Říjen ukázal silnější trh práce v USA - nezaměstnanost klesá, mzdy zrychlují

Čtěte více

• Řidiči si přes Vánoce za pohonné hmoty připlatí, nafta je teď nejdražší od léta. Nová mutace koronaviru může ceny srazit, ale až po Novém roce
  Pohonné hmoty v minulém týdne opět zdražovaly, již čtvrtý týden v řadě. V minulých sedmi dnech se průměrná cena benzínu Natural 95 zvýšila o šest haléřů na litr a podle nejnovějších údajů společnosti CCS činí 28 korun za litr. Benzín je tak nejdražší od konce října. Nafta nyní stojí 27,43 haléře za litr, tedy o devět haléřů více než před týdnem. Nafta je tak nejdražší od druhé poloviny srpna. K jejímu zdražování – jež je výraznější než v případě benzínu – dopomáhá také probíhající topná sezóna, která zvyšuje poptávku po topné naftě, využívané například v průmyslu.
• Řidiči šetří více než korunu na litru benzínu i nafty
  Ceny pohonných hmot se snižují od přelomu května a června. Tehdy se průměrná cena benzínu vyšplhala až na 33,73 koruny za litr a průměrná cena nafty dosahovala úrovně 32,76 koruny za litr. Od té doby však ceny pohonných hmot setrvale klesají. Aktuálně lze benzín pořídit za průměrnou cenu 32,48 koruny za litr a naftu za 31,69 koruny za litr. Řidiči tak ušetří 1,25 koruny na litru benzínu a 1,07 koruny na litru nafty.
• Řidiči už tankují dráže než před snížením spotřební daně. Cena benzínu už dnes může být historicky rekordní, což by bylo pro vládu fiasko
  Už včera došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
• Řidiči v panice vykupují příměs do motorů AdBlue. Babišovu továrnu na AdBlue, největší v Evropě, drtí drahý plyn, dopravci se bojí kolapsu
  Cena důležité příměsi do naftovými motorů AdBlue prudce stoupá a lidé ji v panice vykupují. Důvodem zdražování i paniky je plynová krize EU. Dopravci se obávají nedostatku příměsi. Slovensko už ji nakupuje, Česko podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka bude nakupovat pouze základní množství pro záchranky.
• Řidiči zřejmě již dnes tankují benzín dráže než před snížením spotřební daně před týdnem. Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023
  Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
• Řidičům hrozí výrazné zdražení pohonných hmot, až o pět korun na litr. Riziko takového skoku umocňuje výsledek včerejšího zasedání americké centrální banky
  Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“.
• Říjen byl pro asijské fondy neúspěšný
  Po masivním prodeji v září asijská burza v říjnu trochu vzrostla. Analytici se domnívají, že obavy z globální recese a silnějšího amerického dolaru vyvinou tlak na krátkodobé peněžní toky do regionu.
• Říjen na trzích opět do ruda, nejen kvůli tradici
  Během loňského roku jsme byli svědky výprodeje na akciových trzích a zatím se zdá, že tento trend bude pokračovat i v roce 2019. Výrazně tomu napomáhá obchodní válka mezi USA a Čínou, která začíná mít negativní dopad i na makroekonomická data v Americe. Investory během minulého týdne znervóznila zejména zpráva o poklesu aktivity ve zpracovatelském sektoru.
• Říjen – pomalu brzdíme
  Celková bilanční suma bankovního sektoru vzrostla v průběhu října o 2,7 % na konečných 9 249,1 mld. Kč. Největší část meziměsíčního nárůstu si připsaly úvěrové obchody, a to jak klientské (+78 mld. Kč), tak s centrálními bankami (+85,1 mld. Kč) a jinými úvěrovými institucemi (+54,2 mld. Kč). K meziročnímu růstu, který se aktuálně pohybuje na úrovni 5,7 %, kromě výše zmíněných úvěrových obchodů přispívají i dluhové cenné papíry v držení bank, jejichž objem se meziročně zvýšil již o 15,4 %.
• Říjen – poptávka po úvěrech je stále vitální
  Celková aktiva bankovního sektoru v říjnu vyrovnala pokles z předchozího měsíce. Bilanční suma meziměsíčně vzrostla o 0,2 % a v meziročním srovnáním dosáhla tempa růstu 5,6 %. Na říjnovém růstu se velmi vyrovnaně podílely jak aktivitní obchody s klienty, tak mezibankovní operace.
• Říjen – úspory rostou a hypotéky atakují celoroční rekord
  Bilanční suma českého bankovního sektoru vzrostla v průběhu října o 2,3 % meziměsíčně a dosáhla nominální hodnoty 8 750 mld. Kč. Za tímto nárůstem tentokrát stojí vklady u centrálních bank, které byly navýšeny o 6,2 % meziměsíčně. V meziročním srovnání je celkový objem aktiv vyšší již o 7,9 %.
• Říjen: Vývoj na finančních trzích
  Globální akciové trhy v říjnu postihla negativní nálada, když nejširší globální akciový index MSCI All Country World ztratil 7,6 %.
• Říjnová bilance rozpočtu dosáhla -19,6 mld. Kč
  Po třech po sobě jdoucích letech, kdy rozpočet v říjnu vykazoval kladné hodnoty, byl tentokrát převis výdajů nad příjmy 19,6 mld. Kč. Oproti předchozím měsícům se mírně zlepšila statistika výběru DPH, která dosud významně pokulhávala. Nadále ovšem daňové příjmy zaostávají za plánem, a to jak v případě DPH, tak i daní z příjmů fyzických osob, právnických osob či pojistného na sociální zabezpečení. Celkem stát na daních plánoval vybrat v tomto období zhruba o 29 mld. Kč více, než se reálně podařilo. Vzhledem k tomu, že na výdajové straně mnoho prostoru pro pozitivní překvapení ve zbytku roku nezbývá a výběr daní s původními představami příliš nekoresponduje, může být plánovaného deficitu ve výši 40 mld. Kč za letošní rok ještě náročné dosáhnout.
• Říjnová data z reálné ekonomiky výrazně zklamala
  Výsledky české průmyslové produkce i zahraničního obchodu za říjen výrazně zklamaly. Průmysl stáhl dolů nečekaně silný propad ve výrobě automobilů, na kterou dle statistického úřadu opět doléhají problémy se subdodávkami. Zahraniční obchod doplatil na vysoké ceny nerostných surovin i hlubší deficit s elektrickými zařízeními. Jediným indikátorem, který svými výsledky za říjen potěšil, byla stavební výroba.
• Říjnová inflace nechává otevřené dveře k prosincové redukci sazeb Fedu, ale…
  Včera zveřejněné výsledky americké inflace za měsíc říjen byly zcela nepřekvapivé, co však stálo za pozornost, byly komentáře, které se v posledních hodinách linou z útrob Fedu. Člověku se to nechce ani věřit, ale jako by američtí centrální bankéři po volbách přepnuli na jinou - zjevně více jestřábí notu. Vraťme se ale nejprve nakrátko k říjnovým inflačním datům, která tentokrát skončila přesně v souladu s naším a tržním očekáváním. Podíváme-li se do inflačních střev, tak inflaci v USA aktuálně brzdí ceny energií, což - pokud se podíváme na ceny ropy - bude zřejmě fenomén, který bude fungovat i ve zbývající části tohoto roku.
• Říjnová průmyslová produkce výrazně pod očekáváními
  Průmyslová produkce v ČR v říjnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,7 procenta po zářijové stagnaci. Meziročně byla díky nízké srovnávací základně vyšší o 2,9 procenta, čekal se však růst o 7,2 procenta. Říjnový výsledek tak značně zklamal, když zaostal za veškerými očekáváními.
• Říjnové snížení výkonu v tuzemském průmyslu negativně překvapilo
  Průmyslová produkce se v říjnu dále snížila. Po zářijovém poklesu o 0,5 % m/m, který byl revidován z původních -1,1 % m/m, se průmyslová výroba v říjnu snížila o 0,7 % m/m. V meziročním vyjádření byla průmyslová produkce nižší o 2,1 %, což byl horší výsledek ve srovnání s tržním konsensem ve výši -0,6 % m/m i oproti našemu odhadu (-1,0 %). Navzdory relativně příznivým předstihovým indikátorům, tuzemský průmysl vstoupil do letošního závěrečného čtvrtletí negativně. Vzhledem k nepříznivému sentimentu v průmyslu, který pravděpodobně odráží utlumený výkon německého průmyslu, zřejmě i v souvislosti s obavami kolem obchodních válek, je tak výrazné oživení tuzemského průmyslu ve zbytku roku nepravděpodobné.
• Říkají nám neobchodované komodity, že brzy bude lépe?
  Nejvyšší růst za posledních 19 měsíců zaznamenává index výrazně zastupující burzovně neobchodované komodity...
• Řím: Konec aut se spalovacími motory zničí v Itálii desetitisíce míst
  Italská vláda se obává, že rozhodnutí Evropské unie, které od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových aut na naftu a benzin, povede v Itálii k zániku zhruba 70.000 pracovní míst. Podle italských médií to řekl italský vicepremiér a ministr zahraničí Antonio Tajani. Zároveň varoval před fundamentalismem při řešení klimatických otázek. Rozhodnutí EU ohledně aut se spalovacími motory označil za ničivé.
• Řítí se eurozóna do problémů?
  Důvěra evropských zákazníků upadá a v ekonomikách eurozóny se projevuje stále více problémů. Viditelné signály nejsou příznivé a situace Německa je z nich nejhorší.