Míra nezaměstnanosti se nesnížila

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti klesla na dvé letošní dno, letos vzroste až na 4,8 procenta
  Míra nezaměstnanosti v Česku se v květnu v souladu s většinou expertních očekávání snížila na 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší květnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červnu lze očekávat setrvání na nynější úrovni 4,2 procenta a ve druhé polovině roku pak vzestup míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta. Nárůst míry nezaměstnanost na maxima za posledních osm let má na svědomí zejména snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se trvaleji potýká s dopady problémového vývoje německé ekonomiky, s poměrně vysokými úrokovými sazbami či s nárůstem cen energií v posledních letech.
• Míra nezaměstnanosti mírně stoupla
  Míra nezaměstnanosti 15-64 v září mírně stoupla na 4,6 % meziměsíčně oproti 4,5 % v srpnu. Trhy očekávaly růst na 4,5 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům
  Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD.
• Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po zhruba devíti letech se vrátí na pětiprocentní úroveň. Firmy ztrácí zájem o vánoční brigádníky
  Míra nezaměstnanosti v Česku stoupá nečekaně rychle. V říjnu jako v září činila 4,6 procenta, zatímco analytici očekávali pokles na 4,5 procenta. Míra nezaměstnanosti tak letos v říjnu byla nejvyšší od března roku 2017. Byla totiž vyšší i než letos v září, protože v přesnějším vyjádření činila 4,58 procenta, kdežto v září jen 4,55 procenta. S velkou pravděpodobností tak míra nezaměstnanosti dosáhne nejpozději v lednu 2026 hodnoty pětiprocentní nebo i vyšší, takže bude nejvýraznější za celé období od samého začátku roku 2017, tedy za zhruba devět let.
• Míra nezaměstnanosti překvapila většinu analytiky, když v únoru dosáhla maxima za více než devět let – 5,2 procenta. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím
  Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, na více devítileté maximum. V únoru dosáhla úrovně 5,2 procenta, která je nejvyšší od ledna 2017 (viz graf Bloombergu níže). Od března se ale začne snižovat na červnovou úroveň nejspíše rovných pěti procent. Je tedy velmi pravděpodobné, že se letos už pod úroveň pěti procent nevrátí. Přitom ještě v prosinci 2025 činila 4,8 procenta.
• Míra nezaměstnanosti roste, volných pracovních je v Česku nejméně od dubna 2018. Počet volných pracovních míst na poměry posledních let nezvykle zaostává za počtem uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku vzrostla v prosinci 2023 na úroveň 3,7 procenta, v souladu s předpoklady. Byla tedy totožná s tou o rok dříve, v prosinci 2022. V porovnání s listopadem 2023 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, a to z úrovně 3,5 procenta. Podobný nárůst se však opakuje každoročně, a to kvůli příchodu zimní sezóny a souvisejícímu ukončování sezonních pracovních úvazků a prací v exteriéru, například v lesnictví, zemědělství, stavebnictví či povrchové těžbě. V listopadu 2023 navíc v Česku spadlo nejvíce srážek za všechny listopady od roku 1961, jak plyne z dat ČSÚ, což dopad ukončování prací v exteriéru do trhu práce ještě o něco zvýraznilo.
• Míra nezaměstnanosti rostla v dubnu hlavně v příhraničí, kvůli pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v dubnu stoupla na 3,4 procenta. Úřad práce tak dnes potvrdil dřívější informaci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká, a to i vzhledem k dnešním nepříznivým číslům za průmysl a zejména zahraniční obchod. Tato čísla se sice týkají ještě měsíce března, ale je z nich zřejmé, že dubnový propad průmyslové výroby a zahraničního obchodu bude pravděpodobně ještě citelnější.
• Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.
• Míra nezaměstnanosti se držela na úrovni 2,1 procenta
  „Pnutí na trhu práce vede k růstu mezd a posléze i k růstu inflace. Firmy zdražují zboží a služby, aby mohly hradit vyšší mzdové náklady. Stále více firem zaměstnává cizince nebo investuje do nového strojního vybavení, které šetří lidskou práci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra nezaměstnanosti se ještě drží na 3,8 %
  Míra nezaměstnanosti v ČR zůstala v září beze změny na 3,8 %. To je v souladu s naším i tržním očekáváním. Loni v září dosahovala 2,7 %. Řady nezaměstnaných poklesly o 2 063 osob na celkových 277 015, v případě dosažitelných nezaměstnaných na 257 355. V porovnání s loňským zářím je počet registrovaných nezaměstnaných vyšší o 75 108 osob. Hodnoty jsou srovnatelné s vývojem v letních měsících, kdy počet nezaměstnaných přesahoval 279 tisíc.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti v květnu rostla podle očekávání trhů o 4,2 % meziměsíčně oproti 4,3 % v dubnu.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v březnu snížila na 3,7 % oproti 3,9 % únoru. Trhy očekávaly snížení na 3,8 %.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v červenci snížila na 3,5 % oproti 3,6 % v červnu. Trhy očekávaly stagnaci na červnové úrovni.
• Míra nezaměstnanosti setrvává na svém letošním dně, je však nejvyšší za osm let a letos vzroste až na 4,8 procenta. Od roku 2019 přibylo takřka 120 tisíc nezaměstnaných, skoro jedna celá Plzeň
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu v souladu s většinou expertních setrvala na úrovni 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší červnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červenci lze očekávat vzestup na 4,4 procenta pak ve druhé polovině roku pak růst míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti v dubnu zůstala podle očekávání trhů na 5,6 % jako v březnu.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.
• Míra nezaměstnanosti stoupla
  Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly 4,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti varovně roste, letos překročí pět procent, poprvé po devíti letech. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím
  Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, byť v souladu s očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. V prosinci 2025 dosáhla úrovně 4,8 procenta, která je nejvyšší od března 2017 (viz graf Bloombergu níže). Navíc je pravděpodobné, že nyní v lednu už dosáhne psychologické úrovně pěti procent. Důvodem je zejména již delší dobu trvající snižování stavů v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.