Rozpočet zažehnaný, hlasovanie o limite federálneho dlhu ale trhy ešte len čaká

Čtěte více

• Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
  Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.
• Rozpočet na rok 2020 smutně vyjadřuje nulové reformní úsilí vlády, čtyřicetimiliardový schodek vadit nemusí, pokud se nevymkne kontrole
  Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard.
• Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
  Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
• Rozpočet se podle očekávání dál propadá
  První letošní pololetí si již stačilo vyžádat deficit hospodaření státu na úrovni 195,2 mld. Kč. Podobně jako v předchozích měsících se tak jedná o suverénně největší zaznamenaný schodek pro dané období, který se navíc bude v příštích měsících dále zvyšovat.Zatímco příjmová strana trpí ochromenou ekonomickou aktivitou, která tudíž negeneruje daňové výnosy, ta výdajová nese tíhu záchranných programů. Původně schválený celoroční schodek na úrovni 40 mld. Kč je dávno zapomenut a postupně byl zrevidován na 200 a posléze 300 mld. Kč. Aktuálně probíhají jednání o jeho dalším navýšení až na 500 mld. Kč, což podle nás bude již realitě s největší pravděpodobností blízké.
• Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy
  Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit 288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld. Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelný 360,4 mld. Kč. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.
• Rozpočet USA již pociťuje vládní změny z ledna a února 2013
  Americká bilance státního rozpočtu zakončila únor v deficitu 204 miliard dolarů. Ve srovnání s loňským únorem se ...
• Rozpočet v květnu: hluboký deficit, a ještě horší výhled
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria. Zatímco rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 %. Na straně rozpočtových příjmů hrají hlavní roli vyšší daňové příjmy v kombinaci s vyšším inkasem pojistného, což odráží stále svižný mzdový vývoj v tuzemské ekonomice. Do inkasa daně z přidané hodnoty se zároveň promítají rostoucí spotřební výdaje domácností.
• Rozpočet v květnu: hluboký deficit a zhoršující se výhled na rok 2027
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria. Zatímco rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 %. Na straně rozpočtových příjmů hrají hlavní roli vyšší daňové příjmy v kombinaci s vyšším inkasem pojistného, což odráží stále svižný mzdový vývoj v tuzemské ekonomice.
• Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
  Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
• Rozpočet za únor v nebývalém schodku
  Státní rozpočet vykázal po dvou měsících hospodaření schodek na úrovni 27,4 mld. Kč, což zcela vybočuje z běžného standardu. S výjimkou roku 2019 přitom únorový rozpočet v minulých letech zpravidla vykazoval přebytek. I v letošním roce tak pokračuje trend pokulhávajícího výběru daňových příjmů. I při odhlédnutí od daní z příjmů právnických osob, které na začátku roku pravidelně zaostávají, si nelze nevšimnout, že peníze chybí v dalších oblastech. Např. na dani z přidané hodnoty úměrně k uplynulým dvěma měsícům roku chybí přes 4 mld. Kč. Spotřební daň vykazuje manko přes 3 mld. Kč, nicméně v této oblasti stát pravděpodobně počítá s postupným náběhem příjmů z nedávného zvýšení sazby daně v pozdějších měsících. V pojistném na sociální zabezpečení, které se obvykle vyvíjí v průběhu roku stabilně, pak chybí přes 5 mld. Kč. Přibližně v souladu s plánem vlády se naopak vyvíjí výběr daní z příjmů fyzických osob.
• Rozpočet 2020: přešlapování na místě
  Zaprvé, návrh prvním čtením prošel zcela hladce – kromě ANO, které je duchovním otcem rozpočtu, a ČSSD, která po pár ústupcích, zejména u rodičovského příspěvku a důchodů, ihned zanechala beztak embryonického odporu, se už také poměrně dávno (byť po lehce neočekávané, ale nikterak agresivní, žádosti o nižší deficit) přidala i KSČM.
• Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?
  Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.
• Rozpočtová šaráda u konce. Nová koalice má tři možnosti, jak naložit s děravým rozpočtem
  Končící vláda Petra Fialy včera oznámila, že do Sněmovny znovu pošle návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývali nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.
• Rozpočtové fiasko
  Po dni voľna sa v piatok vrátili obchodníci na akciový trh len na skrátenú seansu, no aj počas pár hodín ...
• Rozpočtové plány nové vlády budí pochybnosti
  Nové programové prohlášení vlády přináší rozsáhlý seznam slibů, které působí ambiciózně, avšak z rozpočtového pohledu mimořádně nákladně. Program budoucí vlády totiž razantně podsekává příjmy rozpočtu a prudce zvyšuje jeho výdaje. Jednalo by se tak o faktický konec konsolidace rozpočtu po výdajově drahé pandemii COVID 19. Jaký by tento hospodářský přístup mohl mít dopad na inflaci a schodky vládních rozpočtů v dalších letech?
• Rozpočtové provizorium drží vládu na uzdě
  Po dvou měsících skončilo hospodaření vlády ve schodku necelých 17 mld. Kč. Hlavním důvodem tohoto výsledku je, že Česká republika operuje v tzv. rozpočtovém provizoru, kdy stát může utratit maximálně jednu dvanáctinu loňského rozpočtu. Výdaje jsou proto meziročně nižší o 10 %, ale v lednu dokonce o 14 %. Rozpočet je na tom nejlépe po dvou měsících nového roku za posledních 8 let, ale sama ministryně financí Alena Schillerová uvádí, že rozpočtové provizorium výrazně komplikuje zahajování nových akcí, ale také zvyšování „zanedbaných platů ve veřejné sféře“.
• Rozpočtové saldo skončilo v lednu přebytkem
  Státní rozpočet vykázal v lednu přebytek ve výši 32,4 mld. korun díky silnému daňovému inkasu a stabilnímu čerpání výdajů na začátku roku.
• Rozpočtový deficit mocně finišuje
  Po několika poměrně nadějných měsících, kdy se rozpočet vzhledem k okolnostem vyvíjel spíše nečekaně dobře, přichází vystřízlivění. Do konce listopadu narostl nepoměr mezi výdaji a příjmy státu na 341,5 mld. Kč, což oproti předchozímu měsíci představuje skok o úctyhodných 67,5 miliardy. Netřeba asi dodávat, že se jedná o tuzemský rekord. I přesto se zdá být zřejmé, že ačkoliv původně schválený deficit ve výši 500 mld. Kč ještě ani nepočítal s druhou vlnou pandemie, která nakonec dorazila, bude jeho rámec dostatečný i na její pokrytí a byl tak evidentně citelně nadsazený.
• Rozpočtový deficit USA se zdvojnásobil
  Rozhodující budou dnes očekávaná inflační data. Pokud uvidíme větší pokles cenového tlaku, zejména v jádrových cenách, můžeme s jistotou vsadit na to, že výbor zítra oznámí pauzu a může naznačit, co lze očekávat v červenci tohoto roku. To vše si podrobněji probereme zítra.
• Rozpočtový kompromis
  Ministerstvo financí představilo rozpočet na příští rok se schodkem 230 miliard korun. „To není příliš ambiciózní plán, jelikož k vyrovnanému rozpočtu, který bychom si jistě zasloužili, má hodně daleko. I tak se ve srovnání s posledními lety jedná o jeden z nejnižších schodků. V loňském roce jsme viděli schodek ve výši 288,5 miliardy a za dob covidu a energetické krize nebyly výjimečné ani „sekery“ ve výši okolo 500 miliard,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.