Země s ženami v politice často zvládají covid lépe, v Česku je jich ale skoro nejméně v EU. Ani s ženami v managementu to v ČR není žádná sláva

Čtěte více

• Země G7 dnes schválí další sankci proti Rusku: zastropování cen jeho ropy vyvážené tankery. Pohonné hmoty v ČR tak mohou zdražit až na 88 Kč/l, plyne z prognózy největší americké banky
  Ministři financí zemí skupiny G7 podle informací agentury Bloomberg dnes podpoří zavedení další sankce proti Rusku. Spočívala by v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři. Přitom tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.
• Země G7 dojednaly minimální podnikovou daň, cílí i na technologické obry. Globální dohoda však může být obtížná, země jako Irsko přijdou o velké peníze
  Ministři zemí skupiny G7 se na svém dvoudenním londýnském jednání, jež skončilo včera, přelomově dohodli na principu boje proti daňovým rájům a současně na principu boje za geograficky vyváženější zdanění velkých technologických firem, jako je Amazon nebo Google.
• Země G7 dojednávají mezinárodní podnikovou daň, Česko může získat miliardy
  Ministři zemí skupiny G7 se na svém londýnském jednání, jež dnes pokračuje druhým dnem, blíží k přelomové dohodě. Již včera se rámcově dohodli, že podpoří zavedení minimální podnikové daně ve výší minimálně patnácti procent. Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.
• Země G7 se dohodly na 15% dani pro mezinárodní firmy. ECB očekává, že HDP stoupne o 4,6 %
  Kvůli zvyšující se inflaci se ruská centrální banka rozhodla již potřetí v tomto roce zvýšit hlavní úrokovou sazbu. Tentokrát centrální banka zvýšila sazbu o 50 bazických na 5,5 %. V doprovodném prohlášení banka oznámila, že nejspíše budou následovat další “hiky“ v příštích zasedáních.
• Země G7 se zavázaly ukončit dovoz ropy z Ruska
  Členové skupiny G7 se o víkendu na virtuálním mítinku zavázali omezit své nákupy ruské ropy. Podle zprávy agentury AFP se k ukončení nákupů ruské ropy zavázaly USA, Francie, Kanada, Německo, Itálie, Japonsko a Velká Británie, neupřesnily ale, jak a kdy tak učiní. Někteří členové skupiny G7, například Velká Británie, USA a Kanada, už zákaz dovozu ruské ropy zavedli. Jde ale o velmi malé dovozce ruské ropy, takže tyto zákazy měly na příjmy Ruska z uhlovodíkového průmyslu, který se G7 snaží sankcemi přiškrtit, jen malý dopad. Naprosto odlišný je případ Japonska. Dosvědčuje to prohlášení ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Koichiho Hagiudy z minulého týdne, že pro Japonsko bude omezení dovozu ruské ropy těžké. Japonský premiér Fumio Kišida po víkendovém zasedání G7 prohlásil, že země dovoz ruské ropy zakáže. Dodal, že pro zemi, která je silně závislá na dovozu energie, je takové rozhodnutí velmi obtížné. Nejdůležitější je ale soulad s G7. Ceny ropy se stále drží nad úrovní 100 USD:
• Země G7 zakáží dovoz zlata z Ruska, co to udělá s jeho cenou?
  Rusko je druhým největším těžařem zlata na celém světě. Zároveň patří také mezi 5 světových zemí s největšími zlatými rezervami. Zákazem dovozu zlata, který mu země G7 udělily, nebude Rusko moci prodat desítky až stovky tun, které mají ve svých státních rezervách. Zlato přitom tvoří až 20 % jejich celkových rezerv. Za rok 2021 získalo Rusko prodejem zlata 15 mld. dolarů, které jim teď budou ve státním rozpočtu chybět. Zároveň bude toto zlato chybět na západních trzích, kde ho hojně nakupovaly centrální banky a instituce různých zemí. Rusko může nyní hledat kupce zlata v Číně nebo Indii, jako to udělalo s ropou.
• Země OECD mají tolik uhlí, že by jim vystačilo na 200 let
  Společnost British Petroleum včera zveřejnila svůj energetický statistical review na rok 2015. Je to zajímavé čtení plné zajímavých grafů a tabulek, takže doporučujeme všem, kteří by rádi získali větší přehled o tom, jak momentálně vypadá energetická situace ve světě. Kompletní report najdete pod tímto odkazem. Nás ale zaujala hlavně sekce, která se věnuje v poslední době tolik zatracované komoditě, jakou je uhlí. Uhlí si prošlo od finanční krize dramatickým pádem cen a celý uhelný sektor je dnes v hluboké krizi.
• Země po celém světě dál skupují zlato
  Podle Polské národní banky vzrostly zlaté rezervy této země minulý měsíc na 7,828 milionů trojských uncí (243,5 metrických tun). V dubnu centrální banka nakoupila 14,8 tun zlata, což představuje největší nárůst od června 2019, kdy polské rezervy vzrostly o 94,9 tun.
• Země po celém světě pokračují ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Začátkem srpna Světová rada pro zlato oznámila, že poptávka centrálních bank po zlatě dosáhla v první polovině roku 387 tun. Navzdory mírnému zpomalení tempa nákupů zlata v tomto období centrální banky svůj postup nezměnily. Vidí v drahém kovu hodnotu a nadále jej přidávají do svých měnových rezerv.
• Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech
  Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil dnes jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.
• Zemetrasenie v Indonézii
  Agentúra Bloomberg reportuje silné zemetrasenie s magnitúdou 7,6 stupňa Richterovej stupnice ...
• Zemní plyn a vývoj trhu
  Skupina Emma Capital již podniká v Rumunsku od roku 2013. Plynárenský byznys Jiřího Šmejce s loňským obratem 51 milionů eur a provozním ziskem 9 milionů eur jde kupředu. Kromě nich má zájem o liberalizovaný trh se zemním plynem v Rumunsku i společnost ČEZ. Vedlejší byznys podnikatele Jiřího Šmejce v Rumunsku je zaměřený na zemní plyn a nyní zdárně roste. Místní antimonopolní úřad také nyní posuzuje nákup menšího distributora zemního plynu Forte Gaz Šmejcovou investiční skupinou Emma Capital. Společnost Forte Gaz má na trhu se zemním plynem v Rumunsku podíl asi 1 %. Podle Pavla Zuny, mluvčího skupiny Emma Capital, je to obchod v obsahu v řádu jednotek milionů eur.
• Zemní plyn by si po nedávném výrazném posílení mohl oddechnout
  Nižší než obvyklý nárůst zásob, lepší prognózy poptávky a nadcházející letní sezóna zvýšily ceny zemního plynu nad klíčový 200denní jednoduchý klouzavý průměr (SMA) a nedávno na čtyřměsíční maximum 2,90. Cena však vzápětí oslabila a uzavřela opět pod lednovým vrcholem 2,77, což investory přimělo k zamyšlení, zda se růstový vzorec, který začal od známé oblasti podpory 1,50 neblíží svému vrcholu. Vzhledem k překoupeným signálům přicházejícím z RSI a stochastického oscilátoru je pravděpodobné určité zmírnění.
• Zemní plyn je v USA pětkrát levnější než v EU, která se v rostoucí míře musí spoléhat na jeho námořní dodej. Za Trumpa se nůžky dále rozevřou, deindustrializace EU tak ještě zesílí
  V Evropské unii stojí velkoobchodní zemní plyn zhruba pětkrát více než v USA. Před ruskou invazí na Ukrajinu přitom za něj EU platila zhruba to samé, co USA. Co hůře, v letech 2023 a 2024 se nůžky mezi cenami v EU a USA prakticky vůbec nepřivřely. Jde o "nový normál" (viz graf think-tanku Bruegel níže).
• 📉 Zemní plyn klesá o více než 5 %
  Ceny plynu dnes zaznamenávají pokles o více než 5 %, čímž korigují silný růst z konce minulého týdne. V pátek předpovědi naznačovaly výrazně vyšší teploty na příští dva týdny, nejnovější projekce však ukazují na mírnější vlnu veder, než se původně očekávalo.
• Zemní plyn klesá o 5 %
  Cena zemního plynu dnes zaznamenala výrazný pokles o přibližně 5 %, čímž navázala na pokračující negativní sentiment, který trvá od poloviny června. Aktuálně se kontrakt obchoduje kolem hodnoty 3,535 USD, přičemž došlo k jasnému prolomení pod EMA 50 (3,619 USD) i SMA 100 (3,607 USD), což potvrzuje technicky slabou strukturu trhu.
• ⏫ Zemní plyn nejvýš za 2 měsíce
  Ceny zemního plynu pravděpodobně proráží měsíční konsolidaci, když dosáhly nejvyšších hodnot od začátku dubna. Cena překonala hranici 3,8 USD/MMBTU, což je přičítáno výraznému nárůstu teplot v USA.
• ⛽Zemní plyn po rolloveru klesá📉
  Cena zemního plynu koriguje po včerejším rolloveru, který přinesl o 10 % vyšší cenu aktuálního kontraktu. Na podzim se kvůli sezónnímu strmému contangu nejedná o nijak vzácný vzestup. Aktuální předpověď se staví spíše na stranu dalšího růstu. Pro dalších 6 - 10 dní se čeká, že teploty budou podprůměrné a také pro další týdny se počítá s lehce podprůměrnými teplotami. Navíc bouře v Mexickém zálivu by se mohla změnit na tropickou cyklónu, která by mohla negativně ovlivnit produkční kapacity v oblasti.
• Zemní plyn pro české domácnosti výrazně zdraží. Rusko omezuje své dodávky, v celé EU je tak plynu málo
  Světu, zejména pak Evropě vážně hrozí „plynový hladomor“. Největší americká banka proto svým klientům doporučuje nakupovat akcie Kremlem ovládaného Gazpromu. I Češi by měli využít posílení koruny a spíše než do nábytku v Polsku investovat do akcií ruského podniku – a svézt se tak na vlně momentálního prudkého zdražení plynu.
• Zemní plyn roste a testuje další rezistenci
  Cena zemního plynu v posledních dnech zaznamenala prudký růst, když se odrazila od lokálního dna na úrovni 3,008 USD a aktuálně se snaží prorazit nad úroveň 3,739 USD, která odpovídá 38,2 % Fibonacciho retracementu. Z pohledu technické analýzy došlo k proražení sestupné trendové linie a cena se dostala nad klouzavé průměry EMA 50 (oranžová) i SMA 100 (modrá), což potvrzuje nástup býků a zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu. Klouzavý průměr EMA 50 se přiblížil k průrazu nad SMA 100, což by při potvrzení znamenalo tzv. zlatý kříž, silný býčí signál.