Polská inflace vzrostla

Čtěte více

• Polská inflace se snížila
  Inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla o 6,1 % meziročně oproti 6,6 % v listopadu. Trhy očekávaly růst o 6,5 % meziročně.
• Polská inflace skoro 14 %
  Index spotřebitelských cen vzrostl v květnu podle předběžných odhadů o 13,9 % meziročně oproti 12,4 % v dubnu. Trhy očekávaly růst o 13,6 % meziročně.
• Polská inflace stagnuje
  Polská inflace vzrostla v březnu podle předběžných odhadů o 4,9 % meziročně jako v únoru. Trhy očekávaly růst o 5,1 % meziročně.
• Polská inflace stoupla
  Inflace v červenci podle předběžných odhadů stoupla o 1,4 % meziměsíčně o 4,2 % meziročně oproti 0,1 % m/m a 2,6 % y/y. Trhy očekávaly růst o 1,6 % m/m a 4,4 % y/y.
• Polská inflace v červnu zpomalila
  Předběžný odhad ukázal, že spotřebitelská inflace v červnu zpomalila na 2,5 % meziročně z květnových 3,1 %, zatímco tržní konsensus očekával pokles pouze na 2,7 %.
• Polská inflace vyskočila skoro na 8 %
  Polská inflace také v listopadu překvapila velmi vysokým číslem, takže NBP bude muset příští týden opět agresivně utáhnout měnovou politiku. Meziroční míra inflace totiž minulý měsíc vzrostla o 1 %, což v meziročním vyjádření reprezentuje hodnotu 7,7 %. Ačkoliv pozitivní inflační překvapení jde tentokrát především za energií a pohonnými hmotami, tak takovou vysokou inflaci polská centrální banka bude těžko tolerovat.
• Polská inflace vzrostla
  Index spotřebitelských cen podle předběžných odhadů v prosinci vzrostl na 8,6 % meziročně oproti 7,8 % v říjnu. Trhy očekávaly růst na 8,2 % meziročně.
• Polská inflace vzrostla
  Index spotřebitelských cen v lednu vzrostl o 2,4 % meziměsíčně a o 17,2 % meziročně oproti 0,1 % m/m a 16,6 % y/y v prosinci. Trhy očekávaly růst o 2,8 % meziměsíčně a o 17,6 % meziročně.
• Polská inflace vzrostla
  Index spotřebitelských cen v říjnu podle předběžných odhadů vzrostl na 17,9 % meziročně oproti 17,2 % v září. Trhy očekávaly růst 17,8 % meziročně.
• Polská inflace vzrostla
  Index spotřebitelských cen vzrostl v březnu podle předběžných odhadů na 10,9 % meziročně oproti 8,5 % v únoru. Trhy očekávaly růst 9,8 % meziročně.
• Polská inflace vzrostla méně, než očekával trh
  Inflace v květnu podle předběžných odhadů vzrostla o 0,1 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně oproti 1,1 % m/m a 2,4 % y/y v dubnu. Trhy očekávaly růst o 0,5 % meziměsíčně a o 2,8 % meziročně.
• Polská inflace zpomalila
  Index spotřebitelských cen rostl v lednu o 2,2 % meziročně oproti 2,4 % v prosinci. Trhy očekávaly růst o 1,9 % meziročně.
• Polská inflace zrychlila podle očekávání
  Předběžný odhad ukázal, že inflace v červenci vzrostla z 2,5 % na 3,0 % meziročně, čímž přesně naplnila očekávání trhu.
• Polská inflace zrychluje, NBP sazby nesníží
  Bleskový odhad polské srpnové inflace překvapil vyšším růstem (meziměsíčně +0,4 %, meziročně +3,4 %). Jádrová inflace navíc zrychlila z 3,1 % na 3,3 %. Na snížení sazeb NBP to tedy v září (a do konce roku) nevypadá. Počkejme si však ještě na last-minute komentáře před zasedáním, které bude příští středu (9. 9.).
• Polská inflace zůstane hluboko v záporu
  V České republice dnes žádná data zveřejněna nebudou. Kurz koruny se tak od hladiny technického kurzového závazku (27,02 CZK/EUR) zřejmě neodpoutá. V Polsku bude publikován předběžný odhad inflace za srpen. Ta by měla stagnovat na červencových -0,9 % y/y, zatímco ve srovnání s minulým měsícem spotřebitelské ceny o 0,3 % poklesly. Hlavním důvodem by měly být sezónně nižší ceny potravin a nižší ceny pohonných hmot. Polský zlotý se stále drží na vyšších úrovních, kam ho minulý týden poslal návrh státního rozpočtu na rok 2017. Prostor pro posílení bude v nejbližších dnech pravděpodobně limitován obavami ze snížení ratingu agenturou Moody?s, která by případnou revizi oznámila 9. září. V Maďarsku budou zveřejněny červencové ceny průmyslových výrobců, které se stejně jako v České republice nacházejí hluboko v záporném teritoriu.
• Polská jádrová inflace dále klesla, NBP by mohla za týden snížit sazby
  Bleskový odhad polské inflace za měsíc září ze strany statistického úřadu ukázal na další překvapivý útlum. Ten sice vzešel primárně ze strany potravin, ale podle našich výpočtů se i jádrová se chovala rozumně. Meziroční růst cen očištěný o vliv energií a potravin totiž zřejmě zpomalil na hodnotu 3,1 % (ze srpnových 3,2), což by mohl být signál pro NBP, aby na zasedání, jež se bude konat za týden snížila sazby. Co se týká zlotého, tak ten prozatím na tyto spekulace nereaguje a drží díky dobré náladě v regionu pozice. Dodejme, že pro zlotý může být dnes zajímavý také výsledek indexu podnikatelké nálady z průmyslu (PMI).
• Polská liberální vláda nevidí důvod, proč vstupovat eurozóny
  Polský ministr financí Andrzej Domański se v rozhovoru pro Financial Times překvapivě otevřeně rozhovořil o aktuálním postoji liberální vlády k možnosti vstupu do eurozóny. Podle něj je hlavní důvod, proč Polsko ukončilo veškeré přípravy na vstup do eurozóny, ekonomický a spočívá v tom, že se (polské) ekonomice s vlastní měnou velmi daří. V tom má Domański nepochybně pravdu, neboť po velmi silných datech zveřejněných minulý týden to vypadá, že Polsko loni rostlo o 3,5-3,6 %, což je růst, který může závidět nejen eurozóna, ale i střední Evropa.
• Polská liberální vláda zavede stropy na ceny benzínu a sníží daně na pohonné hmoty
  Dnes by měla být zveřejněna polská inflace za měsíc březen, což bude zajímavé číslo, neboť to bude první inflační číslo regionu, jež bude obsahovat vyšší ceny benzínu (meziroční inflace zřejmě skočí někam k úrovni 3,4 %). Návrat inflace nad 3 % podle nás znamená, že cyklus snižování sazeb v Polsku skončil. V této souvislosti je zajímavé jak na vyšší ceny ropy a tudíž i benzínu hodlá reagovat levicově-liberální koalice premiéra Tuska. Tak jako při ropném šoku v roce 2022 Polsko sníží DPH (z 23 % na 8 %) a zároveň stlačí spotřební daň na nejnižší možnou úroveň v EU. To ovšem není vše - vláda, resp. ministerstvo financí bude kromě toho bude vyhlašovat i denní maximální cenové stropy pro pohonné hmoty.
• Polská měna je vůči koruně právě teď nejslabší v novodobé historii, Čechům tak nebývale zlevňují nákupy v Polsku. Berou útokem obchody s nábytkem či potravinami
  Česká koruna se právě nyní obchoduje na nejsilnější úrovni vůči polskému zlotému v celé novodobé historii. Je vůči polské měně nejsilnější od v 90. let, kdy jak Česko, tak Polsko procházely transformačním období. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000.
• Polská měna je vůči koruně teď nejslabší od roku 2000, Čechům tak nebývale zlevňují nákupy v Polsku. Berou útokem obchody s nábytkem či potravinami
  Jeden polský zlotý lze podle aktuálního kursu pořídit pouze za zhruba 5,60 koruny. Polská měna je tak pro Čechy nejlevnější za celou dobu minimálně od roku 2000. S krátkou výjimkou konce léta roku 2011. Tehdy byl polský zlotý srovnatelně levný jako dnes. Třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun. Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně.