Spojené státy americké přechází na rychlejší typ vypořádání T+1

Čtěte více

• Spojenci slíbili Ukrajině novou vojenskou pomoc přes 21 miliard eur
  Spojenci na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to novinářům řekl britský ministr obrany John Healey. Novou podporu oznámili mimo jiné zástupci Británie, Německa či Nizozemska; česká ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
• Spojené arabské emiráty plánují vydat federální krypto licenci pro VASP
  Legislativa zabývající se licencemi pro digitální aktiva může být první celostátní regulací zaměřenou na kryptoměny. Různé bezplatné zóny v zemi však zavedly krypto regulace již v roce 2018.
• Spojené království a USA uzavřely dohodu, cla však zůstávají
  Trumpova první dohoda je podepsána. Jak se očekávalo, tím šťastným je Spojené království. Premiér Keir Starmer může být právem považován za výjimečného lídra – podařilo se mu dosáhnout dohody s Trumpem, což dokázalo jen velmi málo lidí. O dohodě a jejích skutečných výhodách pro Spojené království se však dost pochybuje. Starmer se nicméně řídil heslem "špatný mír je lepší než dobrý konflikt" a v mnohém svému americkému protějšku ustoupil. Trump na oplátku vyjádřil náklonnost k britskému národu.Cla na dovoz britských automobilů budou podle nové dohody snížena z 27,5 na 10 % při roční kvótě 100 000 vozů. Obchodní dohoda dále poskytuje zjednodušený režim pro zemědělské a letecké výrobky. Zároveň však zůstávají v platnosti cla na ocel, která Trump uvalil na všechny země. Bílý dům neoficiálně souhlasil se zrušením dovozních kvót na britskou ocel, která však bude nadále zatížena 25% clem (je třeba poznamenat, že Trump tato cla na ocel a hliník před několika týdny zdvojnásobil; mají vstoupit v platnost 9. července). Žádná ze stran se však k záležitosti zatím oficiálně nevyjádřila.
• Spojené království odkládá kapitálová pravidla pro banky kvůli nejistotě v USA
  Velká Británie již potřetí odložila zavedení mezinárodních pravidel pro bankovní kapitál Basel 3.1 a posunula termín na 1. ledna 2027. Bank of England (BOE) se odvolává na nejistotu spojenou se zaváděním těchto pravidel v USA a na potřebu zohlednit konkurenceschopnost a hospodářský růst.
• Spojené království plánuje spustit vlastní NFT a uznat stablecoiny jako legální platební prostředek
  Velká Británie údajně poté, co objem obchodů v loňském roce vzrostl o 21 000 %, plánuje vydat vlastní NFT. Oznámil to ekonomický tajemník ministerstva financí John Glen na Innovate Finance Global Summitu v Londýně.
• Spojené království v oblasti krypto aktiv zaostává
  Bývalý britský kancléř Philip Hammond varoval, že pokud Spojené království nezintenzivní své úsilí v oblasti kryptoměn, ztratí svou konkurenční výhodu v oblasti finančních služeb.
• Spojené království zavádí přísnější kontrolu inzerce na kryptoměny
  Billboardy s kryptoměnami, které se objevují v londýnském metru, budou v rámci řady kroků, které vláda přijala s cílem vymýtit podvodnou reklamu v odvětví, podléhat přísnějšímu dohledu.
• Spojené kráľovstvo schvaľuje očkovaciu látku proti koronavírusom od spoločností Pfizer-BioNTech
  Akcie spoločnosti Pfizer (PFE.US) a nemeckej spoločnosti BioNTech (BNTX.US) vzrástli v predobchodnej fáze o 3,9% a 6,5% po tom, čo britskí úradníci povolili ich vakcínu proti COVID-19 na núdzové použitie. Britská vláda je údajne prvou na svete, ktorá formálne schválila vakcínu spoločností Pfizer-BioNTech pre široké použitie. Britskí úradníci uviedli, že vakcína bude uvedená na trh od budúceho týždňa u starších ľudí v opatrovateľských ústavoch a u zdravotníckych pracovníkov. Britský minister zdravotníctva, Matt Hancock uviedol, že Británia očakáva, že prvú dodávku 800 000 vakcín dostane „do niekoľkých dní“, a očkovanie sa začne ihneď, ako Národná zdravotná služba dostane vakcínu. Britské regulačné orgány zvažujú aj ďalšiu vakcínu vyvinutú spoločnosťou AstraZeneca (AZN.UK) a Oxfordskou univerzitou.
• Spojené státy a Čína dosáhly pokroku v obchodních válkách
  „Podle Mezinárodního měnového fondu se kvůli obchodním válkám zpomalí globální růst ekonomiky v letošním roce na 3,0 procenta. To je nejnižší tempo růstu za poslední dekádu. Negativní dopady obchodních válek by se však mohly proměnit v silný růstový impuls v příštím roce, jestliže dojde k uzavření dohody mezi Spojenými státy a Čínou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spojené státy a EU mohou vstoupit do obchodních jednání
  Americký akciový trh uzavřel včerejší obchodování v mírné ztrátě. Všechny tři hlavní indexy, Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq shodně ztratily jednu desetinu procenta. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejméně dařilo finančním institucím (-0,6 %) a protiváhou jim byli výrobci nezbytného zboží se ziskem 0,7 %. Investory příliš neuspokojily hospodářské výsledky velkých bankovních domů, jako Goldman Sachs a Citigroup. Jejich ziskovost sice překonala očekávání o 21,7 %, respektive 11,4 %, avšak investoři byli zklamáni z poklesu tržeb. Ty nenaplnily očekávání analytiků, když byly přibližně o 2 % nižší než konsensus trhu. Současně trhy podlehly nervozitě z budoucích obchodních jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií, jejíž zástupci si včera odhlasovali, že EU může do těchto jednání s USA vstoupit. Jediná země, která vyjádřila svůj nesouhlas, byla Francie.
• Spojené státy bojují s technologickými společnostmi
  „Velké technologické společnosti byly nejsilnějšími globálními hráči už před koronavirovou krizí. Pandemie jejich dominanci ještě posílila, protože urychlila přechod z reálného do virtuálního světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spojené státy čeká stagflace
  Tým SaxoStrats očekává, že v USA nastane stagflace. Mění tím svůj dřívější výhled, který zněl, že na tamním trhu recese nepřijde. Zároveň je dle něj pravděpodobnost 1:3, že Fed (ale i ECB) sníží úrokové sazby ještě před koncem letošního roku, a šance 2:3, že k tomu dojde v první polovině roku 2024. Změna výhledu na americký trh pramení nejen z růstu reálných sazeb, ale i výrazného nárůstu nákladů na spotřebu. Úrokové sazby jsou v téměř všech oblastech dvakrát vyšší, než je dlouhodobý průměr. Zároveň data mapující trh práce i útraty ukazují zpomalení, zatímco inflace kvůli mzdám a drahým energiím přetrvává. Nízký růst spolu se středně vysokou inflací tudíž znamená přicházející stagflaci.
• Spojené státy čelí poprvé po 108 letech zhoršení ratingu agenturou Moody’s. Lze v pondělí po otevření burz čekat jejich pád?
  Agentura Moody’s v pátek večer středoevropského času zhoršila rating Spojených států. A to z nejlepší známky „Aaa“ na druhou nejlepší „Aa1“. Narůstající veřejný dluh USA a přetrvávající vysoké deficity mohou podle agentury prý poškodit postavení USA jako prvotřídní kapitálové destinace pro investory celého světa a citelně zvýšit náklady obsluhy dluhu USA.
• Spojené státy chtějí kontrolovat algoritmus TikToku. Do hry vstupuje Oracle
  Spojené státy a Čína se blíží k dohodě, která by umožnila americkým subjektům získat kontrolu nad klíčovým doporučovacím algoritmem TikToku. Podle návrhu by společnost Oracle, spolu s dalšími americkými investory, dohlížela na správu dat, bezpečnost a algoritmické řízení americké verze TikToku.
• Spojené státy chystají novou obchodní válku, tentokrát tu proti daňovým rájům. Budou však ochotny jít i proti vojenským spojencům typu Irska?
  Snad z důvodu poklidu Velikonočního pondělí si česká média výrazněji nepovšimla slov americké ministryně financí Janet Yellenové. Ta oznámila záměr americké administrativy prosadit celosvětově závaznou spodní hranici podnikové daně. Pokud by se jí to podařilo, značí to malou revoluci ve světovém finančním pořádku. Spodní hranice podnikové daně, patrně výrazně nad nulovou úrovní, by totiž v takovém případě znamenala zánik daňových rájů, jak je dnes známe. Ve své podstatě tak včera Yellenová vyhlásila „obchodní válku“. Nikoli Číně jako předchozí Trumpova administrativa, ale právě daňovým rájům. Svým významem pro svět jde o plně srovnatelná válčení.
• Spojené státy jednají s Mexikem ve snaze předejít uvalení cel
  Americký akciový trh uzavřel včerejší obchodování se ziskem. Indexy Dow Jones a S&P 500 si shodně polepšily o 0,8 % a technologický Nasdaq vzrostl o 0,6 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejlépe dařilo realitním developerům (+2,3 %) a síťovým odvětvím (+2,1 %). Pouze energetické společnosti si ze včerejší obchodní seance odnesly ztrátu ve výši 1,1 %. Včera začalo dvoudenní jednání mezi zástupci Spojených států a Mexika. Hlavními tématy jsou imigrace do USA a pašování drog. Bohužel nebylo prozatím dosaženo žádného konsensu, jak tyto problematické oblasti vyřešit. Nicméně mexický ministr zahraničí prohlásil, že očekává významný posun v rámci dnešního jednání. Pokud se tak nestane, tak od pondělí vstoupí v planost 5% cla na veškeré mexické dovozy do Spojených států.
• Spojené státy jsou na vrcholu epidemie covidu
  Hlavní americké akciové indexy v posledních třech dnech prudce klesly v souladu s našimi očekáváními. Opakovaně jsme říkali, že hluboká korekce se očekává v roce 2022. Nyní se možná dočkáme jejího samotného začátku. To není jen náš úhel pohledu. Mnoho odborníků má stejné prognózy. Předpokládají, že všechna riziková aktiva, včetně akcií a kryptoměn, budou v příštích letech trpět. Sestupná spirála bitcoinu, nejrizikovějšího aktiva ze všech, začala před několika měsíci. Vlajková loď kryptoměny již ztratila polovinu své hodnoty. Samozřejmě, že takový propad je na akciovém trhu vysoce nepravděpodobný, ale přesto. Zpřísnění měnové politiky ze strany americké centrální banky bude mít negativní dopad na samostatné akcie, stejně jako na Dow Jones, NASDA a S&P 500. Pandemie koronaviru navíc nezmizela. Stále má negativní vliv na celý svět.
• Spojené státy navrhují užší spolupráci s Izraelem
  V posledních minutách se objevily informace, že Spojené státy přesouvají stíhací letouny z jiných částí světa na Blízký východ, aby podpořily obranu Izraele v konfliktu s Íránem. Dále byly nad východním Středomořím zaznamenány čtyři tankovací letouny, které mohou podpořit dlouhodosahové úderné a průzkumné mise v regionu.
• Spojené státy ode dneška uvalují nejvyšší clo za sto let; chtějí skoncovat se svojí desítky let pěstovanou závislostí na „droze čínského dluhu“, tedy se samou podstatou globalizace. Česká koruna zatím patří k vítězům dne
  Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních zhruba sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
• Spojené státy pravděpodobně budou mít první ministryni financí v historii
  „Nastupující americká administrativa se pokusí zavést nové regulace, které by měly směřovat ke snižování ekonomické nerovnosti ve Spojených státech. Rovněž se zaměří na boj s klimatickými změnami, což může podpořit rozvoj nových odvětví. Do defenzívy se však zřejmě dostanou těžební společnosti,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.