Ve výsledku PMI se těžko najdou pozitiva

Čtěte více

• V Evropě se začíná blýskat na lepší časy, surprise indexy prudce rostou
  Přestože dnešní německý ZEW index dvakrát zrovna nenadchnul, když klesl z -16 na téměř -25 bodů, drtivá většina ostatních evropských fundamentů naznačuje, že se v evropské ekonomice konečně po slabém prvním a nevýrazném druhém čtvrtletní začíná blýskat na lepší časy. Dokazují to i takzvané surprise indexy, které zpracovává například americká banka Citi, nebo agentura Bloomberg a které mapují, jak výrazně mají nově příchozí data tendenci překonávat většinový konsenzus. V první polovině letošního roku byly oba indexy na úrovních hluboko pod nulou, ale během posledních pár týdnů se situace začala konečně měnit.
• V Evropské unii je nezaměstnanost 7,1 procenta. Česká republika si udržuje prvenství
  „V míře nezaměstnanosti je Česká republika premiantem Evropské unie. Oproti unijnímu průměru máme třikrát nižší nezaměstnanost. Oproti Řecku jsme na tom devětkrát lépe,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• V Evropské unii jsou obrovské rozdíly v nastavení minimálních mezd
  „V kontextu Evropské unie můžeme o minimální mzdě v České republice prohlásit, že je směšně nízká. Kdybychom se chtěli dostat k průměru Evropské unie měla by se minimální mzda pohybovat kolem úrovně 55 procent mediánu mezd. To by oproti současnosti znamenalo nárůst přibližně o 2 000 korun na 17 200 korun,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V Evropské unii přerozdělujeme téměř polovinu HDP
  „Vzhledem k tomu, že veřejné výdaje v Evropské unii dosáhly téměř poloviny hrubého domácího produktu, můžeme říct, že žijeme ve smíšeném hospodářství. Od čistě tržního systému nyní máme zhruba stejně daleko jako od centrálního plánování,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ve výběru 10 nejlepších akcií v Evropě dominuje finanční sektor
  Finanční sektor vzrostl v Evropě o 2,1 %, přičemž nárůst celého indexu činí  5,5 %. Sedm z deseti nejlepších akcií naš...
• Ve výraznějším poklesu inflace se projevily levnější potraviny a energie
  Česká inflace v meziročním vyjádření v září klesla na 6,9 % ze srpnových 8,5 %. To byl oproti očekávání výraznější pokles, když náš odhad činil 7,2 % a tržní konsensus 7,5 %. Centrální banka stejně jako my čekala 7,2 % y/y.
• Ve výrobním sektoru nadále převažuje pokles cen
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v listopadu pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně byly nižší o 0,4 % po říjnovém snížení o 0,1 %. Tržní konsensus přitom předpokládal meziměsíční stagnaci průmyslových cen. V meziročním vyjádření došlo ke zrychlení růstu z 0,2 % na 0,8 %.
• Ve výrobním sektoru pokračuje pokles cen
  Ceny průmyslových výrobců v květnu klesaly již čtvrtý měsíc v řadě. Meziměsíčně byly nižší o 0,8 %, což byl oproti očekávání mírně hlubší pokles (tržní konsensus činil -0,6 % m/m). Od února do května se ceny v průmyslu snížily v souhrnu o 3,3 %. Ke zlevňování nadále docházelo především u elektřiny. V květnu její cena klesla meziměsíčně o 1,7 % a oproti začátku letošního roku byla nižší o 11,5 %.
• Ve výrobním sektoru přetrvává dezinflační vývoj
  V lednu došlo k meziměsíčnímu poklesu cen průmyslových výrobců v průměru o 0,7 %. Naše prognóza i tržní konsensus přitom předpokládaly mírnější pokles o 0,1 %. Za odchylkou od naší prognózy stálo jednak výraznější zlevnění energií, stejně tak ale i mírně slabší cenová dynamika ve zpracovatelském průmyslu. Tempo meziročního poklesu cen průmyslových výrobců potom zrychlilo z prosincových 2,1 % na lednových 3,0 %, oproti očekávanému snížení o 2,4 %.
• Ve výrobní sféře prozatím pokračuje dezinflační trend
  Ceny českých průmyslových výrobců v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, meziročně ovšem byly o 2,9 % nižší. Jejich meziroční pokles tak byl mírně hlubší, než očekával tržní konsensus (-2,8 % y/y) i naše prognóza (-2,7 % y/y). K hlubokému meziročnímu poklesu nadále významně přispívaly nižší ceny energií pro podniky, které zohledňují i vliv převedení plateb na obnovitelné zdroje na stát od letošního ledna. Meziměsíčně sice ceny energií stagnovaly, meziročně ovšem byly o 7,1 % nižší.
• Ve vysloužilém elektru se skrývá množství drahocenných druhotných surovin. Mohou pomoci zachránit ekonomiku oslabenou koronavirem
  Kvůli pandemii COVID-19 může světová ekonomika dle odhadů přijít o biliony amerických dolarů – rané předpovědi hovoří asi o 4 bilionech USD. Pošramoceným ekonomikám může v budoucnu významně pomoci uplatnění principů cirkulární ekonomiky, zejména pak využití takzvaného urban miningu, tedy využívání odpadů jako zdroje druhotných surovin. Jen extrakce vzácných kovů ze starého elektra může přinést desítky miliard ročně, nemluvě o pozitivních ekologických vlivech. Skvělým příkladem recyklačního projektu jsou například medaile pro olympijské hry v Tokiu, které byly kompletně vyrobeny z kovů získaných z elektroodpadu.
• Vezeme se na vlně optimismu. Tuzemské firmy plánují další investice
  Hospodářská komora každý půlrok vydává průzkum českých firem nazvaný Komorový barometr. Z něj vyplývá, že se v Česku zlepšuje podnikatelská nálada a firmy plánují další investice do strojů, zaměstnanců a energií.
• 🔮 Ve 12:55 začínáme!
  Největší investiční událost roku právě začíná! Připojte se k Online investiční konferenci 2024 od XTB už dnes od 12:55 a nenechte si ujít zásadní témata pro vaše investiční rozhodování:
• Ve 2. kole zátěžových testů neobstálo 8 evropských bank, nejvýznamnější řecká ATE Bank
  Rakouská Erste Bank úspěšně prošla zátěžovými testy evropské asociace bank a ani v negativním scénáři by ...
• Ve 3. čtvrtletí se prodalo 22.000 bytů, domů a chat, meziročně více
  V letošním třetím čtvrtletí majitelé nemovitostí prodali téměř 22.000 bytů, domů a chat, meziročně o necelých 15 procent více. Ceny vzrostly oproti stejnému období loňského roku ve všech segmentech i krajích. Průměrná cena za byt se zvedla o desetinu na 5,1 milionu Kč. Rodinné domy zdražily o 12,4 procenta na průměrných 6,7 milionu Kč a chaty o 9,2 procenta na téměř tři miliony Kč. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz, kterou má ČTK k dispozici.
• Ve 3. čtvrtletí se žádné Muskovo kouzlo nekonalo
  „Zisk společnosti Tesla překonal očekávání a dosáhl 1,05 dolaru na akcii, zatímco odhady hovořily o 1,01 dolaru, ale tím dobré zprávy končí.
• V globální ekonomice narůstá protekcionismus. Jak zareaguje Evropa?
  Americká administrativa Joe Bidena otevřela v minulém týdnu novou frontu obchodní války s Čínou. Skokové zvýšení cel na dovoz čínských elektromobilů z 25 % na 100 %, stejně jako na celou řadu dalších zelených technologií a kovů, lze vnímat jakou součást zostřujícího se souboje o vítězství v listopadových prezidentských volbách. Neméně podstatný je však i širší ekonomicko-geopolitický rozměr. Nová cla ovlivní asi jen 4 % celkových čínských dovozů do Ameriky, proto není třeba jejich bezprostřední dopad přeceňovat. V případě elektromobilů tvoří dovozy z Číny dokonce pouze 2 %.
• V globálních řetězcích by se mohly projevit sankce proti hliníku z Ruska
  Hliník je nejaktuálnější globální problém, jelikož ceny klesají v důsledku dumpingu hliníku z Ruska, který snižuje poptávky.
• V hlavní roli inflace. Trhy přešlapují na prahu změny
  Posledním deseti letům kralovaly růstové akcie technologických firem. Nyní se ale o slovo hlásí hodnotové akcie, které byly v uplynulé dekádě upozaděny. Sledujeme krátkodobý výkyv, nebo jsme na prahu rozsáhlejší změny? O tom, kterým odvětvím se bude v příštích letech dařit, bude z velké míry rozhodovat vývoj inflace.
• V hledáčku investorů CPI USA a zítřejší zasedání RBNZ; denní přehled událostí
  Situace na finančních trzích by se dnes mohla podle všeho stabilizovat a oddechnout si od geopolitického napětí. Proruští separatisté na Ukrajině včera odevzdali 2 černé skřínky sestřeleného civilního letadla do rukou malajsijských vyšetřovatelů. Zastupitelé Ruska si stále stojí za svým názorem, že letadlo nebylo sestřeleno povstalci a volají po mezinárodním vyšetřovacím týmu. Nyní se zraky opírají na lídry eurozóny, jež mají dnes projednávat další potenciální sankce vůči Rusku. Britský premiér David Cameron včera uvedl, že dosavadní důkazy poukazují na to, že malajsijské letadlo bylo zničeno proruskými separatisty. Proto vyzval Evropu, aby konala v případě, že se tato teorie a podpora povstalců Ruskem potvrdí. K situaci se včera vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Ten však volil svá slova velmi pečlivě s cílem nezvýšit již tak vysoké globální napětí.