Dluh české vlády vystoupal nejvýše v historii, a to i ten v poměru k HDP. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách

Čtěte více

• Dlouhodobý investiční produkt (DIP) míří do třetího čtení. Aktuálně se schvaluje Sněmovnou
  Na potřebě zatraktivnění třetího pilíře se shoduje celý finanční trh. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tento typ penzijního produktu je naprosto běžný ve všech okolních zemích i v investičně rozvinutých zemích. A i když penzijní fondy jako jediné budou mít státní příspěvek, je potřeba třetí pilíř zatraktivnit i pro mladší a střední generaci. DIP toto přináší.
• Dlouhodobý investiční produkt nabízí flexibilnější zhodnocování peněz na stáří. Zvažuje jej využít třetina Čechů
  Zhruba třetina (34 %) Čechů zvažuje, že si začne odkládat peníze na důchod do daňově zvýhodněného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Z těch, kteří si na stáří už nějaké peníze střádají, jich nejvíce (28 %) odkládá částku 500–1 000 korun. Při odchodu do důchodu v současné době by 53,5 % dotázaných bylo spokojeno s důchodem vyšším, než je 25 tisíc korun, což je částka převyšující loňský průměrný důchod.
• Dlouhodobý investiční produkt plánuje využít až třetina Čechů
  Téměř polovina Čechů (47,5 %) má poměrně jasné představy o trávení důchodu, ať už je to poklidná domácí atmosféra, péče o vnoučata, vila u moře nebo cestování. Tyto plány ale něco stojí a spolehnout se pouze na státní důchod nelze. Proto už dnes 62 % dotázaných Čechů odkládá na důchod do spořicího produktu a 57,5 % k tomu využívá nějakou formu investice. Stát od nového roku zpřístupní možnost investovat do daňově zvýhodněného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Podle dotazování online investiční platformy Portu plánuje tento produkt využít asi třetina (34 %) Čechů. DIP by měl pomoct lidem investovat na důchod efektivněji a dynamičtěji s daňovou podporou.
• Dlouhodobý výhled cen elektřiny je podle analytiků vždy nejistý
  Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy uvedl, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
• Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
  Halving je fenomén, který každé 4 roky netrpělivě očekávají nadšenci, obchodníci i těžaři kryptoměn. Toto pečlivě načasované snížení blokových odměn, k němuž došlo v pátek 19. dubna 2024, mění nejen dynamiku nabídky bitcoinů, ale způsobuje vlny i na širším trhu digitálních aktiv.
• Dlouho očekávané stres-testy evropských bank konečně uzřely světlo světa
  V pátek v deset hodin večer EBA zveřejnila tolik očekávanou zprávu o stres-testech vybraných velkých evropských bank. Trhy tak po dvou letech dostaly do rukou další ekonomické cvičení, které mělo odpovědět na to, co se stane s velkými bankami v Evropě poté, co se ekonomika Unie propadne do recese a propadne se trh akcií i nemovitostí. Do jisté míry je to obdoba cvičení, které pravidelně provádí i ČNB, ovšem s tím rozdílem, že stres-test pořádaný v ČR vychází z mnohem méně příznivých parametrů. Stačí si srovnat rozdíl mezi hloubkou propadu HDP, inflace, akciového a realitního trhu. Evropský test tedy nebyl až tak dramatický, jak se občas ozývá. Druhý fakt, který výsledky testů řekněme relativizuje, jsou použité kladné úrokové sazby. Nyní, kdy HDP eurozóny slušně roste a ECB stále zalévá trh novými eury a sráží tak mj. výnosy státních dluhopisů, by v negativním scénáři sazby po celé křivce navzdory skutečné deflaci měly vzrůst. Jistě, averze k riziku by se změnila, ale nevyvolal by takový scénář ještě větší poptávku po méně rizikových aktivech, jako jsou státní dluhopisy? No třeba ne? A aby obrázek o vypovídající schopnosti nejnovějších testů byl úplný, můžeme snad doplnit, že se cvičení neúčastnily portugalské a řecké banky a také, že oproti roku 2014 se testů zúčastnila méně než polovina bank.
• Dlouho očekávaný optimismus na krypto trhu: bitcoin roste, zatímco Musk lobuje za dogecoin
  Cena bitcoinu ve středečním obchodování neustále roste. V době psaní článku proto BTC získalo 3,7 % a obchoduje se za 37 326 USD. Podle statistik CoinGecko, oblíbené online platformy, která fixuje ceny virtuálních aktiv, dosahuje aktuální tržní kapitalizace bitcoinu 716 mld. USD.
• Dlouhých či krátkých 14 dní? Koruna je nad 27,00 k euru, hranicí kurzového závazku ČNB
  Přesně dva týdny trval české koruně návrat nad hranici odvolaného kurzového závazku České národní banky. 20. dubna v 15:44 prolomila hladinu 27,00 EURCZK směrem vzhůru, kurzový závazek ČNB odvolala 6. dubna.
• Dluh Británie přesahuje 2 biliony GBP a dosahuje nejvyšší úrovně za posledních šest desetiletí
  Celkový veřejný dluh Velké Británie dosáhl v září výše 2 bilionů GBP, což podle úřadu pro národní statistiku (ONS) představuje 103.5% hrubého domácího produktu (HDP) a nejvyšší úroveň od roku 1960. Jen za měsíc září dosáhla zadluženost země 36.1 miliard liber, což je nad prognózami a nejvyšší zaznamenanou měsíční hodnotou.
• Dluh Česka stále dramaticky roste. Vláda čelí dvojímu problému: citelně stoupá „jistina“ dluhu, jež je letos historicky rekordní, i úrok na něm, ten je na maximu od půle roku 2012
  Veřejný dluh České republiky meziročně dále narůstá, ačkoli tempo růstu se zpomalilo. Ve třetím loňském čtvrtletí činil dluh 40,5 procenta HDP. Předloni ve třetím čtvrtletí to přitom bylo 38,1 procenta HDP. Vzestup tedy odpovídá 2,4 procentního bodu. Mezi třetím čtvrtletím 2019, tedy předposledním čtvrtletím před propuknutím pandemie, a třetím čtvrtletím 2020 se dluh zvýšil z 31,3 procenta HDP na zmíněných 38,1 procenta HDP, tedy o 6,8 procentního bodu.
• Dluh eurozóny byl letos v polovině roku vůči dluhu České republiky nejvyšší v tomto tisíciletí. Česko bylo loni druhou nejprůmyslovější ekonomikou v EU, vyplývá z nových dat Eurostatu.
  Letos v prvním pololetí došlo k citelnému růstu zadlužení napříč Evropou. Vyžádala si jej protipandemická opatření, resp. nutnost boje s jejich ekonomickým dopadem. V České republice narostl veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu z úrovně 30,2 procenta na začátku roku na 39,9 procenta k 30. červnu. To představuje nárůst o 9,7 procentního bodu.
• Dluh – nepříjemná pravda
  Toto přísloví vysvětluje většinu toho, co se v politických kruzích aktuálně děje. Sledujeme teď oblíbený seriál Prodluž a předstírej...
• Dluhopisomat: První licencovaná platforma pro investice do firemních dluhopisů zahájila provoz
  Společnost FUNDSTER a.s. nedávno získala první crowdfundingovou licenci České národní banky pro firemní dluhopisy. Platforma Dluhopisomat, kterou provozuje, právě zahájila provoz a začala nabízet služby skupinového financování pro investory a emitenty. „Spuštění platformy, fungující s licencí a pod kontrolou ČNB, je zásadním krokem k bezpečnějšímu, transparentnějšímu a inovativnějšímu trhu s firemními dluhopisy,“ uvedl v této souvislosti Petr Cimala, člen správní rady FUNDSTER a.s.
• Dluhopisová jízda pokračuje, akcie padají. Bankám ale pomohl Draghi
  Během středečního obchodování je na hlavních trzích znát značná nervozita. Nejen, že se celkově investoři přesouvají do bezpečných dluhopisů, ale zároveň sledujeme i relativně velkou volatilitu. Americké výnosy celkově propadly, ovšem během dne několikrát změnily směr. Přidaly se také výnosy v eurozóně, a to vedle jádra nakonec i na periferii.
• Dluhopisová korekce ještě pravděpodobně zdaleka neskončila
  Výnos do doby splatnosti vůbec nejsledovanějšího dluhopisu – amerického vládního dluhopisu s 10letou splatností (10-year US Treasury Bond) – dosáhl historického minima na úrovni 0,5 % v srpnu loňského roku. Vzhledem k tomu, že tržní ceny dluhopisů a dluhopisové výnosy do doby splatnosti se pohybují protisměrně (když jedno roste, druhé klesá a naopak) v srpnu loňského roku dosáhla tržní cena tohoto dluhopisu historického maxima. Od tohoto okamžiku začal výnos do doby splatnosti poměrně strmě růst. Na konci loňského roku byl na úrovni 0,9 %. Na začátku letošního roku růst tohoto výnosu do doby splatnosti pokračoval. Zatím vzrostl o 0,64 procentního bodu a jeho aktuální úroveň činí 1,55 %.
• Dluhopisové ETF – stanou se alternativou spořících účtů?
  Většina investorů si pro dlouhodobé investování vybírá ETF, které sledují výkonnost akciových indexů. Existuje však i skupina investorů, kteří by rádi své peníze uložili někam, kde jsou konzervativní a s minimálním rizikem. Naštěstí však existují i ETF, které sdružují krátkodobé dluhopisy a které se svými vlastnostmi podobají spořicím účtům. Právě na takové ETF jsme se podívali v našem posledním videu.
• Dluhopisové fondy – jak fungují a stanou se velkými vítězi roku 2019?
  Dluhopisové fondy, někdy označované také jako penzijní, jsou investiční fondy, které investují výhradně do dluhopisů. V důsledku výplaty úroků z dluhopisů a obchodování s drženými cennými papíry se zvyšuje hodnota penzijních fondů.
• DLUHOPISOVÉ FONDY SE TĚŠÍ OBLIBĚ INVESTORŮ. ČEKÁ JE VŠAK NÁROČNÉ OBDOBÍ
  V posledních několika letech zaznamenávaly dluhopisy pravidelně mírný růst výnosů. Díky tomu, a také díky tradiční konzervativnosti českého investora rostla i jejich obliba – objem v nich zainvestovaného majetku stoupl v roce 2019 meziročně o 50 %.
• Dluhopisové i akciové investory zklamala dobrá kondice sektoru služeb
  Ačkoli americkému průmyslu se podle listopadového průzkumu moc nedaří a jeho aktivita klesá rychleji, než se čekalo, ve službách je situace úplně jiná. Index ISM v tomto sektoru překvapil růstem na 56,5 z 54,4 bodu, zatímco se naopak předpokládal pokles. Aktivita šla nahoru hlavně na produkci, ale slušné jsou i objednávky či zaměstnanost. Cenový index klesl jen drobně a zůstává na poměrně vysokých 70 bodech.
• Dluhopisové trhy zůstávají pod tlakem
  Je těžké si znovu vydobýt na trzích důvěru, když už ji jednou ztratíte. Britská premiérka Liz Trussová se o tom opakovaně přesvědčuje. V pátek nepomohlo britský dluhopisům ani oznámení plánů na zvýšení korporátní daně (+18 mld.) ani odvolání ministra financí Kwasi Kwartenga.