Nezaměstnanost zůstala nezměněna

Čtěte více

• Nezaměstnanost v USA vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v říjnu vzrostla na 3,7 % oproti 3,5 % v září. Trhy očekávaly růst 3,6 %.
• Nezaměstnanost vyšší než před rokem, trh práce však zatím ochlazuje jen mírně
  Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3% na 4,2%, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech bezpochyby dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
• Nezaměstnanost v září mírně překvapila trh
  Podíl nezaměstnaných v České republice v září mírně stoupl na 3,9 %. Od konce srpna, kdy míra nezaměstnanosti činila 3,8 %, byl růst evidovaných uchazečů o něco rychlejší, než očekávala naše i tržní prognóza. Přesto zůstává nezaměstnanost v tuzemské ekonomice nízká a neohrožuje hospodářský růst.
• Nezaměstnanost v září stagnovala. Trh práce ustál nápor absolventů
  Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV v září stagnoval na 5,0 %. V meziročním srovnání je míra nezaměstnanosti vyšší o půl procentního bodu, což potvrzuje, že tuzemský trh práce oproti předchozím letům mírně ochladl. Povzbudivou zprávou je fakt, že po sezónním očištění míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu poklesla o desetinu procentního bodu, taktéž na 5,0 %.
• Nezaměstnanost v září zůstala beze změny
  V souladu s naším i tržním očekáváním zůstal podíl nezaměstnaných během září na stejné hodnotě jako v srpnu, a tedy na 3,6 %. V září bývá výsledek obvykle ovlivněn mírnou pozitivní sezónností, kterou tentokrát na datech není možné sledovat. Naopak došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných o zhruba 0,03 p.b. To tak může naznačovat pomalé zhoršování podmínek na tuzemském trhu práce, které je v souladu s informacemi v rámci předstihových ukazatelů, jako je index nákupních manažerů (PMI) nebo konjukturální průzkum.
• Nezaměstnanost v září zůstává stabilní, struktura trhu práce se mění
  „Nezaměstnanost v Česku zůstala v září na 4,5 %, stejně jako v srpnu, což ukazuje na stabilitu, přestože meziročně nezaměstnanost stoupla o 0,6 %. Zářijový nárůst počtu uchazečů bývá způsoben zejména příchodem absolventů, kteří v červnu dokončili školu – ti tvořili 23,1 % všech nově evidovaných. Naopak z evidence odcházeli lidé, kteří našli zaměstnání po prázdninách, například rodiče s malými dětmi či uchazeči o sezónní pozice. Procentuální stabilita nezaměstnanosti ukazuje, že se trh práce s těmito sezónními výkyvy dokáže dobře vypořádat,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Nezaměstnanost vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla o 5,1 % meziměsíčně oproti 4,8 % v prosinci. Trhy očekávaly růst o 5 % meziměsíčně.
• Nezaměstnanost vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla na 3,3 % oproti 3,1 % v červnu. Trhy očekávaly růst 3,2 %.
• Nezaměstnanost vzrostla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v listopadu vzrostla podle očekávání trhů na 3,9 % meziměsíčně oproti 3,8 % v říjnu.
• Nezaměstnanost vzrostla podle očekávání trhů
  Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla podle očekávání trhů o 4,1 % meziměsíčně oproti 3,9 % v listopadu.
• Nezaměstnanost zůstala v eurozóně nezměněna, analýza EURGBP
  Inflace v eurozóně by podle odhadu měla v srpnu klesnout na 1,3 procenta z červencových 1,6 procent. Nejvíce by p...
• Nezaměstnanost zůstala v srpnu stejná
  „Nezaměstnanost se v srpnu nezměnila a zůstala stejná jako v červenci. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Úřadu práce. Podíl nezaměstnaných na konci srpna činil 3,8 %. V květnu a červnu přitom nezaměstnanost dosáhla svého minima, činila 3,6 %, v červenci ovšem podíl nezaměstnaných mírně narostl, a to o 0,15 procentního bodu na 3,8 % zaokrouhleně. V meziročním srovnání pak jsou srpnové hodnoty oproti srpnu 2023 vyšší o 0,2 procentního bodu. Pro letní měsíce je nicméně vyšší míra nezaměstnanosti typická,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Nezaměstnanost zůstává na pěti procentech. Zima ji posune výše
  Říjen očekávané zlepšení na trhu práce nepřinesl, když podíl nezaměstnaných setrval na 5,0 %. Po očištění o sezónní vlivy podíl nezaměstnaných mírně vzrostl na 5,1 %, což ukazuje na pokračující pozvolné ochlazování tuzemského trhu práce.
• Nezaměstnanost zůstává nízko, měla by i ve zbytku roku. Ministryně Maláčová by však mohla upustit od neprofesionální praxe zveřejňování míry nezaměstnanosti na svém twitteru
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 4,2 procenta, jak uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém twitteru. Opakované zveřejňování takto zásadního, potenciálně kurzotvorného údaje „polooficiálně“, na twitterovém účtu ministryně, nesvědčí o nejvyšší možné míře profesionality resortu.
• Nezaměstnanost žen stoupá
  Statistický úřad dnes publikoval vývoj míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity za leden. Data ukázala, že míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla ve srovnání s prosincem o jednu desetinu na 3,3 %. Před nástupem pandemické krize, se tato statistika pohybovala kolem 2% úrovně. Vzhledem k omezením, se kterými se domácí ekonomika potýká, je nárůst nezaměstnanosti stále relativně pomalý. K tomu významně přispívají vládní opatření, ale i oživení v některých sektorech, které zaměstnance naopak nabírají. Vyplývá to například ze statistiky PMI, podle které čeští průmyslníci během letošního února zaměstnávali nejvíce pracovníků od března 2018. Tyto faktory budou na trhu působit i nadále. Zatímco některé sektory budou zaměstnance propouštět, jiné by je mohly, alespoň částečně vstřebat. Stávající program Antivirus byl navíc prodloužen až do konce dubna, přičemž je možné, že vzhledem k vývoji pandemické situace a blížícím se volbám bude prodloužen znova. Míra nezaměstnanosti by tak podle našich očekávání měla i nadále růst jen pozvolně a od druhého pololetí letošního roku začít postupně klesat.
• Nezaměstnanost 8/2023 – 3,6 %
  „Fenomén nízké nezaměstnanosti v Česku přetrvává i přes mírné navýšení v srpnu. Ukazuje to, jak je český pracovní trh stabilní a trpí akorát nedostatkem pracovníků, což brzdí rozvoj celého hospodářství. I když většina ekonomických ukazatelů nepřináší hezké vyhlídky, pracovní trh bude i nadále vykazovat nízká čísla nezaměstnanosti, bez ohledu na vnější vlivy. Spíš by mělo být zásadní otázkou, jak do české ekonomiky přineseme větší konkurenci a dáme příležitost zahraniční pracovní síle.“
• Nezaměstnaných je méně něž volných pracovních pozic
  „Na trhu práce je nedostatek pracovních sil, což vytváří tlak na růst mezd. Přetrvávání této situace může likvidovat firmy s nízkou přidanou hodnotou, které si nebudou moci dovolit slušně odměňovat své zaměstnance,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nezaměstnaných je méně než 200 tisíc
  „Vzhledem k napjaté situaci na trhu práce zaměstnavatelé dál navyšují mzdy. Tempo růstu mezd však bude zpomalovat v souvislosti se snižováním tempa růstu ekonomiky a klesající ziskovostí podniků,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nezaměstnaných je více než 230 tisíc
  „V souvislosti s koncem sezónních prací došlo k růstu nezaměstnanosti. S příchodem jarních měsíců však lze očekávat, že nezaměstnanost klesne. Napjatá situace na trhu práce vede k dalšímu navyšování mezd. Tempo růstu mezd však začíná klesat. Zaměstnavatelé mají vrásky na čele z rostoucích mzdových nákladů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nezaměstnaných už v Česku přibylo 100 tisíc, jedna celá Olomouc
  Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou. Před pandemií, v prosinci 2019, jich bylo o takřka 100 tisíc méně. Uplynulá léta ekonomického zmaru tak na úřad práce přivedla skoro jednu celou Olomouc. Což tak trochu rozporuje nyní hlavně mezi některými politiky tolik oblíbené vyprávění, že se Češi mají dobře, akorát o tom ještě neví. Protože nejde o těch 100 tisíc lidí, co na „pracáku“ již skončili. Nýbrž i o ty, kteří jejich osud z dálky či blízka pozorují a sami se bojí, že je budou následovat. I to umocňuje skepsi podstatné části obyvatelstva. I když se z této části třeba zrovna nerekrutují ti, co na přelomu roku zavalili Špindl či Pec pod Sněžkou, takže politikům nechtěně posloužili coby důkaz jejich zmíněné povídačky.