadla i přes tovární objednávky a nachází se na předkrizových úrovních.
• Český průmysl i přes oživení výroby aut loni se loni propadl, letos to nebude o moc lepší
  Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
• Český průmysl je v útlumu už 2,5 roku, výrobní ceny i proto stagnují. Pomohl by pokles úrokových sazeb
  Výrobní ceny v tuzemském průmyslu letos v září vzrostly o 0,6 procenta, tedy zhruba v souladu s očekáváním. Během samotného září dokonce průmyslové ceny klesly, o 0,2 procenta, avšak tento pokles nestačil na to, aby do záporu stáhl právě i meziroční údaj.
• Český průmysl je zdroj národní hrdosti, poškozují jej ale bruselské regulace, drahé energie i Trumpova cla
  Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země. Ocel je pro více než sedm z deseti respondentů strategickým materiálem nutným pro chod společnosti i obranu státu. Osm z deseti lidí navíc podporuje, aby byla ČR v produkci oceli co nejvíce soběstačná a souhlasí se státní podporou tohoto odvětví. Největší hrozbou pro český průmysl jsou podle veřejnosti vysoké ceny energií, následují regulace EU v čele s Green Dealem a třetí místo zaujímá konkurence ze zemí mimo Evropu.
• Český průmysl lednovými výsledky zklamal
  Leden přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce výrazně zklamala, když meziměsíčně poklesla o více než dvě procenta. Silně klesla výroba automobilů, meziměsíčně nižší výrobu ale zaznamenala polovina všech odvětví ze zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví si naopak meziměsíčně polepšilo. Výsledek ale zachraňovalo pouze inženýrské stavitelství, když výstup pozemního klesal. Dobrou zprávou byl výrazný růst nově zahájené výstavby bytů.
• Český průmysl letos v březnu vzrostl nejvýrazněji za posledních více než dvacet let. Nezlomil jej ani nedostatek čipů
  Průmyslová výroba v ČR letos v březnu meziročně stoupla o 14,9 procenta v očištěném vyjádření, a dokonce o 18,2 procenta ve vyjádření neočištěném. V neočištěném vyjádření se jedná o nejvyšší nárůst od ledna 2001, v očištěném za ještě delší dobu. Jedná se o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali. Částečně je samozřejmě dán poníženou srovnávací základnou loňského března, kdy tuzemskou průmyslovou výrobu zasáhly první závažné projevy pandemie covid-19 a opatření zavádění za účelem jejího potlačení. Dařilo se například výrobě automobilů.
• Český průmysl má symptomy německé nákazy. Pozemní stavitelství zaznamenalo prudký pokles
  „Německo již začalo roznášet svou ekonomickou nákazu. Obětí je český průmysl, který je kvůli přílišné orientaci na subdodávky do zemí Evropské unie zranitelný. Do budoucna by se čeští průmyslníci měli více zaměřit na produkci koncových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Ty by měli vyvážet do celého světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl mírně poklesl
  Lednový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy více méně v souladu s očekáváními meziročně poklesl o 4,4 %. Po očištění o efekt dvou chybějících dnů a sezónní vlivy se výkon průmyslu oproti lednu 2020 zvýšil o 0,9 %. Oproti prosinci došlo k poklesu reálně o 0,4 %. Průmysl si tak pandemii navzdory, která je poslední dobou navíc doprovázena komplikacemi v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, vede stále relativně dobře.
• Český průmysl na počátku roku mírně oslabil
  Průmyslová výroba na počátku roku oslabuje zhruba tak, jak se očekávalo, přičemž klesla i produkce aut. Výrazně propadly domácí zakázky. Oslabení průmyslu čekáme pro celé první čtvrtletí. Brzdou jsou dodávky komponent a omezení pro pracovníky vlivem pandemie. V dalších čtvrtletích by měl růst výroby pokračovat a za celý rok dosáhnout necelých 10 %.
• Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Hromadění zásob je zásadním zdrojem inflace, stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá
  Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna.
• Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii
  Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
• Český průmysl nemůže popadnout dech
  „Český průmysl se po dvou měsících mírného meziročního růstu navrátil zpátky k poklesu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Zatímco v srpnu a září zaznamenala průmyslová produkce lehký nárůst (v srpnu to bylo o 1,5 %, v září pouze o 0,8 %), v říjnu už opět pokračovala v poklesu; v říjnu to meziročně bylo snížení o 2,1 %. Celkově se českému průmyslu letos nedaří, ve svých meziročních srovnáních klesá již od března. Nejistý je také jeho meziměsíční vývoj. Ten se od března nepravidelně pohyboval v rozličných hodnotách; od poklesu o 2,2 %, který zaznamenal v květnu, po nárůst o 1,8 %, kterého dosáhl v srpnu. V říjnu byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,7 % a stále se jí tak nedaří najet na konstantní vývoj,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl nezklamal a zůstává tahounem
  Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.
• Český průmysl odolává, německý dále slábne
  Po solidním květnovém výsledku vykázal tuzemský průmysl nad očekávání silný růst také v červnu. Celková produkce se v meziročním srovnání zvýšila o 0,9 % (vs. očekávání trhu: -0,5 %), totožně jako meziměsíční dynamika. To je na první pohled dobrá zpráva, nicméně pod pokličkou celkových čísel je zjevné, že kondice českého průmyslu rozhodně není oslnivá.
• Český průmysl otáčí směr a vyhlíží lepší zítřky. Pozor ale na dnešní Trumpova cla!
  Tuzemský průmysl se dostává z toho nejhorší. Alespoň tak hovoří včera zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který se zvýšil třetí měsíc v řadě na úroveň 48,3 bodů. Celkově zůstává průmysl i nadále v mírném útlumu (pod hranicí 50 bodů), březnový výsledek je ale nejlepší za více než dva a půl roku. Výroba i nové zakázky sice v březnu znovu poklesly, tempo bylo ale nejslabší od roku 2022.
• Český průmyslový sektor pokračuje ve výrazném propadu
  Ve čtvrtek byl zveřejněn klíčový konjunkturální průzkum českého průmyslového sektoru, index nákupních manažerů PMI (Purchasing Managers Index) v průmyslu za leden. Přestože index vzrostl z prosincových 41,8 bodů na 43,0 bodů, stále se nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou hranicí, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V průběhu ledna tak pokračovaly nepříznivé trendy z předchozího období. Průmyslová výroba dále výrazně klesala, stejně jako prodeje průmyslových podniků, a to kvůli velice utlumeným domácím i zahraničním poptávkovým podmínkám.
• Český průmysl padá do mizérie, začíná se propouštět, a nebezpečně chřadne i průmysl německý
  Český průmysl padá do mizérie. Podmínky v něm se v lednu druhý měsíc v řadě zhoršily. Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost.
• Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce
  Tuzemský průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce. Český průmysl se v říjnu propadl v souladu s očekáváním trhu, o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o jeden pracovní den méně než ten loňský. I tak je zřejmé, že na tuzemský průmysl stále tíživěji doléhají nepříznivé zahraniční tlaky. Projevují se zejména v odvětvích, která jsou vysoce cyklická a vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu. Silný propad vykazuje například hutnictví. To je citelně zasaženo zaváděním cel ze strany Spojených států a odvetnými kroky dalších ekonomik, včetně přesměrování obchodních toků, například v oblasti oceli z Turecka do zemí EU.