Loni bylo Česko 12. nejrychleji rostoucí ekonomikou Evropy. Zařadilo se tedy mezi státy Evropy s nejrychleji rostoucí ekonomikou, jak zaznělo v novoročním projevu prezidenta?

Čtěte více

• Long signál týdne: Renewable energy (REGI)
  V prostředí dlouhodobě klesajících cen ropy, čehož jsme byli poslední měsíce svědky, se pochopitelně hůř dařilo i akciím energetických společností, které vesměs všechny mířily na jih. Výjimkou byly cenné papíry REGI, které i v takto negativním tržním sentimentu, dokázaly připisovat zisky.
• Long signál týdne: SAP (SAP)
  S posledním vyhlášením kvartálních výsledků společnosti SAP (XETRA: SAP) akcie získaly další nákupní momentum. Růstový pohyb, který začal v září, je prozatím velmi stabilní a i přestože akcie po posledním maximu zaznamenala výraznější korekci, máme neporušený růstový trend.
• Long signál týdne: SPDR Gold Shares (GLD)
  Vzhledem k tomu, že na akciových trzích se nyní příliš dobrých příležitostí nenabízí, zařadili jsme místo jedné akcie tohle ETF. Ceny zlata se v posledních týden probudily a vyrazily výš. Aktuální nejistota na akciových trzích by mohla ještě více k růstu cen zlata přispět.
• Long signál týdne: Twitter (TWTR)
  Společnost Twitter nebyla poslední roky zrovna tou nejvýhodnější investicí. Od vstupu na burzu v roce 2013 si její akcie příliš radosti neužily a poslední dva roky vyloženě ztrácí. Dno našly až u hladiny $14
• Long signál týdne: Twitter (TWTR)
  Populární sociální síť Twitter (NYSE: TWTR) si mezi býky dlouhodobě neužila příliš oblíbenosti. Již od IPO poznaly akcie téměř výhradně jižní směr. Výprodeje byly zrychlovány neuspokojivými kvartálními výsledky. Až od listopadu tohoto roku se objevily pozitivní zprávy. Twitter dokázal investory potěšit pozitivními čísly, což se odrazilo v růstu cen akcií.
• Long signál týdne: Volkswagen (VOW3)
  Akcionáři slavné německé automobilky Volkswagen (XETRA: VOW3) mají konečně důvod k radosti. Před několika týdny trh konečně velmi volatilně vyrazil vpřed, prolomil dlouhodobou hranici odporu a během pár dní přidal přes 10 % na hodnotě.
• Long VIX strategie konečně nesla ovoce, nastal čas volatilitu opět prodávat?
  Po velmi klidných prázdninách se na trzích konečně něco děje a volatilita samozřejmě reaguje. Vypadá to, že stačilo jen pěkně poprosit.
• Long & Short strategie v LYNX Idea Center
  Funkční investiční strategie je základním pilířem pro efektivní a úspěšně obchodování na burze. Každý investo...
• Long & short v LYNX Idea Center
  Funkční investiční strategie je základním pilířem pro efektivní a úspěšně obchodování na burze. Každý investor by si měl postupně vybudovat svoji strategii, která odpovídá jeho povaze, možnostem, přijatelnému riziku a v neposlední řadě očekávanému zhodnocení.
• Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to budou vyšší daně
  Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.
• Loni dluh Česka narostl nejvíce v historii, letos chce vláda tempo razantně zbrzdit. Zatím se však příliš nezdá, že se jí to podaří, schodek letos může být až poblíž úrovně 400 miliard
  Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že
• Loni se v Česku vytěžilo rekordně dříví, dochází k drancování lesů. Cena dřeva spadla loni na dvé dno, nyní roste, takže lidé by se měli předzásobit
  V roce 2020 došlo k opětovnému nárůstu těžby dřeva, a to na historicky rekordní úroveň 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry. Téměř veškeré vytěžené dříví, takřka 95 procent, přitom pocházelo z nahodilé těžby. Do ní spadá i likvidace kůrovcových kalamit. Z bezmála 97 procent je vytěžené dřevo z jehličnanů, vyplývá z dnes zveřejněných údajů ČSÚ.
• Loni se v Praze prodalo nejméně nových bytů za 20 let, ukázala analýza
  Developeři loni v Praze prodali 2400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. Meziročně se prodeje v hlavním městě propadly o 62,8 procenta. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje. ČTK má materiál k dispozici.
• Loni se v Praze prodalo 7200 nových bytů, meziročně o 80 % více
  Loni se v Praze prodalo 7200 bytů v novostavbách, což bylo o 80 procent více než v roce 2023. Jde o druhý nejlepší výsledek za posledních 15 let. Téměř čtvrtina z nich se prodala v Praze 9. Průměrná nabídková cena nových pražských bytů činila na konci roku 163.203 korun za metr čtvereční, meziročně o sedm procent více. Prodejní cena byla o zhruba 6000 Kč nižší, přesto za rok vzrostla o desetinu. V obou případech ceny překonaly historické maximum. Vyplývá to z analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema, kterou zástupci firem představili novinářům na tiskové konferenci.
• Loni se začalo v ČR stavět nejvíce bytů od doby před rokem 1989, stavebnictví však trápí nedostupné materiály a málo lidí. Možná ruská invaze na Ukrajinu povede k jejich dalšímu odlivu
  Stavebnictví v ČR podalo loni jen nepatrně lepší výkon než v roce 2020. Vzrostlo totiž o 1,4 procenta. To však není nic, co by zasluhovalo mimořádný potlesk, neboť v roce 2020 se stavebnictví meziročně propadlo o 6,2 procenta. Takže se stále nedokázalo vymanit z pandemického propadu.
• Loni se zahájila výstavba nejvíce bytů od roku 2008. Zahraniční obchod podal třetí nejlepší výkon v historii ČR
  Stavebnictví loni mělo nejlepší rok od úderu světové finanční krize před více než deseti lety. Počet zahájených bytů, 38 677, je nejvyšší od roku 2008. Je ovšem pravda, že stále o zhruba pět tisíc bytových jednotek zaostává za vrcholnými léty 2006 až 2008. Částečně je to dáno kapacitním omezení tuzemského stavebnictví.
• Loni se žádná debata, jaká je správná výše schodku, nevedla, dokládají čísla z monitoringu. Všichni, i opozice a ekonomové, akceptovali metodiku Stanjurova ministerstva, která je však letos podrobována mediální kritice, když ji užívá Schillerové úřad
  Lidé, kteří tvrdí, že se má ve vyčíslení schodku rozpočtu používat číslo bez zahrnutí pozice vůči EU, mají velmi krátkou paměť. Loni Fialova vláda jako oficiální uvedla číslo se zahrnutím pozice vůči EU a vůbec nikdo neprotestoval, ani žádný ekonom. Dokonce tehdejší opozice číslo přijala bez zpochybňování. Dokládají to tvrdá čísla z mediálního monitoringu (viz obrázek níže). Představme si je blíže.
• Loni v korunách zvláště vydělávaly řecké či ruské akcie, dále třeba bitcoin; palladium a zlato dosáhly historického maxima. Nafta v ČR během roku 2019 zlevnila navzdory zdražení ropy a oslabení koruny k dolaru
  V loňském roce po přepočtu do korun nejvýrazněji rostla řecká, ruská, novozélandská, americká a rumunská burza. V korunovém vyjádření hlavní indexy těchto burz přidaly po řadě 47,7 procenta, 46,1 procenta, 33,2 procenta, 29,9 procenta a konečně 29,8 procenta. Pokud vezmeme v potaz nejen hlavní burzovní indexy (jakým je třeba v případě burzy americké ukazatel Standard & Poor’s 500), ale také indexy ostatní, pořadí se poněkud změní.
• Loni vydané protiinflační dluhopisy letos lidem vynesou úrok zhruba 8,5 %, oznámilo dnes ministerstvo financí. Stát na této emisi dluhopisů už prodělal šest miliard korun; půjčoval si zbytečně draze
  Dnes zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobu, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
• Loňské hospodaření vlády spadlo do schodku předně kvůli slabšímu výběru daní, zejména DPH. Opoziční kritika „vysátí“ privatizačního účtu ale nemá opodstatnění, stejně jako samotný schodek
  Ministerstvo financí dnes oznámilo výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok 2019. Celkový výsledek pokladního plnění skončil v „červených číslech“, jelikož státní pokladna vykázala schodek 28,5 miliardy korun. Jedná se tak o lepší výsledek, než jaký během roku 2019 očekávala minimálně část trhu (počítalo se až se čtyřicetimiliardovým schodkem). Zároveň jde o nejhorší výsledek hospodaření státní kasy od roku 2015. Pro takový výsledek se vzhledem k solidnímu výkonu tuzemské ekonomiky v loňském roce a nejnižší míře nezaměstnanosti v EU i v OECD i vzhledem k ne až tak slavné investiční činnosti vlády jen těžko hledá ekonomické opodstatnění.