Ceny v Česku rostou opět rychleji, než se čekalo – skoro nejrychleji v EU. Zdražují vejce i uzeniny, alkohol i tabák

Čtěte více

• Ceny uhlí dál porostou
  Ceny uhlí rostou a pravděpodobně ještě porostou, protože Indonésie zavedla dočasný zákaz vývozu v obavě, že by nedokázala uspokojit domácí poptávku.
• Ceny uranu na 12letých maximech 📈 Kazatomprom stoupá o 6 %
  Akcie největšího světového producenta uranové rudy, kazašského Kazatompromu (KAP.UK), dnes vzrostly téměř o 6 %. Výsledky za druhé čtvrtletí překonaly odhady analytiků, i když byly meziročně mírně nižší. Zároveň se zvyšují očekávání výsledků v příštím čtvrtletí, protože ceny uranu rostou již 10. týden v řadě, což je nejlepší série suroviny od katastrofy ve Fukušimě v roce 2011. Cena za libru U308 je již na 65 USD a také dosáhl nových 12letých maxim. Kazatomprom má v posledních letech 30 až 40% tržní podíl na celosvětové produkci U308 a společnost se také zabývá těžbou vzácných zemin (včetně tantalu a berylia). Těžba uranu Kazatomprom je známá díky výhodám in-situ Recovery miningu (ISR), které zahrnují nižší náklady na těžbu, nižší náklady na těžbu a menší stopu. Největším rizikem firmy jsou geopolitika a logistické cesty.
• Ceny u výrobců se začínají stabilizovat
  „Jakmile dojde k zastropování cen energií, poleví výrazný tlak, který hnal vzhůru ceny u výrobců. To může být zlomový bod v rámci boje proti vysoké inflaci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ceny v českém průmyslu rostou nejvýrazněji za skoro deset let, hrozí výrazná spotřebitelská inflace. Trh proto očekává pětinásobný růst sazeb ČNB v příštích dvanácti měsících
  Výrobní ceny v českém průmyslu vzrostly v dubnu meziročně o 4,6 procenta. Jedná se o jejich nejvýraznější meziroční nárůst od konce roku 2011. Nárůst překonal očekávání trhu, který ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg počítal se vzestupem 4,2 procenta.
• Ceny v českém průmyslu rostou nejvýrazněji za takřka 30 let, kvůli zdražující ropě, elektřině či plynu a světové přepravní a výrobní krizi. ČNB bude muset zvýšit základní úrok nejvíce za skoro čtvrtstoletí
  Ceny v průmyslu rostly v srpnu nad očekávání závratně, meziročním tempem 9,3 procenta. To je nejvýraznější nárůst od dubna 1993. Důvodem je zejména dramatické meziroční zdražení ropy na světových trzích, které vede k citelnému nárůstu cen pohonných hmot a dalších ropných produktů. Výrazně zdražují tak v průmyslu hojně využívané energie jako elektřina či plyn.
• Ceny v českém zemědělství rostou nejvýrazněji za více než deset let, letos i proto rekordně zdraží potraviny. Půjde o klíčový sociální problém letošního roku
  V prosinci stouply ceny zemědělských producentů v ČR meziročně o 18,8 procenta. Jde o nejvýraznější meziroční zdražení v zemědělství za posledních více než deset let, za celé období od srpna 2011. Citelně zdražují například obiloviny. Letos je tak třeba počítat s enormním zdražením potravin v obchodech. Ceny zemědělců zvedá růst cen energií, obecná inflace, ale také vzestup výdělků spojený s nedostatkem pracovní síly, včetně zahraniční.
• Ceny v českém zemědělství teď rostou nejvíce v dějinách. Zákaz vývozu pšenice z Indie zdraží chleba i v Česku, celkově o další desítky procent
  Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.
• Ceny v Česku padají nejvýrazněji v celé EU, zlevňování je fakticky nejrychlejší za posledních 22 let. Zlevňují dovolené, potraviny, energie
  Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Potvrzují to i dnes zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška. Od letošní druhé poloviny ledna do konce září je celková inflace v ČR pouze na úrovni 1,1 procenta, vyplývá z dat ČSÚ, tedy citelně nižší než dvouprocentní, tudíž výrazně pod úrovní inflačního cíle České národní banky.
• Ceny v Česku padají prakticky nejvíce za 17 let, zlevňují dovolené, potraviny, energie. Inflace je již vlastně zkrocena, takže koruna výrazně slábne, na více než roční minimum
  Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Meziročně sice inflace v září stoupala o 6,9 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška. Od letošního ledna do září je celková inflace v ČR méně než dvouprocentní, tedy pod úrovní inflačního cíle České národní banky. Poměrně nízká zářijová inflace ovšem nepotěší držitele státních protiinflačních dluhopisů. Signalizuje jim totiž, že výnos na jejich dluhopisech může být nižší, než se obecně předpokládalo, a že nemusí dosahovat ani úrovně sedmi procent. Výnos držitelů těchto dluhopisů by tak mohl být ani ne poloviční v porovnání s loňskem.
• Ceny v Česku rostou nejpomaleji od roku 2018, mohou však opět vystřelit
  Růst cen v Česku zvolňuje. V únoru vykázala inflace své nejpomalejší meziroční tempo od roku 2018. Činila 2,1 procenta. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg očekával setrvání míry inflace na lednové úrovni 2,2 procenta. Česká národní banka však ve své aktuální prognóze předpokládá pro únor inflaci dokonce výrazně nižší, na úrovni 1,7 procenta.
• Ceny v Česku začínají padat, a to nečekaně výrazně. Z měsíce na měsíc ceny výrazněji klesaly naposledy před 14 lety
  Zářijová inflace nečekaně zpomalila. A to ze srpnové meziroční úrovně 3,3 procenta na hodnotu 3,2 procenta. Analytici přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s jejím zrychlením až na 3,5 procenta. Zářijová inflace poměrně výrazně zaostala také za prognózou České národní banky, která pro devátý měsíc v roce počítala s tempem růstu hladiny spotřebitelských cen ve výši dokonce 3,6 procenta. Meziměsíčně došlo k cenovému poklesu, který je navíc nejvýraznější od loňského září, když čítá 0,6 procenta. Výrazněji než letos v září a než v loni v září meziměsíčně ceny klesaly naposledy před 14 lety, v roce 2006.
• Ceny v ČR v srpnu opět mírně klesly
  Ceny v srpnu meziročně vzrostly o 2,5 %. Důvodem je hlavně zdražování potravin a pohonných hmot. Ve srovnání s červencem ceny klesly o 0,1 % a zlevnila především zelenina. Koruna přestala posilovat a centrální banka podle ekonomů bude inflaci ještě letos mírnit opakovaným zvýšením úrokových sazeb. Ceny v ČR v srpnu oproti předchozímu měsíci tedy mírně klesly. V meziročním srovnání se inflace držela stejně jako v červenci na 2,5 %. Analytici ale předpokládali, že inflace v srpnu zrychlí na 2,6 % stejně jako centrální banka.
• Ceny ve stavebnictví dál rostou, v zemědělství výrazně klesají
  „Na realitním trhu můžeme být svědky zajímavé situace. Ceny domů se zahradami v okolí větších měst zřejmě porostou na ceně, ale hotely a byty určené na krátkodobé pronájmy v centrech měst na ceně zřejmě ztratí. Cenové pohyby jsou vyvolávány nepříjemnými restrikcemi proti koronaviru, častějšími možnostmi práce na home office i absencí zahraničních turistů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ceny většiny komodit díky vzácným kovům rostly
  Většina komodit v uplynulém týdnu posílila. To se týkalo hlavně sektoru vzácných kovů, kde se z velmi výrazných zisků těšily zlato a stříbro. Tyto kovy...
• Ceny ve výrobě i stavebnictví míří strmě vzhůru
  Ceny českých průmyslových výrobců v dubnu meziměsíčně vzrostly o 1,4 %. Růst tak byl obdobně silný jako v březnu, kdy dosáhl 1,5 % m/m. Svou intenzitou dubnový nárůst cen ve výrobní sféře výrazně předčil tržní konsensus (+0,9 % m/m) i naši prognózu (+0,8 % m/m). S ohledem na pokračující silnou meziměsíční dynamiku zároveň došlo k urychlení té meziroční. Zatímco v březnu byly ceny průmyslových výrobců ještě meziročně nižší o 1,1 %, v dubnu již o 1,0 % rostly.
• Ceny ve výrobní sféře v prosinci zrychlily
  Meziroční růst cen průmyslových výrobců v prosinci zrychlil na 2,1 %, v meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v prosinci zvýšily o 0,1 %. V obou případech tak byl jejich růst o desetinu vyšší než očekávání trhu. Stejně jako v předchozích měsících k tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 8,8 %, značně se zvyšovaly i ceny v oblasti potravinářství (o 4,2 %). Vyšší ceny ropy na světových trzích pak vymazaly propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, který jsme pozorovali v předešlých měsících.
• Ceny v primárních okruzích rostou
  Únor byl nejenom ve znamení zhoršující se pandemické situace a utahování lockdownu, ale i zvyšování cen v primárních okruzích. Oproti lednu rostly významně ceny zemědělských výrobců (o 1,7 % m/m), průmyslových producentů (+0,7 %), tržních služeb pro podniky (+0,7 %) a nepatrně i u stavebních prací (+0,1 %).
• Ceny v primárních okruzích rozhodně nerostou
  Zatímco vývoj spotřebitelských cen centrální banku netěší, inflace se nachází nad tolerančním pásmem a její jádrová složka byla v červnu dokonce nejvyšší v historii časové řady, ceny v produkční sféře již indikují desinflační tendence. Cenová dynamika u průmyslových výrobců skončila pod tržním očekáváním, když ceny poklesly o 0,3 % oproti loňskému červnu. Meziročně nižší byly i ceny zemědělských producentů (o 4,4 %). Naopak meziroční růst zůstává realitou u cen stavebních prací (+4,3 %) a v tržních službách pro podniky (2,1 %). Data potvrzují náš předpoklad zpomalení spotřebitelské inflace ve druhé polovině roku směrem k inflačnímu cíli centrální banky.
• Ceny v průmyslové výrobě v ČR rostou nejrychleji od vzniku samostatné republiky v roce 1993. ČNB bude muset opět výrazně utáhnout šrouby
  Ceny v tuzemské průmyslové výrobě rostou historicky rekordním tempem. Průmyslová výroba zdražila v listopadu meziročně o 13,5 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna 1992.
• Ceny v průmyslu brzdí růst, čeká nás další zpomalení
  Meziročně vzrostly ceny v průmyslu o 20,1 %, tedy pomaleji než v listopadu, kdy ceny meziročně vzrostly ještě o 21,3 %. Zdá se přitom, že v průmyslu už máme vrchol inflace za sebou a že nyní už jen doznívá růst cen z předešlých měsíců. To je vidět zejména v energiích a potravinách. Ceny elektřiny a plynu se zvýšily o 53,5 % a ceny potravinářských výrobků o 25,5 %. Pokud bychom tedy počítali ceny průmyslových výrobců bez energií, dostali bychom se k růstu jen o 13,5 %. To ukazuje, jak podstatný je růste cen energií pro cenovou hladinu v ekonomice.