Rozpočtové saldo skončilo v lednu přebytkem

Čtěte více

• Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy
  Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit 288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld. Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelný 360,4 mld. Kč. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.
• Rozpočet USA již pociťuje vládní změny z ledna a února 2013
  Americká bilance státního rozpočtu zakončila únor v deficitu 204 miliard dolarů. Ve srovnání s loňským únorem se ...
• Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
  Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
• Rozpočet za únor v nebývalém schodku
  Státní rozpočet vykázal po dvou měsících hospodaření schodek na úrovni 27,4 mld. Kč, což zcela vybočuje z běžného standardu. S výjimkou roku 2019 přitom únorový rozpočet v minulých letech zpravidla vykazoval přebytek. I v letošním roce tak pokračuje trend pokulhávajícího výběru daňových příjmů. I při odhlédnutí od daní z příjmů právnických osob, které na začátku roku pravidelně zaostávají, si nelze nevšimnout, že peníze chybí v dalších oblastech. Např. na dani z přidané hodnoty úměrně k uplynulým dvěma měsícům roku chybí přes 4 mld. Kč. Spotřební daň vykazuje manko přes 3 mld. Kč, nicméně v této oblasti stát pravděpodobně počítá s postupným náběhem příjmů z nedávného zvýšení sazby daně v pozdějších měsících. V pojistném na sociální zabezpečení, které se obvykle vyvíjí v průběhu roku stabilně, pak chybí přes 5 mld. Kč. Přibližně v souladu s plánem vlády se naopak vyvíjí výběr daní z příjmů fyzických osob.
• Rozpočet zažehnaný, hlasovanie o limite federálneho dlhu ale trhy ešte len čaká
  V piatok sa demokrati a republikáni konečne dohodli na rozpočte a očak&...
• Rozpočet 2020: přešlapování na místě
  Zaprvé, návrh prvním čtením prošel zcela hladce – kromě ANO, které je duchovním otcem rozpočtu, a ČSSD, která po pár ústupcích, zejména u rodičovského příspěvku a důchodů, ihned zanechala beztak embryonického odporu, se už také poměrně dávno (byť po lehce neočekávané, ale nikterak agresivní, žádosti o nižší deficit) přidala i KSČM.
• Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?
  Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.
• Rozpočtová šaráda u konce. Nová koalice má tři možnosti, jak naložit s děravým rozpočtem
  Končící vláda Petra Fialy včera oznámila, že do Sněmovny znovu pošle návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývali nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.
• Rozpočtové fiasko
  Po dni voľna sa v piatok vrátili obchodníci na akciový trh len na skrátenú seansu, no aj počas pár hodín ...
• Rozpočtové plány nové vlády budí pochybnosti
  Nové programové prohlášení vlády přináší rozsáhlý seznam slibů, které působí ambiciózně, avšak z rozpočtového pohledu mimořádně nákladně. Program budoucí vlády totiž razantně podsekává příjmy rozpočtu a prudce zvyšuje jeho výdaje. Jednalo by se tak o faktický konec konsolidace rozpočtu po výdajově drahé pandemii COVID 19. Jaký by tento hospodářský přístup mohl mít dopad na inflaci a schodky vládních rozpočtů v dalších letech?
• Rozpočtový deficit mocně finišuje
  Po několika poměrně nadějných měsících, kdy se rozpočet vzhledem k okolnostem vyvíjel spíše nečekaně dobře, přichází vystřízlivění. Do konce listopadu narostl nepoměr mezi výdaji a příjmy státu na 341,5 mld. Kč, což oproti předchozímu měsíci představuje skok o úctyhodných 67,5 miliardy. Netřeba asi dodávat, že se jedná o tuzemský rekord. I přesto se zdá být zřejmé, že ačkoliv původně schválený deficit ve výši 500 mld. Kč ještě ani nepočítal s druhou vlnou pandemie, která nakonec dorazila, bude jeho rámec dostatečný i na její pokrytí a byl tak evidentně citelně nadsazený.
• Rozpočtový deficit USA se zdvojnásobil
  Rozhodující budou dnes očekávaná inflační data. Pokud uvidíme větší pokles cenového tlaku, zejména v jádrových cenách, můžeme s jistotou vsadit na to, že výbor zítra oznámí pauzu a může naznačit, co lze očekávat v červenci tohoto roku. To vše si podrobněji probereme zítra.
• Rozpočtový kompromis
  Ministerstvo financí představilo rozpočet na příští rok se schodkem 230 miliard korun. „To není příliš ambiciózní plán, jelikož k vyrovnanému rozpočtu, který bychom si jistě zasloužili, má hodně daleko. I tak se ve srovnání s posledními lety jedná o jeden z nejnižších schodků. V loňském roce jsme viděli schodek ve výši 288,5 miliardy a za dob covidu a energetické krize nebyly výjimečné ani „sekery“ ve výši okolo 500 miliard,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
• Rozpočtový masakr pokračuje
  Jak bylo předem víceméně i jasné, duben opět suverénně překonal dosavadní rekord, když přinesl kumulovaný schodek státního rozpočtu na úrovni závratných 192 mld. Kč. Ve srovnání s tím tak blednou nejen „tradiční“ české deficity poblíž nuly, ale i ten loňský pandemický, který činil z dnešního pohledu umírněných 93,8 mld. Kč. Meziročně tak ve státní pokladně ubylo přes 26 mld. Kč příjmů, zatímco výdajová strana narostla o 72 mld. Kč.
• Rozpočtovým schodkem 320 miliard se ministerstvo financí vrací z „planety snů“, návrh může být ale stále příliš optimistický. Nepočítá totiž se zrušením superhrubé mzdy a vychází z optimistického odhadu vývoje ekonomiky ČR
  Návrhem schodku ve výši 320 miliard se ministerstvo financí vrací z „planety snů“ zpět do reality. Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 ministerstvo financí vyhlíželo dosud, byl opravdu jako z „planety snů“. Byl nerealisticky nízký, vzhledem k extrémně tíživým dopadům protipandemických opatření na tuzemské veřejné finance.
• Rozpočtový problémy USA budou po kontrolou v příštích několika týdnech.
  V úterý akciový trh USA uzavřel obchodní seancí s mírným poklesem, pod vlivem negativních makroekonomických...
• Rozpočtový schodek je nejnižší od začátku pandemie
  Schodek rozpočtu v srpnu klesl na 194,6 mld. CZK oproti 214,1 mld. CZK v červenci. Jedná se o nejnižší schodek rozpočtu od začátku pandemie.
• Rozpočtový schodek Spojeného království překračuje prognózu kvůli rostoucím nákladům na dluh
  Výpůjčky britské vlády v prosinci výrazně překonaly očekávání, především v důsledku rostoucích nákladů na obsluhu dluhu. Podle Národního statistického úřadu dosáhl rozpočtový deficit 17,8 miliardy liber (21,9 miliardy Kč), což je více než dvojnásobek 7,7 miliardy liber zaznamenaných v prosinci 2024 a představuje nejvyšší hodnotu za daný měsíc od pandemie.
• Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ ten na příští rok, Eurostat a Český statistický úřad revidují a opravují zase loňské hospodaření vlády – směrem k horšímu
  Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
• Rozpolcenost trhu vede k pátečním prodejům
  Americké akcie během začátku páteční obchodní seance klesaly. Investory pravděpodobně tížily vyhlídky, že FED přistoupí k většímu zvýšení sazeb na začátku cyklu zpřísňování monetární politiky. Index S&P 500 klesal o téměř o procento, přičemž technologický Nasdaq klesal „jen“ o půl procenta. Příští týden nás čekají výsledky technologických gigantů. To je zřejmě důvod bezvětří v technologickém sektoru.