Daily: Obama hodlá i nadále utrácet. Stimulační efekt ale může být nulový

Dvě odlišné planety připomínají v posledních dnech Evropa a Spojené státy. Zatímco evropské země, zmítány dluhovou krizí, trpí ztrátou důvěry a jsou nuceny trhem k bolestivým úsporným opatřením, která gradují především v Irsku, kde včera tamní premiér předložil parlamentu plán úspor, s jehož pomocí by měl seškrtat výdaje státu jen v příštím roce o 6 miliard euro, ve Spojených státech včera Barack Obama nejen že podpořil návrh republikánů na prodloužení daňových úlev o další dva roky, ale dokonce jen podmínil snížením zdanění práce a prodloužením maximální doby trvání podpory v nezaměstnanosti. Přestože jeho návrh ještě bude muset projít schvalovacím procesem v senátu a sněmovně reprezentantů, pokud by se jej skutečně podařilo prosadit, staly by se Spojené státy jedinou vyspělou průmyslovou zemí, která v příštím roce nezačne provádět úsporná opatření. Baracku Obamovi by se navíc podařil vskutku husarský kousek, když by během dvou let zadlužil největší ekonomiku světa o přibližně 20 % HDP.

Právě plány amerického prezidenta se včera staly důvodem, proč řada finančních domů začala nahlas uvažovat o zvýšení odhadů růstu americké ekonomky na rok 2011. Jen snížení zdanění práce by totiž pro ekonomiku Spojených států znamenalo fiskální stimul ve výši přibližně 120 miliard dolarů. To včera přispělo alespoň v průběhu dopolední a odpolední seance k rally na akciových trzích, když jen v Evropě rostly indexy o více než procento (eurostoxx50 +1,18 %), zatímco v USA indexy zahájily seanci prudkým růstem, který si však v závěru obchodování nedokázaly udržet (S&P +0,05 %).

Snaha o další vlnu fiskální stimulace má ale i svou odvrácenou stranu. Se značnou nevolí se setkala zejména v řadách obchodníků s americkými státními dluhopisy, které se včera dostaly pod silný prodejní tlak. Výnos z dvouletých T-Notes během včerejška rostl o 11,1bp. na 0,536 %, zatímco výnos z desetiletých T-Notes vystoupal dokonce o 20,6b. na 3,128 %. Výnosy z amerických dluhopisů navíc rostly i dnes ráno, kdy se desetileté splatnosti vyhouply až na 3,244 %. Takto vysoko byly naposledy letos v červnu, což znamená, že je po dnešku naprosto sterilizován veškerý dopad dodatečné monetární stimulace, kterou od letošního srpna vykonávala americká centrální banka.

Včerejšek potvrzuje, že se Fed dostává do nepříjemné situace, ve které začíná mít velmi svázané ruce, když může již pouze velmi obtížně působit na další snižování dlouhodobých sazeb. Výsledkem expanzivní fiskální politiky proto může být v konečném důsledku eliminace stimulačního efektu měnové politiky a tudíž jen velmi malý, nulový, či dokonce negativní dopad na reálnou ekonomiku. To vše za cenu enormního růstu zadlužení Spojených států.

Co se včerejší obchodní seance týká, ta přinesla jen několik málo zajímavých ekonomických dat. Za pozornost stály především britské výsledky produkce ve výrobním sektoru, která rostla o 0,6 %, zatímco trh počítal s růstem o 0,4 %. Hůře si vedly výsledky německých továrních objednávek, které se po zářijovém pádu o 4 % zvyšovaly v říjnu pouze o 1,6 % (oček.: 1,9 %) a naopak o něco lépe si vedly data z USA, kde rostl objem spotřebitelských úvěrů v říjnu o 3,4 miliardy dolarů (oček.: -1 mld.).

Kompletní analýzu naleznete na našich stránkách ZDE...